https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vysychajici-bolevecky-rybnik-jako-priklad-problemu-nasi-krajiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vysychající Bolevecký rybník jako příklad problémů naší krajiny

19.4.2022 20:15 | PLZEŇ (Ekolist.cz)
Trvale snížený stav vodní hladiny Velkého Boleveckého rybníka v Plzni.
Trvale snížený stav vodní hladiny Velkého Boleveckého rybníka v Plzni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Fojtíková / Město Plzeň
Velký Bolevecký rybník ztrácí vodu. V roce 2017 poklesla jeho hladina oproti normálu o 30 centimetrů, v roce 2019 o metr. Největší pokles byl zaznamenán na podzim roku 2020, a to o 130 cm. Tehdy v rybníce chybělo asi 480 000 kubíků vody. Město Plzeň proto začalo řešit, kde chybějící vodu vzít. Nakonec se rozhodlo přivést do rybníka vodu z řeky Berounky. To má ale své kritiky.
 

Bolevecký rybník v Plzni je oblíbené místo pro rekreaci místních obyvatel. Jeho čistá voda je vhodná jak ke koupání, tak pro život živočichů jako je škeble rybničná nebo štika.

Jenže rybník postupně vysychá, což ohrožuje jak jeho rekreační využití, tak existenci tamních rostlin a živočichů. Plzeň si proto v roce 2019 nechala zpracovat studii, která navrhla několik možností, jak do rybníka chybějící vodu dostat.

Ve hře bylo využití podzemní vody, vyčištěných vod z čistírny odpadních vod, vody Berounky a nebo svedení dešťové vody ze střech panelových domů nad rybníkem.

Právě výstavba panelových domů na sídlištích v okolí rybníka je totiž jednou z příčin problému s chybějící vodou. Výstavba totiž rybník odstřihla od dešťových vod, které sytí půdu a potažmo i rybník.

Výstavba sídlišť v blízkosti Boleváku odstřihla rybník od části povodí a s ním spojené dešťové vody.
Výstavba sídlišť v blízkosti Boleváku odstřihla rybník od části povodí a s ním spojené dešťové vody.

Někteří místní politici spojení se Stranou zelených Plzeňského kraje proto apelují na město Plzeň, aby se úbytek vody v Bolevecké soustavě rybníků řešil přivedením dešťové vody ze sídliště v horní části povodí.

„Se znepokojením sledujeme snahu o dopuštění Boleveckého rybníka vodou mimo povodí rybníků tak, jak to zvažují některé varianty Studie možností zlepšení vodohospodářské bilance v povodí Boleveckého potoka. Jde sice o řešení rychlá, zato ale neřeší pravou příčinu problému, který má celá Bolevecká soustava rybníků. Tou je totiž odvod dešťové vody ze sídliště nad Boleveckou soustavou mimo její povodí,“ píší signatáře petice Jitka Kylišová, Lucie Hemrová a Petr Pelcl.

Petice má v současnosti asi 280 podpisů a městu Plzeň ještě nebyla doručena.

„Navrácení dešťové vody ze zastavěných částí města do povodí rybníků je naším dlouhodobým cílem, jsme ale na úplném začátku,“ reaguje na dotaz Ekolistu k možnosti využití dešťových vod Eva Kriegerová z tiskového oddělení plzeňského magistrátu. „V zastavěných částech města je většina srážkových vod svedena do jednotné kanalizace, a tak je náprava technicky, finančně i časově náročná,“ dodává.

A město chce dopuštění Boleveckého rybníka vyřešit rychle. „Projekt doplnění vody do Velkého boleveckého rybníka považuji za jednu ze svých priorit,“ uvedl primátor Pavel Šindelář v tiskové zprávě města Plzeň z března letošního roku. Oznamoval v ní začátek stavby jímacího objektu na vodu z řeky Berounky a potrubí, které bude odvádět vodu na čištění do areálu čistírny odpadních vod.

Tam se postaví nová úpravny vody, a teprve přečištěná říční voda poputuje do rybníka. „Doplňovat vodu bude možné až deset měsíců v roce v objemu až 20 l/vteřinu při zachování minimálního zůstatkového průtoku v Berounce. Práce potrvají přibližně šest měsíců, voda do rybníka by měla začít přitékat v průběhu září,“ uvedl plzeňský primátor.

Schéma dopouštění Velkého Boleveckého rybníka vodou z řeky Berounky.
Schéma dopouštění Velkého Boleveckého rybníka vodou z řeky Berounky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | DHI / Město Plzeň

Právě kvalita vody, která se bude do Boleveckého rybníka přivádět, byla jedním ze zásadních faktorů při výběru vhodné varianty, odkud vodu vzít. Bolevecký rybník si uchovává čistou vodu, což stojí poměrně dost práce. Na rybníku se pravidelně sklízí vodní rostliny takzvaným vodním kombajnem, což napomáhá tomu, aby v rybníce v husté zástavbě byla zachována ekologická rovnováha a průzračná voda. Pokud by se začala přivádět voda nedostatečně vyčištěná, rybníku by hrozilo, že se v něm začnou rozvíjet škodlivé sinice.

„Pro ekosystém rybníka je zásadní, aby se čistá voda zde neznečistila sloučeninami fosforu, bakteriologicky, organickými mikrokontaminanty, jako jsou zbytky léčiv, hormonální látky atd., a aby se do rybníků nezavlekl račí mor prostřednictvím spor,“ vysvětluje Eva Kriegerová. Proto se voda z Berounky bude speciálně upravovat, aby Velký bolevecký rybník dostával vodu podobného složení, jako v něm již je.

„Rybníky se z řeky napouštějí běžně, některé docela protékají, což s sebou nese plusy i minusy,“ hodnotí navržené opatření plzeňský hydrobiolog Jindřich Duras. Pokud je napouštění vymyšleno tak, aby probíhalo, když je v řece vody dostatek, nevidí ve využití vody z Berounky problém. Lze se na to dívat i jako na zadržení vody v krajině.

Duras zároveň patří k odborníkům, kteří dlouhodobě podporují využití právě dešťové vody, takže i to by uvítal. Jenže zavést toto opatření není tak jednoduché jako přivést vodu z řeky.

„Z pohledu Bolevecké rybniční soustavy můžeme považovat za úskalí, že vodu z městských ploch nelze jen tak přímo svádět do rekreačních vodních ploch, ale přiváděná voda se musí předčistit, aby nedošlo k degradaci její kvality. Limity odboru životního prostředí jsou v tomto ohledu striktní,“ uvádí Eva Kriegerová.

Vyžínací loď na Boleváku pracuje v sezóně skoro každý den, aby udržela ponořenou vegetaci pod kontrolou. Práci harvesteru komplikuje intenzivní rekreační využívání rybníka.
Vyžínací loď na Boleváku pracuje v sezóně skoro každý den, aby udržela ponořenou vegetaci pod kontrolou. Práci harvesteru komplikuje intenzivní rekreační využívání rybníka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Přestože se v současné chvíli s dešťovou vodou nepočítá pro sycení Boleveckého rybníka, podle Kriegerové se bude při plánování nové zástavby nebo rekonstrukcích oddělovat srážková voda tak, aby nebyla odváděna do kanalizace.

V okolí Boleveckého rybníka se to týká rekonstrukce v oblasti Zavadilka. Jinde bude situace složitější. Naprostá většina panelových domů na Severním Předměstí (tedy v povodí Bolevecké rybniční soustavy) je totiž stavebně řešena tak, že jsou srážkové vody svedeny vnitřkem objektů.

„Již v domech se srážková voda mísí s vodou splaškovou, z bytového domu odchází pouze jednotná kanalizace. Aby mohly být srážkové vody odděleny, musí dojít k rekonstrukci střechy panelového domu a vytvoření nových svodů dešťové vody vně domu, což je především věcí vlastníka objektu,“ popisuje mluvčí Kriegerová.

V ulicích na Severním Předměstí zatím chybí potřebná infrastruktura (ať už podzemní dešťová kanalizace nebo povrchové průlehy), kterou by mohla být srážková voda svedena do povodí Boleveckého potoka, který napájí Velký Bolevecký rybník.

První vlaštovkou v odpojení od kanalizace v blízkosti Boleveckého rybníka je odvádění srážkové vody ze ZŠ a MŠ při Fakultní nemocnici Plzeň, Lochotín, které se právě připravuje.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2022 05:23
Bych se té vody z Berounky (přes úpravnu) nebál.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.4.2022 23:29 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže pořád do toho budete cpát energii na čerpání.
I když, taky by se voda nechala čerpat čerpadly napojených na rotopedy.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

19.4.2022 05:27
A až bude i Berounka pod minimálním průtokem, tak vezmeme vodu kde? Voda z lidské výstavby se musí zasakovat. Žádná dešťová voda do kanalizace.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.4.2022 06:25 Reaguje na Katka Pazderů
Bohužel téměř všechna dešťová voda, hnedle v celé ČR, je dlouhou dobu svedena do kanalizace, rychlému odtoku.
Ale dotace jsou na nádrže u rodinných domků, místo na svedení dešťové vody k zasakování.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.4.2022 09:32 Reaguje na Katka Pazderů
Nikde, je to napsané v článku, že se bude brát "až deset měsíců v roce v objemu až 20 l/vteřinu při zachování minimálního zůstatkového průtoku v Berounce". Zjevně není potřeba brát vodu celoročně, zjevně stačí období kdy v Berounce není minimální zůstatkový průtok a zjevně při průměrném průtoku 20 m3 za sekundu nebude odběr maximálně 20 litrů za sekundu ani poznat.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2022 12:39 Reaguje na Katka Pazderů
S vodou ze zástavby je to potíž. Nejde rovnou předepsat, co se s ní má dělat, protože každé místo má svá specifika. Osobně bych to v povodí Boleváku viděl tak:
Co půjde zasáknout v místě, to je třeba využít k podpoře vegetace a klimatizaci městského prostoru a tak.
Co půjde zachytit a svést do přirozené hydrografické sítě, ušp tam s tím.
A teprve nadbytek (třeba za velmi intenzivních srážek) by mohl být sveden do kanalizace.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

19.4.2022 06:17
Věřte - nevěřte. Danuška Drábová tam nechá postavit jaderný blok pro Plzeň a ten rybník to uchladí. Ukažme světu, že se výstavby dalších bloků popřípadě celých nových elektráren nebojíme.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

19.4.2022 06:48
Hledá někdo příčinu kam se voda ztrácí? Byl jsem před několika lety kousek od Pardubic. Místní si stěžovali, že není voda, ale všude bylo vody dost, bylo to vidět na odvodňovacích kanálech. Když jsme tam chodili tak jsem přišel na díry okolo dálnice. Ptal jsem se co to je, prý vrty zkušební. Právě v této oblasti byli suché ony odvodňovací kanály. Myslím si, že ony vrty stahují vodu do dolních nepropustných vrstev a voda mizí. U nás posílili pitnou vodu o vrt. Tehdy jsem se dostal do sporu právě s těmi propagátory vrtů. Chtěl jsem vědět jestli podtlak nestáhne vodu dolu z pramenů. Nejdříve se se mnou dohadoval a pak přiznal, že se to děje, ale prý tak do 150m pak to zvedl na mnohem větší vzdálenost. Ano Vysočina byla vždy na vodě a taky jí nyní ubývá. Vrty a odlesnění. Jen dešťová voda ze střech to nevyřeší. Je potřeba obnovit potoky. Kde jsou ony podmáčené louky a mokřady? Stát sliboval jak se postará o to, že bude voda, zastaví se ony meliorace, atd. Vím odbočil jsem z tématu, ale ono vše souvisí a voda je základ života, mi jsme závislí na vodě co naprší, nic nám nepřiteče. Vzpomeňme si, když přestali lítat letadla, najednou tu byli deště.....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2022 07:13 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Loni byla podobná zpráva z blízké Asie, kde jen v jedné zemi je za poslední dekády 80 tis. vrtů. A pak tam nemají mít katastrofální sucho, prázdná koryta řek, prázdné přehrady. Buďto rychle odteče, a ta, co neodteče, zmizí v podzemí. A pokud není chladicí medium na povrchu, můžeme se divit oteplování??? Takže žádné C02, ale průmyslové kácení, vysoušení, meliorace, vrty, zástavba... Hunbuk kolem Turůva, ale že se něco podobného děje nenápadně všude možně, nás nechává v klidu.
Odpovědět
va

vaber

19.4.2022 08:15 Reaguje na Karel Zvářal
u nás každý nový domek co se staví a nemá připojení na centrální vodovod , má vrtanou studnu 40m a co vodovody z menších měst, všechny jsou napájené z vrtů přes sto metrů a hlubší,
do budoucna se budou muset vrty jen prohlubovat, jaká je rezerva vody v popdzemí nikdo neví,
stává se, že voda ve studních zmizí ze dne na den
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.4.2022 09:09 Reaguje na vaber
Místy je to opravdu problém, ač vydatnost vrtů je i
o setrvačnosti. To znamená, že úbytek vody ve vrtech
má zpoždění za suchem v povrchových vrstvách. To tak zkresluje pohled na "nevyčerpatelnost" spodních vod a jejich drancování. Projevuje se to již od hor, kde se z vrtů zásobují hotely a zasněžování sjezdovek. Pak se lidé diví vysychání studánek, potoků a kdysi hojných prameništních mokřadů. Pokud tam byla pouze skromná turistická útulna s pitnou studenou vodou,
tak problém nebyl, ale dnes tam jsou koupelny pro každý pokoj s teplou vodou a kuchyně se spotřebou hektolitrů denně. Spolu s kolísáním srážek a jejich
nepravidelným zasakováním vzniká nápor na spodní
vody a výsledek je pak tento. To samé je u vrtů
domácností s plněním bazénů, zavlažováním trávníků
a nehorázným plýtváním v domácnostech. Hlubší vrty
to časem už asi nezachrání, pokud se nebude masivně
využívat povrchová voda zadržovaná v přehradách
po přívalových deštích. To bohužel naráží na názory
některých ekologů, pro které jsou přehrady červeným
hadrem na býka. Klidně ale tolerují drancování vod
z vrtů a vysychání studánek a potoků. Je to výsledek
výuky nedouků nedouky, kteří umí pouze kritizovat
práci předků, ač si jejich práce stále užívají.
Je to jako s JE. Byly pro ně fuj a nebýt jich, tak
tu není ani takové "huj" s dostatkem elektřiny.
Je načase přestat poslouchat některé nedouky a jít
cestou osvědčené praxe, která je zárukou jistoty.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2022 15:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen menší (snad) reakce, jakési upřesnění vašeho schematického náhledu :-)
Přehrady (myslí se ty další potenciálně postavitelné) skutečně jsou červeným hadrem na býka. Jenže je tomu tak proto, že stále jsou víceméně jediným prostředkem proti suchu. Zatím jsou naprosto zásadně podceněna opatření v celé ploše krajiny. Jenže krajina to potřebuje nejvíc. Přehrady vodu do studánek nevrátí (tím myslím do přírodního oběhu, kde ji ale nutně potřebujeme.
Drancování podzemních vod, mám za to, nikdo z ekologů, kteří vám jdou tak na nervy, netoleruje, protože je to z principu špatně.
Jinak krajina a řeky + přehrady jsou spojené nádoby. Dobře fungující krajina vyrovnává nízké i vysoké průtoky, omezuje erozi a také sucho obecně. Jenže krajina dá práci, v cestě jsou mocní zejména velkozemědělci, tak nakonec zbydou přehrady...

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.4.2022 18:58 Reaguje na Jindřich Duras
Zkuste se zamyslet, jak efektivněji zajistit
dostatek vody pro obyvatele a čím dotovat toky
v případě déletrvajícího sucha. Před dobou
přehrad byly pravidelně vory na suchu, byla
sucha, kdy vysychaly studánky a potoky. A to
nebyly zceleny pozemky, bylo plno mezí, remízků, mokřadů a vysychaly rybníky i řeky.
Chce to pouze číst kroniky a zjistíte, že
nyní jsme na tom daleko lépe, protože máme
vodu z nenáviděných přehrad. Regulují menší
povodně, které bývaly leckde rok co rok a
ničily úrodu v říčních nivách. Zadržet vodu
v krajině musí být celý soubor opatření a proč
zatracovat budování nových přehrad ? Jsou
díla ufinancovatelná majiteli pozemků, obcí,
spolky a nebo jen státem. Pouze stát má na to
postavit ty velké přehrady. I ten mokřad bez srážek vyschne a nemá zásobní prostor jako přehrada, aby mohl tok pod ním déle dotovat
vodou. Prostě vyschne a konec. Přehrada má vodu na měsíce a některé v nouzi i na rok. Přehrada není nikdy tak těsná, aby neumožnila zasakování vody do podzemí a obnovu spodních vod a říčních zvodní. Vysychá-li tok, vysychá i zvodně a s ní okolní studny. Je-li tok dotován vodou z přehrady, tak jsou zvodně a studny zavodněny. To nedokáže ani tisíce mokřadů, které není kde budovat, pokud to nebude na úkor polí, lesů a luk. Ornou půdou
nelze plýtvat, zaplavit lesy asi není moudré
a přeměnit louky na mokřady? Tak to se taky mnohým nebude líbit. Přehrada zabere daleko menší plochu při násobně větší retenční schopnosti, než stejně velký mokřad a má více funkcí, než mají mokřady a malé nádrže.
To už věděli naši předci při stavbě rybníků
k pohonu mlýnů a pil. Rybnikáři ty mokřady
přeměnili na rybníky a měli i užitek z ryb.
Rybníky a různé vodní kanály budovali lidé
od nepaměti, ale pokud voda nenaprší, tak ji nezadrží nic. Pamatuji na kaskádu rybníčků v mém okolí v dobách hojnosti dešťů a v dobách sucha. V době sucha měl vodu pouze sedlák u pramene a ostatním už nedotekla ani kapka. Příroda v té době byla taková, jakou nyní aktivisté vzývají jako spásu přírody a nyní
po loňských deštích teče potok v celé délce
podle aktivistů zhuntovanou krajinou. Jak
si to mám vysvětlit? Zázrak? Nikoliv! Loni
pršelo a naplnily se prameniště. Jinde tomu
tak není a voda schází. Ideálem by bylo
nasměřovat srážky tam, kde jsou potřebné,
ale to nedokáže nikdo a tak je třeba jich
zadržet v co největších objemech na doby
nouze.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2022 19:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, Vy jste měl jit na faraře a kazat nedouukum ekologii přežitelnosti:-)

Lidstvo je minimálně třikrát přemnožené, a z toho pramení všechny problémy s půdou, lesy, srážkami, zásobami vody atp. Ale to oni slyšet nechtějí, dokonce tu jeden troll blábolí o 100 mld. darmožroutů. K čemu a nač, když už teď čelíme bezprecedentním problémům!?

Prostě a jednoduše: bezzásahově, žádná Berounka, zařídit pravidelný déšť nad Bolevákem a všechno se vrátí do normálních kolejí. Stačí parkrát kliknout na ikonku deště, zamumlat kouzelnou formuli Džetstrím Polarvortextil abraka dabra, a všechny naše technologie přírodu opět rozběhnou... P.S. hlásím se k petici za Berounku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.4.2022 10:08 Reaguje na Karel Zvářal
Víte já jsem pro tkzv. "střízlivou" ekologii, která bere do úvahy stávající stav a reálné možnosti ve všech směrech ochrany přírody. Mne vizemi a sny už nikdo neohromí, těch
jsem zažil mnoho a většina se tiše
"vypařily" do ztracena. Nejvíce mne vytáčejí naprosto utopistické vize,
co zas vymysleli "vědci", v praxi
to nelze realizovat a když, tak na
úkor někoho a něčeho jiného. Život
mne naučil, že lépe méně, než pouze chtít mnoho a nedokázat nic. Ono je
utopií na menších plochách půdy bez
chemie vyprodukovat potraviny pro
více obyvatel(jen u nás je to za tři
měsíce o 300 000 více) a bude třeba více i pitné a užitkové vody. Bez
dalších přehrad alespoň na pitnou vodu a bez přehrad záložních pro
případ, že dojde na vodárenské
nádrži k havárii, se prostě už
neobejdeme. Pokud budeme neustále
přešlapovat na místě a házet vidle
do jejich výstavby, tak se dočkají
i ti městští ekologové cisteren
místo tekoucí pitné vody. To bude
křiku, kdo je vinen! Dobrý hospodář
se stará o zdroje vody a o potravu.
Nezodpovědný se spoléhá na to, že
se to "nějak" vyřeší samo. Lituji
budoucí generace, které uvěřily těmto vizím a věří na zázrak bez vlastního přičinění. Bude opravdu
reálnější napájet rybník z řeky,
než se spoléhat na čistotu případné
dešťové vody a její dostatek, když
už dnes vidíme výkyvy srážek ne v
řádech týdnů, ale i let. K čemu by
bylo svádění a čištění srážkových
vod, když nebudou? Rybník "nebesák"
je hazard k obsádce ryb a jiných tvorů, když přijde sucho. Rybník
s přítokem je naopak jistota, že se
dá voda doplnit a průtokem změnit.
Odpustí se sinice a napustí čistá
voda. Se sinicemi se toky díky čeření a okysličení umí vypořádat lépe, než stojatá teplá voda bez
kyslíku. V mém okolí je několik
chovných rybníků zelených už koncem
května jako brčál. Jsou průtočné
a úhyny ryb tam jsou vyjímečně. Potok z nich vytékající je plný
vodních travin a života a než doteče
do řeky, tak je průzračně čistý.
Je to doklad samočistící schopnosti
v přírodě i bez čističek a úpraven.
Jen musí dostat ty traviny šanci
se v něm uchytit kořeny a je vystaráno i bez milionů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.4.2022 09:04 Reaguje na Jindřich Duras
No, v místě přehrady voda z přehrady napojí propojené propustné vrstvy, tudíž v tom místě přehrada vodu do studánek, pramenů a studní dá.
Co se týká zemědělců, ať velkých nebo malých, je to jenom o mechanické nápravě krajiny. Je třeba vzít mapy staré aspoň 60 let nebo ještě víc a dnešní pole zmenšit o ty všelijaké mokřiny, meandry a drobné nádrže plus kolem nich dostatečnou nárazovou plochu přírodních vlhkých porostů, lesních i nelesních. Prostě ten proces zvětšování rozlohy polí o zdánlivě nevyužívané přírodní plochy mokré, vlhké i úplně suché nějakých skalisek, který začal za komunistů a byl dodělán po Sametu soukromými majiteli polí, zase zvrátit a ty přírodní plochy tam znova vytvořit. Vytvoří se tím znova kostra krajiny a na těch zbylých plochách polí si mohou zemědělci hospodařit tak, jak jsou zvyklí, jedno, jestli jsou malí nebo velcí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.4.2022 09:27 Reaguje na Radim Polášek
K přehradám. Určitě je to tak, ALE většinou se jedná o protáhlé kaňonovité nádrže, kde komunikace s podzemní vodou mnoho není. Ale jistě jsou i výjimky.
V propojení povrchové s podzemní vodou jsou nejlepší rybníky. Tohle bych viděl jako jejich funkci a přínos z nejdůležitějších...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2022 12:20 Reaguje na Jindřich Duras
Je otázky, čím by se oficiálně měly lišit rybníky od přehrad. Přehrada obecně bývá většinou větší a dělána na vodním toku.
Rybníky bývají dělány mimo vodní tok a obvykle napájeny speciálními strouhami.
Jinak v minulosti, co vím, byly rybníky často speciálně utěsňovány proti průsakům vrstvami jílu, protože často byl zdroj vody, nějaký menší potůček, málo vydatný.
Anebo byly, rybníky v nivě místní řeky, kde byla leckde půda z hrubších sedimentů velmi propustná pro vodu a bez utěsnění by všechna voda zmizela.
V nedávné minulosti tyto rybníky často zmizely, právě z těch důvodů nedostatečných zdrojů vody a z toho, že výnos z chovu ryb klesal a výnos z pěstování obilí na poli místo rybníka stoupal.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.4.2022 23:44 Reaguje na vaber
V naší části obce jsme si nechali zpracovat hydrogeologický posudek na zásoby spodní vody.
V posudku je uvedeno, že mělkých studen je v obci tolik, že jedna druhé stahuje vodu.
Ale, že v husté zásobě hlubší vrty než jsou současné studny, v období sucha a při velkém čerpání vody z hlubších horizontů strhnou vodu v mělčích horizontů.
Posudek uvedl pravidla vrtů, prakticky v husté zástavbě nové vrty by neměly být.
Jenže mezitím i k nám byla dovedena voda asi z povrchového zdroje vzdáleného cca 60 km (vodovod připojen na asi dvacet kilometrů vzdálený přivaděč do velkého města), a tak se občas někdo o vrty pokouší s odůvodněním, že vodu bude mít na zalévání.
Začíná tak další kapitola, a to, že nádrž na srážkovou vodu ze střech je levnější než vrt, hlavně voda z atmosférických srážek je pro rostliny a bazény lepší, než podzemní voda nasycená železem, manganem a dalšími příměsemi.
Jsme pod zalesněným svahem pod hranicí rozvodí, a voda je stejně nedostatková - neprší, není sníh.
Zkusili jsme v lese udělat několik vsakovacích pásů, kupodivu umí zpomalit odtok vody a podržet ji pro pomalé vsakování, ale pokud vodaři na ministerstvech řeknou stavět údolní nádrže, tůně tak celoplošná opatření pro vsakování srážkové vody je idealismus nejvyššího stupně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2022 07:45
Krásný příklad pochybení v územním plánování , kdy NIKDO z dotčených orgánů nevyhodnotil riziko úbytku vody pro rybník v rámci plánované výstavby panelových domů. ( asi to bylo za bolševika)

Teď je každá dobrá rada drahá a nejlepší řešení - svádění dešťové vody - bude finančně náročné.
V prvním kroku nezbude než Berounka, dobrá otázka je jak potom dál.
Odpovědět
va

vaber

19.4.2022 08:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
kdy bylo sídliště vystavěno? myslím někdy v 70.letech ,kdy se začal projevovat úbytek vody? nedávno
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.4.2022 09:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Systém jednotných kanalizací se bohužel praktikuje stále a je to
plýtvání dešťovou vodou. Zároveň vzniká při srážkách nápor na
kapacitu čistíren odpadních vod, které to pak řeší ochozy a nebo
vypouštěním nedočištěné odpadní vody. I ta dešťová voda z lidské
zástavby je dnes riziková a neobejde se pro napájení rybníka
minimálně s nějakým předčištěním. Kdysi byly standardem žumpy a
septiky, dnes je odtok všech odpadů kanalizací do čističek. Při
deštích je těch vod mnoho, za sucha málo a musí se leckde ředit
vodou z řek. Nebylo kdysi rozumnější mít část zástavby s žumpami
a návozem do čistíren regulovat množství "potravy" pro čističky?
Stabilita množství odpadů na vstupu do čistírny je podmínkou co
nejlepšího vyčištění a naopak kolísání je často na hranici tkzv.
"průtočné čističky" nedočištěných splašek.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.4.2022 12:11 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.4.2022 09:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Jednotné kanalizace jsou dnes už celkem technický i ekonomický nesmysl, současné technické možnosti - odpadní roury z plastu atd jsou dnes levné a umí velmi dobře těsnit. Nejspíš to vyjde i výrazně levněji, udělat splaškovou kanalizaci z plastových trub malého průměru až kdesi kilometry daleko do ČOV a ostatní vody, srážkové a podobné čisté vyvést nějakou krátkou kanalizací do nejbližšího vodního toku nebo nějaké příkopy.
Než tahar roury jednotné kanalizace velkého průměru kilometry daleko do ČOV, případně tam pro intenzívní srážky instalovat ještě přepady do blízkých vodních toků, aby se odlehčilo ČOV.
Oddělená splašková kanalizace má ještě jeden velmi významný přínos a sice velmi omezuje přítomnost nežádoucích hlodavců, zejména potkanů. V jednotné kanalizaci mají potkani výkrmny z odpadů lidského jídla splachovaného do kanalizace, zatímco pokud se použije oddělená splašková kanalizace malého průměru, tak tam se potkani obvykle nemají jak dostat. A pokud se tam dostanou, nepřežijí tam. A ve zbývající kanalizaci, kde se svádějí ty srážkové a další čisté vody potkani prakticky nemají potravu a tak se tam taky nevyskytují.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2022 12:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně, dokud pršelo plus minus dostatečně, nikdo moudré nakládání s dešťovou vodou neřešil, protože by zvedalo náklady - a kouzlo laciných řešení je neodolatelné :-). Laciná řešení samosebou vytvářejí budoucí dluh - a ten máme teď začít splácet. Samozřejmě se nám vše zdá drahé...jenže to laciné už zkonzumováno.
Mimochodem, už prosazovat u nově stavěných objektů lepší přístup k vodnímu režimu je pěkný problém...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2022 07:32 Reaguje na Jindřich Duras
Naprosto souhlasím, doba hojnosti skončila a ve chvíli ,kdybychom měli přírodě vracet ,co jsme si "vypůjčili" tak s hrůzou zjišťujeme, co by to stálo. A nechce se nám do toho.
Typicky stav zemědělské půdy v ČR , kde je deficit cca 3.5 mld m3 vody.
Bez nápravy krajiny se ovšem nikam nedostaneme, krásně to popsal prof. Štěrba v článcích o říční krajině.
Odpovědět

Petr Šrámek

19.4.2022 19:47
Domnívám se že štiky a další ryby a živočichové v tomto rybníku si oddechli když sešlo z plánu sytit ho vodou dešťovou z paneláků. Po takové bouřce by mohly být všechny ryby břichem vzhůru jak by rybník prudce přišel o kyslík nemluvě o špíně kterou by to defakto smývalo ze střech do rybníka.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.4.2022 12:16 Reaguje na Petr Šrámek
Ano, svést "dešťovku do rybníka" je komplikované. Ideálně by měl jít první podíl, tedy ta oplachová voda, do kanalizace = na čistírnu, která by se tím neměla ještě přehltit. Ta relativně čistá voda by pak měla pokračovat přes nějakou retenci - větší mokřad, polder, menší rybník či jejich kaskádu, infiltrační oblast, kde se dostatečně předčistí. Jinak tu máme riziko vstupu živin (a následně sinice) + riziko mikrobiální kontaminace.
Ne, jednoduchého už dnes není opravdu nic...
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.4.2022 10:19
K těm vsakovacím pásům: Minulý rok tu byl článek, že v lesích kolem Velkého Dářka se mají za dotace zahrabávat vsakovací, odváděcí, meliorační … kanálky, protože prý vysušují les. Jde o jednoduché otevrené úzké kanálky staré 600 let, kolem max půl metru hluboké, biotopy obojživelníků, nikdy nevadily, ale nyní s dotacemi se tak, jak to bylo napsané, bude „bojovat proti suchu“. Přijde mi paradoxní, že na jiných místech se mají dělat zasakovací pásy, a v CHKO chtějí rušit kanálky s obdobnou funkcí. Peníze by mohly jít radši právě na zasakovací pásy ve městech kolem chodníků a silnic a měly by být standard u nových výstaveb.
Odpovědět
Pe

Petr

20.4.2022 15:28 Reaguje na Jarka O.
Lesy kolem Dářka (snad ještě) jsou jeden velký mokřad, kde už vsáknuto je, a kde kanály fungují jako pouštění žilou, narušují hladinu vody v půdě, a pokud jsou vedeny po svahu, tak vodu odvádějí, což je dnes silně nežádoucí. V minulosti prostě bylo hodně věcí jinak a znám podobné odvodňovací kanály v bývalých mokřadních lesích, které se odjakživa nazývaly vodními názvy, cesty se jim obloukem vyhýbaly pro neschůdnost a kanály tam umožnily vůbec vstoupit a les využívat. Tyto lesy dnes usychají a vodu na povrchu tam mnoho let nikdo neviděl.
No a tam, kde voda není, tak na první pohled podobné kanály fungují opačně - zadržují vodu, aby se vsákla než odteče.
Odpovědět
Pe

Petr

20.4.2022 15:42 Reaguje na Petr
U toho Dářka je navíc dost pravděpodobné, že odvodňovací kanály v jeho okolí vlastně pomáhají pomalu vypouštět i samotné Dářko, protože je to jedna velká nacucaná oblast a okolí Dářka je vlastně jeho pokračováním.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.4.2022 18:36 Reaguje na Petr
Asi v třetině lesa kolem Dářka je mokřad, jedno stále vlhké velké rašeliniště, v minulých stoletích hospodářsky využívané, než se začalo topit dřevěným uhlím z okolí. Rašeliník se během staletí obnovil přes určitě intenzivní využívání bez pomoci člověka. Kanálky jsou na rovině a neodvádějí vodu z rybníka. Měly vysušovat rašelinu a zjednodušit vstup. Potom zůstaly, fungovaly jako plošné opatření na zádrž vody a mírné odvodnění rovinatého zamokřeného terénu. Žijí v nich i bezobratlí, a určitě i dnes, když jsou vyschlé, v nich hledají úkryt. Ty kanálky jsou asi 30 cm široké a vždy zastínene, a mělké. Kolem Dářka se dá projít, ale nejde to všudy, to je pravda. Žádné pouštění žilou, natož vypouštění rybníka se nekoná, teda nevím o tom, protože dno stružek je vetšinou nad hladinou rybníka. I v Dářku klesla hladina, protože je sucho. Taky dříve fungující krásné smrkové lesy částečně neexistují a nahradila je tráva a semtam osamělý strom, který možná vyvrátí vichřice. Zasypáni těch stružek je krajině šumák, lidský výmysl na použití dotací. Kolem Dářka ani není bezprostřední intenzívní ovlivnění člověkem. Kdyby dotace šly na vykopání drnů a sázení lesa, Dářku a okolí by to pomohlo víc proti vysoušení slunkem a větrem, je můj názor.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.4.2022 16:01 Reaguje na Jarka O.
Už kdysi jsem tu psal, jak jednoduché je ve svazích ohrožených
vodní erozí tomu zabránit. Stačí vrstevnicové prohlubně(příkopy)
a osadit je pro zpevnění keři. Kořeny je zpevní a keře je zamaskují
v okolní louce. Navíc budou rájem hmyzu, ptactva a drobné zvěře.
Není třeba budovat nákladně "svejly" s vrstveným materiálem, geotextílií a biouhlem pro lepší zásak a udržení vody. V těch
příkopech se bude hromadit listí a jiný organický materiál a budou
vhodné pro hady a ještěrky. Je to obdoba zídek budovaných kdysi
zemědělci z kamení vybraného z políček a luk a osázené lískami,
šípky a jinými keři a ovocnými stromy. Mnohde přetrvaly dodnes
a jsou oázou přírody pro okolní krajinu. Chce se jen poučit při
pozorném sledování činnosti našich předků a nevymýšlet vymyšlené
za drahé peníze. Terasovité svahy nejsou ničím novým a ani ty
bezodtokové příkopy kolem cest. Měly úkol udržet vozovku v suchu
bez kaluží a mít místo na odklizení sněhu. Dnes se budují příkopy
nejlépe dlážděné betonovými koryty odvádějící zasolenou a špinavou vodu od otěrů gumy z pneumatik, asfaltu atd. rychle "někam". Kam?
No přece do rybníků, potoků a řek. Zásak není ideálem, ale je stále
lepší, než kontaminace povrchových vod, protože filtrační schopnost hornin je obdivuhodná. Mnohé neutralizují kyselé vody, rostliny
v příkopech umí některé kontaminanty zužitkovat a nehrozí tak
znečištění třeba vodárenské nádrže po přívalovém dešti sajrajtem
z okolí silnic. Mánie betonovat a odvádět vodu z okolí cest je
dána dostatkem investic na dané stavby a přitom by stačily třeba
i zasakovací nádrže v jejich okolí, kde lze ty vody odvést. Je
toho mnoho, nad čím mnohdy kroutím hlavou, že to může být dílem
projektantů a konzultantů z oblasti ochrany přírody. A přitom
opravdu stačí málo a to poučit se od našich předků, jak levně
a moudře řešili tyto problémy. Vybudovat "odkanalizováni" vod
ze srážek, tu následně čistit a dál vypouštět narazí tak i tak
na využití kapacity čističky a nebo naopak na její přehlcení při přívalových deštích. Ale bude prostavěno a utraceno mnoho peněz
a možná z toho kouká i nějaká korunka za projekt a provize za
práci a o to tu jde zřejmě především.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.4.2022 18:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Určitě, byla bych pro ty zásakové rýny ve městech, jako západ od Čech, jsou úzké, tak snad se na ně místo v projektech najde. Příkopy nemůžou být zapomenuté, když se ekologické myšlení obrací směrem k zásaku vody, půjde to i bez geotextilie třeba, ovšems dotací:-). A čističky, aspoň ty starší, byly dimenzované na velkou vodu, už nevím, kolikaletou, asi je to podle normy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.4.2022 09:24
Je třeba ale taky upozornit, že oproti odvádění srážkové vody ze zastavěných oblastí kanalizací zasakování srážkové vody v zastavěných oblastech snižuje komfort obyvatelů té zastavěné oblasti. A možná i dost výrazně, protože se může stát, že místo suchých sklepů použitelných pro spoustu věcí budou mí najednou tito obyvatelé sklepy mokré, které se mohou používat jen omezeně nebo dokonce sklepy periodicky zaplavované. Případně pokud se bude jednat o starší stavby nebo stavby s odfláknutou hydroizolací, může dojít k navlhnutí i přízemních bytů a k rychlému stárnutí stěn toho domu vzlínanou vlhkostí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.4.2022 09:30 Reaguje na Radim Polášek
Mokré sklepy jsou primárně otázkou hydroizolace. Naopak obyvatelé získají nezanedbatelné benefity třeba v pestrosti městského prostoru, lepšího mikroklimatu, děti jim budou chodit domů od bláta a tak podobně :-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.4.2022 10:32 Reaguje na Radim Polášek
Srážková voda ze střech by měla jít do kanalizace. Zasakovací rýny se projektují vedle silnic a chodníků, aby zasakovaly vodu z vydlážděných a vybetonovaných ploch. Bahno a snížení komfortu to nemá znamenat a rýny mívají mřížky. Píše se tu, že by srážková voda měla být plná živin nebo škodlivin, které by mohly škodit nádržím. Obvykle bývá demineralizovaná ve srovnání s povrchovou a podz. vodou, evt. se slabými kyselinami, vzácně s prachem ze Sahary, splachem a prachem z ploch atp. Asi jde o nové poznatky.
Odpovědět
LN

Ludmila Noskova

21.4.2022 10:17
Vážený pane Durasi a dobrý den všem,
až se bude (pokud se bude) přečerpávat do Boleváku voda z Berounky, nebude se ta přečerpaná voda rovnou vsakovat do okolí tak, jako již k tomu dochází nyní? Jde o spojené nádoby. Nebude ta voda rovnou odtékat svými novými cestičkami pryč? Voda z Boleváku je nyní mj. nově stažena do sklepů/základů přilehlých novostaveb. Možná i nová silnice pod sebou ve svém štěrkovém loži vytvořila nový směr podzemních potůčků, třeba i vody z Boleváku. Paneláky se vystavěly na počátku 80. let a do doby, než se začalo více stavět na Mikulce a kolem rybníků, s vodou nebyl problém. Ano, paneláky k vysychání rybníků mají svůj první díl, který by se ale nikdy neprojevil, pokud by se k tomu nepřidal druhý díl, kdy je vlastně dílo dokonáno. Druhý díl je provedení řady necitlivých/nevhodných staveb či rádoby rekultivací v posledních 10-12 letech - postupnými nenápadnými změnami územního plánu se z orné půdy kolem rybníků staly stavební pozemky a byla tak dána zelená pro výstavbu nových domů. V posledních 10 letech došlo k vysušení lužního lesíka a louky u Šídlováku (nyní jsou tam koně a ranč), došlo k příšernému vyasfaltování celé hráze Třemošenského rybníka, k vykácení kusu lesa a výstavbě nové silnice na Třemošnou, nyní se ruší louka u Třemošenského rybníka a bude tam asfaltový skatepark i s parkovištěm. V lesích se nadělaly asfaltky a nové každým rokem přibývají. Nejen Bolevák, ale i Senečák bude za pár let zpola obestavěn novými domy a parkovišti. Dochází k nenápadnému postupnému ubírání přírody kolem rybníků, každým rokem kousek, a k její přeměně na asfalt či beton. Co zabrání přečerpané vodě, aby se např. přes sklepy novostaveb nebo pod novou silnicí neodebrala svými novými cestami pryč rovnou zpátky do Berounky? Je k tomu vypracována studie? Dříve bývala kolem rybníků krásná příroda, dnes jde o park z jedné strany obestavěný domy. Ti stejní politici, kteří nyní hlásají, že chtějí vrátit vodu do Boleváku, hlasovali pro změny územního plánu a tedy pro přeměnu orné půdy na Mikulce, kolem Boleváku, Senečáku atd. na stavební pozemky...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.4.2022 19:34 Reaguje na Ludmila Noskova
To co popisujete může být opravdu příčinou úbytku vody v rybníce.
Takové narušení okolí rybníka různými stavbami může opravdu vodu
odvádět a držet vodní sloupec na nové úrovni. U nás třeba bagrovali
dno od bahna na průtočných rybnících až na štěrkopískové podloží.
Tím umožnili zasakování vody a její putování podzemím. Trvalo tři
roky, než kapiláry ucpalo nové bahno a voda jakž-takž v nich a v potoce drží. Naopak kdysi bezproblémové suché sklepy v domech na
kopci s jílovitou půdou mají lidé nyní zaplaveny díky výstavbě
nových RD a přerušení drenáží. Majitelům nových RD je to lautr
putna, protože nemají sklepy, ale majitelé starších domků čerpají
vodu nepřetržitě a při absenci odtoku je to sysifovská činnost.
I to jsou výsledky nových stavebních činností, zasakování vody
a přerušení drenáží. Původní majitelé nyní litují, že prodali pole
na výstavbu domků a nyní mají problémy se zaplavenými sklepy.
U toho Boleváku možná nejlevněji vyjde izolační clona v místě po spádu, ale chce to pomocí sondáží zjistit, zda voda uniká, nebo
ne a v jakém množství.
Odpovědět
LN

Ludmila Noskova

21.4.2022 22:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že článek paní redaktorky, ke kterému nyní všichni píšeme příspěvky, je zavádějící, neboť se v článku píše: “Právě výstavba panelových domů na sídlištích v okolí rybníka je totiž jednou z příčin problému s chybějící vodou”. Nikde se v článku neuvádí skutečné příčiny, jimiž jsou masivní výstavba či jiné přetváření krajiny v bezprostřední blízkosti rybníků. Paneláky už tu byly v 80. letech a nic se s rybníky nikdy nedělo. Paneláky jsou na kopci, současná výstavba je prováděna na patě kopce + těsně kolem rybníků. Nevím, zda si politici nechali vyhotovit nějakou studii, zda ta načerpaná voda z Berounky obratem zase nezmizí v Berounce zpátky. Pokud uděláme clonu, pak se z Boleváku stane normální bazén (bez přirozeného odtoku vody, bez přítoku je ostatně skoro už také). A jak už někdo správně psal, co když bude málo vody i v Berounce. A když bude v Berounce náhodou více vody než definované málo, tak ten zoufalý přebytek vody hned odčerpáme do zoufalého Boleváku? Bohužel nevidím v tomto přečerpávání vody dlouhodobé řešení, je to klín klínem. Dlouhodobé řešení je to oddělení srážkové vody od splaškové a změna rázu CELÉHO kopce nad rybníky - vybudování rýh + rybníčků + strouh atd. přímo mezi domy v zástavbě. Přečerpávání vody z Berounky je okamžité zoufalé řešení zejména pro politiky, kteří hledají líbivá hesla pro podzimní volby. Hledejme dlouhodobá udržitelná řešení, která z dlouhodobého hlediska nevyjdou ani tak draze jako pořáddokola přečerpávání a čištění říční vody. Přečerpávání není jisté. Postupná přeměna celého kopce je nutná a je jistá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.4.2022 17:54 Reaguje na Ludmila Noskova
Výměna vody v dobrém rybníku nesmí být odtokem do
podloží, ale odtokem přes stavědlo podle kvality vody v závislosti na množství živin a teplotě vody. Je tak možné "ohřívat" vodu v létě odtokem ode dna
a ochlazovat odtokem teplé vody shora. Mohu taky odpouštět pryč vodu s vysokou koncentrací sinic a dopouštět ho čistou vodou bez živin. Máte pravdu,
že i ten svah nad rybníkem asi potřebuje úpravy,
ale otázkou budou asi finance a možnost realizace
těchto úprav vzhledem k majetkovým poměrům a jiným
překážkám realizace. Držím vám palce, aby se hlavně
konalo a pouze se do voleb nediskutovalo a po nich
zase na čtyři roky neusnulo. Praxe je bohužel často
právě taková. Nejhorší jsou časté změny ve vedení
radnic a ideálem je kontinuální vláda plnící plány na několik volebních období dopředu. Demokratické
časté změny jsou pohromou dlouhodobých projektů,
protože snazší je splnit nějakou nepotřebnou kravinu, než bolestně zahájit projekt za jehož
dokončení sklidí ovace vládnoucí opozice.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist