Vláda posoudí novelu vodního zákona, která reaguje na otravu Bečvy v roce 2020
V pilotním projektu, který ministerstvo vyhodnotilo na konci srpna, se na 34 kilometrech Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem u zhruba 30 procent ze 108 výpustí nepodařilo zjistit jejich účel nebo je dohledat v evidenci.
Novela zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů.
Norma upravuje také kompetence jednotlivých aktérů řešení případných havárií, právě jejich nejasné rozdělení podle části odborníků stálo před lety za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Likvidaci havárií má napříště řídit a organizovat hasičský záchranný systém, hasiči budou podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) také odebírat vzorky. Vyšetřování budou mít na starost vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Inspekce pak má mít možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí.
V první etapě bude vytváření registru v gesci ministerstva zemědělství, do konce roku 2025 má zmapovat zhruba 2000 kilometrů toků. Druhá etapa do konce roku 2029 má prověřit dalších 16 000 kilometrů významných vodních toků, poslední etapa zbývajících zhruba 86.000 kilometrů toků v Česku.
Novela také zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na 50 milionů korun. Stanovit má příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu regionů a znovu zavést má možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady. Upřesňuje také mechanizmus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje.
V Česku je 16 326 kilometrů významných vodních toků a 86.533 kilometrů drobných vodních toků. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 na vodních zdrojích 297 havárií, z toho pětinu tvořily úniky ropných látek, v 13 případech se jednalo o únik chemických látek mimo těžkých kovů, v 22 případech o havárii odpadních vod.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
25.9.2023 09:23pstruhů na Ohři. Doporučuji shlédnout hlavně část ve které stojí u výtoku
z čističky odpadních vod v Žatci. Velmi poučné pro všechny, kteří tvrdí,
jak dobře fungují čističky. To co nafilmovali při lovu ryb je bohužel
běžná praxe a shlédněte celý pořad, kde probírá i predátory, kdy už
velcí potočáci přežívají pouze na větších řekách, kde mají možnost těm
predátorům uniknout na rozdíl od potoků a říček, kam se chodí vytírat.
Takže nejenom vědět, kde je kdejaká vpusť, ale taky co z ní teče a zda
je to slučitelné s dlouhodobou zátěží vod a živých organismů. Ono je
rozdíl vypouštět vodu zcela nezávadnou a nebo tu "V NORMĚ", ze které se
v tíšinách, rostlinstvu, bahně a taky rybách ty jedy hromadí. Na prvý
pohled čistá voda bývá často doslova jedovatá a naopak ta kalná může
být zcela nezávadná a zdrojem potravy nejenom pro ryby. Je rovněž na
čase přehodnotit i vztah ochrany přírody k predátorům, abychom je
nekrmili generačními potočáky, kteří nyní táhnou do potoků k výtěru.
Pokud je takový potok domovem vydří rodinky, tak se plůdku z přirozeného výtěru už nikdy nedočkáme a je pak zbytečný pláč, že uměle vysazené ryby
se neumí ukrýváním chránit před predátory. Ono pokud se stále ukrývají,
tak nemají čas hledat potravu a ani se vytírat někde v klidu v potoce,
kde jsou snadno ulovitelní predátory. Je třeba nastavit míru predace tak,
abychom pouze nenapouštěli predátorům stále více a více potravy, aby jich
bylo stále více a více. Pokud je potok určen k výtěru potočáků hájeným
před rybáři, tak by měl být hájen i před predátory a jinde ať loví stejně
jako rybáři. Pokud nenastaví člověk pravidla i pro predátory, tak nebudou
ryby ani pro ně i kdyby rybáři nevylovili z vody ani šupinu.