Jindřich Duras: Jak Velký Bolevecký rybník zvítězil nad sinicemi

Velký Bolevecký rybník v Plzni (43 ha, průměrná hloubka 2,0 m) ilustruje komplikace při využívání rybníků k rekreaci. Tradiční rekreační využívání začaly kolem roku 2000 narušovat sinicové vodní květy. Správce lokality, město Plzeň, se rozhodl „něco s tím udělat“. Po pětiletém průzkumu byl v roce 2005 zahájen projekt, jehož výsledek se stále udržuje a „udržitelný“ se zdá být i v budoucnu. Co bylo v rámci projektu třeba vyřešit?

Článek navazuje na text Je vůbec možné, aby byla v rybnících čistá voda?

Zvládnout fosfor

Na fosforu záleží úživnost každého rybníka. Potřebují ho tedy nutně i sinice. Jediná skutečně spolehlivá cesta, jak sinice omezit, vede právě přes omezení dostupnosti fosforu.

Bolevecký rybník je napájen ze zalesněného povodí přes soustavu extenzivně využívaných městských rybníků, takže problém se vstupem fosforu z povodí odpadl. Bylo tedy třeba „jen“ zabránit vstupu fosforu ze sedimentů – vymazat paměť ekosystému.

K tomu posloužily opakované aplikace hlinitých koagulantů: PAXu (polyaluminium chlorid) a síranu hlinitého. Hydroxioxidy hliníku tvoří se sloučeninami fosforu nerozpustné a velmi stálé komplexy – fosfor je tak jaksi „uzamčen“ v sedimentech a sinice ani většina běžných organismů už ho nemohou využít. A to je právě cílem – výrazně snížit úživnost celého ekosystému.

Změnit rybí obsádku

Ryby jsou jakýmsi dynamem vodních ekosystémů. Zrychlují koloběh fosforu a zvyšují tak úživnost rybníka či jezera – působí tedy pro-eutrofizačně. Ryby totiž uvolní v trávicím traktu z potravy fosfor a vyloučí ho zpět do vody, kde už na něj čekají řasy a sinice.

Pokud to myslíme s čistou vodou vážně, musíme rybí obsádku dramaticky snížit jako celek. V běžných projektech třeba ve Skandinávii se odebírá kolem 90–98 % vší biomasy. Na Boleveckém rybníce se podařilo odstranit kolem 95 % biomasy ryb.

Kde nejde rybník či jezero vypustit, uplatní se zejména síťové odlovy i elektrolov v době tření ryb. Odstraňují se hlavně cejni, plotice, kapři, karasi, perlíni. Naopak dravé ryby se vysazují: štiky, candáti, sumci a dobré služby dělá i bolen dravý. Na Boleveckém rybníce, který není možné vypustit, jsme šli touto cestou intenzivně celé první tři roky projektu. Ještě před jeho zahájením sportovní rybáři zredukovali počty kaprů lovem na udici.

Nízká rybí obsádka podmiňuje zvýšenou průhlednost vody a zároveň průhledná voda pomáhá stabilizovat rybí obsádku: dravé ryby mnohem lépe vidí na svou kořist a stávají se i úspěšnějšími lovci. Dravci jsou pak schopni udržet na uzdě rozvoj planktonožravých druhů – a to je velmi důležité.

Vodní rostliny: dobrý sluha – špatný pán

Vodní rostliny jsou přirozenou a důležitou součástí vodních ekosystémů a zásadním způsobem prospívají kvalitě vody. Poskytují stanoviště dravcům (štika, okoun, candát) a pomáhají jim tak být lepšími predátory. Na vodní vegetaci jsou přisedlé vodní organismy, zejména ty, které se živí filtrováním vody a vychytáváním částeček. Jedná se jak o prvoky, tak o vířníky a perloočky, které jsou schopné docílit svým filtračním tlakem čiré vody, pokud je jejich populace hustá.

Vodní rostliny je možné buď vysadit, anebo počkat, až dojde k samovolné kolonizaci dna. Vysazení přispěje k rychlejšímu vyčiření vody rybníka. Při každém projektu je důležité docílit zřetelného efektu co možná nejdříve. Každopádně je třeba počítat s tím, že se nám vodní rostliny budou usilovně snažit „přerůst přes hlavu“. Možností, jak se ponořenou vegetaci snažit zvládnout, je celá řada, ale každý postup má svá úskalí.

Herbicidy považujeme za nepřijatelné pro vodní prostředí. Letnění či zimování (vymrznutí dna) může pomoci jen tam, kde lze rybník snadno vypustit a napustit. Navíc je rizikem i pro mlže, raky a další organismy. Nechat rostlinnou biomasu sežrat rybami (amur bílý) nebo býložravými vodními ptáky (labutě) či dokonce plži (vážně míněné testy proběhly například v Holandsku) vypadá sice ekologicky, nicméně s exkrementy býložravců se vracejí živiny zpět do vody. Jsme tak opět tam, odkud jsme se snažili dostat: u zvyšování úživnosti a podpory sinic.

Zbývá tedy sklízení a odstraňování fytomasy z rybníka. Naštěstí už na to dnes existují sériově vyráběné stroje, tzv. „weedharvester“, což lze přeložit jako vyžínací loď či jako vodní kombajn. Postup je sice poměrně nákladný, ale z rybníka jsou průběžně odstraňovány živiny a fytomasa, která může být dále využita jako dobré hnojivo. Nakonec, trávníky v parcích je také třeba kosit a biomasu odvážet, pokud mají plnit svou funkci.

Průběh projektu – jak se dařilo

Na Velkém Boleveckém rybníce trvalo dva roky soustředěného úsilí, kdy jsme lovili ryby, sázeli různé druhy vodních rostlin a ošetřovali sediment sloučeninami hliníku, než se podařilo překonat odpor rybničního ekosystému proti změnám. Setrvačnost každého ekosystému je totiž velmi silná (tzv. ekologická hystereze).

Na jaře třetího roku projektu (v roce 2008) se náhle objevila krásně průzračná voda. A pozorovali jsme i další zajímavé jevy. Při nízké rybí obsádce se „rozjely“ populace larev pakomárů, kterým zmizel úhlavní nepřítel cejn a kapr. Larvy pakomárů žijí skrytě v bahně, kde svou neúnavnou aktivitou promíchávají sediment, čímž jej prokysličují a on lépe drží fosfor. Když se larvy zakuklí a posléze se hromadně líhnou, na vylétávajících dospělcích se krmily ve dne vlaštovky a jiřičky a od soumraku netopýři, kteří se sem slétali v udivujících počtech.

Na odlovení kaprů zareagovali i mlži, tedy zejména škeble říční a rybničná a velevrub nadmutý. Tím, že kapři přestali konzumovat nejmladší malé škebličky, se populace mlžů postupně výrazně zmladila a zahustila. Mlži celý život filtrují vodu a vychytávají z ní drobné částečky, včetně vodního květu sinic, takže přispívají k průhledné a čisté vodě. Najednou v rybníce všichni začali pracovat pro čistou vodu: rostliny, mikroskopičtí i velcí filtrátoři, sloučeniny hliníku v bahně chytající fosfor. Vytvářely se nové rovnováhy fixující nový stav s čistou vodou.

Vývoj se ovšem nezastavil. Vodní rostliny se sice několik let držely při dně a dělaly všem radost, jenže mezitím jejich kořenový systém sílil a prorůstal hlouběji do sedimentu k zásobám fosforu. Zároveň kořeny navazovaly spolupráci s baktériemi ve svém okolí, které jim začaly zpřístupňovat živiny. Podobně to dělá suchozemská vegetace s houbami. Brzy nastal čas (2011), kdy vodní rostliny ovládly většinu plochy rybníka a začaly překážet plavcům i jachtařům.

Po řadě pokusů s mechanickým sklízením rostlinné biomasy správci rybníka (město Plzeň) pořídili harvester (2013). Ten od té doby intenzivně pracuje každou sezónu od května do října.

Když se daří, sklidí za tu dobu kolem 3 000 m3 biomasy. Není divu, když například stolístek klasnatý roste rychlostí kolem 2 m za měsíc! Pokud by se vegetace nesklízela, s projektem čisté vody by byl konec. Rybník by úplně zarostl a při odumření vegetace by zhoršené kyslíkové poměry zahubily rybí obsádku.

Pokud rybník není hluboký v průměru alespoň pět metrů, pak dnes nejde vytvořit čistý, ekologicky hodnotný a bezzásahový rybník.

Pro čistou vodu musí něco obětovat i plavci a jachtaři, protože ne vždy jsou všechny exponované části rybníka vykosené, jak by si představovali. Obtížné je zejména zvládnout první časně letní nápor, kdy se rostliny derou rychle ke hladině po celém rybníce najednou.

Závěr

Průhledná voda svědčí rekreačnímu využití. Už jen sedět na břehu a hledět do průzračné vody je dobrá relaxace, ale nejlepší je šnorchlování. Zejména hydrobiolog si najde plejádu různých zajímavých organismů. Čistá voda je důležitá hodnota. Máme za to, že obdiv k čisté průzračné vodě máme my lidé zabudovaný někde v prodloužené míše spolu s životně důležitými reflexy. Jsou lokality, kde lze takovou vodu najít jaksi přirozeně ještě i u nás. Například v některých písnících. Ale to jsou výjimky.

Pokud chceme v dnešní době dosáhnout čisté vody ve více či méně znečištěných rybnících, je to velmi náročné. A to přesto, že zde taková voda dříve byla. Snadný recept máme na znečišťování vody, ale na čistou vodu nic takového neexistuje.

Prostě čistá voda není nic samozřejmého a k tomu, abychom mohli využívat štědrých ekosystémových služeb rybníka, je třeba i trochu pokory a tolerance.

---

reklama

---