https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-hulcr-cooperative-extension-americky-zpusob-prenosu-inovaci-a-proc-ho-potrebujeme-na-ochranu-ceske-krajiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hulcr: Cooperative Extension. Americký způsob přenosu inovací, a proč ho potřebujeme na ochranu české krajiny

19.4.2022
Na ilustračním snímku druhově a věkově pestrý les v demonstračním lesním objektu sv. Anna v Brdech.
Na ilustračním snímku druhově a věkově pestrý les v demonstračním lesním objektu sv. Anna v Brdech.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Ve světové ochraně přírody se čím dál víc ukazuje, že je třeba skloubit ekologii s ekonomikou. Na to, abychom zavřeli přírodní procesy a ohrožené druhy do rezervací, mimo lidi, už není místo; spíš se musíme naučit žít s přírodou dohromady. V lesnictví, což je můj obor, to znamená, že lesy musí plnit nejen funkci produkční, ale i poskytovat ekosystémové služby. Aby to dlouhodobě fungovalo, vlastníkům za to musí někdo zaplatit. Jde o to, aby vlastníci pěstovali lesy, které chrání půdu, vodu a ptáčky, a zároveň produkují kvalitní dřevo. Zkrátka, aby si lesy na svojí ochranu vydělaly.
 
Dobrá zpráva je, že obojí je možné. Špatná zpráva je, že v Česku ještě nemáme mechanismus, jak to rozšířit v praxi.

Ekologické lesnictví je věda s desítkami let tradice, vydělávající peníze a chránící lesy v mnoha zemích. I u nás už se začíná prosazovat, například pod záštitou Prosilva Bohemica, ale zatím jen ve stínu smrkových monokultur. To, co v Česku potřebujeme, je dostat mechanismy ekologicko-ekonomického lesnictví do mainstreamové praxe. Jak na to? Jak naučit starého psa novým kouskům?

V Americe žiju už skoro dvacet let, a většinu mojí zdejší kariéry jsem věnoval studiu kůrovců, lesů a lesnictví. Jako každá země, Amerika nás může ve spoustě věcí poděsit a zklamat, a v jiných poučit a inspirovat. Jednou ze zdejších vymožeností, kterou bychom měli seriózně zvážit pro import, je způsob, jakým se vědecké poznatky převádějí do praxe.

Jak zajistit spolupráci industriálních lesníků a akademie tak, aby se obě strany vzájemně respektovaly a učily se od sebe? Americký způsob se jmenuje Cooperative Extension.

Tato instituce je jedním z nejdůležitějších důvodů, proč americké zemědělství a lesnictví je na tak vysoké technologické i ochranářské úrovni. A přesto o ní skoro nikdo v Česku neslyšel, natož aby nám jí někdo vysvětlil.

A já se o to právě pokusím.

Za prvé, extension není outreach

Outreach je vzdělávání veřejnosti, činnost bohulibá, ale nikoliv nezbytně strategická nebo dlouhodobá. Outreach je jednosměrné rozdávání poznatků: vymyslíme projekt a vyprodukujeme letáčky, ale nikdo moc neměří, jestli to fungovalo, a jestli jsme tím změnili chování cílové skupiny. V USA se tomu někdy říká „throw shit on the wall and see what sticks“.

Extension je úplně něco jiného. Je to organizovaný způsob přenosu inovací z univerzitních laboratoří do praxe, za který federální vláda univerzitám platí, a který je už od roku 1914 v americké legislativě.

Tato Cooperative Extension má několik pilířů. Prvím je systém takzvaných Land Grant univerzit. Každý stát má jednu nebo dvě, a jsou to většinou ty největší vzdělávací státní instituce, které se tradičně zaměřují i na aplikované obory.

Harvard tedy není Land Grant, jelikož je soukromý a harvardští profesoři žijí v akademické bublině, a málokoho z nich zajímá ekonomika lesního hospodářství. Naopak University of Florida, kde já jsem zaměstnaný, je Land Grant instituce pro tento subtropický stát, a z velké části se zaměřuje na zemědělství, lesnictví, rybářství, ale i praktickou ochranu přírody, ekonomiku využívání přírodních zdrojů, nebo třeba studium vzdělávání venkova.

Na mojí lesnické katedře je několik stovek studentů; zhruba polovina z nich se věnuje lesnímu hospodářství a druhá polovina studuje revitalizaci ekosystémů.

Důležité je, že všichni, bez ohledu na své zaměření, povinně navštěvují kurzy jak praktické lesařiny, tak ekologie krajiny. Tím se vychovává nová generace vědců s pragmatickým pohledem na svět a schopností používat síťku na motýly i motorovou pilu.

Zdroj | Archiv Jiřího Hulcra

Za druhé, musíte s lesníky do hospody

Druhým pilířem je pyramida vysokoškolských zaměstnanců, kteří mají transfer inovací v popisu práce. University of Florida má několik stovek těchto „okresních odborníků“ (county faculty, nebo také extension agents), zaměstnaných ve všech koutech státu, a zaměřených na spoustu komodit, od rajčat přes mlékárenský průmysl až po ochranu pramenů.

Klíčem je, že tito lidé jsou hodnoceni právě za distribuci informací. Jejich nadřízenému děkanovi je skoro jedno, jestli tito zaměstnanci vykazují grantové peníze, důležité je, kolik hodin týdně strávili se svými klienty, čili místními firmami, školami, či úřady, jestli se tito něco naučili, jestli změnili svoji perspektivu či aktivity, a jestli jim to vydělalo peníze nebo jestli to ochránilo místní mokřad. To všechno se měří.

Nad těmito okresními odborníky je pak další vrstva univerzitních zaměstnanců: státních odborníků (state specialists). Jejich úkolem je výzkum, ale také vzdělávání okresních odborníků a produkce materiálů pro ně a jejich lokální klienty, a to tak, aby skloubili moderní vědecké poznatky s užitkovostí na farmě či v lese.

Autor (v šedém triku) mimo akademickou bublinu: debata s místními lesníky nad borovicí napadenou kůrovci.
Autor (v šedém triku) mimo akademickou bublinu: debata s místními lesníky nad borovicí napadenou kůrovci.
Zdroj | Archiv Jiřího Hulcra

Já jsem jedním z těchto státních specialistů, a moje konkrétní pozice je 60 % výzkum a 40 % extension. To zhruba znamená, že většinu svého času a úsilí věnuji výzkumu ekologie kůrovců a lesa, a druhou podstatnou část věnuji překládání nových poznatků do jazyka praxe.

Třetím důležitým pilířem, který podporuje tuto Cooperative Extension, je seriózní věda o toku informací a inovací. Ta mi v Česku chybí asi nejvíc.

Ukazuje se totiž, že naučit starého psa novým kouskům jde, ale vůbec to nefunguje tak, že odborník přijede na venkov, něco odpřednáší, a zase zmizí. Ke změně perspektivy jsou potřeba především komunikační schopnosti a vzájemná důvěra. Dnes je už například jasné, že pro lesníky, sedláky nebo ochranářské spolky není tak důležitá ten samotná message, jako spíš messenger. Proto, aby okresní odborník (místní zaměstnanec Cooperative Extension) dokázal pomoci lesnímu podniku přeměnit industriální plantáže na přírodě blízké hospodaření, musí žít a pracovat mezi svými klienty. V Americe to vypadá tak, že jejich rodiny chodí do stejného kostela, v Česku by to mohlo vypadat tak, že profesor lesní ekologie z Prahy nebo z Brna zajde s lesníky a ochranáři u Jihlavy do místní hospody.

Aby české lesy mohly plnit svou roli ochrany krajiny a biodiverzity, musíme jejich vlastníkům pomoci zavést nové, EKONOMICKY udržitelné hospodaření.

Vlastníci by ocenili pomoc s přestavbou kolabujícího smrčáku na různověký porost bez ztráty výdělku. Ocenili by zavedení šetrnějších harvestorů a dotace na ně. Ocenili by zefektivnění kontroly vysoké zvěře, aby jejich les fungoval jako ekosystém, ve kterém se dřeviny samy obnovují, ne jako výkrmna jelenů. Potřebují praktický trénink s GIS technologiemi, aby si i malí vlastníci mohli změřit, kolik lesa mají.

To všechno už odborníci na českých lesárnách umí, jen je potřeba jim řádně zaplatit za to, aby se o tyto poznatky podělili se svými klienty, a abychom si všichni trochu víc důvěřovali.


reklama

 
foto - Hulcr Jiří
Jiří Hulcr
Autor je entomolog na University of Florida.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2022 07:26
To vypadá velice dobře , líbí se mi to. Ale má to jednu chybu -- kapři si nikdy rybník sami nevypustí a ve stojatých českých vodách o takový systém nebude zájem vrchnosti.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.4.2022 12:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
V zemích Koruny české, lesy fungovaly a vydělávaly na sebe, od dob Marie Terezie.
Téměř vše skončilo po r.1989, když začali " úřadovat " novodobí svazáci a zelený/Bursík s nimi !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2022 07:40
Na paprice se také těží holorubem, ono se dá všude najít něco jako vzor.

47.7840394N, 115.8745700W
Odpovědět
Pe

Petr

19.4.2022 08:39
"spíš se musíme naučit žít s přírodou dohromady. V lesnictví, což je můj obor, to znamená, že lesy musí plnit nejen funkci produkční, ale i poskytovat ekosystémové služby."
"Zkrátka, aby si lesy na svoji ochranu vydělaly."
"Na mojí lesnické katedře je několik stovek studentů; zhruba polovina z nich se věnuje lesnímu hospodářství a druhá polovina studuje revitalizaci ekosystémů."

Dovolil jsem si vypíchnout pár slov.
Nejprve děkuji za potvrzení toho, že současné "hospodaření" způsobuje destrukci ekosystémů s nutností jejich revitalizace. Přiznat to je nutný první krok ke změně a nápravě.
Já osobně ale považuji za nemožné a nesmyslné, aby si les vydělal na svoji ochranu. To jsou protiklady a je to nemůžné. Buď zisky, nebo funkční ekosystém. Ekosystémy nemají takovou produkci, která by převýšila jejich funkci. Les si prostě na svoji revitalizaci (hrozné slovo) nevydělá.
A s tím souvisí i jedna vypíchnutá věta, že: "lesy musí plnit nejen funkci produkční, ale i poskytovat ekosystémové služby.". Toto je bohužel stále omyl. Je to přesně obráceně. Lesy musejí poskytovat na prvním místě ekosystémové služby. To je priorita a nelze ji nijak ubírat ve jménu peněz a zisků. Peníze a zisky můžeme z lesa brát teprve tehdy, pokud "něco zbyde či přebyde". Jen tak to může a bude fungovat. Jinak bohužel ne. A tím se vracím k první vypíchnuté větě, že se musíme naučit s přírodou žít. Ne ji jen využívat a drancovat, to je jen parazitování. Naučit se žít znamená nechat žít a respektovat vše, co tam je. Teprve pak bude mít náš svět šanci na přežití.
Odpovědět
Pe

Petr

19.4.2022 09:23 Reaguje na Petr
A kacířská myšlenka - je vůbec možné z lesa jakkoliv brát, aniž by to mělo negativní dopady na ekosystém? Já bych žekl, že ne, že každý zásah do lesa má negativní vliv na ekosystém a životní prostředí.
Poslední dobou sílí hlasy, že by se majitelům lesů mělo platit za neprodukční funkce lesa. Ale nemělo by to být spíš obráceně? Neměli by naopak majitelé lesů platit za poškozování neprodukčních funkcí lesů a poškozování ekosystémů svým hospodařením a zásahy v lesích?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2022 10:37 Reaguje na Petr
Aha. Takže vlastník lesa ho bude mít jaksi na ozdobu, využití naprosto nulové a ještě bude platit? Pane proberte se.
Odpovědět
Pe

Petr

19.4.2022 10:46 Reaguje na pavel peregrin
Platit za poškozování ekosystému a ničení životního prostředí pro soukromý zisk vám přijde absurdní, že?
Odpovědět
RT

Richard Toman

19.4.2022 11:24 Reaguje na Petr
K té "kacířské" otázce, jak a čím nahradite dřevo?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2022 11:34 Reaguje na Petr
Pane, vlastnil jste někdy něco , třeba ten les nebo pole?
Odpovědět
Pe

Petr

19.4.2022 12:42 Reaguje na pavel peregrin
Já si stejně pořád myslím a věřím, že když je někdo jednou zemědělec, tak prostě nemůže být tak bezcitný a nelítostný, a někde hluboko uvnitř sebe, pod nánosem každodenních bojů o živobytí a peníze, má malý kousek svědomí, který ví, že je to všechno špatně, a že takhle to být nemělo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2022 14:28 Reaguje na Petr
Nemyslím si, že bych byl bezcitný a nelítostný, jenom jsem pragmatik a to je rozdíl.
Odpovědět
ZK

Zan K.

19.4.2022 11:22 Reaguje na pavel peregrin
Když to nezvládne, má se ho vzdát ve prospěch těch, co to dokáží. Většinou ho stejně dostal zadarmo. To co vyrostlo za oněch 50 a více roků na tom má zásluhy nulové či ještě horší...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2022 11:35 Reaguje na Zan K.
Stejná otázka- vlastnil jste někdy něco, les, pole?
Odpovědět
Pe

Petr

19.4.2022 12:09 Reaguje na Zan K.
Děkuji, odpověděl jste za mne. Nikdo nikomu nebrání svůj majetek využívat. Ale když majitel nezvládne, nebo dokonce nechce svůj majetek udržovat zdravý a ve prospěch všech (což les jednoznačně je a být musí, bez lesa krajina zahyne a lidé s ní) a jen ho svým "hospodařením" pro svůj soukromý zisk nám všem úmyslně ničí a drancuje, tak ať za to zaplatí. Prosté a účinné.
Ale chápu, že je to myšlenka nepřijatelná, a že například zemědělci se obávají, že by se to svezlo i na ně, což by ukázalo pravou tvář naší "péče o krajinu".
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.4.2022 12:59 Reaguje na Zan K.
Neblábolte. Hektar lesa stojí stovky tisíc korun. Pokud les někdo chce věnovat, tak se hlásím. Už několikrát se v této zemi masivně kradlo. Byly pro to povětšinou různé eufemismy jako "znárodňování" nebo "arizace". "Vzdát se ve prospěch..." mi zní hrozně podobně.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.4.2022 11:47 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, myslím, že jenom krmíte trola. S "Petrem" nemá smysl diskutovat. Les nejspíš nevlastní a ani v něm nehospodaří. Žije ve své ekoanarchistické bublině a nejraději by nás viděl bez jídla, dříví a dalších obnovitelných surovin. Jeho názor je, že neexistují obnovitelné suroviny a nejlepší ochrana přírody je vyhynutí lidstva nebo (minimalistická varianta) návrat na stromy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2022 14:27 Reaguje na Dalibor Motl
Asi máte pravdu.
Odpovědět
me

meluzína

20.4.2022 09:48 Reaguje na Petr
Myslím, že lesákům by se hlavně mělo přestat platit za vytěžení hektarové pouštní holiny uprostřed lesa a začít tenhle způsob těžby pokutovat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.4.2022 16:16 Reaguje na meluzína
No pokud myslíte. Myslet si většinou znamená houby vědět. Na vás to platí na 100%. Vy naštěstí nikoho neplatíte a asi těžko můžete někoho pokutovat. Ta holina není "pouštní" holinou a je prvkem obnovy lesa navíc je jen na krátkou dobu.
Odpovědět
VK

V. Kolar

19.4.2022 08:56
Jirko, díky za moc pěkný článek! Tohle se bohužel také týká i našeho rybníkářství :(
Odpovědět
ZK

Zan K.

19.4.2022 11:18
Proč jsou dnes všichno jak posedlí Amerikou. Tyhle základní přírodní zákony a způsoby znali naši sedláci a zemědělci už odedávna, a doma je každý ignoroval a ignoruje i dnes.
Viz např.
https://native.seznamzpravy.cz/proc-z-ceske-krajiny-mizi-ovocne-stromy/?utm_source=Seznam&utm_medium=SZin1a
A jetoho víc. Jen naši odpovědní musejí myslet hlavou a cítit srdcem a ne stranickými zájmy a poučkami.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.4.2022 17:54 Reaguje na Zan K.
1*
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.4.2022 11:40
Díky za článek. Pro mě je to zajímavé a inspirativní. Také věřím, že les může dlouhodobě vydělávat a při tom poskytovat "ekosystémové služby". Svědčí o tom třeba zkušenosti Hugo Koniase nebo aktivity zmiňované Prosilva Bohemica. Má někdo nápad jak tu "Cooperative extension" prodloužit až na naše MZe a do LČR? Asi nepostačí poslat odkaz na článek na info@mze.cz ...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.4.2022 16:33 Reaguje na Dalibor Motl
Když jsem nedávno napsal, že by bylo lepší se dotacemi zaměřit na ty "ekosystémové služby" a nedotovat povinnost, připadal jsem si jako bych odněkut spadl. "Cooperative extension" nemusíte nikam prodlužovat. Tento post se již dávno snaží zabrali ekoexperti na lesy z různých "neziskových" organizací. Navíc by to byl pouze další stupínek co by se na těch lesích chtěl živit. Tedy spíš přiživovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.4.2022 12:57
Vlastník lesa a vlastník lesa je rozdíl. Jeden pouze těží a pláče, že mu
neoplocené mladé stromy žere vysoká. Ony je ale okusují i zajíci a hraboši. V různověkém lese je lámou padající větve velikánu a velikáni samotní. Mnohé zničí samotní těžaři, ale to jim nevadí. Na vině je vysoká, které mívali v lesích šlechtici daleko více, jen dbali na ochranu mladých
stromů před okusem. Druhý kácí taky, sadí a oplocuje, nebrečí a pracuje.
Trendem je ale nic nedělat, netěžit, či pouze výběrově a nebo vytěžit i poslední větévku. Připravujeme les na nové století, protože ty stromy
budou těženy na konci století. Ví někdo jaká bude potřeba budoucích generací ohledně dříví a funkce lesa? Bude to pouze les bez hospodářského využití a nebo nakonec energetická plantáž? Bude preferováno dřevo pro stavebnictví a tudíž kvalitní a nebo pouze štěpka z náletu pionýrských dřevin? Rozumným kompromisem může být ale taky ostrůvkovité zalesňování stejnověkými a jednodruhovými porosty, které se budou na plochách kolem hektaru střídat s jinými jednodruhovými a stejnověkými porosty. V globále tak bude hospodářský les pestrý, ale pro průmyslovou těžbu budoucnosti ekonomicky těžitelný. Ostrůvek se jednou za 80-100 let vytěží jako jedna setina celé rozlohy strojně a znovu zalesní požadovanou dřevinou. Spoléhat se za sto let na levnou ruční práci je jako čekat, že bude někdo okopávat na polích brambory motykou. Je třeba vytypovat lesy k hospodářskému využití a lesy, které budou mít pouze tu nehospodářskou funkci. Ono se to
časem vystříbří samo, protože ekonomika provozu to asi vyřeší sama, jen
to nesmí zase deformovat nařízení a dotace. Ty jsou deformujícím prvkem
v čemkoliv a napáchalo tu hrozivé škody už v zemědělství a energetice.
Pokud vlastník lesa nechce sázet, chránit nálet oplocenkami a ani ho
vychovávat, tak bude mít buď prales a nebo ho nechá po čase s malým
ziskem seštěpkovat. Pokud ho osadí hodnotnými dřevinami a bude chránit,
tak ho jeho předci možná dobře zhodnotí. Nechal bych to na libovůli
vlastníků a nijak bych to nereguloval nařízeními a dotacemi. Chci pouze
poukázat na to, že u kvalitních dřevin se radikální změna koná jednou za
sto let, ale u náletových plantáží na štěpku to může být za sto let i
vícekrát. Pak se je třeba zamyslet jaký dopad takové plundrování lesa
bude mít na půdu, zadržení vody v krajině a přírodu celkově. Trendy tu
jsou různé a navíc ani nevíme, které budou preferovány za deset let.
Za můj život se tyto trendy změnily vícekrát a bohužel ten chaos dnes
je nejhorší. Zkusme čerpat i z historie, jak dopadla změna z pralesů
na hospodářské lesy a taky proč k ní došlo a zda dnešní tlak na les
jako energetický zdroj je stejný, když vznikaly prvé hospodářské lesy.
Šlo o větší výtěžnost za kratší dobu a u štěpky to bude za kratší dobu,
než pilařsky zpracovatelná kulatina. Z lesa se tak bude brát ještě více,
než dosud i s dopady na vodní režim a erozi půdy.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist