Velké obavy z jádra má dnes méně lidí než v roce 1993, ukázal průzkum
Z průzkumu provedeného minulý měsíc Centrem pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že velké obavy z používání jaderné energie v ČR má 6 % dotázaných, 28 % má střední obavy a 42 % má malé obavy. Bez obav je jen 22 % lidí (2 % lidí neví). Centrum pro výzkum veřejného mínění, které průzkum realizovalo, porovnalo tyto údaje s výsledky z předchozích let. V roce 1993 na stejnou otázku odpovídali lidé jinak. Tehdy velké obavy zmínilo 13 % dotázaných, 30 % zmínilo střední obavy a 28 % cítilo obavy malé. Bez obav bylo 21 % a 8 % lidí nevědělo. Oproti roku 1993 je dnes o polovinu méně lidí, kteří cítí velké obavy, přibylo ale lidí, kteří mají malé obavy (z 30 na 40 %). Celkově nějaké obavy z jaderné energetiky deklaruje o malinko více lidí dnes, souhrnem 76 %. V roce 1993 bylo lidí s nějakými obavami méně o 5 %.
Velké obavy o své zdraví v souvislosti s využíváním jaderné energie má 10 % dotázaných, 50 % se cítí trochu neklidnými a 40 % žádné obavy nemá. Zatímco v roce 1986, tedy v roce, kdy došlo k havárii v černobylské jaderné elektrárny, byly obavy o zdraví větší. Tehdy mělo velké obavy 18 % dotázaných a 55 % lidí se cítilo trochu neklidnými. A jen 27 % prohlásilo, že nemá žádné obavy. Centrum pro výzkum veřejného mínění, které průzkumy zpracovalo, k této statistice dodává, že výsledky z roku 1986 je potřeba vnímat s rezervou kvůli tehdejší informovanosti veřejnosti. „Je nepochybné, že její míra, jakožto i povaha informací, které byly o událostech v Černobylu a jejich dopadu veřejnosti přístupné, byla v roce 1986 zásadně jiná, než je tomu v případě současných událostí v Japonsku,“ upozorňují výzkumníci.
Podle průzkumu měli Češi největší obavy o své zdraví v roce 1990, kdy se o velkých obavách zmínilo 26 % dotázaných, trochu neklidnými se cítilo 55 %. Bez obav bylo tehdy jen 19 % dotázaných.
Pokud by jaderné elektrárna vyrostla v místě, kde dotázaní žijí, pak by o přestěhování uvažovalo 33 % dotázaných, 77 % by se spíše nestěhovalo.
reklama
Dále čtěte |
Průzkum: Češi věří bezpečnosti jádra. I po Fukušimě
CVVM: S další výstavbou v Dukovanech souhlasí víc než tři čtvrtiny občanů
Malé modulární reaktory podpoří ekonomický růst Česka, shodli se účastníci IVD
Vědec z ČVUT vyvinul odolnější palivo, které v krajním případě jaderné havárie zajistí více času pro její zvládnutíOnline diskuse
Je vidět, že jsou Češi prostě zvyklí na skutečnost, - 25. 5. 2011 - Jan Šimůnekže ze sdělovacích prostředků se na ně line manipulativní a lživá propaganda, čehož jsme právě byli svědky v době nehody ve Fukušimě. Němci na to zvyklí nejsou (snad dodnes nepochopili, jak moc jim lhal Goebbels), ale to je prostě dáno jejich stádní národní povahou.Jinak je jasné, že JE pro nás budou představovat komparativní výhodu, která může do značné míry kompenzovat to, že jsme pořád různými EUropředpisy a EUronormami diskriminováni. Pokud se Němci odstřihnou od jádra (včetně dovozu), tak jim to přejme, budou mít co pár dnů blackout, či plánovité vypínání celých oblastí, jaké pamatuji z dětství (konec 50. a začátek 60. let). Na druhé straně, bez ohledu na existenci / neexistenci ložisek zemního plynu a jejich těžitelnost bychom si pomalu měli zvykat na to, že palivo čerpané do nádrže bude nikoli primárním zdrojem, ale vektorem energie (tj. bude vyrobeno za užití energie JE, takže vlastně na jejich energii budou jezdit i ta auta). Tyhle technologie jsou známé. Některé používali Němci za WW2 na výrobu syntetického benzinu; zdroj levné energie, jako je JE by tuto výrobu výrazně slevnil a snížil surovinové vstupy. Je docela možné, že litr syntetického benzinu by se vešel do 50 Kč, tedy do ceny, na niž se v důsledku nenažranosti ropných kartelů a neschopnosti našich politiků dohrabeme během pár let. |
