Vyhláška, která má ochránit půdu, může platit od července. Je ale zklamáním, hodnotí ji ekologické organizace
18.3.2021 14:29 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vodní eroze ohrožuje nejvíce zemědělská pole v kopcích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Příklad vodní eroze.
Foto | Karel Ferschmann / Němčovice
Přečtěte si také |
Větrná eroze je nenápadná, ale vážná hrozba pro všechna naše pole, říká Jan Vopravil
Splach půdy z kukuřičného pole.
Větrná eroze na polích na Kyjovsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Lattenberg
Přečtěte si také |
Naše půda je ve stavu, kdy požírá sama sebe, říká Ladislav Miko
reklama
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
LK
Lukáš Kašpárek
18.3.2021 12:43To je neuvěřitelné.... takže dá se to shrnout tak, že po 4 letech "práce" vyhrála krátkozraká a sebedestruktivní cesta konvenčních zemědělců... Brabec není schopen prosadit vůbec nic z toho co je NUTNÉ a už teď je pozdě.
Tato vláda prostě aktivně brání tomu, aby jsme zachránili co se ještě zachránit dá.... ani nevím jak to nazvat... vláda systémových masových vrahů? To je asi nejtrefnější....
V říjnu jsou volby a příležitost tento depresivní trend v ČR změnit.
Odpovědět
Tato vláda prostě aktivně brání tomu, aby jsme zachránili co se ještě zachránit dá.... ani nevím jak to nazvat... vláda systémových masových vrahů? To je asi nejtrefnější....
V říjnu jsou volby a příležitost tento depresivní trend v ČR změnit.
LK
Lukáš Kašpárek
18.3.2021 12:49 Reaguje na Lukáš KašpárekJeden prudký déšť v kombinaci se špatným (současně běžným) hospodařením je schopen odnést většinu ornice a někdy až na podzol, takže říct, že stačí, když se to bude řešit až po opakovaném výskytu může jen člověk co v překladu říká, že vymyslel prázdný zákon, který nemá žádný smysl a vůbec nezohledňuje zadání proč se vůbec dělal. To může říct jen člověk co si myslí, že jsme všichni úplně blbý a že mu projde úplně všechno...... na facku je to!
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
18.3.2021 12:56 Reaguje na Lukáš KašpárekTady navíc vůbec nejde jen o ochranu půdy jako takové, ale o to, že pokud se situace RAZANTNĚ NEZMĚNÍ, tak i o vytváření škod na majetku a zdraví občanů, institucí a firem. Jde o neschopnost krajiny zadržovat vodu, jde o neschopnost krajiny podporovat život....
Brabec je prostě jen dobře placená loutka. Nedivil bych se, kdyby to bylo tak, že chemozemědělec Babiš (ANO) přišel za Tomanem (ČSSD) a řekl mu, ať si pohlídá, aby Brabec (ANO) neprosadil své závazky vůči ČR.... tak to totiž podle všeho vypadá!
Odpovědět
Brabec je prostě jen dobře placená loutka. Nedivil bych se, kdyby to bylo tak, že chemozemědělec Babiš (ANO) přišel za Tomanem (ČSSD) a řekl mu, ať si pohlídá, aby Brabec (ANO) neprosadil své závazky vůči ČR.... tak to totiž podle všeho vypadá!
Karel Zvářal
18.3.2021 13:07Mně to přijde, jako bychom se ocitli v roce nula, kdy nikdy nikdo žádnou erozi nezaznamenal. Není to nic jiného, než oddalování účinných opatření, přivírání očí nad prohřešky a čekání na opakování průseru...
Takový přívalový déšť bývá na lokalite třeba jednou za 10-20 let, ale odnese násobky povoleného množství ornice. Kdo si po tolika letech vzpomene, že je to "problémové" pole? A kdo to nahlásí, když se nanesené bahno na cestu během pár hodin uklidí? Sám agrobaron?-) Prostě všechny prudší svahy rozdělit na menší mezemi, na rovinách tak obří splach nehrozí, tam to bude spíše větrná eroze, tedy potřebná výsadba větrolamů... ale co jiného se v ******stánu dalo čekat.
Odpovědět
Takový přívalový déšť bývá na lokalite třeba jednou za 10-20 let, ale odnese násobky povoleného množství ornice. Kdo si po tolika letech vzpomene, že je to "problémové" pole? A kdo to nahlásí, když se nanesené bahno na cestu během pár hodin uklidí? Sám agrobaron?-) Prostě všechny prudší svahy rozdělit na menší mezemi, na rovinách tak obří splach nehrozí, tam to bude spíše větrná eroze, tedy potřebná výsadba větrolamů... ale co jiného se v ******stánu dalo čekat.
Miroslav Vinkler
18.3.2021 13:11Vyhláška není nic jiného než prováděcí předpis k zákonu.
Dávno se minula s dobou , je neúplná , zastaralá a zjevný kočkopes . Politický handl mezi agrobarony a MŽP.
Je úplně na nic.
Lepší striktní novela zákona na ochranu ZPF ,kam se promítnou principy ochrany půdy pod tvrdými sankcemi ze zákona.
A orgány státu je budou přísně vymáhat po případných hříšnících.
Odpovědět
Dávno se minula s dobou , je neúplná , zastaralá a zjevný kočkopes . Politický handl mezi agrobarony a MŽP.
Je úplně na nic.
Lepší striktní novela zákona na ochranu ZPF ,kam se promítnou principy ochrany půdy pod tvrdými sankcemi ze zákona.
A orgány státu je budou přísně vymáhat po případných hříšnících.
Karel Zvářal
18.3.2021 13:49 Reaguje na Miroslav VinklerJe to bohužel tak. Já tuto zprávu čtu jako: Do ničení krajiny a huntování půdy si nenecháme mluvit!
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
18.3.2021 15:41A čekal někdo něco jiného? Stačí si přečíst vyjádření AK a ZS z posledni doby o erozi půdy a zjistíte, že ČR je na tom s erozí velmi dobře a nic se neděje. Takže bychom mohli konstatovat, že jsme všichni moc hysteřičtí. Takže to chce volit v říjnu někoho kdo se k tomu postaví čelem. Nic jiného nezbývá. Nebo jinak eroze a místní povodně budou furt.
Odpovědět
VP
Vladimír Pícha
18.3.2021 23:08 Reaguje na Tomáš KvítekAle ČR je na tom s erozí skutečně dobře, byť ekologisté tvrdí opak. Průměrná míra eroze činí 2,6 t/ha. Ročně je zaznamenáno 400 případů eroze na zhruba 4000 ha půdy (veškeré), což je jedno promile vztaženo k výměře zemědělské půdy. Vážnou erozí nad 11 t/ha je ročně postiženo kolem 60 hektarů. Eroze tu bude furt, pokud chcete, aby byla nulová, musíte se odstěhovat na Měsíc.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
19.3.2021 07:21 Reaguje na Vladimír PíchaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
VP
Vladimír Pícha
19.3.2021 08:13 Reaguje na Lukáš KašpárekSice bys na to neměl, ale nevadí. Co je na těch číslech lživého? Jde o čísla VÚMOP a Eurostat. Jen proto, že nezapadají do něčí ideologie, nejsou lživá. Naopak.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:52 Reaguje na Lukáš KašpárekMísto diskuse facky, že se nestidíte. Nálepkujete, protože nemáte argumenty? proč do odborné diskuse zatahujete emoce?
Odpovědět
LK
ss
smějící se bestie
18.3.2021 16:23Ekologické organizace, by místo " keců ", měli předvést jak se to má dělat a uživili se tím bez dotací. A snažit o odstraňování přebujelé byrokracii, která je kolem těchto úprav a zdanění pozemků.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
18.3.2021 17:58Celá tahle protierozní akce je jedna velká nafouknutá bublina. To, že nějaký elév z výzkumného ústavu melioračního si ve své dizertační práci napsal, že 60% půdy je " potencionálně ohroženo" erozí neznamená, že 60% půdy je pravidelně erodováno. Od té doby se s tímto tvrzením každý aktivista ohání. Každý kdo ráno vyleze na ulici je " potencionálně ohrožen "že ho přejede auto a přes to po té ulici chodíte.
Eroze tu vždy byla a vždy bude. Díky erozi vznikly i ty pole. To k jak velké erozi dojde nerozhoduje jak je to pole velké a ani tolik zmiňované krajinotvorné prvky nebo cesty to nezachrání. K největším erozím dochází na jaře (květen, červen) a to hlavně po zasetí a uvalení jarních plodin. obzvlášť háklivé jsou širokořádkové (cukrovka, kukuřice ale i brambory) ale není výjimkou, že to spláchne i hrách nebo mák. A proti tomu moc obrany neexistuje. Většinou je to prostě smůla, že přívalový déšť přijde dříve než daná plodina dokáže půdu svázat svými kořeny. Tím, ale nevylučuji, že jsou lokality, které jsou extra náchylné, ale to se jedná řádově o jednotky %.
Velký vliv na vsakování má zpracování a prokypření půdy. A tady je kámen úrazu. Úředníci jako první co podnikli nám zakázali orat ve svahu a chodili kontrolovat jestli ta půda není moc hluboko prokypřená. Vůbec nechápali, že orba po vrstevnici je preventivně nejlepší co můžete udělat a navíc je to jediná zemědělská operace při níž tu půdu stěhujete zpět na kopec. Tento nesmyslný příkaz se postupně uvolňuje.
Další opatření které se prosazuje je bezhlavé zatravňování. V jednom příspěvku jsme se střetli když si paní zachraňovala zatravněný pozemek. To byl zářný příklad jak se, sice s dobrým úmyslem, nadělá více škody než užitku. Půda nekultivovaná ,jako trvalé traviny, a dlouhodobě pěchovaná ať už koly traktorů sklízejících seno, nebo ušlapaná od dobytka není schopna vsakovat naráz větší množství vody. prokypřené pole, když začne vysychat tak začne praskat a vytvoří se v něm spáry. Toto na trvalých travinách nenajdete. A když začne pršet tak těmito puklinami ta půda tu vodu vysloveně pije, ale tohle jsou bohužel souvislosti, které tito aktivisté vůbec nechápou.
Takže ve skutečnosti je dobře aby nám do hospodaření nekecali úředníci-aktivisti, kteří tomu nerozumí a až teprve když se někde problém opakuje častěji tak mají úřady možnost zasáhnout.
Odpovědět
Eroze tu vždy byla a vždy bude. Díky erozi vznikly i ty pole. To k jak velké erozi dojde nerozhoduje jak je to pole velké a ani tolik zmiňované krajinotvorné prvky nebo cesty to nezachrání. K největším erozím dochází na jaře (květen, červen) a to hlavně po zasetí a uvalení jarních plodin. obzvlášť háklivé jsou širokořádkové (cukrovka, kukuřice ale i brambory) ale není výjimkou, že to spláchne i hrách nebo mák. A proti tomu moc obrany neexistuje. Většinou je to prostě smůla, že přívalový déšť přijde dříve než daná plodina dokáže půdu svázat svými kořeny. Tím, ale nevylučuji, že jsou lokality, které jsou extra náchylné, ale to se jedná řádově o jednotky %.
Velký vliv na vsakování má zpracování a prokypření půdy. A tady je kámen úrazu. Úředníci jako první co podnikli nám zakázali orat ve svahu a chodili kontrolovat jestli ta půda není moc hluboko prokypřená. Vůbec nechápali, že orba po vrstevnici je preventivně nejlepší co můžete udělat a navíc je to jediná zemědělská operace při níž tu půdu stěhujete zpět na kopec. Tento nesmyslný příkaz se postupně uvolňuje.
Další opatření které se prosazuje je bezhlavé zatravňování. V jednom příspěvku jsme se střetli když si paní zachraňovala zatravněný pozemek. To byl zářný příklad jak se, sice s dobrým úmyslem, nadělá více škody než užitku. Půda nekultivovaná ,jako trvalé traviny, a dlouhodobě pěchovaná ať už koly traktorů sklízejících seno, nebo ušlapaná od dobytka není schopna vsakovat naráz větší množství vody. prokypřené pole, když začne vysychat tak začne praskat a vytvoří se v něm spáry. Toto na trvalých travinách nenajdete. A když začne pršet tak těmito puklinami ta půda tu vodu vysloveně pije, ale tohle jsou bohužel souvislosti, které tito aktivisté vůbec nechápou.
Takže ve skutečnosti je dobře aby nám do hospodaření nekecali úředníci-aktivisti, kteří tomu nerozumí a až teprve když se někde problém opakuje častěji tak mají úřady možnost zasáhnout.
TK
Tomáš Kvítek
18.3.2021 18:22 Reaguje na Petr BlažekNo krásně jste to napsal. Přímo z praxe. To vše platí, ale jen do doby co spadne nějaká větší srážka. A pak je pole bezbranné! Nikde žádný záchytný příkop nebo průleh. Kdyby tam na poli tato opatření byla, tak by úředníci nikam nechodili, nic by za blbosti nevymýsleli a byli by bez práce. To chcete? Já jo. Jinak je to všechno asi takto: já o koze, vy o voze.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
18.3.2021 19:11 Reaguje na Tomáš KvítekTo je bohužel váš aktivistický názor. Největší erozi jsme měli na pětihektarovém pozemku skoro na rovině. Třetího května přišla třicetimilimetrová bouřka na čerstvě zaseté pole máku. Vedlejší pole kde bylo 80 ha řepky se ani nehlo. Žádný průleh vám v tom nezabrání. Jak jsem psal eroze vždy byla a vždy bude. V minulosti když se v obci čistily rybníky ( z vyprávění otce) tak si sedláci ten rybník rozparcelovali a bahno vytěžili a přes komposty znovu rozvezli na pole . To byla jediná obrana proti odplavení půdy. Dnes se pozve firma a bláto se odveze bůhvíkam.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
18.3.2021 19:45 Reaguje na Petr BlažekA dnes by toho bahna z rybníků bylo. To je vidět na každém vypuštěném rybníku - minimálně 1metr na výšku.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
18.3.2021 19:58 Reaguje na smějící se bestieAle to bylo vždy jenom se okolo toho nedělalo takové divadlo. Čištění menších obecních rybníků se dělalo při každém výlovu. Nevypisovalo se žádné výběrové řízení, nežádalo se o dotace, prostě se pracovalo. Pro sedláky to bláto plné živin bylo cené.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
18.3.2021 20:57 Reaguje na Petr BlažekJaký aktivistický, proč aktivistický, protože mám jiný názor jak vy? Proč nálepkujete? A proč by průleh nezabránil odtoku vody a zeminy z pole máku? Je jasné ze kdyz je někde ozim tak je pole ochraněno asi tak na dvacetoletou srážku. Pak se dej jen vůle páně. Eroze byla a bude. A již naši dědové dělali právě protierozni opatření o kterých mnoho lidí nemá ani ponětí. Celý život jsem byl v terénu, na poli a vim co a kdy se děje a co se může stát. Takže diky za nenalepkovani, které neni pravdivé!
Odpovědět
VP
Vladimír Pícha
18.3.2021 23:12 Reaguje na Tomáš KvítekMůže se stát cokoli přes všechna opatření. Loni aktivisté uveřejnili dvě videa s poukazem na špatné hospodaření zemědělců. V prvním případě se voda vyvalila z lesa, přeběhla přes pole a skočila do vesnice. Ještě v té vesnici uklízeli směs bahna, brambor a jehličí. Na druhém videu bylo krásně vymleté koryto ve svahu. Na tom svahu sevřeném z obou stran mezemi byl TTP.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 06:53 Reaguje na Vladimír PíchaVěřím vám. Ani les ani louka nemají schopnost pobrat vodu když je ji moc! Natož pole. Pak tam musi být opatření technické-záchytný příkop průleh a správně dimenzovaný.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2021 07:31 Reaguje na Tomáš KvítekJste vědec, ale praxi neznáte a nemáte v tomto pravdu, já potvrzuji to, co píše p. Blažek. Je to přesně tak, právě orba na svahu je nejúčinnějším protierozním opatřením, nesmyslně zakázaným lidmi, kteří s polem nikdy nepracovali.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 07:39 Reaguje na pavel peregrinOrba jako protierozní opatření?-)) Tak to jooo...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2021 08:22 Reaguje na Karel ZvářalAno pane Zvářale, budete se divit, ale ano.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 08:30 Reaguje na pavel peregrinKdyž se budete hodně snažit, najdete někde v archivu můj článek (Naše pravda) z r. 88-90?: Valašské kotáry a kukuřice. Určitě budete při hledání úspěšnější, než jeden pán s gentlemanem. Pod loukou jsem nikdy nenašel takovou hrůzu (bahno po kolena), co v nivě u potoka. Takže to zkoušejte na někoho jiného, mně to naše velikášství je známo do detailu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2021 11:12 Reaguje na Karel ZvářalKukuřice je problém všeobecně, a samozřejmě na svazích nemá co dělat.To je problém prvotního rozhodnutí o osevu a výběru plochy, tím chci říci, že pak v podstatě při přívalovém dešti nepomůže nic.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 11:18 Reaguje na pavel peregrinProblém je v tom, že já na tom splaveném poli byl, agronom pravděpodobně nikoliv, neb tam bývala opakovaně-(
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:09 Reaguje na pavel peregrinAno jsem vědec, který celý život prožil na poli. A v čem nemám pravdu? Souhlasím s vámi, že orba je nejúčinnější, ale jen do určité intenzity srážky. Praxi mám takovou, že jsem se se zemědělci a agronomy pohyboval celý život venku. V diskusi. Máte pravdu, že opatření vymýšlejí lidi, co nebyli na poli. Udělejte na poli technická protierozní opatření a nebudete muset číst a poslouchat tydyle diskuse.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2021 08:25 Reaguje na Tomáš KvítekTeď jste to trefil- do URČITÉ INTENZITY. Takže od určitého množství nepomůže nic. Vše mám za sebou.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:37 Reaguje na pavel peregrinAsi si nerozumíme. Do určité intenzity srážky pomůže porost a půda. Pak již jen dobře nadimenzované opatření. A ty opatření se dělají na nějakou návrhovou srážku, dvacetiletou, padesátiletou, stoletou. Záleží na Vás a na tom, co chcete chránit.
Odpovědět
JH
JH
18.3.2021 20:38 Reaguje na Petr BlažekTrochu si protiřečíte. Nejdřív píšete, že eroze je nafouknutá bublina a potom, že eroze "byla a bude". V každém případě je eroze reálný problém a snaha nějak ho řešit je na místě, nelze tvrdit, že je to rozmar "aktivistů".
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
18.3.2021 22:21 Reaguje na JHV roce 2020 bylo evidováno a statisticky vyhodnoceno vice jak 2000 eroznich událostí. A jejich počet roste. Je to jen číslo a neříká nic o tom kolik zeminy odešlo z půdniho bloku. Je to vzdy jen a jen otázka vyskytu intenzívnější srážky , sklonu svahu, plodiny, schopnosti půdy vodu vsakovat a taky jak je v daný okamžik půda nasycená vodou. To že zemědělci umi pěstovat plodiny a umění je i sklidit a zajišťují výživu obyvatel je úžasné a je třeba je pochválit. Na druhé straně se brání efektivním opatřením a nechávají se buzerovat blbými nařízeními. Kdyby měli vybudované záchytné příkopy a průlehy tak by byli v klidu. Je to však i věc státu, který jim k tomu neumí vytvořit podmínky.
Odpovědět
VP
Vladimír Pícha
18.3.2021 23:17 Reaguje na Tomáš KvítekV roce 2020 bylo evidováno 397 erozních událostí.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 07:26 Reaguje na Vladimír PíchaJediný relevantní podklady má VUMOP. Závěrečná zpráva za rok 2020 uvádí 2013 záznamů. Odkaz je na adrese: https://me.vumop.cz.
Nejvice eroznich událostí od roku 2005 do 2020 je dle grafu 5-1.je v kraji Vysočina. Přes 600.
Odpovědět
Nejvice eroznich událostí od roku 2005 do 2020 je dle grafu 5-1.je v kraji Vysočina. Přes 600.
VP
Vladimír Pícha
19.3.2021 08:20 Reaguje na Tomáš KvítekJenomže to jde o souhrn za několik let zpět. Za rok 2020 je v tomtéž zdroji uvedeno 397. Když už si hrajete na vědce, tak alespoň správně čtěte.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:38 Reaguje na Vladimír PíchaPane Pícha, vy čtěte lépe,koukněte se na dokaz. A já si na vědce nehraji, neurážejte, když již nemáte argumenty.
Odpovědět
VP
Vladimír Pícha
19.3.2021 09:07 Reaguje na Tomáš KvítekTen argument tam máte. Za rok 2020 397 erozních událostí. Souhrn za 15 let 2013 erozních událostí. A k těm opatřením. Ta byla již dávno vybudována. Jen teď na nich stojí domy. Tak zemědělci znovu za své musejí budovat nové.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 09:36 Reaguje na Vladimír PíchaCituji: Pro zpracování statistik byly využity údaje zdatabáze Monitoringu eroze zemědělské půdysdatem vzniku do31. 10. 2020(celkový přehled událostí je uveden v přílohách).Pro statistické vyhodnocení bylo využito2 013záznamů o erozních událostech. Tyto erozní události zasáhly 2546DPB, 997uživatelů. U 1 349událostí byla zaznamenána a vyhodnocena příčinná srážka a u 1 635událostí, tj. 1912půdních bloků, byla známá plodina a půdní pokryv.
O těch domech bych se tedy moc nebavil, jako kdyby domy byly příčinou, to snad nééé.
Odpovědět
O těch domech bych se tedy moc nebavil, jako kdyby domy byly příčinou, to snad nééé.
VP
Vladimír Pícha
19.3.2021 09:48 Reaguje na Tomáš KvítekAno, se vznikem do 31.10.2020. Ale jde o souhrn od roku 2005, kdy začal VÚMOP erozní události sledovat. Za rok 2020 jde o 397 událostí, za rok 2019 o 427 událostí, atd. Nepsal jsem, že domy jsou příčinou. Ale že stojí na místech, které dříve sloužily k zádrži nebo regulaci vody z polí. Vemte si, kolik rybníků nebo mokřadů se zasypalo a vyrostly na nich novostavby. A při vyplavení obce si všimněte, kolik je poškozeno novostaveb a kolik původních domů.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 11:07 Reaguje na Vladimír PíchaMyslím, že je čas si sednou a opravdu rozumně si pokecat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2021 07:35 Reaguje na Tomáš KvítekJak už zde psal p. Blažek- žádný průleh a záchytný příkop erozi nezabrání, pokud spadně 50 a více mm najednou, můžete tam mít naseto, co chcete a sjede to jak po toboganu. Pokud jste celý život chodil po polích, jak píšete, tak byste to měl vědět.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 07:43 Reaguje na pavel peregrin49.2282592N, 17.5650844E
Ta mapa je stará, toto je jen začátek protierozních opatření.
Odpovědět
Ta mapa je stará, toto je jen začátek protierozních opatření.
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:12 Reaguje na pavel peregrinPokud umíte opatření správně nadimenzovat tak zadržíte podstatně více. Nevěříte? Chcete to spočítat pro nějaké pole? Já, to co píšete moc dobře znám, pouze vy neznáte účinnost opatření.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2021 08:34 Reaguje na Tomáš KvítekAbychom si rozuměli- já samozřejmě vím, že průleh či mez nebo nějaký příkop řeší zachycení ornice v určitém množství, ale neřeší erozi nad ním. Pokud budete mít ve svahu něco takového vybudováno, tak při přívalovém dešti pole, které je nad tím, bude erozí postiženo a ornice sjede do záchytu. To samé bude pokračovat pod záchytem až do dalšího záchytu. Tudíž výsledkem bude , že ornice nesjede až do vesnice, to plně uznávám, ale poli jako takovému to zásadně nepomůže. Pokud uděláte opatření ve formě pásů trávy, tak při 100 mm vody ta ornice přes to přefrčí jak Pendolino. Nechci se nějak hádat, ale jak jsem psal, viděl jsem dost.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:44 Reaguje na pavel peregrinKonečně společná řeč. Erozi nezabráníme, ale zeminu ze záchytu mohu vrátit na pole a tím neochuzuji pole o ornici, nevyplavuji vesnici, neznečištuji vodní toky a rybníky..... Tráva nic neřeší komplexně, jen částečně, souhlasím s Vámi. Já mluvím o tom, že na poli musí být opatření technická. To věděli již naši dědové, můj hospodařil a vesnici se snažil ochránit s ostatními budováním prtiopovodňových opatření. Uměl i odvodnit pole a dodnes jsou drenáže funkční. Měl jsem se kde učit.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 09:02 Reaguje na Tomáš KvítekStoprocentní není nikdy nic (kromě konce a daní). Ano, u těch zatravněných průlehů na mapě (jsou i na protějším svahu) je plus, že
zachytí ornici na poli, tráva jí proroste. Neutíká tak do potoka, kde je nenávratně ztracená.
Za zcela zásadní považuji i druh plodiny a dobu agrotechnických (+-) termínů, kdy by mělo být pravidlem nenechávat půdu dlouho odkrytou (bez strniště, bez ozimu). V době, kdy je půda bez hustého zápoje, dochází k největším erozním událostem.
Odpovědět
zachytí ornici na poli, tráva jí proroste. Neutíká tak do potoka, kde je nenávratně ztracená.
Za zcela zásadní považuji i druh plodiny a dobu agrotechnických (+-) termínů, kdy by mělo být pravidlem nenechávat půdu dlouho odkrytou (bez strniště, bez ozimu). V době, kdy je půda bez hustého zápoje, dochází k největším erozním událostem.
pp
pavel peregrin
19.3.2021 11:15 Reaguje na Tomáš KvítekSpolečná řeč může být, když obě strany ví, o čem je řeč.V tomto s vámi souhlasím a jsem rád, že se zmiňujete i o drenážích, které se dnes staly div ne sprostým slovem.
Odpovědět
VP
Vladimír Pícha
18.3.2021 23:14 Reaguje na JHJaká hodnota odnosu by byla podle vás přijatelná?
Odpovědět
JH
JH
19.3.2021 06:25 Reaguje na Vladimír PíchaTo jsem nikdy nepočítal. Ale viděl jsem příliš mnoho vymletých koryt na poli a rybníků bahna pod kopcem, abych vám věřil, že jsme na tom s erozí dobře.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 07:12 Reaguje na Vladimír PíchaJakekoliv číslo je nesmysl. Je to jen úřednická obezlička jak někoho buzerovat. Je to stejné jako kdybych se Vás zeptal kolik by mělo být mrtvých za rok při dopravnich nehodách. Ten problém je jinde. V MNOHA PRIPADECH ABSENCE TECHNICKÝCH PROTIEROZNICH OPATŘENÍ NA ZPF.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 07:49 Reaguje na Vladimír PíchaPane Pícho, s hlavou v písku ten problém není tak markantní.
Odpovědět
VP
Vladimír Pícha
19.3.2021 08:37 Reaguje na Karel ZvářalAle to není hlava v písku. Možná to nevíte, ale půda je hlavní výrobní prostředek pro zemědělce. Takže není jeho zájmem si ho ničit, jak zde řada aktivistů podsouvá. Někdy se ale ani při nejlepší vůli nedá jakékoli nehodě zabránit. Postižen je především ten, kdo na té půdě hospodaří. Ano, ať je potrestán dobytek, který se o svůj nebo svěřený majetek nestará. Ale podle názorů některých by se měli trestat všichni bez rozdílu za zcela přirozený přírodní děj. Už to tu někdo psal. Eroze tady vždy byla. Technickými opatření se její míra snížila na současnou úroveň. Ale nikdy nepůjde zcela vyloučit. V minulosti se splavená ornice zachytávala v různých nádržích, a pak se navážela zpět na pole. To dnes nejde, protože na místě rybníčků stojí nové domy, a tak, kde zůstaly, tak legislativa neumožňuje vrátit půdu zpět. Takže historicky existující opatření se zrušila a po zemědělcích se chce, aby stavěli další. Možná proto, aby se tam za pár let mohly postavit další domy.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:46 Reaguje na Vladimír PíchaTak proto musíme tu půdu a vodu zachtyit na poli.
Odpovědět
VP
Vladimír Pícha
19.3.2021 09:22 Reaguje na Tomáš KvítekKoukám, že jsme se tu do sebe pustili, přitom máme podobný náhled, jen trochu jiná řešení. Myslím, že zemědělci sami nejlépe vědí, jak svoji půdu ochránit (samozřejmě jsou výjimky) a už dávno ji v mezích možností chrání. Ale někdo musí zvýšenou ochranu zaplatit.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 11:12 Reaguje na Vladimír PíchaJsem rád, že je diskuse, ta je vždy přínosem a mám rozumné návrhy na řešení. Nejde proti zemědělcům, to by byla škoda. Je třeba však mnoho ještě udělat. Pouze mne mrzí, že mne pan Peregrin, Blažek, vy nazýváte různými přívlastky (aktivista, vědec co nebyl na poli, a jiné), já bych si toto nedovolil. Zasílám na sebe kontakt: kvitekggg@volny.cz, 607016614.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 08:47 Reaguje na Vladimír PíchaJistěže eroze byla, je a bude. Jde jen o to, kolik toho připustíme svou politikou, resp. přihlížením humpoláckému "zemědělství". Po takovýchto zprávách si nedělám iluze, že dojde k nějaké zásadnější nápravě HISTORICKÝCH chyb (megalány), jen mi nedá se k tomu paskvilu nevyjádřit.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 07:57Nejlepší protierozní opatření je luční drn (průleh, mez), nedělejte pánové, že to nevíte.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.3.2021 08:14 Reaguje na Karel ZvářalLuční drn je na erozi OK, ale není to lék na celkové zadržení vody na poli. A zemědělec nemůže mít všude drn. To bychom místo vepřového jedli hovězí. A to by Češi nesnesli.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 08:18 Reaguje na Tomáš KvítekMně jde o to spojit "nepříjemné" s užitečným. Tedy 5-10% zábor orné půdy ve prospěch protierozních opatření, ale současně vytvoření ekologických prvků pro zvýšení biologické diverzity. Dívám se na problém komplexně, tj. jako zemědělec i jako biolog (ekolog).
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 08:22 Reaguje na Tomáš KvítekA VKZ se jen tak nevzdáme, o to nemám strach. Ten travní ("luční") porost by nevyšel nazmar, lze ho sklízet a zkrmit.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
19.3.2021 12:46 Reaguje na Tomáš KvítekNo a po celé té diskuzi jsme se dostali k jádru věci aby půda zůstala na poli. A já tvrdím, že je lepší než vymýšlet a počítat nějaké teoretické průtoky a vsaky, obdělávat půdu pořádně.
Základem proti erozi je to aby se voda po poli vůbec nerozeběhla. To znamená pravidelně hluboko kultivovat, protože utužení půdy díky technice je to co nás trápí. A pokud možno veškeré operace provádět po vrstevnici( také to nejde vždy). Zde se znovu vrátím k té orbě. Jak by jste si představoval , že z těch vašich průlehu tu půdu vrátíte zpět? My při orbě obracecím pluhem po vrstevnici každým přejezdem tu půdu přesunem o zhruba 40cm proti kopci. To jak je to časem účinné můžeme velice snadno dokázat kdo se chce podívat. My naopak jednou za čas to musíme obrátit jinak už by jsme nahoře byli na silnici a dole vznikla hluboká drážka. Ale toto lze aplikovat na polích které jsou po vrstevnici delší a kde nejsou zbytečné překážky.
Ale všechno má své meze. Jestliže přijde přívalový déšť brzo po zasetí, kdy je vrchní vrstva ornice rozemletá na prach tak samozřejmě se ta voda s touto vrstvou rozjede. Protože tyto jemné částice ucpou póry ornice a ta vodu nepřijímá.
Odpovědět
Základem proti erozi je to aby se voda po poli vůbec nerozeběhla. To znamená pravidelně hluboko kultivovat, protože utužení půdy díky technice je to co nás trápí. A pokud možno veškeré operace provádět po vrstevnici( také to nejde vždy). Zde se znovu vrátím k té orbě. Jak by jste si představoval , že z těch vašich průlehu tu půdu vrátíte zpět? My při orbě obracecím pluhem po vrstevnici každým přejezdem tu půdu přesunem o zhruba 40cm proti kopci. To jak je to časem účinné můžeme velice snadno dokázat kdo se chce podívat. My naopak jednou za čas to musíme obrátit jinak už by jsme nahoře byli na silnici a dole vznikla hluboká drážka. Ale toto lze aplikovat na polích které jsou po vrstevnici delší a kde nejsou zbytečné překážky.
Ale všechno má své meze. Jestliže přijde přívalový déšť brzo po zasetí, kdy je vrchní vrstva ornice rozemletá na prach tak samozřejmě se ta voda s touto vrstvou rozjede. Protože tyto jemné částice ucpou póry ornice a ta vodu nepřijímá.
Karel Zvářal
19.3.2021 10:07Pane Pícho, s tou erozí je to jako s domácím násilím, najevo vyjde jen zlomeček případů. Jak jim to nehrkne do sklepa nebo nezaprasí příjezdovku do obce, tak to mají u zádele. Zaprvé tam ani nejdou, neb polní cesty byly vesměs zrušeny ve prospěch ZPF, a i když to vidí, určitě je to nepálí. A já mám právě na mysli tu neviditelnou (nehlášenou) část "ledovce", tam má MZe obrovské rezervy. Ale o tom snad někdy příště.
Odpovědět
RN
Radek Novák
19.3.2021 10:26 Reaguje na Karel ZvářalDíky satelitům stát dnes monitoruje všechny pozemky každý týden, takže žádná skrytá část ledovce opravdu neexistuje. (naopak s přesnější diagnostikou narůstá počet zachycených výskytů i přesto, že reálná situace je stále stejná). Navíc i v minulosti měl stát dostatek úředníků kteří jezdili a fotili erozi i tam kde nedošlo ke splavení ornice mimo pozemek, ale například i za to, že došlo k vytvoření splaveniny v rámci pole mělo za následek překvalifikování pozemku a tím k omezení jeho využití. (tj. fakticky sankce pro zemědělce i bez protierozní vyhlášky).
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2021 10:57 Reaguje na Radek NovákPro mě je řešením např. toto, nikoliv ty strakaté megalány v okolí.
Odpovědět
