Kůrovec je jenom symptom, říká entomolog Jiří Hulcr z Floridské univerzity
Čím to, že naše lesy kůrovci moc chutnají?
Ale naopak. Naše lesy většině kůrovců moc nechutnají.
Trochu mě vyvádíte z konceptu…
Ano, máme tu v Čechách sice pár druhů, které žerou smrk. Třeba zrovna onen vcelku agresivní druh lýkožrouta smrkového. Ale ten zdaleka nereprezentuje všechny kůrovce. Pak je tu několik dalších druhů, co jsou schopni dorazit stresované borovice. A také jilmy trpí grafiózou, kterou přenášejí maličtí kůrovci. Tím to ovšem více méně končí. Zbylé desítky u nás se vyskytujících druhů kůrovců jsou prakticky neškodné.
Ale lýkožrout smrkový přeci na smrkových lesích hoduje ve velkém, ne?
Jde o rozdíl mezi přirozeným a hospodářským lesem. Projděte se přírodním lesem a najděte mi jediný strom, který je v nebezpečí kůrovcového náletu. Hledejte, nenajdete!
Vy totiž máte nejspíš na mysli smrkovou plantáž. Hospodářské smrčiny, obzvláště ve středních a nižších polohách, jsou hodně pozměněný les, který ztratil přirozenou imunitu.
Kdybychom se na Českou republiku podívali očima lýkožrouta smrkového, uvidíme zemi zaslíbenou?
Lýkožroutu smrkovému se u nás v těchto dobách líbí. Protože jsme jako národ zaspali. Už desítky let jsme si báli přiznat, že naše klima se zhoršuje, mění. A předstírali jsme, že i do budoucna je nejlepším ekonomickým modelem lesa smrková plantáž.
Vedlo to k tomu, že naše smrčiny jsou teď v hrozném zdravotním stavu, s čímž je lýkožrout smrkový přirozeně nadmíru spokojený.
A nejen on. Naše lesní hospodaření oceňuje také lýkožrout severský, lýkožrout menší, lýkožrout lesklý a několik dalších. Někdy se podívejte na mrtvý smrk a uvidíte, že je tam hned několik výletových otvorů různých velikostí. To proto, že z něj vylétly různé druhy.
Líbí se jim tu, ale nechutná jim u nás. Neodporujete si trochu?
Je třeba rozeznat rozdíl mezi přirozeným lesem a produkční plantáží. A pak také zvážit druhové bohatství kůrovců.
Ale rozhodně nejsme země zaslíbená pro všechny kůrovce. Většina druhů totiž žije v oblastech teplejších a vlhčích.
Navíc u nás roste jen několik málo druhů stromů, takže pro kůrovce i kůrovcologa je to tu docela nuda.
A je tu ještě jeden podstatný důvod, proč se většině kůrovců v našich lesích nedaří.
Povídejte…
Naše lesy skoro nikdy nenecháme dorůst do dospělosti.
Jsme prostě zvyklí kácet stromy hned, jen co dorostou do zpeněžitelné velikosti. Tedy z hlediska stromů ve velmi mladistvém věku. A proto v našich lesích prakticky chybí staré nebo mrtvé dřevo. To je problém jednak pro biodiverzitu – jelikož mrtvé dřevo je základním zdrojem a příbytkem skoro pro všechno, co v lese žije – ale čím dál víc je to problém také pro skladování uhlíku. Což je služba, funkce lesa, kterou v době globálního oteplování považujeme za dost kritickou.
A v té bohužel české lesy úplně selhávají, protože z nich všechen uhlík odvážíme. I s tím hmyzem. Což pochopitelně nedopadá jen na kůrovce, ale i na spoustu jiných dřevožravých organismů.
Politika EU do budoucna s lesy coby přirozenými úložišti atmosférického uhlíku počítá. S tím tedy kůrovec může asi pořádně zamávat, že?
Velké kůrovcové kalamity způsobují obrovské ztráty uhlíku, z lesů do atmosféry. To už vidíme třeba i na severovýchodě USA, kde se z nezodpovědně obhospodařovaných jehličnatých lesů staly namísto úložišť uhlíku zdroje emisí.
Kůrovec je ale – tam i u nás – jen symptom tohoto problému, ne jeho původcem.
Přečtěte si také |
Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš ČížekA tím je?
Stačí se podívat na to, že schnou i stromy, které kůrovci nijak zvlášť nenapadají. V Čechách třeba borovice nebo modříny.
Problém je zase v tom našem zaspání. My už totiž dávno víme, jak adaptovat les na sušší klima. Především třeba většími rozestupy a odolnější druhovou a věkovou skladbou.
Jenomže to tady skoro nikdo nedělal. A s tím teď musíme, dost urgentně řekl bych, začít.
Dá se nějak predikovat vývoj kůrovcových kalamit, pokud nic neučiníme? Dospějeme do bodu, že nebudou smrkové lesy?
Predikovat se to dá jen do té míry, do které umíme určit tři věci. Budoucí teplotu, budoucí srážky a schopnost české lesnické komunity adaptovat naše lesy.
Určité indicie pro takové odhady už máme. Teplota se zvyšuje, o tom žádných pochyb není. U vody to není tak úplně jednoznačné. Úhrnné srážky možná budou víceméně stejné, ale s velkými odchylkami a extrémy, tedy například jako v letošním roce, kdy extrémně suché jaro nastartovalo masivní kůrovcovou gradaci, deštivé léto ji ztlumilo, ale už nestačilo zastavit.
Chybí mi zhodnocení toho třetího faktoru…
Ten třetí faktor, to skutečně neumím předpovědět, to je spíš otázka pro politiky a dominantní hráče v lesním průmyslu.
Dokážeme přestat spoutávat lesníkům ruce s nefunkčními soutěžemi, kdy musí dělat výběrové řízení pro každý zásah proti kůrovci? Přestaneme třeba vlastníkům lesa vnucovat smrk jenom proto, že ve školkách vlastně pořád skoro nic jiného nepěstujeme? Je toho ale víc, nad čím bychom se museli zamyslet…
Je možné, že by současné metody sanace kůrovcových kalamit situaci spíš zhoršovaly?
Sanace napadených čerstvých smrků jsou hrozně důležité v hospodářských lesích, ale bohužel naše legislativa právě těmi soutěžemi neumožňuje, aby je lesníci mohli provádět včas.
A co postřiky a feromonové lapače, pomáhají? Jak dalece jsou selektivní?
U efektivity otrávených lapáků a lapačů dostanete odpověď podle toho, koho se zeptáte. Jednotlivý kůrovec, který se rozhodne do nich zavrtat, jistojistě chcípne, o tom není pochyb. Ale nevíme, jestli jsou účinné to té míry, že pomůžou zastavit kalamitu na úrovni celého lesa. Zvláště, když je kolem dostupný bufet stresovaných smrků.
Další problém může být to, že tyto přípravky zabíjí i jinak docela užitečné kůrovčí predátory a parazitoidy. Tady ale narážíme na nízkou míru poznání.
V jakém smyslu?
Kůrovce pronásleduje celá řada hmyzu a patogenů, ale o vlivu tohoto biologického pufru, který tlumí projevy kůrovcových kalamit, nevíme skoro nic. Někdy asi můžou být velmi účinní, ale přitom se je vůbec nesnažíme využít. A naopak je slepě hubíme těmito otrávenými lapači a lapáky.
To není jen takový ekologický výkřik – je totiž otázka, zda jsou umělé a otrávené návnady na lýkožrouta vůbec rentabilní.
U nás se používají vcelku dost, ne?
To sice ano, ale nejsem si vědom studie této otázky na úrovni krajiny. Což je dost kritické pro ekonomickou analýzu takových opatření. Majitel lesa, který použije spoustu těchto otrávených lapačů, možná vyhraje bitvu na místní pasece. Ale stojí ho to spoustu peněz. A vůbec není jisté, jestli vyhraje válku v celém lese.
Ve Státech se to řeší jinak, než lapači?
Tam se třeba feromony používají rutinně na monitoring, ale nikdy na vychytávání kůrovců. Jednoduše proto, že se to nevyplatí.
Odstup, který jste pohledem z Floridy mohl získat, by mohl být pro další odpověď důležitý. Netušíte, proč se téma kůrovce v Čechách tak silně mediálně pojí se Šumavou?
Kdepak. Promiňte, ale z Floridy je to pod rozlišovací schopnost. To si musíte vyřešit v Čechách, proč je Šumava s kůrovcem větší téma, než kůrovec v Jeseníkách anebo Krkonoších.
Já tedy mohu mluvit pouze o Šumavě, kde jsem pracoval.
Tedy?
Přijde mi, že je tam dnes ve vedení řada chytrých lidí, kteří vidí trochu dál do budoucnosti, a jsou zároveň schopni kombinovat solidní obhospodařování krajiny se zákonným posláním Národního parku.
Nevím to jistě, ale zdá se mi, že jsou v tomhle v Čechách asi první, že se nesnaží dělat pralesy motorovou pilou, ale naopak podřizují hospodaření přírodním procesům.
A to pak způsobuje spoustu konfliktů s tou naší tradiční perspektivou lesa. Ve Střední Evropě jsme většinou lesy přizpůsobovali lesnictví. Nu, a na Šumavě to teď začali dělat obráceně.
A bude to mít šťastný konec?
Myslím, že kritika brzo utichne, protože Šumava vzkvétá. Tam, kde pesimisté hořekovali nad „kůrovcovou pustinou“, dnes bují krásná divočina, a kdysi vzácné druhy jsou tam opět hojné.
Výlet na Březník bere dech mnohem víc, než když to byl samý smrčák. Myslím si, že pak se naopak ta kritika pomalu přesune na ostatní chráněné oblasti, kde s přehodnocením svého poslání ochrany přírody zaspali.
Pořád to ale vypadá, že se setkávají a utkávají jen dva světy – ochránců přírody a lesníků.
Za sebe usuzuji, že perspektivy nejsou v Čechách dvě, ale tři. Tedy ochránci přírody, lesníci, a plantážníci.
Ty druhé dvě kategorie lidi dávají dohromady, ale vlastně jsou dost odlišné. V tom vidím taky nadějnou budoucnost celé té nekonečné diskuze. Zodpovědné lesnictví, orientované na výnos, ale chápající les jako celek, který musí fungovat, aby výnos byl udržitelný, je třeba hrdě pochválit. A oddělit od plantážnictví, které tak zodpovědné není a má jen krátkodobou perspektivu.
Kolik je u nás lesníků a kolik plantážníků?
Možná byste se divil, ale většina lesníků, které znám, chápe les jako krajinný fenomén. Ne jako řepkové pole. Většina lesníků vidí, že jim stromy schnou i bez kůrovce, a že musí jednak rychle zakročit proti existujícímu kůrovci, a jednak připravit své lesy na drsnější klima. U nich to nejsou většinou žádné ekologické pocity, ale prostá ekonomika provozu. Na tom ale není nic špatného.
Ano, sám cítím, že ve střední Evropě je toto proaktivní lesnictví převálcované plantážnickým smýšlením, které těží stromy teď a tady, a když dojdou za deset let, tak je koupí někde jinde.
Myslím si, že mezi lesníky a ochránci přírody není velký filozofický rozdíl. Ti první mají les a těží z něj peníze, ti druzí ne, ale jejich perspektiva dlouhodobé zodpovědnosti je shodná.
A ta právě chybí u té třetí kategorie, provozovatelů plantáží.
Na to se asi nedá jednoduše odpovědět – ale nabízí se nějaké řešení, co s kůrovcem učinit?
Tragické je, že s těmito otázkami si teď můžeme polemizovat, ale brzo je za nás vyřeší realita globální změny.
Včera jsem měl dlouhý telefonát s vedením třetí největší americké dřevařské firmy o investicích do Evropy. Z jejich hlediska je naše závislost na smrku pochopitelná, ale dlouhodobě neudržitelná. Čili jedno řešení už se klube: investoři vidí, že ve střední Evropě je smrk riziková plodina, a spíš se poohlížejí po stabilnějších dřevinách, a po nových způsobech průmyslového využití dřevin, které my jsme doteď zanedbávali.
Takže se to u nás doma možná vyřeší „zvenčí“.
Tuhle otázku jsem si vyloženě schválně vypůjčil z titulku jednoho článku, ale moc se mi líbí: „Proč o kůrovci dnes mluví nejen odborníci, ale i politici?“
Protože Čechům na jejich lesích záleží. A to mě přijde jako ohromně pozitivní věc.
Jak se vy díváte na kůrovce?
Už šedesát milionů let se odehrává drama nekončícího konfliktu mezi brouky a stromy, drama spolupráce brouků a symbiotických hub, drama sexuálních strategií a genetických triků.
Jejich explozivní evoluce nám dala přes 6000 druhů kůrovců, a každý má jiný příběh – jiný vztah ke stromům, jinou domestikovanou houbičku na jídlo, jinak voňavé feromony.
V poslední době je ovšem zdaleka největším dramatem kůrovcová exploze, v důsledku globálního oteplování. Lesy v horku a suchu trpí skoro všude, a druhy kůrovců, které přirozeně využívají stresované stromy, se za posledních pár desítek let namnožily do obludných množství a dorážejí suchem vyprahlé smrky, jedle, borovice, duby, fíky, manga… a spoustu jiných dřevin, podle toho, v kterém světovém regionu jsou.
Zkrátka, kůrovci jsou hrozně zajímaví a přitom hodně nepoznaní. A já doufám, že se najde další generace vědců a studentů, co se do nich pustí.
Přečtěte si také |
Jiří Hulcr: Na akáty s radostí a herbicidemreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (42)
pavel peregrin
21.10.2020 07:21Jedna věc jsou bezzásahová území a druhá kulturní monokultura. No a smrk je, pokud se nepletu, pořád rozhodující dřevinou pro průmyslové zpracování a stavebnictví, tudíž je dále otázkou, jaká dřevina by ho mohla plnohodnotně nahradit.
vaber
21.10.2020 09:06 Reaguje na pavel peregrinJan Šimůnek
21.10.2020 11:46 Reaguje na vabervaber
21.10.2020 14:49 Reaguje na Jan Šimůneki takový závěr může někdo udělat
Vladimir Mertan
24.10.2020 08:50 Reaguje na vaberJe možné, že by současné metody sanace kůrovcových kalamit situaci spíš zhoršovaly?
Sanace napadených čerstvých smrků jsou hrozně důležité v hospodářských lesích, ale bohužel naše legislativa právě těmi soutěžemi neumožňuje, aby je lesníci mohli provádět včas." V článku sa o tom presne píše, výberové konania sú jedným z hlavných dôvodov šírenia lykožrúta.
Lenka Č.
23.10.2020 07:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
25.10.2020 10:39 Reaguje na Lenka Č.Druhou věcí je, že socialismus z EU se na tomto poli projevuje povinností "vysoutěžovat" firmy na asanační zásahy, a než se ta typicky socialistická soutěž (tj. tupý a zdlouhavý proces, řízený pologramotnými úředníky) definitivně ukončí, je místo skupiny stromů kůrovcem prolezlý celý les.
Krejcar Stanislav
27.10.2020 17:28 Reaguje na Jan ŠimůnekKrejcar Stanislav
27.10.2020 17:30 Reaguje na Krejcar StanislavLenka Č.
