Jiří Hulcr: Na akáty s radostí a herbicidem
26.10.2020
Licence | Volné dílo (public domain)
Akáty jsou dobrý příklad toho, že v dnešní krajině musíme někdy zabít malé zlo, abychom umožnili větší dobro. Dávno zašlé jsou doby, kdy si příroda pomohla sama. Už dávno neplatí, že co je zelené, to je svaté, protože spousta zeleně kolem nás jsou invazní prevíti, které je naopak dobré odstranit. Akát je toho pravým příkladem.
Přírodu je užitečné představit si jako velký stroj plný koleček, který funguje tím líp, čím víc koleček se točí. Ve zdravém ekosystému, jehož části se vzájemně ladily po tisíce let, všechno souvisí se vším. Jestli tu budeme mít majestátné dravce, záleží na tom, jestli menší ptáci budou mít dost hmyzu, který zase závisí na pestrých loukách, protože housenka umí žrát většinou jen ten svůj jeden druh rostliny. A tak dále. Ve střední Evropě jsme ovšem nechali vypadnout už hodně koleček - druhů, a tak naše ekosystémy spíš skřípou, než by se točily.
Akáty jsou nejen nefunkční kolečka v ekosystému, ale dokonce se točí obráceně. Je to invazní druh - organismus, který tu nemá přirozené nepřátele a dokáže se prosadit tak, že převálcuje celé původní ekosystémy. Jednou z výhod, kterou má akát před našimi rostlinami, je, že ho nežere náš hmyz. Nejen že tedy roste bez zábran, ale také nepodporuje naše ekosystémy. Akát má ovšem ještě skrytou zbraň - uvolňuje do půdy jedovaté látky, takzvané alelochemikálie, jimiž aktivně likviduje rostlinné konkurenty. Rozhlédněte se někdy v akátovém hájí a uvidíte, že nic než akát tam neroste.
Žijeme v době, kdy láska k přírodě nestačí, musíme o ní něco vědět. Co se tváří jako příroda vlastně může hubit hmyz, vytěsňovat rostliny a otravovat půdu. Je obrovský rozdíl mezi tím, jestli někdo zlomí jedli, nebo javor, nebo akát. To první je svatokrádež, protože jedle podporují celý ekosystém, a přitom jich hrozně ubývá kvůli přemnožení zvěře a lesnickým praktikám. Javor je sice náš, ale skoro žádný hmyz nepodporuje, a naopak je to jeden z mála druhů stromu, kterému klimatický chaos dneška docela vyhovuje. Zlomení akátu je správné, a vymýcení akátového hájku ještě lepší. Ve jménu ochrany ptáků, motýlů a kytiček, doporučuji motorovou pilu a nějaký herbicid, protože bez toho ten pařez zase obroste. Stříkání glyfosátu se nám možná příčí, ale na to v dnešní době už není čas. Malinkým zlem děláme veliké dobro.
Přečtěte si také |
Kůrovec je jenom symptom, říká entomolog Jiří Hulcr z Floridské univerzity
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ve Vsetíně přibude více než tisícovka stromů a keřů
Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary zkouší pomoci stromům injektáží půdy
Plzeň ošetřila injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromů
Další články autora |
Jiří Hulcr: Cooperative Extension. Americký způsob přenosu inovací, a proč ho potřebujeme na ochranu české krajiny
Jiří Hulcr: Co mají společného náboženství a lesnictví? Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Pa
PavelA
26.10.2020 07:26A kdeže jsou ty akátové háje u nás v Čechách?
Já znám akátové porosty jen na náspech u tratí.V přirozeně zapojeném porostu akát nemá šanci.To se víc rozroste topol osika než akát.
A jako včelař-prý je z akátu vynikající med....
Odpovědět
Já znám akátové porosty jen na náspech u tratí.V přirozeně zapojeném porostu akát nemá šanci.To se víc rozroste topol osika než akát.
A jako včelař-prý je z akátu vynikající med....
DA
DAG
26.10.2020 07:47 Reaguje na PavelANavíc díky obrovské poptávce výrobců dětských hřišť je akát dnes nejcennější dřevina v ČR.
Odpovědět
DA
DAG
26.10.2020 07:47 Reaguje na PavelANavíc díky obrovské poptávce výrobců dětských hřišť je akát dnes nejcennější dřevina v ČR.
Odpovědět
Plha z Kojčic
26.10.2020 08:59 Reaguje na PavelAKolik těch ,,hájů" chceš vidět? Znám jich dost. ;-)
Odpovědět
Pa
Plha z Kojčic
26.10.2020 13:41 Reaguje na PavelAasi budeš chtít souřadnice. Že? Tak třeba tady: 50.2488386N, 14.8336486E a tdy:50.3137372N, 14.8566933E, a tady: 50.5411744N, 14.8995897E, a další třeba tady: 49.0460167N, 16.6542100E. Mám pokračovat?
Odpovědět
Pa
PavelA
26.10.2020 14:19 Reaguje na Plha z KojčicNo to jsou háje jak cyp.
Myslíš,že ze satelitu lze ověřit,že nekecáš?
Brodce,kolik to má? 80x80m?Blučina-to je spíš smíšený porost...
Odpovědět
Myslíš,že ze satelitu lze ověřit,že nekecáš?
Brodce,kolik to má? 80x80m?Blučina-to je spíš smíšený porost...
JŠ
Jan Šimůnek
26.10.2020 17:03 Reaguje na PavelARůzných remízků, kde jsou akáty jako monokultura, nebo s příměsí dalších dřevin, je tu, na jihu Moravy, poměrně dost. Akáty jsou i jako solitéry na křižovatkách a v silničních zatáčkách. Viděl jsem i akáty jako stromy vysazené kolem křížků a kapliček (vůči jejich likvidaci by měli námitky památkáři).
Odpovědět
Karel Zvářal
26.10.2020 08:02S autorem souhlasím, co je však horší, že akáty či platany se často vysazují do parků, kde měly být raději lípy, břízy či duby. Zahradníci tak podléhají pokušení a upřednostńují tzv. exotiku před domácími dřevinami. A to je moc špatné chápání ekologie-/.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.10.2020 08:38Autor je divný entomolog, protože píše třeba o pro hmyz bezcenném javoru. Nevím, zda chodil někdy na jaře po české přírodě, ale asi na Floridě to nevidí. Kvetoucí javory jsou zdrojem nektaru pro mnoho druhů hmyzu a rovněž tak ten nenáviděný akát. To, že akát obsazuje místa, kde už nic jiného neroste, je tak často pouze záslužné. Zpevní kořeny právě ty náspy
tratí a dálnic, je odolný k necitlivým ořezům a zmlazování, poskytuje
jak ten nektar, tak i žádané a odolné dřevo. Likvidace herbicidy budiž,
ale vždy se zachrání pár semínek a akát se rychle vrací na "vyčištěné"
místo. To nehledím na použití herbicidů v přírodě a často v blízkosti
vod. Jeho likvidace je dobrým kšeftem pro různé firmy, kdy dřevo
dobře zpeněží a zaplaceno dostanou z dotací prosazených "odborníky".
Těším se na den, kdy vyschnou zdroje všech dotací do všech takových
"ekologických" zásahů, které se dělají i tam, kde to není nutné. Co
tak bojovat proti cizokrajným dřevinám ve městech pro hmyz zcela bezcenných, nebo třeba nepůvodním zemědělským plodinám (kukuřice)
osévaným pouze jako energetické plodiny a pro hmyz zcela k ničemu.
Nechci polemizovat o akátech v NP, rezervacích a jiných územích,
kam určitě nepatří, ale vždy se tu najdou místa, kde nikomu vadit
nemusí. Je to opět pouhý alarmistický blábol a každý určitě viděl,
jak může akát růst v zápojích s jinými dřevinami a bylinami a
nezvítězil nad nimi. Zvítězí pouze při jejich vykácení a to tak,
že se dostane ze stínu na slunce. Ale tak se umí zachovat každá dřevina, pokud dostane příležitost. O takzvané bezcennosti různých dřevin je
možné diskutovat, ale potud, pokud po nich není poptávka na trhu.
Výrobci nábytku a herních venkovních prvků vám utrhnou ruce za akátové dřevo a k otopu je jedním z nejlepších. Daleko vhodnější než ekology prosazované energetické dřeviny jako třeba japonské topoly. Ty jim
nevadí a přitom jsou taky zcela pro většinu tradičního hmyzu bezcenné. Doporučuji autorovi zkoumat rostlinstvo a vliv na původní hmyz na Floridě, kam jsou přivlečeny rostliny, hmyz a zvířata z celého světa a neumí si s tím poradit. Rádců přes oceán tu je na všem plno, ale ty rady jsou často
v naši zemi k ničemu. Ale to už je taková nemoc, radit jiným a doma si
nevědět rady se svými problémy.
Odpovědět
tratí a dálnic, je odolný k necitlivým ořezům a zmlazování, poskytuje
jak ten nektar, tak i žádané a odolné dřevo. Likvidace herbicidy budiž,
ale vždy se zachrání pár semínek a akát se rychle vrací na "vyčištěné"
místo. To nehledím na použití herbicidů v přírodě a často v blízkosti
vod. Jeho likvidace je dobrým kšeftem pro různé firmy, kdy dřevo
dobře zpeněží a zaplaceno dostanou z dotací prosazených "odborníky".
Těším se na den, kdy vyschnou zdroje všech dotací do všech takových
"ekologických" zásahů, které se dělají i tam, kde to není nutné. Co
tak bojovat proti cizokrajným dřevinám ve městech pro hmyz zcela bezcenných, nebo třeba nepůvodním zemědělským plodinám (kukuřice)
osévaným pouze jako energetické plodiny a pro hmyz zcela k ničemu.
Nechci polemizovat o akátech v NP, rezervacích a jiných územích,
kam určitě nepatří, ale vždy se tu najdou místa, kde nikomu vadit
nemusí. Je to opět pouhý alarmistický blábol a každý určitě viděl,
jak může akát růst v zápojích s jinými dřevinami a bylinami a
nezvítězil nad nimi. Zvítězí pouze při jejich vykácení a to tak,
že se dostane ze stínu na slunce. Ale tak se umí zachovat každá dřevina, pokud dostane příležitost. O takzvané bezcennosti různých dřevin je
možné diskutovat, ale potud, pokud po nich není poptávka na trhu.
Výrobci nábytku a herních venkovních prvků vám utrhnou ruce za akátové dřevo a k otopu je jedním z nejlepších. Daleko vhodnější než ekology prosazované energetické dřeviny jako třeba japonské topoly. Ty jim
nevadí a přitom jsou taky zcela pro většinu tradičního hmyzu bezcenné. Doporučuji autorovi zkoumat rostlinstvo a vliv na původní hmyz na Floridě, kam jsou přivlečeny rostliny, hmyz a zvířata z celého světa a neumí si s tím poradit. Rádců přes oceán tu je na všem plno, ale ty rady jsou často
v naši zemi k ničemu. Ale to už je taková nemoc, radit jiným a doma si
nevědět rady se svými problémy.
JJ
Josef Jakubů
27.10.2020 20:49 Reaguje na Břetislav MachačekNapsal jste to dobře, pouze s těmi akátovými semínky je to složitější. Ony jen tak neklíčí, znalci tvrdí, že potřebují projít určitou teplotou, která se běžně v přírodě nevyskytuje. Cca 80% C. Nezkoušel jsem to. Vzhledem k tomu, že mám na pozemku pět plodných akátů a semenáčky nacházím zcela ojediněle a to ještě není jisto, zda nejde o kořenové výhonky, by na té teplotě něco mohlo být.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.10.2020 18:53 Reaguje na Josef JakubůS tou klíčivostí to bude asi blud. Protože jednak jsem
viděl semenáče i v místech, kde široko daleko nebyly
žádné akáty. Pak by se ale ani nemohlo jednat o tak "nebezpečný" invazivní druh, pokud by se množil pouze
kořenovými odnožemi. Každopádně to stojí za pokus
vyzkoušet, zda je ohřev nutný, ale pochybuji o tom.
Odpovědět
viděl semenáče i v místech, kde široko daleko nebyly
žádné akáty. Pak by se ale ani nemohlo jednat o tak "nebezpečný" invazivní druh, pokud by se množil pouze
kořenovými odnožemi. Každopádně to stojí za pokus
vyzkoušet, zda je ohřev nutný, ale pochybuji o tom.
JJ
Josef Jakubů
28.10.2020 21:33 Reaguje na Břetislav MachačekČetl jsem kdysi v diskusi o pěstování akátu, že se semena aktivují vypálením suché trávy. Ten člověk tvrdil, že to má odzkoušené, že mu to někdo poradil. Pak stačí, aby pták sezobl semeno, nestrávené ho položil někde v dáli do staré trávy, kde si počká na paliče. Žiji v kraji akátů, mám jich na pozemku 5,všechny mívají často množství semen, žádná invaze se posledních 50 let nekonala. Taky vím o osamělých akátech. Semenáčky nikde žádné. A místa i světla by měly habaděj.
Odpovědět
va
vaber
26.10.2020 08:38byla u nás dokonce alej z akátů,tak deset v řadě mohutné staré stromy ,žádné křoví ,ani pod nimi se žádné akátové křoví netvořilo, všechny uschly ,
vždy v historii, když se měnilo klima, měnila se fauna i flora, co odborníci posoudí jako původní
nevím kde jsou přemnožené akátové lesy?,možná jen na pešunku u trati, než je správa tratí vyřeže
akáty ničí ptáky ,motýly a kytičky ?
původní a nepůvodní a ještě krásnější dělení odborníky je, na užitečné a neužitečné ,z pohledu člověka je neužitečné vše z čeho nemá prospěch a tak to likviduje
Odpovědět
vždy v historii, když se měnilo klima, měnila se fauna i flora, co odborníci posoudí jako původní
nevím kde jsou přemnožené akátové lesy?,možná jen na pešunku u trati, než je správa tratí vyřeže
akáty ničí ptáky ,motýly a kytičky ?
původní a nepůvodní a ještě krásnější dělení odborníky je, na užitečné a neužitečné ,z pohledu člověka je neužitečné vše z čeho nemá prospěch a tak to likviduje
BL
Blanka Lednická
26.10.2020 08:53Trochu mi to v článku chybí, ale doufám, že autor pak svým přátelům a jejich dětem vysvětlil, proč to zlomení u akátu není katastrofa... :)
Odpovědět
Karel Zvářal
26.10.2020 09:08 Reaguje na Blanka LednickáZjevně jste přeskočila druhý odstavec. A pro takové zřejmě není katastrofou vypustit z farmy minky a pesce na svobodu...-/
Odpovědět
BL
Blanka Lednická
26.10.2020 10:50 Reaguje na Karel ZvářalVidím první odstavec, kde jsou popsané zhrozené pohledy. A pak druhý, který začíná "Akáty jsou dobrý příklad toho". Nevidím nic o tom, že by to autor vysvětlil na místě těm zhrozeným obličejům.
Ale je samozřejmě možné, že jsem opravdu něco přeskočilo.
Odpovědět
Ale je samozřejmě možné, že jsem opravdu něco přeskočilo.
JČ
Jirka Černý
26.10.2020 11:18S akátem není problém když si svévolně roste, ten nastane když se na větší ploše vykácí a nechá zmladit. Dřevo má skvělé vlastnosti které neunikly výrobcům herních prvků pro venkovní použití, proto je dnes docela těžko v njaké kvalitě a množství sehnatelný, bohužel starší kusy co rostou víceméně jako solitéry jsou v naprosté většině uvnitř vyhnilé a s s dutinou. Taky jsem si myslel že dřevo nic nenapadá, ale omyl loni se do toho dal červotoč že to nestíhám pálit a s tím je problém, dřevo je velmi výhřevné a pro správné hoření potřebuje vysokou teplotu což je na podzimní přitápění dost nevhodné.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
26.10.2020 11:38Pan autor je pravděpodobně entomolog exorcista, který vymítá ďábla. Patrně mu uniklo ,že za posledních 30 let stoupla průměrná teplota o více než stupeň Celsia a že oteplování dále pokračuje. On se tady snaží propagovat něco co tu bylo před 100 lety a vůbec nebere v potaz změnu klimatu. Budeme jedině rádi když si s tím příroda poradí bez takovýchto vědců. Patrně mu nedošlo že se změnou klimatu musí přijít i změna fauny a flôry.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
26.10.2020 12:15Nepříliš daleko mého bydliště je větší akátový lesík, snad menší les. Před více lety lesáci část vykáceli a osázeli borovicemi. Borovice rostly, rostly. Až dorostly. Loni byly všechny vykáceny, uschly. Zbytek akátového lesa žije spokojeně dále. Vypadá, že si tehdy při likvidaci akátů nechali poradit od kolegy autora tohoto článku. Či snad přímo od něho ? Znám dost osamoceně rostoucích akátů na to, abych mohl panu autorovi odpovědně poradit, aby neplácal nesmysly. Nechci propagovat rozsáhlé akátové porosty, ale jsou místa, obvykle různé sušiny, kde má akát své místo.
Odpovědět
AM
Anežka M
26.10.2020 12:45Pomoc! Při čtení začátku druhého odstavce se mi rozpustil mozek.
A dál... nefunkční kolečka? Točící se obráceně? Uááá! Hoďte na něj někdo deku!
(Omlouvám se za nekonstruktivní příspěvek do diskuze.)
Odpovědět
A dál... nefunkční kolečka? Točící se obráceně? Uááá! Hoďte na něj někdo deku!
(Omlouvám se za nekonstruktivní příspěvek do diskuze.)
TJ
Tomáš Jelínek
26.10.2020 13:03Historie akátů jako invazní dřeviny je zajímavá už jenom proto, že v Maďarsku byli akáty vysazovány masově. Důvodem bylo především ochrana půdy proti větrné erozi a jako bonus dobré rychle rostoucí tvrdé dřevo. Akáty však se začali šířit a vytlačovat z původních stanovišť původní borovice, zvláště v údolích Labe a Vltavy. Ovšem všeho do času a na scéně se objevila ještě invazivnější a odolnější dřevina a to Pajasan žláznatý. Tento nový druh hezky pomalu, ale jistě začíná porosty akátů vytlačovat z jejich současných stanovišť. Takže jak vidět všechno se mění. Podobné problémy začínají mít ve Španělsku a Portugalsku s masivní výsadbou nepůvodních Eukalyptů.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
26.10.2020 17:06Ještě možná jeden aspekt: Jako mají Slované v oblibě lípu a Germáni dub, mají Romové v oblibě akát. Takže nějaké snahy o likvidaci tohoto druhu by mohly narazit i politicko - ideologicky.
Odpovědět
ji
26.10.2020 23:59
Miluji tyto ekology. Ráno si dají k snídani vajíčka z nepůvodní slepice, přikousnou rohlík z nepůvodní pšenice, na sebe natáhnou něco z nepůvodního lnu a jdou až do oběda, kdy si dají nepůvodní kuře s nepůvodním bramborem a nakládanou paprikou srdnatě bojovat proti nepůvodním akátům nebo třeba modřínům. A takto srdnatě a hrdinsky bojují proti všemu nepůvodnímu až do konečného vítězství.
Odpovědět
Katka Pazderů
27.10.2020 05:53Tak jako se rozšiřuje pěstování kukuřice na zrno a čiroku na siláž, z důvodu většího sucha, se i akát šíří na místa, kde už nic jiného neroste.
Je to dřevina, která se uchytí na svazích, krásně voní a dává spoustu nektaru. A používat glyfosát ve volné přírodě? Proč?
Odpovědět
Je to dřevina, která se uchytí na svazích, krásně voní a dává spoustu nektaru. A používat glyfosát ve volné přírodě? Proč?
PP
Petr Pekařík
27.10.2020 06:30 Reaguje na Katka PazderůČirok se pěstuje do bioplynek , rychle naroste , ale výživové hodnoty pro dobytek jsou mizerné. I během sucha se zemědělci vyhýbali silážování.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.10.2020 09:01 Reaguje na Petr PekaříkCo vím, tak ani do těch bioplynek ho moc nechtějí, hmoty má dost, ale energeticky je oproti kukuřici slabý.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
27.10.2020 21:18 Reaguje na pavel peregrinBejvávalo a už není. Zkouší se kříženci se súdánskou trávou a různé hybridy mezi druhy čiroků, které za kukuřicí nijak významně nezaostávají a za sucha ji předčí. Jak vyzkoumal Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha-Ruzyně
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
27.10.2020 06:34Ať si pan entomolog stříká akáty , ale na svém pozemku. Zde máme navíc jistá omezení při likvidaci stromů a plochy křovin a povolení dostane , až se prokáže , že to stříká na svém a mimo vegetační období( jenže to zase Roundup nebude fungovat). Možná asi ani na Floridě nevšiml , že existuje soukromé vlastnictví pozemku
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
27.10.2020 10:43Akát nejde v lese jednoduše zlikvidovat. ( sázel jsem 5ha lesa v Polabí, v komplexu borových lesů). Koupil jsem zanedbané holiny s akátem ( výborné palivo..) po vyřezání je třeba důsledně natřít herbicidem pařízky (udělal jsem to zlým Rundapem) ..., to samé po vyžínaní..., akát udělá 2m za rok dub 5 cm..., borovice 25cm. 5 let je co dělat než tam je les. Kde je ta přemnožená spárkatá zvěř co by ho sežrala... Dokud to nezastíní borovice má navrch akát..
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.10.2020 16:45 Reaguje na Jaroslav VozábMoje rada pro váš les sice není, ale v malém mohu poradit něco
jiného. Kdysi jsem koupil zanedbanou zahradu se dvěma akáty a
plochou 5x 10 metrů zarostlou křídlatkou. Akáty jsem seřízl až
u země a vše jsem zakryl vyřazeným gumolitem po rekonstrukcích
podlah v několika bytech. Po roce a půl obojí pod tím "mulčem"
zahynulo, gumolit šel na likvidaci o ten rok a půl později
a do půdy jsem si nenalil ani deci herbicidu. Moc hezké to
sice nebylo, ale velmi účinné. Pouze jsem pak ale čelil
hrabošům a plzákům španělským, kteří to měli jako úkryt.
Ale i s tím jsem si nakonec poradil bez chemie taky.
Je to opravdu o tom, že je akát vitální a pokud dostane možnost,
tak se jí chopí a je pak věcí vlastníka, jak to chce řešit. Ty
rady entomologů co s akátem kompletně je pouhý výkřik někoho,
kdo nemusel vyklučit v životě jediný strom a ani ho zasadit
a koukat, jak mu ho entomologův milovaný brouk sežere.
Odpovědět
jiného. Kdysi jsem koupil zanedbanou zahradu se dvěma akáty a
plochou 5x 10 metrů zarostlou křídlatkou. Akáty jsem seřízl až
u země a vše jsem zakryl vyřazeným gumolitem po rekonstrukcích
podlah v několika bytech. Po roce a půl obojí pod tím "mulčem"
zahynulo, gumolit šel na likvidaci o ten rok a půl později
a do půdy jsem si nenalil ani deci herbicidu. Moc hezké to
sice nebylo, ale velmi účinné. Pouze jsem pak ale čelil
hrabošům a plzákům španělským, kteří to měli jako úkryt.
Ale i s tím jsem si nakonec poradil bez chemie taky.
Je to opravdu o tom, že je akát vitální a pokud dostane možnost,
tak se jí chopí a je pak věcí vlastníka, jak to chce řešit. Ty
rady entomologů co s akátem kompletně je pouhý výkřik někoho,
kdo nemusel vyklučit v životě jediný strom a ani ho zasadit
a koukat, jak mu ho entomologův milovaný brouk sežere.
JJ
Josef Jakubů
27.10.2020 20:38 Reaguje na Jaroslav VozábPařízky má akát velmi rád, to se hned hezky rozroste. Pokud se ho hodláte zbavit, je potřeba jej vytrhnout s co nejvíce kořeny. Žiji v kraji, kde je akátů dostatek a nezdá se mi, že by s nimi byly nadměrné problémy. Na pozemku mám jeden obrovský, tři dost velké. Za 50 roků žádné nechtěné šíření nepozoruji. Naopak v posledních letech se více topí dřevem a tak jich ve volné přírodě ubývá. Když vzpomínáte spárkatou, tak kdybyste na onom akátovém lese, po vykácení, zřídil kozí farmu, s přiměřeným počtem koz, tak by Vám ušetřily veškeré potíže s omladky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.10.2020 04:59 Reaguje na Josef JakubůCo vidím kolem sebe, okolo roku 1990 se u nás vykácel částečně akátový listnatý les. Ten se nechal normálně znova vyrůst z výmladků, bez sázení (lužní les u řeky s nekvalitním dřevem hlavně na topení) a dnes je v něm jen polovina akátů, co byla před vykácením nebo ještě méně. Pokud vím, žádné akátové pařezy s výmladky se tehdy nelikvidovaly.
Jinak, akát je poměrně dost světlomilná rostlina. Mělo by stačit pokud akát bude agresivní, výmladky akátu několik let po sobě prostě zkrouhnout motorovkou, třeba pozdě na jaře po rozrašení, aby to ta rostlina pocítila nejvíc a nestihla do kořenů nadělat zásobní látky. Dokud se ostatní porost nerozroste a nezapojí, takže ty výmladky by přes léto rostly úplně ve stínu. Je to bez chemie, ekologické a stoprocentně účinné.
Odpovědět
Jinak, akát je poměrně dost světlomilná rostlina. Mělo by stačit pokud akát bude agresivní, výmladky akátu několik let po sobě prostě zkrouhnout motorovkou, třeba pozdě na jaře po rozrašení, aby to ta rostlina pocítila nejvíc a nestihla do kořenů nadělat zásobní látky. Dokud se ostatní porost nerozroste a nezapojí, takže ty výmladky by přes léto rostly úplně ve stínu. Je to bez chemie, ekologické a stoprocentně účinné.
RP
Radim Polášek
28.10.2020 04:49Článek by se mohl klidně šířit jako příklad, jak myslí lidi zblbnutí zelenou propagandou. Zelené ústředí vyhlásí, že akát je prý špatný, tak poslušně, abychom se zavděčili, protože "zelená je dobrá, ostatní je špatné, bééé", začneme akát likvidovat.
Akát se u nás už dávno aklimatizoval a životní prostředí si na něho zvyklo. U nás rostou akáty nasázené včelaři zhruba před asi 100 lety v místním lužním lese okolo řeky a na různých svazích, třeba pod hřbitovem u kostela. jerho vykácení by na těch svazích mohlo klidně znamenat, že při nejbližším velkém dešti by se ty svahy dalo do pohybu a to často na baráky lidí, kteří pod těmi svahy bydlí. ostatně to se u nás už letos po deštích stalo, zrovna tam, kde akát vysazen není.
Nikde jinde než kde byl vysázen se za těch 100 let akát nerozšířil, je prostě normálně zapojený v lese mezi jinými stromy. taky to, že omezuje kolem sebe růst ostaních rostlin je spíš aktivistický blábol, složení rostlin rostoucích pod akáty je sice trochu jiné než složení rostlin pod třeba javorem nebo lípou, ale intentita růstu a produkce biomasy je stejná. To už mnohem víc svým vlivem na půdu kolem sebe zmenšují množství biomasy a tím vázaného uhlíku a zhoršují diverzitu naše původní JEHLIČNANY , borovice, smrk, jedle, přeborník je v tom poněkud nepůvodní modřín...
Zbývá dodat, že se jedná o severní předhůří Beskyd, tudíž klimaticky poněkud chladnější oblast a že si včelaři moc nepomohli, protože tady akát meduje tak jednou za 3 - 6 let. Protože akátové květy jsou extrémně citlivé na chlad, už při noční teplotě + 5 st C jsou spálené, medují pouze tehdy, pokud teplota v noci v době květu neklesne pod takových 15 stupňů C. A to bývá v době květu akátu, který je tady konec května, jen málo.
Na pravidelnou včelí snůšku to chce dát akáty aspoň na jižní Moravu nebo jeěště lépe vyhlášená oblast produkce akátového medu jsou lesy kolem Dunaje v Maďarsku.
Odpovědět
Akát se u nás už dávno aklimatizoval a životní prostředí si na něho zvyklo. U nás rostou akáty nasázené včelaři zhruba před asi 100 lety v místním lužním lese okolo řeky a na různých svazích, třeba pod hřbitovem u kostela. jerho vykácení by na těch svazích mohlo klidně znamenat, že při nejbližším velkém dešti by se ty svahy dalo do pohybu a to často na baráky lidí, kteří pod těmi svahy bydlí. ostatně to se u nás už letos po deštích stalo, zrovna tam, kde akát vysazen není.
Nikde jinde než kde byl vysázen se za těch 100 let akát nerozšířil, je prostě normálně zapojený v lese mezi jinými stromy. taky to, že omezuje kolem sebe růst ostaních rostlin je spíš aktivistický blábol, složení rostlin rostoucích pod akáty je sice trochu jiné než složení rostlin pod třeba javorem nebo lípou, ale intentita růstu a produkce biomasy je stejná. To už mnohem víc svým vlivem na půdu kolem sebe zmenšují množství biomasy a tím vázaného uhlíku a zhoršují diverzitu naše původní JEHLIČNANY , borovice, smrk, jedle, přeborník je v tom poněkud nepůvodní modřín...
Zbývá dodat, že se jedná o severní předhůří Beskyd, tudíž klimaticky poněkud chladnější oblast a že si včelaři moc nepomohli, protože tady akát meduje tak jednou za 3 - 6 let. Protože akátové květy jsou extrémně citlivé na chlad, už při noční teplotě + 5 st C jsou spálené, medují pouze tehdy, pokud teplota v noci v době květu neklesne pod takových 15 stupňů C. A to bývá v době květu akátu, který je tady konec května, jen málo.
Na pravidelnou včelí snůšku to chce dát akáty aspoň na jižní Moravu nebo jeěště lépe vyhlášená oblast produkce akátového medu jsou lesy kolem Dunaje v Maďarsku.
JJ
Josef Jakubů
28.10.2020 20:44 Reaguje na Radim PolášekNa jižní Moravě je akátových hájků dost, med bývá, ale taky ne vždycky. Když kvete, musí vonět, jinak nemá nektar. Letos ani nekvetl, zmrzl. Někdy kvete od půlky nahoru, jindy zase spíš přízemní větve. Záleží odkud mráz dorazil. Nebo taky jsou květy z jedné strany stromu, která je krytá. Nedaleko mé zahrady rostl veliký akát,solitérní kus, který před 30 lety jednomu člověku překážel a tak ho pokácel. Z pařezu nevyrostlo nic, ale z rozsáhlých kořenů vyrazilo vícero omladků, ze kterých je dnes minihájek, asi 10 zdatných synků. Tak se množí akát.Některé půdy mu nevyhovují, zdá se, že nemá rád kyselé, tam pak pouze přežívá. Soudím dle několika stromů, které má švagr na krytém okraji lesa. Vysočina, cca 400 m. Jsou poněkud neduživé. S Vaším náhledem na akát plně souhlasím.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
31.10.2020 17:56 Reaguje na Josef JakubůLetos u nás dostaly akáty mimořádně zabrat mrazem, dokonce to vypadá, že některé starší stromy, asi už oslabené z dřívějška, zahynuly buď přes zimu nebo je mráz v době rašení a kvetení úplně zarazil a zničil.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.10.2020 09:02 Reaguje na Radim PolášekO tom přínosu akátu pro hmyz a vlivu chladna máte pravdu. Letos
u nás medoval tři dny a potom díky ochlazení útrum. I tak byly
ale akáty doslova v obležení včel a čmeláků a byl pod nimi hukot
jako při rojení včel. Jeho med tak mám většinou ve směsce s
jinými medy a pouze asi před 15 léty se mi podařilo při jeho
delším kvetení natočit med s větším podílem akátu. To se mě pak
všichni ptali z čeho to je, že je to tak voňavé. Jinak jsem už
zažil, že po zmrznutí akátových květů nasadil koncem léta květy
nové a dokonce s nektarem. Včely ho vzaly útokem a na česnech
byl pohyb jako na jaře. To byla ale výjimka a spíše taková
zajímavost. Zajímavou rostlinou pro včely je s listy podobnými
akátu keřovitý nepůvodní netvařec křovitý(rozeklaný) osazovaný
na svazích dálničních náspů z různých materiálů(důlní hlušina).
Ten meduje 2x ročně a takové množství hmyzu se jen tak pohromadě
nevidí. Bohužel opět nepůvodní a možná bude brzo na indexu jako
ten akát. Přitom mnohdy na náspech nic původního růst nechce.
Odpovědět
u nás medoval tři dny a potom díky ochlazení útrum. I tak byly
ale akáty doslova v obležení včel a čmeláků a byl pod nimi hukot
jako při rojení včel. Jeho med tak mám většinou ve směsce s
jinými medy a pouze asi před 15 léty se mi podařilo při jeho
delším kvetení natočit med s větším podílem akátu. To se mě pak
všichni ptali z čeho to je, že je to tak voňavé. Jinak jsem už
zažil, že po zmrznutí akátových květů nasadil koncem léta květy
nové a dokonce s nektarem. Včely ho vzaly útokem a na česnech
byl pohyb jako na jaře. To byla ale výjimka a spíše taková
zajímavost. Zajímavou rostlinou pro včely je s listy podobnými
akátu keřovitý nepůvodní netvařec křovitý(rozeklaný) osazovaný
na svazích dálničních náspů z různých materiálů(důlní hlušina).
Ten meduje 2x ročně a takové množství hmyzu se jen tak pohromadě
nevidí. Bohužel opět nepůvodní a možná bude brzo na indexu jako
ten akát. Přitom mnohdy na náspech nic původního růst nechce.
Karel Zvářal
29.10.2020 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekMěl jste někdy v takovém akátovém hájku pověšenu ptačí budku? Slyšel jste z něho hlas pěnice, budníčka nebo mlynaříka? Na akátu nenajdete píďalku či obaleče, mravenců je na něm rovněž minimum.
Jistěže akát má svá pro, jinak by ho předkové nevysazovali. Jak kvalitní dřevo, tak i bílý med, jsou dobrým hospodářským využitím. Ale tady jde o to, aby se pro tyto své vlastnosti nezačal vysazovat i do míst, kde mohou být původní dřeviny, a to i včetně ovocnáčů, ze kterých vaše včely mají hned dvojí užitek - jarní a podzimní (pozdně letní). Pro běžného měšťáčka stačí strom jako živá kulisa a bude spokojený. Že na něm není hmyz bude pro něho dokonce plus, aspoň mu nebudou housenky a ptáci dělat na deku:-)) Ale pro normální chod přírody by větší rozšíření akátu nebylo dobré, proto by měl být toliko na místech, kde nic jiného nevydrží z důvodu nedostatku vláhy. Na průměrných stanovištích (včetně parků) považuji jeho vysazování za chybu, resp. neekologický přístup. Zkrátka všeho s mírou.
Odpovědět
Jistěže akát má svá pro, jinak by ho předkové nevysazovali. Jak kvalitní dřevo, tak i bílý med, jsou dobrým hospodářským využitím. Ale tady jde o to, aby se pro tyto své vlastnosti nezačal vysazovat i do míst, kde mohou být původní dřeviny, a to i včetně ovocnáčů, ze kterých vaše včely mají hned dvojí užitek - jarní a podzimní (pozdně letní). Pro běžného měšťáčka stačí strom jako živá kulisa a bude spokojený. Že na něm není hmyz bude pro něho dokonce plus, aspoň mu nebudou housenky a ptáci dělat na deku:-)) Ale pro normální chod přírody by větší rozšíření akátu nebylo dobré, proto by měl být toliko na místech, kde nic jiného nevydrží z důvodu nedostatku vláhy. Na průměrných stanovištích (včetně parků) považuji jeho vysazování za chybu, resp. neekologický přístup. Zkrátka všeho s mírou.
BM
Břetislav Machaček
29.10.2020 16:03 Reaguje na Karel ZvářalVšeho s mírou, ale nevidět ho zase tak černě jako
autor článku. Já když slyším slovo Roundup v přírodě, tak si vždycky vzpomenu na otravu včel samotným včelařem. V létě si postříkal plevel na zahradě tím sajrajtem a za dva dny mě volal k
otravě včel. Tak jsem se ptal proč má ten plevel
žlutý a on, že prý ho postříkal. Včelky ho braly
jako vodu ve formě rosy a pilně nosily mladuškám
do úlů. Chtěl, ať to jako funkcionář ČSV řeším, že
mu asi včely otrávili zemědělci. Pro jistotu jsem objel všechny okolní včelaře a úhyn žádný. Tak jsem
mu řekl, ať sebere vzorky včel a sám vyhledá pole
po postřiku a zároveň odebere vzorky svých plevelů.
Nakonec to vzdal a uznal, že pochybil sám. A vždy píšu stále to samé jako vy, že jsou místa, kde nikomu nemůže vadit mimo fanatiků, kteří by ho
nejraději vymýtili odkudkoliv. Jinak nejsem
entomolog, ale pokusím se zjistit, který hmyz rozvrtal chodbičkami pařezy a kmeny starých
akátů u nás. Možná už je to hmyz z jeho domoviny.
Mimochodem třeba bedle zahradní se tu líbí pod
solitérním akátem a je pod ním tráva i s bylinami
jako violky vonné, pryskyřičník prudký, smetánka
lékařská atd. Ty burcující zprávy, že zahubí
kolem sebe je hloupost, protože v jeho stínu
už vyrostl náletový dub letní a má už asi 5 metrů.
V koruně akátu měli hnízdo holubi hřivnáči a ani
jiní ptáci se mu nevyhýbají. Vidím ho denně z
okna a chodím kolem něho ke včelínu, takže vím
to, že není mrtvou součástí přírody. Takový
vlašský ořech tu původní není taky, sojky ho
roznášejí spolu s hraboši po lesích a ten je
tolerován. Má údajně agresivní listí po opadu
taky a prý těžko rozložitelné. Mi se ve směsi
s travou hlínou a jiným listím běžně rozkládá.
Takže to vše beru s rezervou a předloni jsem
pozoroval kosa, jak zahnízdil ve zmlazeném
akátu. V té změti ostnáčů byl před kočkami dobře
chráněn, ale před sojkami bohužel ne. Ono kolem
tratí a dálnic bych ho nezatracoval, protože jiné
dřeviny to často nevydrží a ani to časté ořezávání.
V parcích se vysazují daleko větší zhovadilosti,
ale mnohde si přejí mít z parku botanickou zahradu
a to už je potom s nimi těžké. Naše klasické dřeviny
vadí alergikům, trpí lámavostí větví a ničí je
jmelí hmyz a houby. Najít tak kompromis je i pro
ty městské zahradní architekty oříšek. Řešme raději okraje lesů, kde dnes často schází keřový podrost
se šípky, hlohem, trnkou , mirabelkami a zplanělými jabloněmi. To býval ráj pro hmyz, ptáky i zvěř. Dnes je to ráj pro motorové pily a křovinořezy. To nemohu pochopit, když se tak otevírá les větrům pro pár metrů křoví místo tří brázd pole navíc. Prý je to ohledně výměry půdy změřené pomocí satelitu, kdy jim koruny křovin ubírají na výměře. Desítky let to nikomu nevadilo a to ani těm zlým komunistům. Novým
soukromým farmářům to ale vadí. Tady zanikla kvanta
hnízdních a potravních příležitostí stovkám ptáků.
Bohužel v katastrech tam ty meze nikdy zakresleny
nebyly a to mají vznikat někdy nové? Tomu snad může
věřit pouze ten největší optimista, ale já už ne.
Odpovědět
autor článku. Já když slyším slovo Roundup v přírodě, tak si vždycky vzpomenu na otravu včel samotným včelařem. V létě si postříkal plevel na zahradě tím sajrajtem a za dva dny mě volal k
otravě včel. Tak jsem se ptal proč má ten plevel
žlutý a on, že prý ho postříkal. Včelky ho braly
jako vodu ve formě rosy a pilně nosily mladuškám
do úlů. Chtěl, ať to jako funkcionář ČSV řeším, že
mu asi včely otrávili zemědělci. Pro jistotu jsem objel všechny okolní včelaře a úhyn žádný. Tak jsem
mu řekl, ať sebere vzorky včel a sám vyhledá pole
po postřiku a zároveň odebere vzorky svých plevelů.
Nakonec to vzdal a uznal, že pochybil sám. A vždy píšu stále to samé jako vy, že jsou místa, kde nikomu nemůže vadit mimo fanatiků, kteří by ho
nejraději vymýtili odkudkoliv. Jinak nejsem
entomolog, ale pokusím se zjistit, který hmyz rozvrtal chodbičkami pařezy a kmeny starých
akátů u nás. Možná už je to hmyz z jeho domoviny.
Mimochodem třeba bedle zahradní se tu líbí pod
solitérním akátem a je pod ním tráva i s bylinami
jako violky vonné, pryskyřičník prudký, smetánka
lékařská atd. Ty burcující zprávy, že zahubí
kolem sebe je hloupost, protože v jeho stínu
už vyrostl náletový dub letní a má už asi 5 metrů.
V koruně akátu měli hnízdo holubi hřivnáči a ani
jiní ptáci se mu nevyhýbají. Vidím ho denně z
okna a chodím kolem něho ke včelínu, takže vím
to, že není mrtvou součástí přírody. Takový
vlašský ořech tu původní není taky, sojky ho
roznášejí spolu s hraboši po lesích a ten je
tolerován. Má údajně agresivní listí po opadu
taky a prý těžko rozložitelné. Mi se ve směsi
s travou hlínou a jiným listím běžně rozkládá.
Takže to vše beru s rezervou a předloni jsem
pozoroval kosa, jak zahnízdil ve zmlazeném
akátu. V té změti ostnáčů byl před kočkami dobře
chráněn, ale před sojkami bohužel ne. Ono kolem
tratí a dálnic bych ho nezatracoval, protože jiné
dřeviny to často nevydrží a ani to časté ořezávání.
V parcích se vysazují daleko větší zhovadilosti,
ale mnohde si přejí mít z parku botanickou zahradu
a to už je potom s nimi těžké. Naše klasické dřeviny
vadí alergikům, trpí lámavostí větví a ničí je
jmelí hmyz a houby. Najít tak kompromis je i pro
ty městské zahradní architekty oříšek. Řešme raději okraje lesů, kde dnes často schází keřový podrost
se šípky, hlohem, trnkou , mirabelkami a zplanělými jabloněmi. To býval ráj pro hmyz, ptáky i zvěř. Dnes je to ráj pro motorové pily a křovinořezy. To nemohu pochopit, když se tak otevírá les větrům pro pár metrů křoví místo tří brázd pole navíc. Prý je to ohledně výměry půdy změřené pomocí satelitu, kdy jim koruny křovin ubírají na výměře. Desítky let to nikomu nevadilo a to ani těm zlým komunistům. Novým
soukromým farmářům to ale vadí. Tady zanikla kvanta
hnízdních a potravních příležitostí stovkám ptáků.
Bohužel v katastrech tam ty meze nikdy zakresleny
nebyly a to mají vznikat někdy nové? Tomu snad může
věřit pouze ten největší optimista, ale já už ne.
pp
pavel peregrin
30.10.2020 07:17 Reaguje na Břetislav MachačekTen problém spočívá v tom, že sedláci mají půdu v LPIS a ta musí bohužel odpovídat zapsané výměře. Ani víc, ani míň. Je to úřednické rozhodnutí, sedláci si ho nevymysleli, ale pokud k nim přijde kontrola a zjistí nesrovnalosti měřením, tak sedlák přichází o dotace na půdu a pokud by rozdíl byl významně větší, tak i dost citelně.
Ano, je to samozřejmě zhovadilost, ale takto je to nastaveno a proto se okraje co nejvíc udržují, aby se splnila litera zákona.
Odpovědět
Ano, je to samozřejmě zhovadilost, ale takto je to nastaveno a proto se okraje co nejvíc udržují, aby se splnila litera zákona.
BM
Břetislav Machaček
30.10.2020 09:14 Reaguje na pavel peregrinAno tak to je a to doposud neřeší ani DUHA
a jiné spolky. Přitom by to bylo daleko schůdnější, než nutit zemědělce vytvářet meze napříč pozemky stovek vlastníků, kteří s tím nemusí ani souhlasit. A jsme zase u těch
dotací, které nesmyslně tlačí i k takovým
nesmyslům o kterých už naši předci věděli,
že okraj pole či pastviny je nevytrhne
a tak to tam mnohdy sami vysazovali. My
se pohybujeme od mantinelu k mantinelu
a nejsme schopni tolerovat to mezi nimi.
To je to z čeho je mi smutno a co vytýkám
i ochráncům přírody. Oni by radikálně chtěli
vše změnit a přitom nejsou schopni prosadit
pouhé tak jednoduché věci, jako je tato.
Chybí jim ta praxe a tak létají v oblacích
a výsledek je bohužel mnohdy nedosažitelný.
Už jsem psal jinde, že například jako včelař
rád oželím směšné dotace na zazimovaní včel
a taky dotace na stáčecí linky medu pro
velkovčelaře ve prospěch zadotování biopásů.
Ty jsou pro hmyz požehnáním a dotace by
mohla zemělci plně pokrýt ztrátu z toho, že
oželel produkční plodiny. Není to mez se
změnou na katastru a se souhlasy majitelů,
ale stále pole, které si rok či dva odpočine od chemie a intenzivního hospodaření. Už se
toho někteří chopili, ale chtělo by je tím
přesunem dotace ještě více motivovat. No
a včelaři mimo těch velkoměstských taky
nebudou ztratní, protože těch pár korun
dotace jim bohatě vynahradí vyšší výnos.
Ani entomologové, ornitologové, myslivci
atd. nepříjdou zkrátka, protože to často nahradí přirozenou potravní nabídků čím
dál chudší krajiny a ptáci a zvířata tam
rok naleznou potřebná klid k vyhnízdění
a odchovu mláďat.Tato změna lze udělat na jednom zasedání ministerstva a na jaře už
se můžou vysévat tyto biopásy. S těmi mezemi se to bude táhnout roky a bude problém s jejich údržbou. Bohužel nač jít cestou schůdnou, když se můžu prosekávat džunglí paragrafů.
Odpovědět
a jiné spolky. Přitom by to bylo daleko schůdnější, než nutit zemědělce vytvářet meze napříč pozemky stovek vlastníků, kteří s tím nemusí ani souhlasit. A jsme zase u těch
dotací, které nesmyslně tlačí i k takovým
nesmyslům o kterých už naši předci věděli,
že okraj pole či pastviny je nevytrhne
a tak to tam mnohdy sami vysazovali. My
se pohybujeme od mantinelu k mantinelu
a nejsme schopni tolerovat to mezi nimi.
To je to z čeho je mi smutno a co vytýkám
i ochráncům přírody. Oni by radikálně chtěli
vše změnit a přitom nejsou schopni prosadit
pouhé tak jednoduché věci, jako je tato.
Chybí jim ta praxe a tak létají v oblacích
a výsledek je bohužel mnohdy nedosažitelný.
Už jsem psal jinde, že například jako včelař
rád oželím směšné dotace na zazimovaní včel
a taky dotace na stáčecí linky medu pro
velkovčelaře ve prospěch zadotování biopásů.
Ty jsou pro hmyz požehnáním a dotace by
mohla zemělci plně pokrýt ztrátu z toho, že
oželel produkční plodiny. Není to mez se
změnou na katastru a se souhlasy majitelů,
ale stále pole, které si rok či dva odpočine od chemie a intenzivního hospodaření. Už se
toho někteří chopili, ale chtělo by je tím
přesunem dotace ještě více motivovat. No
a včelaři mimo těch velkoměstských taky
nebudou ztratní, protože těch pár korun
dotace jim bohatě vynahradí vyšší výnos.
Ani entomologové, ornitologové, myslivci
atd. nepříjdou zkrátka, protože to často nahradí přirozenou potravní nabídků čím
dál chudší krajiny a ptáci a zvířata tam
rok naleznou potřebná klid k vyhnízdění
a odchovu mláďat.Tato změna lze udělat na jednom zasedání ministerstva a na jaře už
se můžou vysévat tyto biopásy. S těmi mezemi se to bude táhnout roky a bude problém s jejich údržbou. Bohužel nač jít cestou schůdnou, když se můžu prosekávat džunglí paragrafů.
JJ
Josef Jakubů
30.10.2020 10:33 Reaguje na pavel peregrinKaždý zemědělec, který má půdu zapsanou v ELPIS může a když je příslušným úřadem vyzván, tak musí, výměru svých pozemků aktualizovat. Prostě se o kousíček zmenší a o příslušný kousíček se mu sníží dotace.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.10.2020 11:22 Reaguje na Josef JakubůTo ano, jenže je zde problém toho snímkování. Právě přesahující větve či stín "zmenšuje" pole a velice často pak nastávají dohady, zda to ve skutečnosti tak je nebo není. Vy si to pole nezměříte, na to nemáte techniku. Takže si zapíšete nějakou výměru a pokud k vám následně přijde kontrola, tak buď jste se trefil nebo ne. A podotýkám, že nejde o nějaké velké výměry, ale třeba jen o 2-3 ary z plochy, jenže když vám to takto napočítají na každém poli, najednou se můžete klidně dostat i na 3-4 ha nápočtem. A tento rozdíl je již pro dotaci významný. Vy tak žijete v dobré víře o správnosti výměry, ale vůbec to tak být nemusí.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2020 07:55 Reaguje na Břetislav MachačekZnámý měl kdysi dávno na návštěvě úředníky z ministerstva. Pase u nás několika místech skot a ovce, a hleděl, jak jsou důslední v likvidaci keřů na pastvině. Nepřehlédli jediný šípek či hloh, takže ťuhýci, strnadi a pěnice neměli tím pádem kde hnízdit. Prostě pastvina je louka, kam nějaká rozptýlená zeleň nepatří! Zkrátka když dáš ouřadovi pocit důležitosti, naučí tě i pastvinu udržovat... přitom okus (dřevin) je důležitou součástí výživy zvířat. Ale máme co jsme chtěli...
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
30.10.2020 10:37 Reaguje na Karel ZvářalRozptýlená zeleň na louce v žádném případě nevadí ani nejkrutějšímu ouřadovi. Jen je třeba ji vyznačit na příslušné mapě a o příslušnou výměru se sníží dotace. A ty Vašemu známému kráčelo.
Odpovědět
JJ
PB
Petr Blažek
31.10.2020 12:56Bohužel jste při tom vašem plánování křoví a biopásů zapomněli na jeden velký problém, který trápí celou Evropu a to je přemnožená černá zvěř.
Takže my se nesnažíme likvidovat nízké křoví kvůli LPISu, ale kvůli tomu aby to bylo pro myslivce průhledné a aby se tam neusazovali divočáci.
Mimochodem v minulosti, když pomineme dobu komunizmu tak takové křoví na krajích polí neexistovalo. Políčka a louky byli vždy důsledně obdělávané a vysekávané do posledního metru
Protože nebylo nazbyt. Nějaké krajinné prvky si mohli dovolit jenom velkostatkáři nebo církve, kteří měli větší výměru.
Odpovědět
Takže my se nesnažíme likvidovat nízké křoví kvůli LPISu, ale kvůli tomu aby to bylo pro myslivce průhledné a aby se tam neusazovali divočáci.
Mimochodem v minulosti, když pomineme dobu komunizmu tak takové křoví na krajích polí neexistovalo. Políčka a louky byli vždy důsledně obdělávané a vysekávané do posledního metru
Protože nebylo nazbyt. Nějaké krajinné prvky si mohli dovolit jenom velkostatkáři nebo církve, kteří měli větší výměru.
Karel Zvářal
31.10.2020 16:52 Reaguje na Petr BlažekJelikož v článku není zmínka o keřích, beru to jako reakci na můj vstup. Nějak jste opomněl dodat, že v minulosti bylo u nás o dva řády více zajíců, koroptví, čejek, skřivanů... Bylo daleko více stromů-vysokokmenů (s dutinami), bo tenkrát do kaufu nejezdili, všechno ovoce museli mít u huby. Chemizovalo se minimálně v porovnání s dneškem, proto bylo více hmyzu a veškerého ptactva. Divočáků bylo naopak o dva řády méně, a to ne kvůli tomu, že by se v lese neměli kde schovat, ale byli úplně jiní myslivci a úplně jiné složení plodin s minimem kuku, kde se dnes černá vykrmuje na zimu.
A vzpomínané keře nechceme na meze jako retro vzpomínku, ale jako důležité ostrůvky bez pojezdů postřikovače, aby zde poslední koroptev, zajíc, strnad a ťuhýk přežili. Na mezi široké cca 10-12 m s travou a pár keříky šípku a hlohu prase kryt hledat nebude, to pomašíruje nad ránem do lesa, kde zaleze do hustníku prospat den. A pokud i zůstane, stane se ve dne snadným úlovkem polňáků.
Odpovědět
A vzpomínané keře nechceme na meze jako retro vzpomínku, ale jako důležité ostrůvky bez pojezdů postřikovače, aby zde poslední koroptev, zajíc, strnad a ťuhýk přežili. Na mezi široké cca 10-12 m s travou a pár keříky šípku a hlohu prase kryt hledat nebude, to pomašíruje nad ránem do lesa, kde zaleze do hustníku prospat den. A pokud i zůstane, stane se ve dne snadným úlovkem polňáků.
RP
Radim Polášek
31.10.2020 17:54 Reaguje na Karel ZvářalZajíců, bažantů atd radikálně ubylo kolem roku 1975 - 80, kdy u nás socialističtí zemědělci začali s plošnou chemizací. Do té doby bylo drobné zvěře plno, protože jejich životní prostor byla veškerá pole, i když sjednocená po rozorávání mezí plus okraje lesů a nezalesněné křovité plochy. Jako m klik jsem třeba honil mladé bažantíky v poli. Jakmile zemědělci začali s plošnou chemizací, pro drobnou zvěř se staly pole toxická plocha zbyly jim jako biotopy jen ty okraje lesů a nezalesněné křovité plochy. Neboli naráz se jejich biotop zmenšil ze 2 / - 3/4 honitby na desetinu . dvacetinu honitby. A ty ještě navíc byly jako malé plochy rozházeny mezi těmi poli a mezi hlubšimi lesy nevhodnými pro drobnou zvěř, tudíž se navíc satli citliví na predátory. Třeba i na jaře kočky z chalup, co likvidovaly mladé.
Mimochodem v té době taky zemědělci rozjeli plošně hubení hrabošů jedem a tím nárazově vytrávili obrovské množství sov. A některé poměrně běžné druhy se během roku, dvou let staly velmi vzácné.
Odpovědět
Mimochodem v té době taky zemědělci rozjeli plošně hubení hrabošů jedem a tím nárazově vytrávili obrovské množství sov. A některé poměrně běžné druhy se během roku, dvou let staly velmi vzácné.
Karel Zvářal
31.10.2020 19:16 Reaguje na Radim PolášekPan Polášek, beskydský Jirásek, se dokáže sáhodlouze vyjádřit o jakémoliv problému:-)) Už jsem zde nejednou dával odkaz, dám ho tedy opět. Nechemizuje se, zaloučené, sady... - přesto koroptev nula, sýček nula, zajíci sotva desetina z osmdesátých let... a včíl mudruj!
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
BM
Břetislav Machaček
31.10.2020 21:28 Reaguje na Karel ZvářalV tom článku jste to popsal naprosto přesně a měli
by si přečíst všichni lidé se zájmem o přírodu.
K té drobné zvěři bych chtěl říci to, že mnoho
mysliveckých sdružení se kdysi zabývalo odchovem
bažantů, což mělo význam nejenom pro množství
úlovků, ale hlavně v tom, že takových honitbách
byla intenzivně likvidována i škodná. Tím tam
byly chráněné před škodnou i ty koroptve, zajíci,
křepelky, čejky atd. Takže ta absence škodné
byla pro tyto druhy požehnáním a byly to takové
rezervace pro tyto ohrožené druhy, odkud se
mohly šířit i mimo a posilovat jinde škodnou
decimované stavy. Dnes je to už pouze výjímka
a bez lovu té škodné v době hnízdění a vyvádění mláďat. Nejsem krvelačný odpůrce škodné, ale bohužel už to je s její ochranou přehnané. Mí kamarádi z řad myslivců už rezignovali na
nějaký odpor vůči ochranářům a z honu na drobnou
se stala spíše společná procházka přírodou. Pak
si posedí, zavzpomínají na staré časy, zanadávají
a doufají v návrat zdravého rozumu. Bohužel se
toho asi nedočkáme a dojdeme do stavu jaký už
známe ze Západní Evropy, kam jsme kdysi tu
drobnou ve velkém vyváželi a oni sem jezdili
utrácet valuty do našich bažantnic. Dnes máme
na lov bažantů a zajíců lišky, kuny, jezevce, toulavé psy , kočky atd.
Nechci být za staromilce, ale po těch časech
se mi stýská, protože vládl zdravý selský
rozum a ne aktivistický nápad se samoregulační funkcí přírody v takto zkulturněné krajině.
Odpovědět
by si přečíst všichni lidé se zájmem o přírodu.
K té drobné zvěři bych chtěl říci to, že mnoho
mysliveckých sdružení se kdysi zabývalo odchovem
bažantů, což mělo význam nejenom pro množství
úlovků, ale hlavně v tom, že takových honitbách
byla intenzivně likvidována i škodná. Tím tam
byly chráněné před škodnou i ty koroptve, zajíci,
křepelky, čejky atd. Takže ta absence škodné
byla pro tyto druhy požehnáním a byly to takové
rezervace pro tyto ohrožené druhy, odkud se
mohly šířit i mimo a posilovat jinde škodnou
decimované stavy. Dnes je to už pouze výjímka
a bez lovu té škodné v době hnízdění a vyvádění mláďat. Nejsem krvelačný odpůrce škodné, ale bohužel už to je s její ochranou přehnané. Mí kamarádi z řad myslivců už rezignovali na
nějaký odpor vůči ochranářům a z honu na drobnou
se stala spíše společná procházka přírodou. Pak
si posedí, zavzpomínají na staré časy, zanadávají
a doufají v návrat zdravého rozumu. Bohužel se
toho asi nedočkáme a dojdeme do stavu jaký už
známe ze Západní Evropy, kam jsme kdysi tu
drobnou ve velkém vyváželi a oni sem jezdili
utrácet valuty do našich bažantnic. Dnes máme
na lov bažantů a zajíců lišky, kuny, jezevce, toulavé psy , kočky atd.
Nechci být za staromilce, ale po těch časech
se mi stýská, protože vládl zdravý selský
rozum a ne aktivistický nápad se samoregulační funkcí přírody v takto zkulturněné krajině.
Karel Zvářal
1.11.2020 07:40 Reaguje na Břetislav MachačekDěkuji za pozitivní ohlas, nebývá jich pravda mnoho, daleko častěji slýchám zaryté mlčení. Nicméně doufám, že semínko pochybností hlodá a oficiální bludy o "govnováze" procházejí v těch vyskočených mozečcích revizí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.11.2020 18:03 Reaguje na Karel ZvářalOno to tak bývá vždy u něčeho, co se
aktivistům nehodí do "krámu". Pokud se
bude názor lišit od předem vytýčené
směru, tak ho buď vulgárně okomentují
a nebo ti slušnější raději mlčí. Tak
už to u nadšenců bývá, když narazí
na odborné či praktické argumenty a
nejsou schopni kvalitně oponovat.
Odpovědět
aktivistům nehodí do "krámu". Pokud se
bude názor lišit od předem vytýčené
směru, tak ho buď vulgárně okomentují
a nebo ti slušnější raději mlčí. Tak
už to u nadšenců bývá, když narazí
na odborné či praktické argumenty a
nejsou schopni kvalitně oponovat.
PB
Petr Blažek
3.11.2020 17:38 Reaguje na Karel ZvářalV tom se bohužel trochu mýlíte , tak za prvé prasatům opravdu stačí pás 10 - 12 m aby se vnější schovali a za druhé pokud bude takové množství prasat( u nás odhadem 0,5-1milion) tak tato drobná zvěř nemá šanci. Když táhne stádo prasat krajinou tak vytvoří rovnici a pak nemá nic živého šanci.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.10.2020 20:42Tak se mi zdá, že nikdo nebere v potaz nejjednodušší vysvětlení problému, a tím je prostě darvinistický výběr. Každý hledá příčiny ve všem možném, ale tohle funguje tiše a spolehlivě a kdo si myslí, že to zásadní způsobem ovlivní, velice se mýlí. Nechte prostě přírodu, ať se postará sama, a ona se postará, o to nemějme starost.
Odpovědět
