Vědci přišli na způsob, jak zvýšit produkci palmového oleje, aniž by docházelo k ničení deštných pralesů
3.4.2021 07:51 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Plantáž palmy olejné v Indonésii.
Foto | Hendra Sugianto / University of Nebraska-Lincoln
Plody palmy olejné se v tropických oblastech pěstují celoročně. Každých 10 až 14 dní se ručně sklízí, potom se lisují a olej se následně využívá v široké škále produktů od potravinářského průmyslu, přes kosmetiku až po maziva a biopaliva. Dvě třetiny z celkové světové produkce palmového oleje pochází z Indonésie, pro níž představuje palma olejná významný zdroj ekonomické stability a zajišťuje příjem všem, kdo na plantážích pracují. Rozšiřování plantáží má ale fatální vliv na biodiverzitu deštných pralesů.
Touto problematikou se během čtyřletého výzkumu zabýval profesor Patricio Grassini se svým týmem. „Podařilo se nám zjistit, že když farmáři pozmění styl hospodaření na svých plantážích, mohou se výnosy z palmy olejné výrazně zvýšit. Vzrůstající poptávka po palmovém oleji tak nemusí být nutně vykoupena přetvářením nejvzácnějšího ekosystému planety na plantáže,“ komentuje profesor.
Asi 42 % půdy, která se v Indonésii využívá k pěstování palmy olejné, vlastní menší farmáři. „V případě, že se změní styl hospodaření na těchto plantážích, mohou výnosy farmářů, a to především těch malých, výrazně vzrůst. A to dokonce více jak o polovinu,“ komentuje spoluautor studie Juan Pablo Monzon.
Změna v celkovém managementu podle vědců spočívá v kombinaci zkvalitnění sklízení plodů, v intenzivnějším odstraňování plevele, zvýšeném prořezávání a ve zlepšení výživy rostlin. Pokud by se Indonésii podařilo na plantážích hospodařit podle těchto doporučení, mohla by podle vědců na již existujících plantážích produkovat o 68 % více palmového oleje.
Profesor Grassini spolu s kolegy nyní spolupracuje s farmáři, nevládními organizacemi, představiteli indonéské vlády a dalšími subjekty a společně se snaží zavádět tato doporučení do reálné praxe. Výsledky jsou podle nich částečně vidět už teď.
„Máme několik plantáží, na nichž už patnáct měsíců tento způsob hospodaření testujeme. Zvlášť u malých farmářů, kteří mají často půdu jen o rozloze několika hektarů, jsou výsledky rychle vidět. I kdyby se nám podařilo využít jen malou část námi odhadovaného potenciálu, byl by to pro ekonomiku a životní prostředí velký přínos. Je to jeden z mála projektů, kde spolu bok po boku spolupracují lidé z oblasti vědy, životního prostředí a farmáři. Věříme, že tato spolupráce bude mít pozitivní výsledky,“ uzavírá Grassini.
reklama
Dále čtěte |
Ostravská zoo chystá Den bez palmového oleje
Evropský parlament schválil opatření, které má zamezit prodeji výrobků způsobujících odlesňování
Aktivisté Greenpeace v Nizozemsku blokují nákladní loď, protestují tak proti odlesňování
Další články autora |
Tuleni jsou schopni napodobovat zvuky okolí včetně lidské řeči
Vědci odhalili, proč psi naklánějí hlavu ke straně
Nový nanogenerátor imituje pohyb řas a umí vytvářet obnovitelnou energii i při umístění na dně mořeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Miroslav Vinkler
3.4.2021 09:40Tomu snad nikdo nevěří. Strmě rostoucí počet populace a zvyšující se nároky na energie jsou neslučitelné se životním prostředím jak jsme ho znali.
Pokud nedojde ke skokovému snížení populace na únosných do 5 mld nemáme se o čem bavit.
Odpovědět
Pokud nedojde ke skokovému snížení populace na únosných do 5 mld nemáme se o čem bavit.
JD
Jiří Daneš
3.4.2021 11:32 Reaguje na Miroslav VinklerČR se poctivě snaží, víc lidí umírá než se narodí. Ovšem proti tomu působí imigrace. Tamodkud imigranti do Evropy příjdou,jsou úbytky v počtech obyvytel rychle nahrazeny novými přírůstky. Co mají ti lidé obou pohlaví, tam taky dělat, když ...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.4.2021 10:28Intenzifikace pěstování palmového oleje je jistě pozitivní zprávou. Háčkem ovšem je, že tak zvýšíme lukrativnost pěstování palmového oleje a zvýší se tím i ekonomický tlak na získávání další půdy na úkor pralesa.
Tady si nemohu než přihřát svou polívčičku. Pokud i ten "pra"les neuděláme hospodářsky atraktivní, přijdeme o něj postupně úplně.
Takové ty nekompromisní řeči, že pralesy jsou nedotknutelné plíce planety a rezervací biodiversity, nemají v současném stále dravějším světě šanci být prakticky akceptovány.
Odpovědět
Tady si nemohu než přihřát svou polívčičku. Pokud i ten "pra"les neuděláme hospodářsky atraktivní, přijdeme o něj postupně úplně.
Takové ty nekompromisní řeči, že pralesy jsou nedotknutelné plíce planety a rezervací biodiversity, nemají v současném stále dravějším světě šanci být prakticky akceptovány.
ss
smějící se bestie
3.4.2021 10:28Doopravdy je potřeba tolik palmového oleje ? To nestačí olivový, slunečnicový, řepkový ? Nebo je o tolik lacinější, ovšem za cenu likvidace deštných pralesů !
Odpovědět
RV
Richard Vacek
3.4.2021 12:30 Reaguje na smějící se bestiePalmového sklidíte z dané plochy 5x víc, než řepkového. Takže je lepší hektar palmy olejné, nebo 5 hektarů řepky?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.4.2021 12:46 Reaguje na Richard VacekA co říkají zelený, na tu uhlíkovou stopu při jeho dopravě po celém světě ?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
3.4.2021 15:39 Reaguje na smějící se bestieZelení? Ti říkají něco a jakmile zjistí, že to byl opět další omyl, tak začnou prošlapávat další slepou cestu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.4.2021 17:02 Reaguje na smějící se bestieTa doprava po oceánu stojí asi 1Kč/kg s relativně malou uhlíkovou stopou.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.4.2021 17:42 Reaguje na Jiří SvobodaTak to jó a proto tedy bu ze rujou automobilovou dopravu v Evropě, že !
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.4.2021 11:11 Reaguje na smějící se bestieJasně, ekologický problém není doprava po oceánech ale ta po pevnině. Koneckonců ty velkolodě mohou začít jezdit na bezemisní jádro.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
4.4.2021 12:23 Reaguje na Jiří SvobodaZatím je větší problém s těmi velkoloděmi, které produkují více emisí, než auta v Evropě a mnohdy vozí věci, produkty, které byly běžné v Evropě.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
3.4.2021 14:37Tak za prvé, když si budeme spotřebovávat olej , který sami vyrobíme, pak se nemusí kvůli nám (Evropě) vypálit ani 1 m2 pralesa.
A jinak to co ti "vědci" doporučují to je intenzivní zemědělské hospodaření. Za to nás v Evropě pranýřujete a snažíte se nás přesvědčit že když to vrátíme zpět tak zachráníme planetu.
Odpovědět
A jinak to co ti "vědci" doporučují to je intenzivní zemědělské hospodaření. Za to nás v Evropě pranýřujete a snažíte se nás přesvědčit že když to vrátíme zpět tak zachráníme planetu.
JS
Jiří Svoboda
3.4.2021 17:06 Reaguje na Petr BlažekNebo si v Evropě můžeme zalesnit řepková pole a olej dovážet o to více. Já bych to viděl vylej-nalej. Ten prales stejně časem padne.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.4.2021 17:45 Reaguje na Jiří SvobodaAž skončí to nařízení z Bruseli o přidávání řepkového oleje do nafty, tak se budou moci pěstovat ty plodiny, ve kterých jsme bývali soběstační.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.4.2021 11:20 Reaguje na smějící se bestieSoběstačnost ale není ideálem.
Dotace do zemědělství podporující export již nadělaly tolik škod a mám obavy, že k nápravě nikdy nedojde, jen se to bude pořád zhoršovat. Bez těch dotací by se jistě méně s potravinami obchodovalo a země by byly automaticky více potravinově soběstačné.
Odpovědět
Dotace do zemědělství podporující export již nadělaly tolik škod a mám obavy, že k nápravě nikdy nedojde, jen se to bude pořád zhoršovat. Bez těch dotací by se jistě méně s potravinami obchodovalo a země by byly automaticky více potravinově soběstačné.
ss
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2021 07:36 Reaguje na Jiří SvobodaNamusí nutně padnout. V některých částech světa se naopak vysazují nové stromky aby časem vytvořily nový prales. A mají to o mnoho složitější, protože druhová pestrost dřevin je tam mnohem větší než u nás. Kupříkladu na Madagaskaru je na jednom hektaru lesa asi 60 druhů dřevin, o čemž si v Evropě můžeme nechat jenom zdát.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.4.2021 11:31 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaHm, na 100 hetaru zlikvidovaného pralesa 1 hektar založíme?
Podobně na 100 tun uhlíku z velké části zcela zbytečně vypuštěného do vzduchu spálením fosilních paliv vyrobíme sofistikovanými metodami 1 tunu alternatího paliva ze vzduchu vody a OZE.
Odpovědět
Podobně na 100 tun uhlíku z velké části zcela zbytečně vypuštěného do vzduchu spálením fosilních paliv vyrobíme sofistikovanými metodami 1 tunu alternatího paliva ze vzduchu vody a OZE.
Katka Pazderů
3.4.2021 20:28No, skutečnost je taková, že je na světě 40% rostlinného tuku z palmy (36 palmový +4% palmojádrový)a stále narůstá. A nejstarší plantáže jsou zhruba v polovině své produkční doby, která je 30 let (a může být delší (až 50 let), ale staré stromy už nejsou tak produktivní).
A také máme řasy, které umí z hektaru 3-7 víc oleje, než palma. Technických olejů tedy máme dost a můžeme přestat těžit fosilní paliva.
Odpovědět
A také máme řasy, které umí z hektaru 3-7 víc oleje, než palma. Technických olejů tedy máme dost a můžeme přestat těžit fosilní paliva.
PB
Petr Blažek
3.4.2021 21:07 Reaguje na Katka PazderůNezlobte se, nevím kde jste co četla, ale ani řasy nejsou perpetum mobile. To znamená, že jestliže nějaké takové řasy existují, tak na to aby podaly takový výnos je musíte něčím nakrmit. Zákony fyziky žádná ideologie neporazí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.4.2021 21:11 Reaguje na Petr BlažekZelená hmota se tvoří ze slunce a vzdušného CO2.
Jmenuje se to fotosyntéza.
Odpovědět
Jmenuje se to fotosyntéza.
PB
Petr Blažek
3.4.2021 21:32 Reaguje na Pavel HanzlTak to se trochu mýlíte. Aby ta rostlina nebo řasa rostla tak musí mít energii. A tu získává z živin u rostlin hlavně dusík, řasy se krmí i cukrem - opravdu žádné perpetum mobile neexistuje.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.4.2021 08:23 Reaguje na Petr BlažekUčivo asi tak 6. třídy ZŠ.
Ta energie přichází ze slunce, chlorofyl dokáže pomocí pár fotonů rozložit molekulu CO2 a posunout uhlík na vyšší energetickou úroveň a vytvořit si z něho dřevo - stavební materiál rostlinného těla.
Spálením (nebo shnitím) zase uhlík oxiduje, uvolní tu energii a vypustí CO2 do atmosféry. Netušil jsem, že tohle někdo neví.
Odpovědět
Ta energie přichází ze slunce, chlorofyl dokáže pomocí pár fotonů rozložit molekulu CO2 a posunout uhlík na vyšší energetickou úroveň a vytvořit si z něho dřevo - stavební materiál rostlinného těla.
Spálením (nebo shnitím) zase uhlík oxiduje, uvolní tu energii a vypustí CO2 do atmosféry. Netušil jsem, že tohle někdo neví.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.4.2021 21:43 Reaguje na Pavel HanzlTakže když doma pokojové kytky poctivě hnojím, aby rychle rostly, dělám to zbytečně?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.4.2021 08:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNE. Kromě slunce a vody taky potřebují nějaké chemikálie, ale ty v energetické bilanci podstatné nejsou.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
4.4.2021 22:14 Reaguje na Pavel HanzlVy jste blázen. Právě ty chemikálie rozhodující jestli ta rostlina bude přežívat nebo rodit a kolik rodit. A ty chemikálie -živiny jim musíte dodat. Právě o tom je ten článek. Na to s velkou slávou přišli vědci. Ale ty živiny se jen tak někde neválí na ulici ty se někde musí vyrobit. A pak najednou jsou podstatným faktorem v energetické bilanci.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.8.2021 10:36 Reaguje na Petr BlažekTy živiny jsou ze země, v případech řas z moře.
odumřelé části rostlin se vrátí zpět a může se to točit stále dokola, jak je v přírodě normální.
Odpovědět
odumřelé části rostlin se vrátí zpět a může se to točit stále dokola, jak je v přírodě normální.
JS
Jiří Svoboda
4.4.2021 11:38 Reaguje na Katka PazderůKdybychom měli dost technických olejů, tak by nebyla potřeba těžit fosilní paliva. Zjevně jich dost nemáme!
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
3.4.2021 22:39Sádlo, máslo, olivový nebo slunečnicový olej. Nemůžu si být jistý že se palmový domů oklikou v nějakém výrobku nedostane, ale rozhodně to není záměr. Fakt pobavil njaký článek na téma že nejlepší na řízky je řepkový olej, ten chudák co to psal buď nikdy nejedl slušný řízek a nebo mu z Babišovo pr..le koukají sotva nohy, nakonec má kliku že Babiš nemá ropné pole protože pak by smažil na M6AD a mlaskal jaká je to mňamka. Palmový olej je to samý, svinstvo co nepatří do české kuchyně, vlastně nepatří ani do Italské, francouzské, jde využít jako palivo ale jen do zaoceánských lodí na mazut a možná do Sergeje co má tuším dvoutaktní naftový motor.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
3.4.2021 22:55 Reaguje na Jirka ČernýTak tady se trochu mýlíte zase vy. Poslední dobou co se pěstuje více řepky se investovalo více i do jejího šlechtění. A ať se nám to líbí nebo ne tak řepkový olej je dnes jeden z nejlepších na smažení (nejlépe odolává vysokým teplotám na pánvi). Samozřejmě smažení na sádle je jiná liga. Ale z rostlinných olejů vede řepka. Vámi zmiňovaný palmový olej se naopak na pánev nehodí, ten je vhodný na studenou kuchyni. A jen tak mimochodem více než 60% řepkového oleje se používá v potravinářství.
Odpovědět
PB
BM
Břetislav Machaček
4.4.2021 09:39Ono to už tak v globalizovaném světě chodí. Moje babička potravinářský
olej téměř neznala, ale používala sádlo, lůj a máslo. Nyní si myslíme,
že se bez palmového oleje neobejdeme, ale jedna zašprajcovaná loď
v Suezu a náklady obeplouváním Afriky podstatně narostou. A co třeba
nějaký válečný konflikt a je s dovozem utrum. Vše je postaveno na
ideálních podmínkách a sebemenší zakolísání může mít nedozírné
následky. Vím, že orientovat se ve všem na soběstačnost je hloupost,
ale dobrý hospodář se spoléhá hlavně sám na sebe. Sedlák taky nikdy
neprodal při sebelepších cenách osivo, aby měl čím osít pole
a držel i krmiva až do příští sklizně. Obchodníkovi to je ale ukradené
a s cenami spekuluje a nevadí mu ani prázdný sklad, pokud zboží výhodně prodal. Nechápu tu argumentaci lácí palmového oleje, když i ty tuzemské
jsou za pakatel. Ten rozdíl pár korun na litru obohatí obchodníka nebo
výrobce, ale finální zákazník to často ani nepozná. Argumentace tím, že
je na určité výrobky vhodnější je zase o tom, že se opět jedná o výhodu
pro výrobce potravin a zákazník rozdíl často ani nepozná, pokud si
nepřečte složení a není vysloveně gurmán. Spotřebitelům nedochází to,
že konzumací tuzemských potravin podporují vlastní zemědělce a tím i
údržbu krajiny. Preferencí dovozových potravin zemědělce cizí, včetně
likvidace pralesů. Naši zemědělci se přeorientovali na energetiky
se všemi negativními dopady na půdu, vodní režim, hmyz, zvířata atd.
Je to naše vina, že jsme toto dopustili a pokračujeme v tom dál. Je
smutné, že v prvních liniích kráčí někteří ekologové a sami sobě si
nalhávají, že konají dobro. Je mi z toho smutno a stydím se za to,
že mne někteří házejí do jednoho pytle s těmito pomatenci.
Odpovědět
olej téměř neznala, ale používala sádlo, lůj a máslo. Nyní si myslíme,
že se bez palmového oleje neobejdeme, ale jedna zašprajcovaná loď
v Suezu a náklady obeplouváním Afriky podstatně narostou. A co třeba
nějaký válečný konflikt a je s dovozem utrum. Vše je postaveno na
ideálních podmínkách a sebemenší zakolísání může mít nedozírné
následky. Vím, že orientovat se ve všem na soběstačnost je hloupost,
ale dobrý hospodář se spoléhá hlavně sám na sebe. Sedlák taky nikdy
neprodal při sebelepších cenách osivo, aby měl čím osít pole
a držel i krmiva až do příští sklizně. Obchodníkovi to je ale ukradené
a s cenami spekuluje a nevadí mu ani prázdný sklad, pokud zboží výhodně prodal. Nechápu tu argumentaci lácí palmového oleje, když i ty tuzemské
jsou za pakatel. Ten rozdíl pár korun na litru obohatí obchodníka nebo
výrobce, ale finální zákazník to často ani nepozná. Argumentace tím, že
je na určité výrobky vhodnější je zase o tom, že se opět jedná o výhodu
pro výrobce potravin a zákazník rozdíl často ani nepozná, pokud si
nepřečte složení a není vysloveně gurmán. Spotřebitelům nedochází to,
že konzumací tuzemských potravin podporují vlastní zemědělce a tím i
údržbu krajiny. Preferencí dovozových potravin zemědělce cizí, včetně
likvidace pralesů. Naši zemědělci se přeorientovali na energetiky
se všemi negativními dopady na půdu, vodní režim, hmyz, zvířata atd.
Je to naše vina, že jsme toto dopustili a pokračujeme v tom dál. Je
smutné, že v prvních liniích kráčí někteří ekologové a sami sobě si
nalhávají, že konají dobro. Je mi z toho smutno a stydím se za to,
že mne někteří házejí do jednoho pytle s těmito pomatenci.
ss
smějící se bestie
4.4.2021 10:19 Reaguje na Břetislav MachačekJo, peníze vždy až na prvním místě, bohatnout co možná za 2odpoledne. Tam to dopracoval téměř celý svět po sloučení Německa, po r. 1989.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.4.2021 12:38 Reaguje na Břetislav MachačekŘekl bych, že je to ještě složitější a k řadě vašich názorů lze přidat podobně pádnou protiargumentaci.
Myslím, že toto je díky zavedenému globálnímu trhu natolik prooptimalizováno, že o tom, jak to funguje, nemá moc význam diskutovat. Smysl mi dává uvažovat, jak změmit pravidla trhu, aby se fungování trhu začalo blížit něčemu lepšímu.
A ta šprajclá loď v Suezu či válečný konflikt? Pár společností zchudne, pár na tom zhohatně, zvýšené náklady zaplatí koncový zákazník. Beztak je úžasný, jak takové gigamolochy fungují jen proto, aby nakonec efektivně uspokojily přání miliard zákazníků.
Odpovědět
Myslím, že toto je díky zavedenému globálnímu trhu natolik prooptimalizováno, že o tom, jak to funguje, nemá moc význam diskutovat. Smysl mi dává uvažovat, jak změmit pravidla trhu, aby se fungování trhu začalo blížit něčemu lepšímu.
A ta šprajclá loď v Suezu či válečný konflikt? Pár společností zchudne, pár na tom zhohatně, zvýšené náklady zaplatí koncový zákazník. Beztak je úžasný, jak takové gigamolochy fungují jen proto, aby nakonec efektivně uspokojily přání miliard zákazníků.
JJ
Jaromír Janouch
4.4.2021 18:13Hodně se zapomíná na další dopad palmového oleje. A to na zdraví lidí. Právě tento olej je jeden z nejvýznamějších faktorů který způsobuje u lidí ucpávání tepen a z toho plyne poškození srdce. On to vlastně ani není olej ale pryskyřice.
Odpovědět
