https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-z-brna-budou-zkoumat-dopady-predpokladanych-klimatickych-scenaru-na-lesy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci z Brna budou zkoumat dopady předpokládaných klimatických scénářů na lesy

10.5.2023 10:29 | BRNO (ČTK)
Foto | Tomáš Pospíšil / Masarykova univerzita v Brně
Dopady předpokládaných klimatických scénářů na lesní ekosystémy střední Evropy budou zkoumat vědci z Mendelovy univerzity v Brně pod vedením britského experta na lesy Douglase Godbolda. V pětiletém projektu, který začal v tomto měsíci, budou sbírat data a dělat terénní výzkum ve Školním lesním podniku Křtiny, který je součástí univerzity.
 

"Projekt by měl přinést nové poznatky v otázce klimatem ohrožených lesních ekosystémů střední Evropy s ohledem na potřeby společnosti. Také by měl objasnit, nakolik k destabilitě ekosystémů přispěl v minulosti člověk tím, že se odklonil od pěstování přirozeného lesa a začal pěstovat monokultury," uvedl vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Libor Jankovský. Výzkumníci budou zkoumat i udržitelnost funkcí lesních ekosystémů v době klimatických změn a řešit otázku, jak zajistit stabilitu lesů pro následující desetiletí.

Na lesy nejvíce dopadá rostoucí průměrná teplota a sucho, které klimatickou změnu ve střední Evropě provází. Různé druhy stromů reagují na sucho rozdílně, mají různě odolné kořenové systémy, jsou různě náchylné k patogenům. Ve Školním lesním podniku Křtiny fungují některé výzkumné plochy již od roku 1973, vědci tak mají k dispozici již velké množství užitečných dat. Navíc se školní lesy vyznačují velkou druhovou pestrostí a různorodým půdním podložím.

Godbold je vědcem, který se věnuje výzkumu lesů tři desetiletí, řídil několik mezinárodních projektů. Počítá s tím, že tým pro brněnský projekt bude začleněný do významných mezinárodních projektů.

Stabilita lesních ekosystémů je v současnosti v Česku jedním z velkých problémů. Kůrovcová kalamita spojená s pětiletou epizodou sucha zdecimovala velkou část smrkových lesů, po nichž zůstaly mnohahektarové holiny. Zkáze však čelí také borové lesy a například v univerzitním lese prosychají i buky. Lesy přitom zadržují vodu, poskytují nenahraditelnou rekreační funkci a také jsou klíčové pro přežití řady rostlinných a živočišných druhů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

10.5.2023 11:42
To nemají dost materiálů/informací z dob, kdy byly lesy docela v pořádku ?
Aby se tam poučili a na tom pokračovali !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.5.2023 19:01 Reaguje na smějící se bestie
No právě nemají, ony byly v pořádku.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.5.2023 23:21 Reaguje na smějící se bestie
Otázkou je, kdy byly lesy v pořádku, jaké informace máme k dispozici, a jaké bylo tehdy klima ve srovnání s dneškem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

11.5.2023 05:49 Reaguje na Jan Škrdla
NO,
ať lesy vlastnilo panstvo, nebo města, musely vynášet nějaký zisk - dřevo, zvěř.
Proto byl hajnej každý den v lese/pěšky, aby měl přehled a tím to hospodaření s lesem začínalo - klima/neklima !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.5.2023 07:53 Reaguje na smějící se bestie
Tohle je ale systém snad až z 18 - 19. století, ve středověku žádné hospodářské lesy neexistovaly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.5.2023 18:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Ve středověku tu ale taky bylo půl milionu lidí
proti dnešním deseti a půl. Jejich nároky byly
20 x menší a stačilo jim pálit jakékoliv dřevo
jako palivo a na domy si vybrat jeden rovný
zdravý ze sta a více křivých a poškozených.
To je ten rozdíl mudrlante! Je problém psát
rychle a moc, ale mozek nechat odpočívat!
Odpovědět
Anyr

Anyr

12.5.2023 20:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Čech by nebyl Čechem, aby neurážel, že? :D
Že posílám, se vší úctou, facku tvým rodičům a srdečně je pozdravuju :*
Odpovědět

Jan Škrdla

11.5.2023 22:28 Reaguje na smějící se bestie
To že lesy vynáší zisk, nemusí nutně znamenat, že jsou v pořádku (a naopak). Viz kůrovcová kalamita, a to co jí předcházelo.

To, že jsou lesy v pořádku je souběhem více faktorů, zahrnující trvalou produkci, stabilitu (odolnost proti abiotický a biotickým faktorům), poskytování celospolečenských funkcí (koloběh vody, ochrana půdy, ekostabilizační funkce, rekreace).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.5.2023 08:03 Reaguje na smějící se bestie
Informací mají něurékom, říká se jim proxydata.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.5.2023 19:12
Jenomže jak píší. Zkáze však čelí také borové lesy a například v univerzitním lese prosychají i buky.
Ony i ty smíšené lesy hynou. To bude skutečný oříšek jak dále s produkčními lesy.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.5.2023 23:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co se týká odolnosti, monokultury na tom skoro vždy budou hůře. Ve smíšeném lese je šance, že aspoň něco přežije.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

10.5.2023 20:19
Problém je v tom, že se hledají východiska tam, kde klimatická změna nevzniká, kde se jen pasivně projevuje. Proč "vědci" neřeší, že odlesnění v rozvojovém světě způsobuje jev, který je srovnatelný s tím když si sundáme tričko a nechráněni před sluncem se nám přehřívá pokožka a pocením přicházíme o vodu ve tkáních?
Odpovědět
Pe

Petr

10.5.2023 22:14 Reaguje na Josef Střítecký
To tričko je velmi výstižné přirovnání.
A planetu jsme odlesnili všichni společně, i my tady máme jen 30procentní lesnatost, zbytek jsou holé pláně bez trička, to na udržení klimatu nestačí, tudíž nestačí ani házet to vše na rozvojový svět (kde je to navíc velmi problematické), ať si to tam řeší a my tady nemusíme dělat nic a můžeme klidně dál jet ve starých kolejích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.5.2023 08:01 Reaguje na Josef Střítecký
Ono to nebude tak ajnfach. Vykácené pralesy se mění na plantáže, pokud tam máte palmy, nebo jiné stromy, působí velmi podobné, jako lesy. Plantáže třtiny atd, jsou zarostlé vegetací taky prakticky pořád, pro rýži ji musíte přímo zaplavovat vodou. A pšenice se pěstuje hlavně ve stepních oblastech. Odlesněná je už dlouhá staletí jen Evropa.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist