https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vodohospodari-pomohli-obore-soutok-z-novych-mlynu-upustili-vice-vody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vodohospodáři pomohli oboře Soutok, z Nových Mlýnů upustili více vody

1.4.2022 14:47 (ČTK)
Soutok je místo, v němž se stýkají Dyje, Morava a Kyjovka. Jsou tam lužní lesy či louky se starými duby.
Soutok je místo, v němž se stýkají Dyje, Morava a Kyjovka. Jsou tam lužní lesy či louky se starými duby.
Foto | RomanM82 / Wikimeda Commons
Vodohospodáři z Povodí Moravy z Novomlýnských nádrží upustili více vody, pomohli tím doplnit vodu v drobných tocích, mokřadech a tůních v suchem ohrožené oboře Soutok. Šlo přibližně o 13 milionů metrů krychlových vody vypuštěných ze soustavy nádrží, informoval mluvčí státního podniku Petr Chmelař. Oboru Soutok vodohospodáři tímto způsobem zavodňovali i v minulých letech.
 

Povodí Moravy manipulací vyhovělo žádosti Lesů České republiky. Vodu vodohospodáři začali upouštět v druhé polovině března, manipulace trvala 40 hodin. Před zvýšením byl odtok z nádrže 12 metrů krychlových za sekundu, následně ho zvýšili až na 100 metrů krychlových za sekundu. "Před zvýšeným průtokem byly otevřeny všechny nápustné objekty na Dyji – především stavidlo Brána, Podkova a jez Pohansko, kterými natéká voda do lužních lesů nad soutokem Dyje s Moravou. Během vypouštění jsme velmi pozorně monitorovali celý úsek Dyje včetně nápustných objektů," popsal proces zavodňování lužních lesů generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Zvýšené průtoky v Dyji pomohly zvýšit hladinu v slepých ramenech podél celé řeky. Podle vodohospodářů se tak zlepšily environmentální podmínky v těchto lokalitách dlouhodobě postižených suchem. "Z dlouhodobějšího hlediska je velmi dobrou zprávou to, že se podaří v příštích letech díky projektům Povodí Moravy a Lesů ČR několikanásobně zvýšit množství vody, kterou je možné lužním lesům na Soutoku poskytnout. Ze zvýšených průtoků v Dyji profitují i další lokality, jejichž vývoj byl v minulosti rovněž povodněmi formován," zhodnotil ředitel jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

Po skončení manipulace začali vodohospodáři novomlýnské nádrže opět napouštět. Před koncem března dosáhla hladina v dolní nádrži vodního díla Nové Mlýny kóty 170 metrů nad mořem. Podle vodohospodářů je tak dostatek vody pro sezónní potřeby zemědělců na závlahy.

Soutok je místo, v němž se stýkají Dyje, Morava a Kyjovka. Jsou tam lužní lesy či louky se starými duby. Obora slouží k chovu jelenů a daňků, žijí tam divoká prasata. Rozloha je přes 4200 hektarů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SL

Stanislav Lusk

1.4.2022 17:39
Jak šikovně oblbnout veřejnost - podle mluvčího PM pana Chmelaře - tak jak formoval své vyjádření, oněh 13 milionů kubíků nateklo do Soutoku - možná a to ještě nadsazuji tak 200 tisíc kubíků a zbytek odtekl fofrem korytem Dyje do Moravy a dál do Dunaje. A pan Koukal z AOPK sice nepřímo tak trochu PM podpořil - Má pravdu v tom, že zvýšený průtok v Dyji asi zavodnil odříznuté meandry, které se nachází podél toku a ne za protipovodňovou levobřežní hrází. Když vše bylo pozorně monitorováno - jak napsal pan ředitel PM Gargulák - tak by neměl být problém alespoň odhadnout, kolik vody tedy do Soutoku - tedy do prostoru za levobřežní protipovodňovou hráz a případně na prostor Košárských luk opravdu nateklo. Postrádám vyjádření pracovníků Lesů ČR - polesí Lanžhot.
O řešení bezproblémového zajištění vody pro Soutok jsem již vícekrát psal - vzdouvací objekt na Dyji na Pohansku.
Odpovědět
RL

Radek Lučan

1.4.2022 20:07
Viděl jsem před měsícem lužní lesy u stejné řeky v Horním Rakousku, pouhých 10 km od našeho Soutoku a nad našimi na Soutoku naprosto zlomil hůl. To je nebe a dudy. Nesrovnatelné. A nevratné, bohužel. Hospodaření Lesů ČR v kombinaci s regulacemi toků náš Soutok zcela zničilo. Je to jen troska toho, co tam bylo ještě před nedávnem. Kdo to chce vidět, stačí zajet pár km pod Hohenau a projít se těmi lesy. Které, mimochodem, na rozdíl od těch našich, nejsou vyhlášeny jako Biosférická rezervace. Tu si naši lesáci nechali evidentně vyhlásit jen proto, aby to tam mohli dorazit. Měl jsem z toho jako profesionální přírodovědec totální deprese.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.4.2022 07:46 Reaguje na Radek Lučan
Pár praktických postřehů z místa by nebylo ?
Odpovědět
RL

Radek Lučan

2.4.2022 12:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Všude v lesích obrovské množství mrtvého dřeva i stojících mrtvých stromů, v ramenech a tůních nejsou nasazené masy ryb (pár dnů předtím jsem procházel kolem ramen mezi Lednicí a Bulhary, totálně zlikvidovanými rybářským hospodařením, jsou to jen nádrže na ryby, bezobratlí ani vodní kytky nemají šanci) naopak, ramena se nechávají sezónně vyschnout, což ryby, které tam nepatří, efektivně zlikviduje a zůstanou jen specializované druhy, které tam patří, po jarních řízených záplavách. Žádné paseky od nevidím do nevidím, těžba jen lokální, žádné frézování pařezů, ani náhodou. Louky se kosí. Byl jsem tam mrknout mj. po broucích. Vlajkový druh, který zcela nejlépe ukazuje, jak zdravý je dotyčný lužní les - střevlík lužní (Crabus clathratus), kterého hospodaření v lužních lesích v ČR nejen na Soutoku u nás vyhubilo, jsem našel asi za půl hodiny...Mimochodem, za celou dobu jsem nepotkal kopytníka, našel jsem jen minimum pobytových stop po prasatech, zatímco na Soutoku jsou od nich všude rozryté lesy, zejména paty velkých dubů, kde hledají a likvidují larvy našeho největšího brouka roháče. Inu, u nás se to území koneckonců jmenuje Obora Soutok, posprávnu by se ta Biosférická rezervace měla jmenovat ne Dolní Morava, ale "Dřevozpracující závod obora Soutok", protože tenhle název dokonale ilustruje, co je to za území a jak se v něm hospodaří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.4.2022 16:28 Reaguje na Radek Lučan
Tvrdite pane Lučan, že :"Žádné paseky od nevidím do nevidím, těžba jen lokální, žádné frézování pařezů, ani náhodou".
Nějak potom nechápů proč Letecké mapy té oblasti tak moc lžou? Co z toho mají? Ono se na to stačí podívat i od počítače aby si člověk v kostce mohl udělat nějaký obrázek. A ejhle, mapy lžou jak tiskne. Nejhorší na tom je, že z těch leteckých snímků jde alespoň trochu odvodit například i věk porostů atd..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.4.2022 19:06 Reaguje na Jarek Schindler
Já nevím o čem prndáte a na co se díváte, na mapa.cz není mezi jegenspiedel a rabensburg v lese vidět čerstvé paseky, zato v českém prostoru od soutoku moravy a dyje až k lanžhotu a mikulčicím není ze starého lesa víc než 20%. Pan Lučan má 100% pravdu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2022 21:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, jenže u nás je toho lesa kolem Moravy cca 5x více, než u A. A koukněte k Dunaji, tam se také těží.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.4.2022 15:45 Reaguje na Karel Zvářal
Člověk nemusí chodit až k Dunaji. Zajímavá lokalita je například jen kousek po Moravě. In den Sandbergen. Tam se také určitě nekácelo a nefrézovalo.
Mě spíš oslovuje ta tamní zemědělská krajina a ta spousta různorodých políček. No ještě jsem nečetl, že by to nějaký zoolog nebo přírodovědec dával za vzor.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.4.2022 21:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud nevidíte tak si vemte brejle pane Vinklere. Těch pasek co tam byly a nyní jsou již podle fotek nějakou dobu zalesněné, tedy jsou to nyní kultůry či mlaziny tam najdete dost a dost. To snad dostatečně vyvrací tvrzení pana přírodovědce o nepasečných způsobech hospodaření a lokální těžbě.
Od toho mostu kousek pod Soutokem asi necelé čtyři km po proudu je navíc hned u Moravy celkem viditelná kultůra s ještě celoplošně neobnoveným drnem. (To je ta světlejší barva mezi těmi viditelnými řádky stromků) To asi nebude pozůstatek po frézování, že? Jinak paseky můžete dělat v mýtních porostech a těch v tom Rakousku již moc vidět, na rozdíl od nás, není. Když počkáte až porosty zestarnou či odrostou ty viditelné kultůry tak se s velkou pravděpodobností dočkáte i těch čerstvých pasek. Takže neprndejte a lépe se dívejte, já o čerstvých pasekách nemluvil.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.4.2022 17:12 Reaguje na Radek Lučan
Díky za info.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.4.2022 12:02
Ví někdo z přírodovědců, proč byly v minulosti v těch lužních lesích
budovány ty kanály? Byly k zavodňování a nebo k odvodňování po povodních?
Ano "B" je správně a proč to lidé dělali? No protože potřebovali v lesích
pěstovat hodnotné stromy a ne pouze vrby a lidé nemínili celé léto trpět
mračny komárů. Mimochodem ty ryby likvidují v nádržích komáří larvy a bez
ryb jich bude biliony. Můžeme polemizovat o tom, zda to udělali správně a nebo špatně, ale totéž platí pro celou kulturní krajinu. I dnešní města u řek bývala lužními lesy a nejsou. Nejúrodnější pole v nivách řek byly těmi
lesy a bažinami taky. I jinde lesy ustoupily polím, loukám a zástavbě.
A teď ať si zapálení ochranáři položí otázku, zda je návrat o tisíc let
možný a čímpak se uživí mnohonásobně více lidí, než před tisícem let.
Jedna věc je sen a přání, ale druhou je realita života. Nejaktivnější
jsou hlavně příjemci cizích zisků vyprodukovaných takto zkulturněnou
přírodou. Zkritizují zemědělce, lesáky ,rybáře, myslivce, podnikatele
a natáhnou ruce pro peníze, kteří tito odvedli na daních z kritizované
činnosti. Postavit je před úkol, aby je uživil jejich les, pole, rybník,
podnikání a ještě odevzdat daně pro vlastní kritiky, tak by pochopili,
že to není až tak snadné. Dotace, dotace, ale odkud na ně brát? Ví to
někdo, když bude vše prodělečné a dotováno? Prosím chraňme s rozumem
a přemýšlejme, za co budeme chránit, až tu nebudou ty zisky na dotace.
Horká hlava je třeba zchladit poznáním reality, aby nepřerostla do
horečky, která "usmaží" mozek do fáze ekofanatismu a ekoterorismu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist