https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jindrichn-duras-jak-velky-bolevecky-rybnik-zvitezil-nad-sinicemi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jindřich Duras: Jak Velký Bolevecký rybník zvítězil nad sinicemi

29.8.2019
Velký Bolevecký rybník v Plzni.
Velký Bolevecký rybník v Plzni.
Velký Bolevecký rybník v Plzni (43 ha, průměrná hloubka 2,0 m) ilustruje komplikace při využívání rybníků k rekreaci. Tradiční rekreační využívání začaly kolem roku 2000 narušovat sinicové vodní květy. Správce lokality, město Plzeň, se rozhodl „něco s tím udělat“. Po pětiletém průzkumu byl v roce 2005 zahájen projekt, jehož výsledek se stále udržuje a „udržitelný“ se zdá být i v budoucnu. Co bylo v rámci projektu třeba vyřešit?
 

Článek navazuje na text Je vůbec možné, aby byla v rybnících čistá voda?

Zvládnout fosfor

Na fosforu záleží úživnost každého rybníka. Potřebují ho tedy nutně i sinice. Jediná skutečně spolehlivá cesta, jak sinice omezit, vede právě přes omezení dostupnosti fosforu.

Bolevecký rybník je napájen ze zalesněného povodí přes soustavu extenzivně využívaných městských rybníků, takže problém se vstupem fosforu z povodí odpadl. Bylo tedy třeba „jen“ zabránit vstupu fosforu ze sedimentů – vymazat paměť ekosystému.

K tomu posloužily opakované aplikace hlinitých koagulantů: PAXu (polyaluminium chlorid) a síranu hlinitého. Hydroxioxidyhliníku tvoří se sloučeninami fosforu nerozpustné a velmi stálé komplexy – fosfor je tak jaksi „uzamčen“ v sedimentech a sinice ani většina běžných organismů už ho nemohou využít. A to je právě cílem – výrazně snížit úživnost celého ekosystému.

Dravé ryby jsou v průhledné vodě mnohem efektivnější predátoři.
Dravé ryby jsou v průhledné vodě mnohem efektivnější predátoři.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Změnit rybí obsádku

Ryby jsou jakýmsi dynamem vodních ekosystémů. Zrychlují koloběh fosforu a zvyšují tak úživnost rybníka či jezera – působí tedy pro-eutrofizačně. Ryby totiž uvolní v trávicím traktu z potravy fosfor a vyloučí ho zpět do vody, kde už na něj čekají řasy a sinice.

Pokud to myslíme s čistou vodou vážně, musíme rybí obsádku dramaticky snížit jako celek. V běžných projektech třeba ve Skandinávii se odebírá kolem 90–98 % vší biomasy. Na Boleveckém rybníce se podařilo odstranit kolem 95 % biomasy ryb.

Kde nejde rybník či jezero vypustit, uplatní se zejména síťové odlovy i elektrolov v době tření ryb. Odstraňují se hlavně cejni, plotice, kapři, karasi, perlíni. Naopak dravé ryby se vysazují: štiky, candáti, sumci a dobré služby dělá i bolen dravý. Na Boleveckém rybníce, který není možné vypustit, jsme šli touto cestou intenzivně celé první tři roky projektu. Ještě před jeho zahájením sportovní rybáři zredukovali počty kaprů lovem na udici.

Nízká rybí obsádka podmiňuje zvýšenou průhlednost vody a zároveň průhledná voda pomáhá stabilizovat rybí obsádku: dravé ryby mnohem lépe vidí na svou kořist a stávají se i úspěšnějšími lovci.Dravci jsou pak schopni udržet na uzdě rozvoj planktonožravých druhů – a to je velmi důležité.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Vodní rostliny: dobrý sluha – špatný pán

Vodní rostliny jsou přirozenou a důležitou součástí vodních ekosystémů a zásadním způsobem prospívají kvalitě vody. Poskytují stanoviště dravcům (štika, okoun, candát) a pomáhají jim tak být lepšími predátory. Na vodní vegetaci jsou přisedlé vodní organismy, zejména ty, které se živí filtrováním vody a vychytáváním částeček. Jedná se jak o prvoky, tak o vířníky a perloočky, kteréjsou schopné docílit svým filtračním tlakem čiré vody, pokud je jejich populace hustá.

Vodní rostliny je možné buď vysadit, anebo počkat, až dojde k samovolné kolonizaci dna. Vysazení přispěje k rychlejšímu vyčiřenívody rybníka.Při každém projektu je důležité docílit zřetelného efektu co možná nejdříve. Každopádně je třeba počítat s tím, že se nám vodní rostliny budou usilovně snažit „přerůst přes hlavu“. Možností, jak se ponořenou vegetaci snažit zvládnout, je celá řada, ale každý postup má svá úskalí.

Herbicidy považujeme za nepřijatelné pro vodní prostředí. Letnění či zimování (vymrznutí dna) může pomoci jen tam, kde lze rybník snadno vypustit a napustit.Navícje rizikemi pro mlže, raky a další organismy. Nechat rostlinnou biomasu sežrat rybami (amur bílý) nebo býložravými vodními ptáky (labutě) či dokonce plži (vážně míněné testy proběhly například v Holandsku) vypadá sice ekologicky, nicméně s exkrementy býložravců se vracejí živiny zpět do vody.Jsme tak opět tam, odkud jsme se snažili dostat: u zvyšování úživnosti a podpory sinic.

Zbývá tedy sklízení a odstraňování fytomasy z rybníka.
Za rok se na Velkém Boleveckém rybníku sklidí kolem 3000 m3 rostlinné biomasy.
Za rok se na Velkém Boleveckém rybníku sklidí kolem 3000 m3 rostlinné biomasy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora
Naštěstí už na to dnes existují sériově vyráběné stroje, tzv. „weedharvester“, což lze přeložit jako vyžínací loď či jako vodní kombajn. Postup je sice poměrně nákladný, ale z rybníka jsou průběžně odstraňovány živiny a fytomasa, která může být dále využita jako dobré hnojivo. Nakonec, trávníky v parcích je také třeba kosit a biomasu odvážet, pokud mají plnit svou funkci.

Průběh projektu – jak se dařilo

Na Velkém Boleveckém rybníce trvalo dva roky soustředěného úsilí, kdy jsme lovili ryby, sázeli různé druhy vodních rostlin a ošetřovali sediment sloučeninami hliníku, než se podařilo překonat odpor rybničního ekosystému proti změnám. Setrvačnost každého ekosystému je totiž velmi silná (tzv. ekologická hystereze).

Na jaře třetího roku projektu (v roce 2008) se náhle objevila krásně průzračná voda. A pozorovali jsme i další zajímavé jevy. Při nízké rybí obsádce se „rozjely“ populace larev pakomárů, kterým zmizel úhlavní nepřítel cejn a kapr. Larvy pakomárů žijí skrytě v bahně, kde svou neúnavnou aktivitou promíchávají sediment, čímž jej prokysličují a on lépe drží fosfor. Když se larvy zakuklí a posléze se hromadně líhnou, na vylétávajících dospělcích se krmily ve dne vlaštovky a jiřičky a od soumraku netopýři, kteří se sem slétali v udivujících počtech.

Na odlovení kaprů zareagovali i mlži, tedy zejména škeble říční a rybniční a velevrub nadmutý. Tím, že kapři přestali konzumovat nejmladší malé škebličky, se populace mlžů postupně výrazně zmladila a zahustila. Mlži celý život filtrují vodu a vychytávají z ní drobné částečky, včetně vodního květu sinic, takže přispívají k průhledné a čisté vodě. Najednou v rybníce všichni začali pracovat pro čistou vodu: rostliny, mikroskopičtí i velcí filtrátoři, sloučeniny hliníku v bahně chytající fosfor.Vytvářely se nové rovnováhy fixující nový stav s čistou vodou.

Velevrub nadmutý a škeble říční a rybničná filtrují vodu.
Velevrub nadmutý a škeble říční a rybničná filtrují vodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Vývoj se ovšem nezastavil. Vodní rostliny se sice několik let držely při dně a dělaly všem radost, jenže mezitím jejich kořenový systém sílil a prorůstal hlouběji do sedimentu k zásobám fosforu. Zároveň kořeny navazovaly spolupráci s baktériemi ve svém okolí, které jim začaly zpřístupňovat živiny. Podobně to dělá suchozemská vegetace s houbami. Brzy nastal čas (2011), kdy vodní rostliny ovládly většinu plochy rybníka a začaly překážet plavcům i jachtařům.

Po řadě pokusů s mechanickým sklízením rostlinné biomasy správci rybníka (město Plzeň) pořídili harvester (2013). Ten od té doby intenzivně pracuje každou sezónu od května do října.

Když se daří, sklidí za tu dobu kolem 3 000 m3 biomasy. Není divu, když například stolístek klasnatý roste rychlostí kolem 2 m za měsíc! Pokud by se vegetace nesklízela, s projektem čisté vody by byl konec. Rybník by úplně zarostl a při odumření vegetace by zhoršené kyslíkové poměry zahubily rybí obsádku.

Pokud rybník není hluboký v průměru alespoň pět metrů, pak dnes nejde vytvořit čistý, ekologicky hodnotný a bezzásahový rybník.

Pro čistou vodu musí něco obětovat i plavci a jachtaři, protože ne vždy jsou všechny exponované části rybníka vykosené, jak by si představovali. Obtížné je zejména zvládnout první časně letní nápor, kdy se rostliny derou rychle ke hladině po celém rybníce najednou.

Průhledná voda svědčí rekreačnímu využití. Už jen sedět na břehu a hledět do průzračné vody je dobrá relaxace.
Průhledná voda svědčí rekreačnímu využití. Už jen sedět na břehu a hledět do průzračné vody je dobrá relaxace.

Závěr

Průhledná voda svědčí rekreačnímu využití. Už jen sedět na břehu a hledět do průzračné vody je dobrá relaxace, ale nejlepší je šnorchlování. Zejména hydrobiolog si najde plejádu různých zajímavých organismů. Čistá voda je důležitá hodnota. Máme za to, že obdiv k čisté průzračné vodě máme my lidé zabudovaný někde v prodloužené míše spolu s životně důležitými reflexy. Jsou lokality, kde lze takovou vodu najít jaksi přirozeně ještě i u nás. Například v některých písnících. Ale to jsou výjimky.

Pokud chceme v dnešní době dosáhnout čisté vody ve více či méně znečištěných rybnících, je to velmi náročné. A to přesto, že zde taková voda dříve byla. Snadný recept máme na znečišťování vody, ale na čistou vodu nic takového neexistuje.

Prostě čistá voda není nic samozřejmého a k tomu, abychom mohli využívat štědrých ekosystémových služeb rybníka, je třeba i trochu pokory a tolerance.

popisek

předchozí    další
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Kolonie vířníků přisedlé na listu stolístku klasnatého. I mikrofiltrátoři jsou přínosem pro čirou vodu.
Velevrub nadmutý a škeble říční a rybničná filtrují vodu.
Dravé ryby jsou v průhledné vodě mnohem efektivnější predátoři.
Mladá štička mezi vodními rostlinami
Jachtaři vodní rostliny moc rádi nemají...
Vyžínací loď pracuje skoro každý den, aby udržela ponořenou vegetaci pod kontrolou. Práci harvesteru komplikuje intenzivní rekreační využívání rybníka.
Za rok se na Velkém Boleveckém rybníku sklidí kolem 3000 m3 rostlinné biomasy.
Parožnatky jsou pro rybník ideální rostlinou - jsou velmi přínosné pro kvalitu vody a nikomu nevadí, protože rostou při dně.
Morovinka douškolistá (Egeria densa) je invazní druh původem z akvárií. Zde v porovnání s rostlinami vodního moru.
Velký Bolevecký rybník je pro Plzeň důležitou rekreační lokalitou

reklama

foto - Duras Jindřich
Jindřich Duras
Autor je hydrobiolog, pracuje ve státním podniku Povodí Vltavy.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

29.8.2019 07:09
Velice zajímavé. Ale rozhodné asi je, že ten rybník nemá, jak autor píše, trvalý soustavný přísun fosforu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.8.2019 12:15 Reaguje na pavel peregrin
Ano, máte pravdu. když není přísun fosforu z povodí, je půlka problémů vyřešena.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.8.2019 10:15
sladkovodní lososovité ryby (pstruh, siven....) se v poslední době komerčně chovají (vykrmují) "pod střechou", tj. v systému nádrží s recirkulací vody (jiného pstruha běžně v chlaďáku v supermarketu ani nenajdete). ekonomicky to samozřejmě dává smysl, celý rok je stálá teplota (ryba žere a roste i v zimě), hlídá se obsah kyslíku, krmí se tak akorát, odpadá riziko že se ryby otráví nebo nakazí. nedávno jsem zaslechl o podobném provozu na chov kapra.
nezabředávejme prosím k připodobňování ke klecovému chovu slepic, to by bylo na jinou diskusi.

ale otázka: vidíte jako reálné, že chov kaprů "pod střechou" ekonomicky převálcuje rybníkářství, a že ryba z rybníka se stane svým způsobem luxusním zbožím a menšinovou záležitostí (něco jako selské kuře), a přerybení rybníků se vyřeší jaksi samo - a samozřejmě zůstanou živiny a fosfor ze sedimentů, z myček a z polí?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.8.2019 21:20 Reaguje na Lukas B.
Hodně zajímavý dotaz, děkuji.
Intenzivní chovy - pozor, je to třeba 150 kg ryb na 1 kubík vody, tedy dva lidi v krychli metr na metr... takže podobnost s klecovými chovy, alespoň podle mě, není úplně mimo...
KAPR - se zdá, že nejde moc na odbyt. Prostě tu produkci nejde prodat, není zájem, frčí lososi. Že by kapr šel do intenzivních chovů tak asi úplně nehrozí, myslím. Já považuji kapra za skvělou rybu s výborným masem, které má vynikající výživovou hodnotu. ALE nesmí to být ryba držená výhradně na obilí - taková je tučná, spéká se, chuťově na nic a konzistence masa bídná. Pokud by byli rybáři schopni produkovat opravdu tzv. organického kapra = z rybníků, toho nejde udělat v akvárku :)! bylo by to fajn.
V intenzivních chovech se vyrábějí, jinak to nejde nazvat tilapie, cizokrajní sumci a z našich ryb se začíná, pokud vím, s candátem. Já bych si ho nikdy nekoupil! Nahloučené ryby musí být na dezinfekci, antibiotikách, většinou hormonálně ošetřené... Děkuji, nechci!
Podle mě je cestou zdravý rybník ve zdravé krajině, který dává zdravé ryby (nejen kapra) a pomáhá ke zdraví i lidem, co tu žijí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.9.2019 08:24 Reaguje na Jindřich Duras
český obvyklý dvouapůlkilový vánoční kapr je, no, jak to říci hezky, tučná blátivá mrcha (ne snad, že by po blátu smrděl, ale konzistence masa je blátivá, ať se kuchař/ka snaží jak chce). v hospodách to samé, tučné bláto. když si dám kapra v nejjednodušší úpravě v jakémkoli polském tradičním fástfůdu (čili smažálni) na papírovém tácku a plastovým příborem (já si vozím svůj nerezový příbor, páč jsem slečínka), je to vynikající ryba, kam se hrabe fádní pstruh nebo losos. možnosti jsou dvě: a) všichni poláci včetně sezonních brigádníků jsou mnohem lepší kuchaři než všichni češi od putyky po interhotel, nebo b) čeští rybníkáři jsou čuňata co valí objem a nezajímá je kvalita, a polský fástfůd si nelajsne hostům předložit něco takového, a smaží něco jako "organického kapra". nevím.
Odpovědět

2.9.2019 22:25 Reaguje na Lukas B.
Jakmile je maso tučné se špatnou konzistencí, je to zcela jednoznačně nízkým podílem přirozené potravy a vysokým podílem zrní ve stravě. Když se podíváte na rybníky, kde je nízká průhlednost vody od jara = není tam žádný pořádný zooplankton, tedy ani optimální přirozená potrava pro kapra, není divu. Já si kupuji kapry z rybníka, kde vím, že se opravdu pouze přikrmuje - a když si koupím pěti šestikilový kousek, je to výtečná ryba.
Dokud tohle producentům ryb nedojde, bude klesat nadále poptávka po kaprech a vážný ekonomický problém budou mít i ti poctiví...
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist