https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyhlaska-ktera-ma-ochranit-pudu-muze-platit-od-cervence.je-ale-zklamanim-hodnoti-ji-ekologicke-organizace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyhláška, která má ochránit půdu, může platit od července. Je ale zklamáním, hodnotí ji ekologické organizace

18.3.2021 14:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vodní eroze ohrožuje nejvíce zemědělská pole v kopcích.
Vodní eroze ohrožuje nejvíce zemědělská pole v kopcích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Dlouho očekávaná protierozní vyhláška připravovaná ministerstvem životního prostředí (MŽP), jde do finále. Měla by platit od 1. července 2021, pokud se podaří vypořádat se s připomínkami v mezirezortním řízení, kam teď vyhláška směřuje. Ekologické organizace ale nový návrh vyhlášky kritizují jako neambiciózní. Vadí jim, že se zabývá pouze opakovanou erozí a postrádá preventivní opatření.
 
„Vyhláška v této podobě není dobrou zprávou pro českou půdu, ani pro její vlastníky a v konečném důsledku se v dlouhodobém výhledu obrátí i proti samotným zemědělcům,” ohodnotil navrhovanou podobu vyhlášky Václav Izák z Koalice pro zdravou krajinu.

MŽP se protierozní vyhláškou začalo zabývat v roce 2017. Po více než tři roky se nedařilo se v její přípravě posunout, přestože eroze dlouhodobě znehodnocuje půdu v ČR. Její účinky zesiluje i změna klimatu v podobě četných intenzivních lokálních srážek po obdobích extrémního sucha. Schopnost půdy pojmout přívalové srážky je malá, ve větší míře dochází ke splachu a odnosu úrodné ornice z polí.

Příklad vodní eroze.
Příklad vodní eroze.
Foto | Karel Ferschmann / Němčovice

„Pro mne je protierozní vyhláška jednou z událostí roku. Po dlouhých odborných debatách jsme konečně dospěli ke shodě, na jejímž konci je, jak pevně věřím, zlepšení ochrany půdy, jednoho z nejcennějších přírodních zdrojů, který máme,“ okomentoval práci na vyhlášce ministr životního prostředí Richard Brabec.

Vodní erozí je u nás ohrožena více než polovina zemědělského půdního fondu. K tomu se přidávají oblasti ohrožené erozí větrnou. Smyslem protierozní vyhlášky má být posílení odolnosti půdy vůči negativním účinkům eroze.

Návrh protierozní vyhlášky, kterou se má zajistit naplňování zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, vložilo Ministerstvo životního prostředí do meziresortního připomínkového řízení již potřetí, tentokrát ve zcela nové podobě.

Jak uvádí MŽP, stěžejní pro text nové vyhlášky bylo nalezení konsenzu s ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a zemědělskými nevládními organizacemi.

Splach půdy z kukuřičného pole.
Splach půdy z kukuřičného pole.
Podle vyhlášky budou zemědělci muset provádět protierozní opatření na plochách, kde bude eroze zaznamenána opakovaně. První případy jsou tolerovány. To je jednou ze dvou největších výhrad nevládních organizací. „Každý první případ eroze na daném poli se promíjí a vyhláška je tak v rozporu s účelem zákona, který má naplnit, jelikož toleruje nejen ohrožení, ale i poškození půdy erozí,“ kritizují zástupci organizací České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA a Koalice pro zdravou krajinu.

Zatímco zákon o ochraně zemědělského půdního fondu hovoří o zákazu poškozování a ohrožení půdy erozí, vyhláška, která má jeho znění zavést do praxe, tuto nenahraditelnou ztrátu půdy podle ekologických organizací toleruje.

Ministerstvo naopak zdůrazňuje, že snížilo hodnotu přípustné ztráty půdy ze 17 tun/ha/rok na 9 tun ornice z hektaru.

Podle ekologických organizací je přijatelná míra 4 tuny/ha/rok. Ve vyhlášce jim proto chybí časový výhled, ve kterém se přípustná hodnota bude postupně snižovat. Návrh se navíc vůbec nezabývá větrnou erozí, která se v souvislosti se změnou klimatu v České republice stává stále vážnějším problémem.

Větrná eroze na polích  na Kyjovsku.
Větrná eroze na polích na Kyjovsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Organizace poukazují na rozpor původního záměru vyhlášky z roku 2017, kdy ministerstvo ve vypořádání připomínek uvedlo, že „předmětem zákona, resp. vyhlášky (...) není řešení nastalých erozních událostí ale předcházení jejich vzniku“.

Opomenutí prevence tedy podle nevládních organizací nenaplňuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. „Potřebujeme protierozní, ne “poerozní” vyhlášku. Bez preventivních opatření, jako je například snížení maximální výměry jedné plodiny, nelze zaručit ochranu půdy na celém území republiky,” reagoval na podobu návrhu Martin Rexa z Hnutí DUHA.

K vytipování problematických ploch má podle připravené vyhlášky sloužit zavedená aplikace Monitoring eroze, spravovaná SPÚ a VÚMOP.

První záznam erozní události je pouze výstrahou pro hospodařící subjekt, který by tuto skutečnost měl reflektovat v úpravě svého hospodaření. Pouze pokud dojde k opakovaným problémům s erozí, budou zemědělci muset provádět protierozní opatření. S těmi jim pomůže další aplikace, Protierozní kalkulačka. Pomocí ní si sestaví plán protierozních opatření. Jeho dodržování může být kontrolováno orgánem ochrany zemědělského půdního fondu.

Ekologické organizace upozorňují na to, že v takto nastaveném systému hrozí opomenutí mnoha dalších případů eroze. Do aplikace pro evidenci eroze se podle odborníků dostává jen část erozních událostí, které v ČR nastávají. Záleží totiž jen na aktivitě veřejnosti, úřadů či zemědělců, zda si eroze všimnou a nahlásí ji.

Organizace proto žádají ministra Brabce o přepracování vyhlášky do podoby, která bude skutečně efektivně a komplexně řešit ochranu české půdy.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

18.3.2021 12:43
To je neuvěřitelné.... takže dá se to shrnout tak, že po 4 letech "práce" vyhrála krátkozraká a sebedestruktivní cesta konvenčních zemědělců... Brabec není schopen prosadit vůbec nic z toho co je NUTNÉ a už teď je pozdě.

Tato vláda prostě aktivně brání tomu, aby jsme zachránili co se ještě zachránit dá.... ani nevím jak to nazvat... vláda systémových masových vrahů? To je asi nejtrefnější....

V říjnu jsou volby a příležitost tento depresivní trend v ČR změnit.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.3.2021 12:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jeden prudký déšť v kombinaci se špatným (současně běžným) hospodařením je schopen odnést většinu ornice a někdy až na podzol, takže říct, že stačí, když se to bude řešit až po opakovaném výskytu může jen člověk co v překladu říká, že vymyslel prázdný zákon, který nemá žádný smysl a vůbec nezohledňuje zadání proč se vůbec dělal. To může říct jen člověk co si myslí, že jsme všichni úplně blbý a že mu projde úplně všechno...... na facku je to!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.3.2021 12:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tady navíc vůbec nejde jen o ochranu půdy jako takové, ale o to, že pokud se situace RAZANTNĚ NEZMĚNÍ, tak i o vytváření škod na majetku a zdraví občanů, institucí a firem. Jde o neschopnost krajiny zadržovat vodu, jde o neschopnost krajiny podporovat život....

Brabec je prostě jen dobře placená loutka. Nedivil bych se, kdyby to bylo tak, že chemozemědělec Babiš (ANO) přišel za Tomanem (ČSSD) a řekl mu, ať si pohlídá, aby Brabec (ANO) neprosadil své závazky vůči ČR.... tak to totiž podle všeho vypadá!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2021 13:07
Mně to přijde, jako bychom se ocitli v roce nula, kdy nikdy nikdo žádnou erozi nezaznamenal. Není to nic jiného, než oddalování účinných opatření, přivírání očí nad prohřešky a čekání na opakování průseru...

Takový přívalový déšť bývá na lokalite třeba jednou za 10-20 let, ale odnese násobky povoleného množství ornice. Kdo si po tolika letech vzpomene, že je to "problémové" pole? A kdo to nahlásí, když se nanesené bahno na cestu během pár hodin uklidí? Sám agrobaron?-) Prostě všechny prudší svahy rozdělit na menší mezemi, na rovinách tak obří splach nehrozí, tam to bude spíše větrná eroze, tedy potřebná výsadba větrolamů... ale co jiného se v ******stánu dalo čekat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.3.2021 13:11
Vyhláška není nic jiného než prováděcí předpis k zákonu.
Dávno se minula s dobou , je neúplná , zastaralá a zjevný kočkopes . Politický handl mezi agrobarony a MŽP.
Je úplně na nic.

