Vědci přišli na způsob, jak vyhozené oblečení zrecyklovat a vytvořit nové vlákno

Chtěli jsme, aby recyklace bavlny byla efektivní, říká Edvin Ruuth.

Zdroj | Lund University

Ročně lidé vyřadí zhruba 100 milionů tun oblečení. Z toho asi 25 milionů tun toho bavlněného. V mnoha zemích světa putuje vyřazený textil na skládky. Ve Švédsku, odkud nová metoda zpracování textilu pochází, putuje většinou do spalovny. „Když vezmeme v úvahu to, že bavlna je obnovitelný zdroj, není ani jedna tato varianta efektivní,“ komentuje Edvin Ruuth z Chemicko-inženýrské fakulty v Lund University.

„Některé látky z vyřazeného textilu mohou mít i po dlouhodobém používání natolik silná vlákna, že se dají znovu využít. To se sice už děje, je to ale velmi málo,“ vysvětluje Ruuth motivace, které vedly jeho tým k vývoji nové metody recyklace textilu.

Spolu s kolegy přišel Edvin Ruuth na způsob, jak rozložit vlákna v bavlně – celulózu – na menší části. Využili přitom kyselinu sírovou, v níž se textil namáčí a následně spolu s vodou zahřívá na vysoké teploty. Výsledkem tohoto procesu je glukóza ve formě čistého, jantarově zbarveného roztoku. Z glukózy v této formě se dá vytvořit umělé vlákno, jakým je například spandex nebo nylon. Na video s postupem se můžete podívat zde:

„Tajemství je ve správné kombinaci teploty a koncentrace kyseliny sírové,“ komentuje Ruuth „recept“ na zpracování bavlny. K jejímu štěpení vědci využívají hydrolýzu. Sami říkají, že hydrolýza sama o sobě není nic nového, výzvou ale podle nich bylo udělat tento proces natolik efektivní, aby dával z ekonomického hlediska smysl. „Nechtěli jsme, aby byl tento proces neudržitelný a měl velký dopad na životní prostředí. Když jsme před rokem začali s prvními testy, dařilo se nám využít pouze 3-4 %, nyní je to až 90 %. V tuto chvíli, kdy je náš postup už ověřený, je recyklace bavlněného textilu poměrně jednoduchá a levná,“ říká Ruuth.

„Pokud by se vyřazené bavlněné látky znovu využívaly na výrobu nového textilu, snížilo by se množství odpadu, který textilní průmysl produkuje. Zároveň by se tím daly ušetřit suroviny, které tento průmysl spotřebovává,“ dodává Ruuth.

K zavedení této metody do praxe je třeba umět dobře zvládnout třídění textilu ve sběrnách. A toho je opravdu mnoho. Naštěstí právě v Malmö vzniká unikátní recyklační centrum, v němž jsou jednotlivé druhy textilu tříděny automaticky pomocí senzorů. To by mohlo ušetřit spoustu energie a podle vědců i pomoci k tomu, aby se nová metoda zpracování bavlny začala více využívat. Ve spalovnách a na skládkách by tak časem mohlo končit méně oblečení.