Vysychající Bolevecký rybník jako příklad problémů naší krajiny

Problemyticky snížený stav vodní hladiny Velkého Boleveckého rybníka v Plzni.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Fojtíková / Město Plzeň

Bolevecký rybník v Plzni je oblíbené místo pro rekreaci místních obyvatel. Jeho čistá voda je vhodná jak ke koupání, tak pro život živočichů jako je škeble rybničná nebo štika.

Jenže rybník postupně vysychá, což ohrožuje jak jeho rekreační využití, tak existenci tamních rostlin a živočichů. Plzeň si proto v roce 2019 nechala zpracovat studii, která navrhla několik možností, jak do rybníka chybějící vodu dostat.

Ve hře bylo využití podzemní vody, vyčištěných vod z čistírny odpadních vod, vody Berounky anebo svedení dešťové vody ze střech panelových domů nad rybníkem.

Právě výstavba panelových domů na sídlištích v okolí rybníka je totiž jednou z příčin problému s chybějící vodou. Výstavba totiž rybník odstřihla od dešťových vod, které sytí půdu a potažmo i rybník.

Výstavba sídlišť v blízkosti Boleváku odstřihla rybník od části povodí a s ním spojené dešťové vody.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Panoramio / Wikimedia Commons

Někteří místní politici spojení se Stranou zelených Plzeňského kraje proto apelují na město Plzeň, aby se úbytek vody v Bolevecké soustavě rybníků řešil přivedením dešťové vody ze sídliště v horní části povodí.

„Se znepokojením sledujeme snahu o dopuštění Boleveckého rybníka vodou mimo povodí rybníků tak, jak to zvažují některé varianty Studie možností zlepšení vodohospodářské bilance v povodí Boleveckého potoka. Jde sice o řešení rychlá, zato ale neřeší pravou příčinu problému, který má celá Bolevecká soustava rybníků. Tou je totiž odvod dešťové vody ze sídliště nad Boleveckou soustavou mimo její povodí,“ píší signatáři petice Jitka Kylišová, Lucie Hemrová a Petr Pelcl.

Petice má v současnosti asi 280 podpisů a městu Plzeň ještě nebyla doručena.

„Navrácení dešťové vody ze zastavěných částí města do povodí rybníků je naším dlouhodobým cílem, jsme ale na úplném začátku,“ reaguje na dotaz Ekolistu k možnosti využití dešťových vod Eva Kriegerová z tiskového oddělení plzeňského magistrátu. „V zastavěných částech města je většina srážkových vod svedena do jednotné kanalizace, a tak je náprava technicky, finančně i časově náročná,“ dodává.

Přečtěte si také |

Jiří Hulcr: Cooperative Extension. Americký způsob přenosu inovací, a proč ho potřebujeme na ochranu české krajiny

A město chce dopuštění Boleveckého rybníka vyřešit rychle. „Projekt doplnění vody do Velkého boleveckého rybníka považuji za jednu ze svých priorit,“ uvedl primátor Pavel Šindelář v tiskové zprávě města Plzeň z března letošního roku. Oznamoval v ní začátek stavby jímacího objektu na vodu z řeky Berounky a potrubí, které bude odvádět vodu na čištění do areálu čistírny odpadních vod.

Tam se postaví nová úpravna vody, a teprve přečištěná říční voda poputuje do rybníka. „Doplňovat vodu bude možné až deset měsíců v roce v objemu až 20 l/vteřinu při zachování minimálního zůstatkového průtoku v Berounce. Práce potrvají přibližně šest měsíců, voda do rybníka by měla začít přitékat v průběhu září,“ uvedl plzeňský primátor.

Schéma dopouštění Velkého Boleveckého rybníka vodou z řeky Berounky.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | DHI / Město Plzeň

Právě kvalita vody, která se bude do Boleveckého rybníka přivádět, byla jedním ze zásadních faktorů při výběru vhodné varianty, odkud vodu vzít. Bolevecký rybník si uchovává čistou vodu, což stojí poměrně dost práce. Na rybníku se pravidelně sklízí vodní rostliny takzvaným vodním kombajnem, což napomáhá tomu, aby v rybníce v husté zástavbě byla zachována ekologická rovnováha a průzračná voda. Pokud by se začala přivádět voda nedostatečně vyčištěná, rybníku by hrozilo, že se v něm začnou rozvíjet škodlivé sinice.

„Pro ekosystém rybníka je zásadní, aby se čistá voda zde neznečistila sloučeninami fosforu, bakteriologicky, organickými mikrokontaminanty, jako jsou zbytky léčiv, hormonální látky atd., a aby se do rybníků nezavlekl račí mor prostřednictvím spor,“ vysvětluje Eva Kriegerová. Proto se voda z Berounky bude speciálně upravovat, aby Velký bolevecký rybník dostával vodu podobného složení, jako v něm již je.

„Rybníky se z řeky napouštějí běžně, některé docela protékají, což s sebou nese plusy i minusy,“ hodnotí navržené opatření plzeňský hydrobiolog Jindřich Duras. Pokud je napouštění vymyšleno tak, aby probíhalo, když je v řece vody dostatek, nevidí ve využití vody z Berounky problém. Lze se na to dívat i jako na zadržení vody v krajině.

Duras zároveň patří k odborníkům, kteří dlouhodobě podporují využití právě dešťové vody, takže i to by uvítal. Jenže zavést toto opatření není tak jednoduché jako přivést vodu z řeky.

„Z pohledu Bolevecké rybniční soustavy můžeme považovat za úskalí, že vodu z městských ploch nelze jen tak přímo svádět do rekreačních vodních ploch, ale přiváděná voda se musí předčistit, aby nedošlo k degradaci její kvality. Limity odboru životního prostředí jsou v tomto ohledu striktní,“ uvádí Eva Kriegerová.

Vyžínací loď na Boleváku pracuje v sezóně skoro každý den, aby udržela ponořenou vegetaci pod kontrolou. Práci harvesteru komplikuje intenzivní rekreační využívání rybníka.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Přestože se v současné chvíli s dešťovou vodou nepočítá pro sycení Boleveckého rybníka, podle Kriegerové se bude při plánování nové zástavby nebo rekonstrukcích oddělovat srážková voda tak, aby nebyla odváděna do kanalizace.

V okolí Boleveckého rybníka se to týká rekonstrukce v oblasti Zavadilka. Jinde bude situace složitější. Naprostá většina panelových domů na Severním Předměstí (tedy v povodí Bolevecké rybniční soustavy) je totiž stavebně řešena tak, že jsou srážkové vody svedeny vnitřkem objektů.

Přečtěte si také |

Jindřich Duras: Jak Velký Bolevecký rybník zvítězil nad sinicemi

„Již v domech se srážková voda mísí s vodou splaškovou, z bytového domu odchází pouze jednotná kanalizace. Aby mohly být srážkové vody odděleny, musí dojít k rekonstrukci střechy panelového domu a vytvoření nových svodů dešťové vody vně domu, což je především věcí vlastníka objektu,“ popisuje mluvčí Kriegerová.

V ulicích na Severním Předměstí zatím chybí potřebná infrastruktura (ať už podzemní dešťová kanalizace nebo povrchové průlehy), kterou by mohla být srážková voda svedena do povodí Boleveckého potoka, který napájí Velký Bolevecký rybník.

První vlaštovkou v odpojení od kanalizace v blízkosti Boleveckého rybníka je odvádění srážkové vody ze ZŠ a MŠ při Fakultní nemocnici Plzeň, Lochotín, které se právě připravuje.