29.10.2020 13:44 Reaguje na Jan ŠimůnekMyslíte, že je Bursík tak mocný? Opravdu ne. Tady je chyba vlastníků lesů, ti zanedbali péči.
Kůrovec v našich lesích žil, žije a žít bude. Pokud se mu bude dařit, rozmnoží se. Nikdo ho chovat nemusí. Jednoduché jak facka...pětileté dítě to chápe.
Petr Eliáš
21.10.2020 12:25 Reaguje na vabervaber
21.10.2020 14:41 Reaguje na Petr Eliášsucho a vysoké teploty, to dříve nebývalo a smrkové lesy byly zdravé
dnes jsem kopnul do země u nás v lese , ve 20cm byla půda suchá, že se prášilo
Vladimir Mertan
24.10.2020 08:54 Reaguje na vaberJaroslav Štemberk
21.10.2020 14:47 Reaguje na Petr EliášKrejcar Stanislav
27.10.2020 17:36 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkKrejcar Stanislav
27.10.2020 18:12 Reaguje na Krejcar StanislavMiroslav Vinkler
21.10.2020 09:23vaber
21.10.2020 14:44 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
21.10.2020 11:49Navíc od určitého věku stromy přirůstají méně a množství uhlíku, uloženého za rok do biomasy, klesá.
Jiří Daneš
21.10.2020 15:12 Reaguje na Jan ŠimůnekOdvoz dřeva a jeho zakonzervování v nábytku, nebo dřevěných konstrukcích chráněných proti působení prostředí nějakým nátěrem, oddálí únik uhlíku, uloženého v pevné hmotě dřeva, na mnohem delší dobu, než tlení v lese. Pravda, autor zkoumá kůrovce, ne přírodní cyklus uhlíku.
Lukáš Kašpárek
21.10.2020 11:49pavel peregrin
21.10.2020 12:00 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
22.10.2020 06:54 Reaguje na pavel peregrinJednak jde o kompletní restrukturalizaci LČR, zrušení tendrů a "kompletní" obhospodařování opravdových lesů silami LČR. Změna legislativy ve prospěch přirozené obnovy, zákaz holin, zrušení dřevěné knihy a celková úprava zákonů a regulí tak, aby LHP obsahoval jasně stanovenou prioritu návratu k přirozené druhové, věkové a prostorové rozrůzněnosti porostů, nastavení funkčního zákona o managementu zvěře, zrušit její přikrmování, i v rámci majitelů lesů podporovat velké šelmy, LČR by měli přijmout certifikaci FSC a přestat tvrdit, že certifikaci, kterou si vymysleli sami pro sebe (PEFC) je relevantní a že není ve střetu zájmů, atd. atd.
Jednoduše shrnuto.... změnit zákony a všechna ostatní pravidla a struktury související s lesem tak, aby se opravdovým lesem stal.... v ČR moc lesů nemáme a náš pořád ještě ustálený způsob přemýšlení nad lesem je mylný a vše poškozující....
Až bude toto všechno hotové, tak se můžeme začít bavit o udržitelném využívání lesů pro produkci.... se změnou druhové skladby na přirozenou se musí změnit i navazující průmysl.... smrky budou pořád, ale bude jich málo, a tak se musí částečně přejít na jiné dřeviny všude tam, kde to jde.... nějaké dřevo se dá i dovézt z okolních zemí, kde smrk bude tvořit větší podíl přirozenějších lesů (více horských poloh), ale to by bylo podle mého spíše okrajovou záležitostí.
Máme dokonce i strategické dokumenty státu, které jasně deklarují, že je třeba změnit přístup k lesům (národní lesnický program a národní lesnický program II) a jak má tato změna probíhat..... JEN NÁŠ "MILÝ" STÁT SE TÍMTO SVÝM VLASTNÍM DOKUMENTEM NEŘÍDÍ, PROTOŽE TĚŽAŘSKÁ LOBBY V ČELE S BABIŠEM A JEHO FIRMAMI V OBORU TO DRŽÍ V SOUČASNÉ KATASTROFÁLNÍ SITUACI TAK DLOUHO JAK TO JEN PŮJDE..... LESY SE PRODÁVAJÍ ZA NÍZKOU CENU DO ČÍNY A JEŠTĚ SE TÍM POŠKOZUJE KLIMA DÍKY VELKÉMU MNOŽSTVÍ EMISÍ (BĚHEM DOPRAVY PŘES PŮLKU SVĚTA A TAKÉ TÍM, ŽE JE DŘEVO ČASTO VYUŽÍVÁNO K ENERGETICKÝM ÚČELŮM)... PROŠTĚ VÝSMĚCH OBYVASTELŮM ČR DO KSICHTU....
pavel peregrin
22.10.2020 07:13 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
22.10.2020 11:44 Reaguje na pavel peregrinAť už je to jakkoliv, je mi vás líto...
pavel peregrin
22.10.2020 13:37 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
25.10.2020 10:44 Reaguje na Lukáš KašpárekStromy jiných druhů se musejí na místě smrkových lesů uměle vysadit (mnohdy i se zásahy do složení půdy, protože některé potenciálně vhodné druhy nemusejí dobře snášet kyselou půdu po smrkové monokultuře).
A to samé platí i pro rozumnou obnovu šumavských lesů. Proto by také NP, jehož provozním řád to znemožňuje, měl být zrušen.
Lenka Č.
29.10.2020 13:46 Reaguje na Jan ŠimůnekJoseph Chlor
22.10.2020 14:56 Reaguje na Lukáš KašpárekJak pak uspokojit poptávku po jídle ? Bez monokultur ?
Které ještě velké šelmy chcete podporovat... a jak ?
Já žil cca 40 let v podstatě v lese. Sice dislokovaném v blízkosti městské aglomarace, ale i tak to byl les. A byl , po celou tu dobu co pamatuji, také napaden kůrovcem. Občas nějaká suška, tu jsme si mohli uřezat a odnést.
Po privatizaci z lesa moc nezůstalo. Nu - kalamita, že (bodejť, když nikdo neměl zájem zachytit a zlikvidovat ta prvotní ohniska oslabení stromů). Jakoby ta kalamita čekala na tu slavnou Malou Listopadovou Sametovou Revoluci (MLSR), prevít jeden.
Těžko lze skloubit, za daného finančního systému, požadavky na udržitelnost, pestrost, přiměřenost...s požadavky na růst, zásobování, zisk....
Už jen otázka zda les patří někomu konkretnímu (jeden můj známý dokonce tvrdil, že když je les jeho, tak si s ním může dělat co chce) anebo patří všem...už to je takřka neřešitelné dilema.
Proč by měl někdo, v případě války, jít bít se s nasazením života za něco, co mu vůbec nepatří a o čem rozhoduje někdo, kdo třeba vzal po dobu války do zaječích ? To není akademická otázka, to je zcela zásadní věc, na tom stojí a umírá civilizace, poklid netrvá věčně.
Regulace a restrikce. Asi jediné co může fungovat, když tedy výchova zatím selhala.
Možná se časem nějak domluvíme na nějakých rozumných, moc tomu nevěřím. Vždyť pokud není vůle ani na to, aby se někomu darovala jedna suška....
Lukáš Kašpárek
23.10.2020 09:42 Reaguje na Joseph ChlorTen, kdo nechápe co je to planeta Země a že to není nějaká věc pro člověka, ale planeta (dříve) plná života, kde každý jednotlivý druh i jedinec má svoji funkci a vše je propojené nespočtem vztahů. Ten kdo nechápe, že člověk vše kolem sebe ničí a destabilizuje. Ten kdo si myslí, že jediná důležitá věc jsou peníze (a to pouze dnes, co bude zítra je jedno).
Takový člověk nemůže pochopit vůbec nic co se týká ŽP a toho co je potřeba na lidském myšlení a chování změnit....
Jan Šimůnek
25.10.2020 10:45 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Daneš
22.10.2020 19:46 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Daneš
21.10.2020 14:29 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
23.10.2020 09:44 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
25.10.2020 10:49 Reaguje na Lukáš KašpárekDokud jsme tu měli skoro tržní hospodářství (90. léta), tak šel majitel lesa za dřevorubcem a druhý den už v lese vrčely pily. Dnes je povinná soutěž, která se táhne týdny, a když se někdo z odmítnutých odvolá, může se to natáhnout i přes rok. A les zatím žere kůrovec.
Petr Eliáš
21.10.2020 15:12 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
22.10.2020 06:26 Reaguje na Petr EliášJiří Daneš
3.11.2020 12:08 Reaguje na Lukáš KašpárekMajka Kletečková
21.10.2020 21:56Joseph Chlor
22.10.2020 14:36Ten je u nás kde ? Aby se jím dalo projít (tedy porušit různé zákazy vstupu) ?
Jinak počáteční ostrůvky napadení kůrovcem samozřejmě najdeme i ve vyšších polohách, viz např. Jesenicko. A to i na Rejvízu (před několika týdny jsem pořídil si pár fotek dvou takovýchto počínajících hnízd napadení).
Zlé jazyky tvrdí, že si takováto hnízda ziskuchtivosti dotyční nechávají uzrát. Rozšířit. Až dostanou kýžené razítko na kalamitu - ejhle , vyletěl ptáček kalamiťáček.
Ono je totiž neekonomické (zdánlivě !!!) starat se o les poctivě, komu se chce a vyplatí ject do lesa koňmo a odtěžit jen dva tři kusy ? A dát někomu něco zadarmo ? Aby si to odtěžil sám ? Fuj, to je komunismus !!
Církevní lesy že jsou na tom jinak ? Tam si zřejmě kůrovcovou kalamitu můžou vymodlit.....
Technické.
I les zasažený kůrovcem plní své mnohé funkce, holina vzniklá odtěžením biomasy je vesměs postrádá.
Smrk a spol. " dýchají" svými stále zelenými listy i v zimě.
Pod mladé smrčí se schová ledasjaká zvěř.
A jak už tu někdo napsal - to chcete všecko z plastu ?
Břetislav Machaček
22.10.2020 20:26 Reaguje na Joseph Chlornovou cestu ve skladbě lesa a z ní neustoupí ani o píď. Tak se
chovají se vším od přehrad, přes obchvaty měst, velké šelmy
a likvididaci nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Neznají pojem
kompromis a tak vám na otázky ani neodpoví. Sám o tom vím své
a to jsem celoživotní amatérský ochránce přírody.
Za ty aktivisty se ale hluboce stydím, neboť mne okolí s nimi
hází do jednoho pytle. Z ochrany přírody si udělali arénu ke
svým bojům proti všem s opačným názorem a proti sobě vzájemně.
Neumí se ani spojit do jedné či dvou velkých organizací, neboť
vůdcům jde o koryta a na všechny by asi nevyšly. Tak se pouze
nechávají slyšet společně s politiky, kteří v minulosti na
životní prostředí zvysoka tentovali. Mají velmi krátkou paměť
a kdo se nepoučí z minulosti, tak si musí vše znovu vytrpět.
Bohužel příroda není politická aréna a nebo místo k pokusům.
Ještě štěstí, že lidský život je tak krátký a nedožiju se už
těch nových "lesů" a mám ještě v záloze pár lesů mého mládí.
U nás chtěl majitel za dříví ze samotěžby téměř tolik, co
stojí odpadní dříví z pily i s dovozem. Tak ať se s ním udáví
pan vlastník, který má mladé stromky zarostlé v buřeni a cesty
po těžbě už druhým rokem jako tankodrom. Asi je to i ekolog.