Lepší striktní novela zákona na ochranu ZPF ,kam se promítnou principy ochrany půdy pod tvrdými sankcemi ze zákona.
A orgány státu je budou přísně vymáhat po případných hříšnících.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2021 13:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to bohužel tak. Já tuto zprávu čtu jako: Do ničení krajiny a huntování půdy si nenecháme mluvit!
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

18.3.2021 15:41
A čekal někdo něco jiného? Stačí si přečíst vyjádření AK a ZS z posledni doby o erozi půdy a zjistíte, že ČR je na tom s erozí velmi dobře a nic se neděje. Takže bychom mohli konstatovat, že jsme všichni moc hysteřičtí. Takže to chce volit v říjnu někoho kdo se k tomu postaví čelem. Nic jiného nezbývá. Nebo jinak eroze a místní povodně budou furt.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

18.3.2021 23:08 Reaguje na Tomáš Kvítek
Ale ČR je na tom s erozí skutečně dobře, byť ekologisté tvrdí opak. Průměrná míra eroze činí 2,6 t/ha. Ročně je zaznamenáno 400 případů eroze na zhruba 4000 ha půdy (veškeré), což je jedno promile vztaženo k výměře zemědělské půdy. Vážnou erozí nad 11 t/ha je ročně postiženo kolem 60 hektarů. Eroze tu bude furt, pokud chcete, aby byla nulová, musíte se odstěhovat na Měsíc.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.3.2021 07:21 Reaguje na Vladimír Pícha

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
V

Vladimír Pícha

19.3.2021 08:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Sice bys na to neměl, ale nevadí. Co je na těch číslech lživého? Jde o čísla VÚMOP a Eurostat. Jen proto, že nezapadají do něčí ideologie, nejsou lživá. Naopak.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Místo diskuse facky, že se nestidíte. Nálepkujete, protože nemáte argumenty? proč do odborné diskuse zatahujete emoce?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.3.2021 07:18 Reaguje na Tomáš Kvítek
Přesně tak.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.3.2021 16:23
Ekologické organizace, by místo " keců ", měli předvést jak se to má dělat a uživili se tím bez dotací. A snažit o odstraňování přebujelé byrokracii, která je kolem těchto úprav a zdanění pozemků.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.3.2021 17:58
Celá tahle protierozní akce je jedna velká nafouknutá bublina. To, že nějaký elév z výzkumného ústavu melioračního si ve své dizertační práci napsal, že 60% půdy je " potencionálně ohroženo" erozí neznamená, že 60% půdy je pravidelně erodováno. Od té doby se s tímto tvrzením každý aktivista ohání. Každý kdo ráno vyleze na ulici je " potencionálně ohrožen "že ho přejede auto a přes to po té ulici chodíte.
Eroze tu vždy byla a vždy bude. Díky erozi vznikly i ty pole. To k jak velké erozi dojde nerozhoduje jak je to pole velké a ani tolik zmiňované krajinotvorné prvky nebo cesty to nezachrání. K největším erozím dochází na jaře (květen, červen) a to hlavně po zasetí a uvalení jarních plodin. obzvlášť háklivé jsou širokořádkové (cukrovka, kukuřice ale i brambory) ale není výjimkou, že to spláchne i hrách nebo mák. A proti tomu moc obrany neexistuje. Většinou je to prostě smůla, že přívalový déšť přijde dříve než daná plodina dokáže půdu svázat svými kořeny. Tím, ale nevylučuji, že jsou lokality, které jsou extra náchylné, ale to se jedná řádově o jednotky %.
Velký vliv na vsakování má zpracování a prokypření půdy. A tady je kámen úrazu. Úředníci jako první co podnikli nám zakázali orat ve svahu a chodili kontrolovat jestli ta půda není moc hluboko prokypřená. Vůbec nechápali, že orba po vrstevnici je preventivně nejlepší co můžete udělat a navíc je to jediná zemědělská operace při níž tu půdu stěhujete zpět na kopec. Tento nesmyslný příkaz se postupně uvolňuje.
Další opatření které se prosazuje je bezhlavé zatravňování. V jednom příspěvku jsme se střetli když si paní zachraňovala zatravněný pozemek. To byl zářný příklad jak se, sice s dobrým úmyslem, nadělá více škody než užitku. Půda nekultivovaná ,jako trvalé traviny, a dlouhodobě pěchovaná ať už koly traktorů sklízejících seno, nebo ušlapaná od dobytka není schopna vsakovat naráz větší množství vody. prokypřené pole, když začne vysychat tak začne praskat a vytvoří se v něm spáry. Toto na trvalých travinách nenajdete. A když začne pršet tak těmito puklinami ta půda tu vodu vysloveně pije, ale tohle jsou bohužel souvislosti, které tito aktivisté vůbec nechápou.
Takže ve skutečnosti je dobře aby nám do hospodaření nekecali úředníci-aktivisti, kteří tomu nerozumí a až teprve když se někde problém opakuje častěji tak mají úřady možnost zasáhnout.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

18.3.2021 18:22 Reaguje na Petr Blažek
No krásně jste to napsal. Přímo z praxe. To vše platí, ale jen do doby co spadne nějaká větší srážka. A pak je pole bezbranné! Nikde žádný záchytný příkop nebo průleh. Kdyby tam na poli tato opatření byla, tak by úředníci nikam nechodili, nic by za blbosti nevymýsleli a byli by bez práce. To chcete? Já jo. Jinak je to všechno asi takto: já o koze, vy o voze.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.3.2021 19:11 Reaguje na Tomáš Kvítek
To je bohužel váš aktivistický názor. Největší erozi jsme měli na pětihektarovém pozemku skoro na rovině. Třetího května přišla třicetimilimetrová bouřka na čerstvě zaseté pole máku. Vedlejší pole kde bylo 80 ha řepky se ani nehlo. Žádný průleh vám v tom nezabrání. Jak jsem psal eroze vždy byla a vždy bude. V minulosti když se v obci čistily rybníky ( z vyprávění otce) tak si sedláci ten rybník rozparcelovali a bahno vytěžili a přes komposty znovu rozvezli na pole . To byla jediná obrana proti odplavení půdy. Dnes se pozve firma a bláto se odveze bůhvíkam.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.3.2021 19:45 Reaguje na Petr Blažek
A dnes by toho bahna z rybníků bylo. To je vidět na každém vypuštěném rybníku - minimálně 1metr na výšku.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

18.3.2021 19:58 Reaguje na smějící se bestie
Ale to bylo vždy jenom se okolo toho nedělalo takové divadlo. Čištění menších obecních rybníků se dělalo při každém výlovu. Nevypisovalo se žádné výběrové řízení, nežádalo se o dotace, prostě se pracovalo. Pro sedláky to bláto plné živin bylo cené.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

18.3.2021 20:57 Reaguje na Petr Blažek
Jaký aktivistický, proč aktivistický, protože mám jiný názor jak vy? Proč nálepkujete? A proč by průleh nezabránil odtoku vody a zeminy z pole máku? Je jasné ze kdyz je někde ozim tak je pole ochraněno asi tak na dvacetoletou srážku. Pak se dej jen vůle páně. Eroze byla a bude. A již naši dědové dělali právě protierozni opatření o kterých mnoho lidí nemá ani ponětí. Celý život jsem byl v terénu, na poli a vim co a kdy se děje a co se může stát. Takže diky za nenalepkovani, které neni pravdivé!
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

18.3.2021 23:12 Reaguje na Tomáš Kvítek
Může se stát cokoli přes všechna opatření. Loni aktivisté uveřejnili dvě videa s poukazem na špatné hospodaření zemědělců. V prvním případě se voda vyvalila z lesa, přeběhla přes pole a skočila do vesnice. Ještě v té vesnici uklízeli směs bahna, brambor a jehličí. Na druhém videu bylo krásně vymleté koryto ve svahu. Na tom svahu sevřeném z obou stran mezemi byl TTP.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 06:53 Reaguje na Vladimír Pícha
Věřím vám. Ani les ani louka nemají schopnost pobrat vodu když je ji moc! Natož pole. Pak tam musi být opatření technické-záchytný příkop průleh a správně dimenzovaný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2021 07:31 Reaguje na Tomáš Kvítek
Jste vědec, ale praxi neznáte a nemáte v tomto pravdu, já potvrzuji to, co píše p. Blažek. Je to přesně tak, právě orba na svahu je nejúčinnějším protierozním opatřením, nesmyslně zakázaným lidmi, kteří s polem nikdy nepracovali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 07:39 Reaguje na pavel peregrin
Orba jako protierozní opatření?-)) Tak to jooo...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2021 08:22 Reaguje na Karel Zvářal
Ano pane Zvářale, budete se divit, ale ano.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 08:30 Reaguje na pavel peregrin
Když se budete hodně snažit, najdete někde v archivu můj článek (Naše pravda) z r. 88-90?: Valašské kotáry a kukuřice. Určitě budete při hledání úspěšnější, než jeden pán s gentlemanem. Pod loukou jsem nikdy nenašel takovou hrůzu (bahno po kolena), co v nivě u potoka. Takže to zkoušejte na někoho jiného, mně to naše velikášství je známo do detailu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2021 11:12 Reaguje na Karel Zvářal
Kukuřice je problém všeobecně, a samozřejmě na svazích nemá co dělat.To je problém prvotního rozhodnutí o osevu a výběru plochy, tím chci říci, že pak v podstatě při přívalovém dešti nepomůže nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 11:18 Reaguje na pavel peregrin
Problém je v tom, že já na tom splaveném poli byl, agronom pravděpodobně nikoliv, neb tam bývala opakovaně-(
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:09 Reaguje na pavel peregrin
Ano jsem vědec, který celý život prožil na poli. A v čem nemám pravdu? Souhlasím s vámi, že orba je nejúčinnější, ale jen do určité intenzity srážky. Praxi mám takovou, že jsem se se zemědělci a agronomy pohyboval celý život venku. V diskusi. Máte pravdu, že opatření vymýšlejí lidi, co nebyli na poli. Udělejte na poli technická protierozní opatření a nebudete muset číst a poslouchat tydyle diskuse.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2021 08:25 Reaguje na Tomáš Kvítek
Teď jste to trefil- do URČITÉ INTENZITY. Takže od určitého množství nepomůže nic. Vše mám za sebou.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:37 Reaguje na pavel peregrin
Asi si nerozumíme. Do určité intenzity srážky pomůže porost a půda. Pak již jen dobře nadimenzované opatření. A ty opatření se dělají na nějakou návrhovou srážku, dvacetiletou, padesátiletou, stoletou. Záleží na Vás a na tom, co chcete chránit.
Odpovědět
JH

JH

18.3.2021 20:38 Reaguje na Petr Blažek
Trochu si protiřečíte. Nejdřív píšete, že eroze je nafouknutá bublina a potom, že eroze "byla a bude". V každém případě je eroze reálný problém a snaha nějak ho řešit je na místě, nelze tvrdit, že je to rozmar "aktivistů".
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

18.3.2021 22:21 Reaguje na JH
V roce 2020 bylo evidováno a statisticky vyhodnoceno vice jak 2000 eroznich událostí. A jejich počet roste. Je to jen číslo a neříká nic o tom kolik zeminy odešlo z půdniho bloku. Je to vzdy jen a jen otázka vyskytu intenzívnější srážky , sklonu svahu, plodiny, schopnosti půdy vodu vsakovat a taky jak je v daný okamžik půda nasycená vodou. To že zemědělci umi pěstovat plodiny a umění je i sklidit a zajišťují výživu obyvatel je úžasné a je třeba je pochválit. Na druhé straně se brání efektivním opatřením a nechávají se buzerovat blbými nařízeními. Kdyby měli vybudované záchytné příkopy a průlehy tak by byli v klidu. Je to však i věc státu, který jim k tomu neumí vytvořit podmínky.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

18.3.2021 23:17 Reaguje na Tomáš Kvítek
V roce 2020 bylo evidováno 397 erozních událostí.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 07:26 Reaguje na Vladimír Pícha
Jediný relevantní podklady má VUMOP. Závěrečná zpráva za rok 2020 uvádí 2013 záznamů. Odkaz je na adrese: https://me.vumop.cz.
Nejvice eroznich událostí od roku 2005 do 2020 je dle grafu 5-1.je v kraji Vysočina. Přes 600.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

19.3.2021 08:20 Reaguje na Tomáš Kvítek
Jenomže to jde o souhrn za několik let zpět. Za rok 2020 je v tomtéž zdroji uvedeno 397. Když už si hrajete na vědce, tak alespoň správně čtěte.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:38 Reaguje na Vladimír Pícha
Pane Pícha, vy čtěte lépe,koukněte se na dokaz. A já si na vědce nehraji, neurážejte, když již nemáte argumenty.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

19.3.2021 09:07 Reaguje na Tomáš Kvítek
Ten argument tam máte. Za rok 2020 397 erozních událostí. Souhrn za 15 let 2013 erozních událostí. A k těm opatřením. Ta byla již dávno vybudována. Jen teď na nich stojí domy. Tak zemědělci znovu za své musejí budovat nové.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 09:36 Reaguje na Vladimír Pícha
Cituji: Pro zpracování statistik byly využity údaje zdatabáze Monitoringu eroze zemědělské půdysdatem vzniku do31. 10. 2020(celkový přehled událostí je uveden v přílohách).Pro statistické vyhodnocení bylo využito2 013záznamů o erozních událostech. Tyto erozní události zasáhly 2546DPB, 997uživatelů. U 1 349událostí byla zaznamenána a vyhodnocena příčinná srážka a u 1 635událostí, tj. 1912půdních bloků, byla známá plodina a půdní pokryv.
O těch domech bych se tedy moc nebavil, jako kdyby domy byly příčinou, to snad nééé.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

19.3.2021 09:48 Reaguje na Tomáš Kvítek
Ano, se vznikem do 31.10.2020. Ale jde o souhrn od roku 2005, kdy začal VÚMOP erozní události sledovat. Za rok 2020 jde o 397 událostí, za rok 2019 o 427 událostí, atd. Nepsal jsem, že domy jsou příčinou. Ale že stojí na místech, které dříve sloužily k zádrži nebo regulaci vody z polí. Vemte si, kolik rybníků nebo mokřadů se zasypalo a vyrostly na nich novostavby. A při vyplavení obce si všimněte, kolik je poškozeno novostaveb a kolik původních domů.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 11:07 Reaguje na Vladimír Pícha
Myslím, že je čas si sednou a opravdu rozumně si pokecat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2021 07:35 Reaguje na Tomáš Kvítek
Jak už zde psal p. Blažek- žádný průleh a záchytný příkop erozi nezabrání, pokud spadně 50 a více mm najednou, můžete tam mít naseto, co chcete a sjede to jak po toboganu. Pokud jste celý život chodil po polích, jak píšete, tak byste to měl vědět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 07:43 Reaguje na pavel peregrin
49.2282592N, 17.5650844E

Ta mapa je stará, toto je jen začátek protierozních opatření.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:12 Reaguje na pavel peregrin
Pokud umíte opatření správně nadimenzovat tak zadržíte podstatně více. Nevěříte? Chcete to spočítat pro nějaké pole? Já, to co píšete moc dobře znám, pouze vy neznáte účinnost opatření.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2021 08:34 Reaguje na Tomáš Kvítek
Abychom si rozuměli- já samozřejmě vím, že průleh či mez nebo nějaký příkop řeší zachycení ornice v určitém množství, ale neřeší erozi nad ním. Pokud budete mít ve svahu něco takového vybudováno, tak při přívalovém dešti pole, které je nad tím, bude erozí postiženo a ornice sjede do záchytu. To samé bude pokračovat pod záchytem až do dalšího záchytu. Tudíž výsledkem bude , že ornice nesjede až do vesnice, to plně uznávám, ale poli jako takovému to zásadně nepomůže. Pokud uděláte opatření ve formě pásů trávy, tak při 100 mm vody ta ornice přes to přefrčí jak Pendolino. Nechci se nějak hádat, ale jak jsem psal, viděl jsem dost.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:44 Reaguje na pavel peregrin
Konečně společná řeč. Erozi nezabráníme, ale zeminu ze záchytu mohu vrátit na pole a tím neochuzuji pole o ornici, nevyplavuji vesnici, neznečištuji vodní toky a rybníky..... Tráva nic neřeší komplexně, jen částečně, souhlasím s Vámi. Já mluvím o tom, že na poli musí být opatření technická. To věděli již naši dědové, můj hospodařil a vesnici se snažil ochránit s ostatními budováním prtiopovodňových opatření. Uměl i odvodnit pole a dodnes jsou drenáže funkční. Měl jsem se kde učit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 09:02 Reaguje na Tomáš Kvítek
Stoprocentní není nikdy nic (kromě konce a daní). Ano, u těch zatravněných průlehů na mapě (jsou i na protějším svahu) je plus, že
zachytí ornici na poli, tráva jí proroste. Neutíká tak do potoka, kde je nenávratně ztracená.

Za zcela zásadní považuji i druh plodiny a dobu agrotechnických (+-) termínů, kdy by mělo být pravidlem nenechávat půdu dlouho odkrytou (bez strniště, bez ozimu). V době, kdy je půda bez hustého zápoje, dochází k největším erozním událostem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2021 11:15 Reaguje na Tomáš Kvítek
Společná řeč může být, když obě strany ví, o čem je řeč.V tomto s vámi souhlasím a jsem rád, že se zmiňujete i o drenážích, které se dnes staly div ne sprostým slovem.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

18.3.2021 23:14 Reaguje na JH
Jaká hodnota odnosu by byla podle vás přijatelná?
Odpovědět
JH

JH

19.3.2021 06:25 Reaguje na Vladimír Pícha
To jsem nikdy nepočítal. Ale viděl jsem příliš mnoho vymletých koryt na poli a rybníků bahna pod kopcem, abych vám věřil, že jsme na tom s erozí dobře.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 07:12 Reaguje na Vladimír Pícha
Jakekoliv číslo je nesmysl. Je to jen úřednická obezlička jak někoho buzerovat. Je to stejné jako kdybych se Vás zeptal kolik by mělo být mrtvých za rok při dopravnich nehodách. Ten problém je jinde. V MNOHA PRIPADECH ABSENCE TECHNICKÝCH PROTIEROZNICH OPATŘENÍ NA ZPF.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 07:49 Reaguje na Vladimír Pícha
Pane Pícho, s hlavou v písku ten problém není tak markantní.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

19.3.2021 08:37 Reaguje na Karel Zvářal
Ale to není hlava v písku. Možná to nevíte, ale půda je hlavní výrobní prostředek pro zemědělce. Takže není jeho zájmem si ho ničit, jak zde řada aktivistů podsouvá. Někdy se ale ani při nejlepší vůli nedá jakékoli nehodě zabránit. Postižen je především ten, kdo na té půdě hospodaří. Ano, ať je potrestán dobytek, který se o svůj nebo svěřený majetek nestará. Ale podle názorů některých by se měli trestat všichni bez rozdílu za zcela přirozený přírodní děj. Už to tu někdo psal. Eroze tady vždy byla. Technickými opatření se její míra snížila na současnou úroveň. Ale nikdy nepůjde zcela vyloučit. V minulosti se splavená ornice zachytávala v různých nádržích, a pak se navážela zpět na pole. To dnes nejde, protože na místě rybníčků stojí nové domy, a tak, kde zůstaly, tak legislativa neumožňuje vrátit půdu zpět. Takže historicky existující opatření se zrušila a po zemědělcích se chce, aby stavěli další. Možná proto, aby se tam za pár let mohly postavit další domy.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:46 Reaguje na Vladimír Pícha
Tak proto musíme tu půdu a vodu zachtyit na poli.
Odpovědět
V

Vladimír Pícha

19.3.2021 09:22 Reaguje na Tomáš Kvítek
Koukám, že jsme se tu do sebe pustili, přitom máme podobný náhled, jen trochu jiná řešení. Myslím, že zemědělci sami nejlépe vědí, jak svoji půdu ochránit (samozřejmě jsou výjimky) a už dávno ji v mezích možností chrání. Ale někdo musí zvýšenou ochranu zaplatit.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 11:12 Reaguje na Vladimír Pícha
Jsem rád, že je diskuse, ta je vždy přínosem a mám rozumné návrhy na řešení. Nejde proti zemědělcům, to by byla škoda. Je třeba však mnoho ještě udělat. Pouze mne mrzí, že mne pan Peregrin, Blažek, vy nazýváte různými přívlastky (aktivista, vědec co nebyl na poli, a jiné), já bych si toto nedovolil. Zasílám na sebe kontakt: kvitekggg@volny.cz, 607016614.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 08:47 Reaguje na Vladimír Pícha
Jistěže eroze byla, je a bude. Jde jen o to, kolik toho připustíme svou politikou, resp. přihlížením humpoláckému "zemědělství". Po takovýchto zprávách si nedělám iluze, že dojde k nějaké zásadnější nápravě HISTORICKÝCH chyb (megalány), jen mi nedá se k tomu paskvilu nevyjádřit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 07:57
Nejlepší protierozní opatření je luční drn (průleh, mez), nedělejte pánové, že to nevíte.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.3.2021 08:14 Reaguje na Karel Zvářal
Luční drn je na erozi OK, ale není to lék na celkové zadržení vody na poli. A zemědělec nemůže mít všude drn. To bychom místo vepřového jedli hovězí. A to by Češi nesnesli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 08:18 Reaguje na Tomáš Kvítek
Mně jde o to spojit "nepříjemné" s užitečným. Tedy 5-10% zábor orné půdy ve prospěch protierozních opatření, ale současně vytvoření ekologických prvků pro zvýšení biologické diverzity. Dívám se na problém komplexně, tj. jako zemědělec i jako biolog (ekolog).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 08:22 Reaguje na Tomáš Kvítek
A VKZ se jen tak nevzdáme, o to nemám strach. Ten travní ("luční") porost by nevyšel nazmar, lze ho sklízet a zkrmit.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

19.3.2021 12:46 Reaguje na Tomáš Kvítek
No a po celé té diskuzi jsme se dostali k jádru věci aby půda zůstala na poli. A já tvrdím, že je lepší než vymýšlet a počítat nějaké teoretické průtoky a vsaky, obdělávat půdu pořádně.
Základem proti erozi je to aby se voda po poli vůbec nerozeběhla. To znamená pravidelně hluboko kultivovat, protože utužení půdy díky technice je to co nás trápí. A pokud možno veškeré operace provádět po vrstevnici( také to nejde vždy). Zde se znovu vrátím k té orbě. Jak by jste si představoval , že z těch vašich průlehu tu půdu vrátíte zpět? My při orbě obracecím pluhem po vrstevnici každým přejezdem tu půdu přesunem o zhruba 40cm proti kopci. To jak je to časem účinné můžeme velice snadno dokázat kdo se chce podívat. My naopak jednou za čas to musíme obrátit jinak už by jsme nahoře byli na silnici a dole vznikla hluboká drážka. Ale toto lze aplikovat na polích které jsou po vrstevnici delší a kde nejsou zbytečné překážky.
Ale všechno má své meze. Jestliže přijde přívalový déšť brzo po zasetí, kdy je vrchní vrstva ornice rozemletá na prach tak samozřejmě se ta voda s touto vrstvou rozjede. Protože tyto jemné částice ucpou póry ornice a ta vodu nepřijímá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 10:07
Pane Pícho, s tou erozí je to jako s domácím násilím, najevo vyjde jen zlomeček případů. Jak jim to nehrkne do sklepa nebo nezaprasí příjezdovku do obce, tak to mají u zádele. Zaprvé tam ani nejdou, neb polní cesty byly vesměs zrušeny ve prospěch ZPF, a i když to vidí, určitě je to nepálí. A já mám právě na mysli tu neviditelnou (nehlášenou) část "ledovce", tam má MZe obrovské rezervy. Ale o tom snad někdy příště.
Odpovědět
RN

Radek Novák

19.3.2021 10:26 Reaguje na Karel Zvářal
Díky satelitům stát dnes monitoruje všechny pozemky každý týden, takže žádná skrytá část ledovce opravdu neexistuje. (naopak s přesnější diagnostikou narůstá počet zachycených výskytů i přesto, že reálná situace je stále stejná). Navíc i v minulosti měl stát dostatek úředníků kteří jezdili a fotili erozi i tam kde nedošlo ke splavení ornice mimo pozemek, ale například i za to, že došlo k vytvoření splaveniny v rámci pole mělo za následek překvalifikování pozemku a tím k omezení jeho využití. (tj. fakticky sankce pro zemědělce i bez protierozní vyhlášky).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 10:57 Reaguje na Radek Novák
Pro mě je řešením např. toto, nikoliv ty strakaté megalány v okolí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2021 10:58 Reaguje na Karel Zvářal
49.0681944N, 16.8375325E
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist