Vědci přišli na způsob, jak vyhozené oblečení zrecyklovat a vytvořit nové vlákno

Ročně lidé vyřadí zhruba 100 milionů tun oblečení. Z toho asi 25 milionů tun toho bavlněného. V mnoha zemích světa putuje vyřazený textil na skládky. Ve Švédsku, odkud nová metoda zpracování textilu pochází, putuje většinou do spalovny. „Když vezmeme v úvahu to, že bavlna je obnovitelný zdroj, není ani jedna tato varianta efektivní,“ komentuje Edvin Ruuth z Chemicko-inženýrské fakulty v Lund University.
„Některé látky z vyřazeného textilu mohou mít i po dlouhodobém používání natolik silná vlákna, že se dají znovu využít. To se sice už děje, je to ale velmi málo,“ vysvětluje Ruuth motivace, které vedly jeho tým k vývoji nové metody recyklace textilu.
Spolu s kolegy přišel Edvin Ruuth na způsob, jak rozložit vlákna v bavlně – celulózu – na menší části. Využili přitom kyselinu sírovou, v níž se textil namáčí a následně spolu s vodou zahřívá na vysoké teploty. Výsledkem tohoto procesu je glukóza ve formě čistého, jantarově zbarveného roztoku. Z glukózy v této formě se dá vytvořit umělé vlákno, jakým je například spandex nebo nylon. Na video s postupem se můžete podívat zde:
„Tajemství je ve správné kombinaci teploty a koncentrace kyseliny sírové,“ komentuje Ruuth „recept“ na zpracování bavlny. K jejímu štěpení vědci využívají hydrolýzu. Sami říkají, že hydrolýza sama o sobě není nic nového, výzvou ale podle nich bylo udělat tento proces natolik efektivní, aby dával z ekonomického hlediska smysl. „Nechtěli jsme, aby byl tento proces neudržitelný a měl velký dopad na životní prostředí. Když jsme před rokem začali s prvními testy, dařilo se nám využít pouze 3-4 %, nyní je to až 90 %. V tuto chvíli, kdy je náš postup už ověřený, je recyklace bavlněného textilu poměrně jednoduchá a levná,“ říká Ruuth.
„Pokud by se vyřazené bavlněné látky znovu využívaly na výrobu nového textilu, snížilo by se množství odpadu, který textilní průmysl produkuje. Zároveň by se tím daly ušetřit suroviny, které tento průmysl spotřebovává,“ dodává Ruuth.
K zavedení této metody do praxe je třeba umět dobře zvládnout třídění textilu ve sběrnách. A toho je opravdu mnoho. Naštěstí právě v Malmö vzniká unikátní recyklační centrum, v němž jsou jednotlivé druhy textilu tříděny automaticky pomocí senzorů. To by mohlo ušetřit spoustu energie a podle vědců i pomoci k tomu, aby se nová metoda zpracování bavlny začala více využívat. Ve spalovnách a na skládkách by tak časem mohlo končit méně oblečení.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Lukáš Kašpárek
8.3.2021 07:09 Reaguje naPavel Hanzl
7.3.2021 10:18Jiří Daneš
7.3.2021 20:10Důkaz: "Z glukózy v této formě se dá vytvořit umělé vlákno, jakým je například spandex nebo nylon".
Nylon je polyamidové vlákno a z glukozy vytvořit polyamid, lze vyrobit pouze velice teoreticky a to tak, že ji rozložíme na prvky uhlík a vodík a přidáme dusik, protože základ peptidické sloučeniny je skupina -NH-, kterou glukoza neobsahuje ani náhodou.
Cituji: "Nylon bylo původně obchodní označení polyamidu 6.6, které zavedla firma DuPont ve 30. letech 20. století.
Později se začala jako nylon často označovat celá skupina syntetických polymerů, termoplastů. Základní řetězec těchto polymerů je tvořen peptidickými vazbami, proto jsou také často označovány jako polyamidy. Nylon je první syntetický polymer a první syntetické vlákno, které bylo vyrobeno přímo z uhlí, vody a vzduchu a které mělo komerční úspěch". Ke stené skupině látek patří silon, jehož monomerem je kaprolaktam. ani ten nemá moc společného s glukózou, která je monomerním základem celulósy.
Spandex, je potom polyuretanový kopolymer, ketrý má od glukózy snad ještě dál než nylon. Opravdu, neshazujte se takovými hloupými novinářskými kachnami, nebo jak se teď říká fake news, či hoax.
Máte jinak docela slušné, čtivé a poučné články o přírodě.
vladimír šmídl
8.3.2021 02:16 Reaguje na Jiří DanešLukáš Kašpárek
8.3.2021 07:06 Reaguje na vladimír šmídlJiří Daneš
8.3.2021 16:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek