Vědci přišli na způsob, jak zvýšit produkci palmového oleje, aniž by docházelo k ničení deštných pralesů
Plody palmy olejné se v tropických oblastech pěstují celoročně. Každých 10 až 14 dní se ručně sklízí, potom se lisují a olej se následně využívá v široké škále produktů od potravinářského průmyslu, přes kosmetiku až po maziva a biopaliva. Dvě třetiny z celkové světové produkce palmového oleje pochází z Indonésie, pro níž představuje palma olejná významný zdroj ekonomické stability a zajišťuje příjem všem, kdo na plantážích pracují. Rozšiřování plantáží má ale fatální vliv na biodiverzitu deštných pralesů.
Touto problematikou se během čtyřletého výzkumu zabýval profesor Patricio Grassini se svým týmem. „Podařilo se nám zjistit, že když farmáři pozmění styl hospodaření na svých plantážích, mohou se výnosy z palmy olejné výrazně zvýšit. Vzrůstající poptávka po palmovém oleji tak nemusí být nutně vykoupena přetvářením nejvzácnějšího ekosystému planety na plantáže,“ komentuje profesor.
Asi 42 % půdy, která se v Indonésii využívá k pěstování palmy olejné, vlastní menší farmáři. „V případě, že se změní styl hospodaření na těchto plantážích, mohou výnosy farmářů, a to především těch malých, výrazně vzrůst. A to dokonce více jak o polovinu,“ komentuje spoluautor studie Juan Pablo Monzon.
Změna v celkovém managementu podle vědců spočívá v kombinaci zkvalitnění sklízení plodů, v intenzivnějším odstraňování plevele, zvýšeném prořezávání a ve zlepšení výživy rostlin. Pokud by se Indonésii podařilo na plantážích hospodařit podle těchto doporučení, mohla by podle vědců na již existujících plantážích produkovat o 68 % více palmového oleje.
Profesor Grassini spolu s kolegy nyní spolupracuje s farmáři, nevládními organizacemi, představiteli indonéské vlády a dalšími subjekty a společně se snaží zavádět tato doporučení do reálné praxe. Výsledky jsou podle nich částečně vidět už teď.
„Máme několik plantáží, na nichž už patnáct měsíců tento způsob hospodaření testujeme. Zvlášť u malých farmářů, kteří mají často půdu jen o rozloze několika hektarů, jsou výsledky rychle vidět. I kdyby se nám podařilo využít jen malou část námi odhadovaného potenciálu, byl by to pro ekonomiku a životní prostředí velký přínos. Je to jeden z mála projektů, kde spolu bok po boku spolupracují lidé z oblasti vědy, životního prostředí a farmáři. Věříme, že tato spolupráce bude mít pozitivní výsledky,“ uzavírá Grassini.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Miroslav Vinkler
3.4.2021 09:40Pokud nedojde ke skokovému snížení populace na únosných do 5 mld nemáme se o čem bavit.
Jiří Daneš
3.4.2021 11:32 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
3.4.2021 10:28Tady si nemohu než přihřát svou polívčičku. Pokud i ten "pra"les neuděláme hospodářsky atraktivní, přijdeme o něj postupně úplně.
Takové ty nekompromisní řeči, že pralesy jsou nedotknutelné plíce planety a rezervací biodiversity, nemají v současném stále dravějším světě šanci být prakticky akceptovány.
smějící se bestie
3.4.2021 10:28Richard Vacek
3.4.2021 12:30 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
3.4.2021 12:46 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
3.4.2021 15:39 Reaguje na smějící se bestieJiří Svoboda
3.4.2021 17:02 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
3.4.2021 17:42 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.4.2021 11:11 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
4.4.2021 12:23 Reaguje na Jiří SvobodaPetr Blažek
3.4.2021 14:37A jinak to co ti "vědci" doporučují to je intenzivní zemědělské hospodaření. Za to nás v Evropě pranýřujete a snažíte se nás přesvědčit že když to vrátíme zpět tak zachráníme planetu.
Jiří Svoboda
3.4.2021 17:06 Reaguje na Petr Blažeksmějící se bestie
3.4.2021 17:45 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.4.2021 11:20 Reaguje na smějící se bestieDotace do zemědělství podporující export již nadělaly tolik škod a mám obavy, že k nápravě nikdy nedojde, jen se to bude pořád zhoršovat. Bez těch dotací by se jistě méně s potravinami obchodovalo a země by byly automaticky více potravinově soběstačné.
Zbyněk Šeděnka
4.4.2021 07:36 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.4.2021 11:31 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPodobně na 100 tun uhlíku z velké části zcela zbytečně vypuštěného do vzduchu spálením fosilních paliv vyrobíme sofistikovanými metodami 1 tunu alternatího paliva ze vzduchu vody a OZE.
Katka Pazderů
3.4.2021 20:28A také máme řasy, které umí z hektaru 3-7 víc oleje, než palma. Technických olejů tedy máme dost a můžeme přestat těžit fosilní paliva.
Petr Blažek
3.4.2021 21:07 Reaguje na Katka PazderůPavel Hanzl
3.4.2021 21:11 Reaguje na Petr BlažekJmenuje se to fotosyntéza.
Petr Blažek
3.4.2021 21:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.4.2021 08:23 Reaguje na Petr BlažekTa energie přichází ze slunce, chlorofyl dokáže pomocí pár fotonů rozložit molekulu CO2 a posunout uhlík na vyšší energetickou úroveň a vytvořit si z něho dřevo - stavební materiál rostlinného těla.
Spálením (nebo shnitím) zase uhlík oxiduje, uvolní tu energii a vypustí CO2 do atmosféry. Netušil jsem, že tohle někdo neví.
Zbyněk Šeděnka
3.4.2021 21:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.4.2021 08:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPetr Blažek
4.4.2021 22:14 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2021 10:36 Reaguje na Petr Blažekodumřelé části rostlin se vrátí zpět a může se to točit stále dokola, jak je v přírodě normální.
Jiří Svoboda
4.4.2021 11:38 Reaguje na Katka PazderůJirka Černý
3.4.2021 22:39Petr Blažek
3.4.2021 22:55 Reaguje na Jirka ČernýBřetislav Machaček
4.4.2021 09:39olej téměř neznala, ale používala sádlo, lůj a máslo. Nyní si myslíme,
že se bez palmového oleje neobejdeme, ale jedna zašprajcovaná loď
v Suezu a náklady obeplouváním Afriky podstatně narostou. A co třeba
nějaký válečný konflikt a je s dovozem utrum. Vše je postaveno na
ideálních podmínkách a sebemenší zakolísání může mít nedozírné
následky. Vím, že orientovat se ve všem na soběstačnost je hloupost,
ale dobrý hospodář se spoléhá hlavně sám na sebe. Sedlák taky nikdy
neprodal při sebelepších cenách osivo, aby měl čím osít pole
a držel i krmiva až do příští sklizně. Obchodníkovi to je ale ukradené
a s cenami spekuluje a nevadí mu ani prázdný sklad, pokud zboží výhodně prodal. Nechápu tu argumentaci lácí palmového oleje, když i ty tuzemské
jsou za pakatel. Ten rozdíl pár korun na litru obohatí obchodníka nebo
výrobce, ale finální zákazník to často ani nepozná. Argumentace tím, že
je na určité výrobky vhodnější je zase o tom, že se opět jedná o výhodu
pro výrobce potravin a zákazník rozdíl často ani nepozná, pokud si
nepřečte složení a není vysloveně gurmán. Spotřebitelům nedochází to,
že konzumací tuzemských potravin podporují vlastní zemědělce a tím i
údržbu krajiny. Preferencí dovozových potravin zemědělce cizí, včetně
likvidace pralesů. Naši zemědělci se přeorientovali na energetiky
se všemi negativními dopady na půdu, vodní režim, hmyz, zvířata atd.
Je to naše vina, že jsme toto dopustili a pokračujeme v tom dál. Je
smutné, že v prvních liniích kráčí někteří ekologové a sami sobě si
nalhávají, že konají dobro. Je mi z toho smutno a stydím se za to,
že mne někteří házejí do jednoho pytle s těmito pomatenci.
smějící se bestie
4.4.2021 10:19 Reaguje na Břetislav MachačekJiří Svoboda
4.4.2021 12:38 Reaguje na Břetislav MachačekMyslím, že toto je díky zavedenému globálnímu trhu natolik prooptimalizováno, že o tom, jak to funguje, nemá moc význam diskutovat. Smysl mi dává uvažovat, jak změmit pravidla trhu, aby se fungování trhu začalo blížit něčemu lepšímu.
A ta šprajclá loď v Suezu či válečný konflikt? Pár společností zchudne, pár na tom zhohatně, zvýšené náklady zaplatí koncový zákazník. Beztak je úžasný, jak takové gigamolochy fungují jen proto, aby nakonec efektivně uspokojily přání miliard zákazníků.