https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vlastnikum-pudy-pomuze-v-boji-proti-erozi-novy-web
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V boji proti erozi pomůže vlastníkům půdy nový web

3.12.2020 11:06 | BRNO (ČTK)
Kdybychom všechnu tuto ornici naložili na korbu tatrovek, bylo by jich 1,5 milionu a vytvořily by řetěz vedoucí z Brna až do Pchjongjangu
Kdybychom všechnu tuto ornici naložili na korbu tatrovek, bylo by jich 1,5 milionu a vytvořily by řetěz vedoucí z Brna až do Pchjongjangu
Foto | Petr Vilgus / Wikimedia Commons
Vlastníkům půdy pomůže v boji proti erozi nový web Propudu.cz, poradí jim s hospodařením. Každoročně kvůli špatnému hospodaření zmizí z českých polí v důsledku vodní eroze 21 milionů tun ornice, uvedla Nadace Partnerství, která za webem stojí.
 

"Kdybychom všechnu tuto ornici naložili na korbu tatrovek, bylo by jich 1,5 milionu a vytvořily by řetěz vedoucí z Brna až do Pchjongjangu. Škody způsobené vodní erozí vyčíslilo ministerstvo zemědělství na 4,2 miliardy korun ročně. Z polí nám doslova odtéká obrovské bohatství," uvedla Zuzana Benešová z nadace. Řešením je podle ní nejen změna způsobu hospodaření, ale i větší zájem vlastníků o stav jejich půdy. Nový web by jim ve vhodnějším hospodaření měl pomoci.

"Naše pole a jeho mikroskopičtí obyvatelé trpí nadměrnou intenzitou zemědělství, hlavně rozsáhlým užíváním minerálních hnojiv a pesticidů a nedostatkem organické hmoty. Plodiny na velkých plochách se prakticky nestřídají, a navíc vyžadují velké nepřerušované lány kvůli strojům. Tento obrázek u nás najdeme ve velké míře od moravských úvalů po Polabí. Většina polí je navíc stále po velkou část roku holá, bez plodin či meziplodin, což rozklad organické hmoty a následně i erozi ještě urychluje," uvedl bývalý ministr životního prostředí a půdní ekolog Ladislav Miko.

V České republice je podle nadace asi 3,2 milionu vlastníků půdy. Zhruba 74 procent půdy je pronajímáno. Nadace připomněla, že na 5. prosince připadá Světový den půdy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.12.2020 20:13
Chápu, že je třeba napsat oslavný článek na půdu. Ale proč používat otřepaná klišé, která nejsou pravdivá v těch 100% případů, které se článek snaží podprahově podsouvat do našich hlav.
Jedním z takových klišé je, že se plodiny na polích nestřídají. No, bodejť, když pěstujeme na sklizňové ploše 2,4 mil. ha 33% pšenice, 16% řepky, 9% ječmene, 10% silážní a 3 % zrnové kukuřice. A pak jsou to minority jako řepa cukrová (2,4%), mák a hrách na 1,5 % ploch, 0,9% brambor, 0,4% veškeré zeleniny. A také máme 28% trvalých travních porostů (z 3,4 mil. ha sklizňové plochy včetně TTP). Takže máme docela dobře zatravněno. Nad 550 metrů nad mořem najdete většinou louky a pastviny, s kravami bez tržní produkce mléka, jen se běžte podívat například do Českého Středohoří. Jen pokud je někde rovina, tak se tam oře. Takže je třeba urychleně začít více jíst opět brambory proti pizze a těstovinám, také šoulet by se hodil (hrách a kroupy), zejména teď v postní době předvánoční. Více cukru raději nedoporučuji, to by nebylo správné výživové doporučení (sníme 34-37 kg, takže do těch největších světových přeborníků nám ještě cca 20 kg chybí). No jo, je to zdravé, ale kdo to má jíst?
Nedostatek organického hnojení je pravdou, ale když my raději dáváme přednost vepřovému z Dánska, bouraného v Německu a finálně zabaleného v Polsku. A selata, ta jsou často z České republiky (vyvážíme 1,5 mil. kusů selat ročně). Takže kde tu organiku vzít? Mulčovat vojtěšku a jetel?
Také se na polích pěstují většinou ozimy, řepka dokonce pokrývá půdu od konce srpna do půlky července a před ní jde pšenice a za ní obvykle také. A ty meziplodiny koncem července ve vrcholném létě ne a ne vzejít.
Ano, vím, že mě mnoho mých přátel za toto znectí, ale realita našich polí je taková, a pěstování něčeho, co Vám nikdo nekoupí, to přeci zemědělec jako podnikatel na půdě dělat nebude.
Sama nevím, jak z toho kruhu ven.
Odpovědět
JF

J F

4.12.2020 13:25
Že by web pomohl proti erozi ? To je pěkný vtip.
Mnozí drobní zemědělci to dělají dobře (bez webu), zvláště pokud to chtějí dělat dobře. Viděl jsem ale i případy, kdy vytrvale ořou úzké pruhy svisle na prudkém svahu a je tam kukuřice apod. Byla tam i pozemková úprava, nedosáhlo se tam ničeho.
Potom středně velké podniky, které mají rostlinnou i živočišnou výrobu, tam to ještě jde, a pak velká rozsáhlá pole - orná, kde se "hospodaří" způsobem - velký traktor + všemocný stroj + chemie. Osobní zkušenost se šéfem takové firmy
- Dobrý den, máte tady erozi, chcete abych s tím něco udělal ?
- Samozřejmě !
- Tak dobře, rozčleníme tento svah dvěma pásy trávy a jeden pruh keřů, dole bude pruh trávy.
- To nejde, to tam nebudu moci orat !
Web ???
S podivem jsem zjistil, že množství lidí považuje práci v zemědělství za nezajímavou, příliš namáhavou či přímo ponižující, přestože pracují na normálních místech výroby nebo služeb. Asi tomu odpovídá i zemědělská praxe. Ekonomové mají stále za to, že mnoho lidí v zemědělství ukazuje na málo rozvinutou ekonomiku, naopak mnoho lidí ve službách je ekonomika vyspělá. Mimochodem, covid test byl zajímavý.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist