Brněnští vědci v Antarktidě letos zažili značné množství prachových bouří
Osmičlenná výprava vyrazila na expedici z Prahy loni v polovině prosince, zpět se vrátila minulý týden. Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní. "Šlo o končící léto, teploty se pohybovaly nad nulou. Znamenalo to velké tání sněhu a úbytek ledovcové hmoty. Zaznamenali jsme i poměrně vysoké rychlosti větru a nebývalé množství prachových bouří," uvedl Láska.
Řekl, že v některých částech Antarktidy se vědci dostávají do oblastí, kde je velmi málo srážek a kde krajina spíše připomíná polární poušť. Výsledkem je vysoké množství prachových částic, které se kvůli větru dostávají do ovzduší a které následně znečišťují povrch ledovců.
Hlavním letošním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů vyskytujících se na jednom z největších odledněných území na Antarktickém poloostrově. Zpět do ČR vědci podle Lásky dovezli stovky vzorků, které ještě budou podrobeny analýze. Jde například o stěry z tuleňů či tučňáků, ale také zhruba o deset litrů vody z tajících ledovců, které poslouží pro další analýzu prostředí, výprava přivezla i desítky kilogramů půdního substrátu. "Budeme zjišťovat jeho zrnitostní strukturu či biochemické složení," uvedl Láska. Doplnil, že půdní pokryv je v Antarktidě na rozdíl například od Evropy tlustý jen několik málo centimetrů.
Současně brněnští vědci zabezpečovali provoz měřicí techniky, která je trvale nainstalována na dlouhodobých výzkumných plochách. Pomocí nich vědci zkoumají časové změny environmentálních podmínek i nároky rostlin a živočichů vyskytujících se v této okrajové části Antarktidy. Nasbíraná data umožňují hodnotit změnu klimatu a její dopady na rychlost ústupu ledovců, rozmrzání permafrostu a ovlivnění pobřežních ekosystémů Antarktidy.
Většina evropských států podle mluvčího univerzity Pavla Žáry na poslední chvíli antarktické expedice odvolala. Expedice z Brna trvala tři měsíce. Začala loni 16. prosince v Praze, odkud se výprava vydala přes Madrid a Santiago de Chile na jih Ohňové země do přístavního města Punta Arenas. "Před vyplutím chilské vojenské lodi Marinero Fuentealba do Antarktidy strávili vědci v ochranné karanténě v tomto přístavu tři týdny. Průběžně byli testováni a doprovázela je přísná hygienická opatření také po celou dobu plavby až na českou antarktickou stanici J. G. Mendela," uvedl Žára.
Téměř 14 000 kilometrů dlouhá zpáteční cesta trvala dva týdny, dodal Pavel Žára. Osmičlenná výprava podle něj překonala na chilské vojenské lodi Lautaro až pět metrů vysoké vlny při zpáteční plavbě přes Drakeův průliv.
Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní.
Základna Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova funguje od roku 2007. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a podle vědců má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu.
reklama