Výzkum: Plastů v jeskyních přibylo, odhalují zatížení krajiny

Vnik odpadu do krasového podzemí v podobě splachů z povrchu není ničím novým. Geršl, který je aktivním speleologem, tento jev pozoruje od 90. let.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Plastový odpad se do jeskyní dostává splachem z povrchu, kdy povrchová voda se rychle dostává do podzemí. Vždy jde o průtok propastmi, které jsou v tomto případě nazývány ponory nebo propadáními.

"Tato voda s sebou přirozeně unáší půdu a sedimenty i organický materiál, jako je lesní hrabanka, větve a v některých případech i rozměrnější kusy různých materiálů. Pokud se na povrchu vyskytuje jakékoliv znečištění, tak ho voda strhne do podzemí, kde se odpad hromadí. V krasu se tedy nejedná o klasické zasakování - infiltraci, které známe z jiných typů krajin, při které je v půdě voda filtrována a čištěna," uvedl Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky univerzity.

Vnik odpadu do krasového podzemí v podobě splachů z povrchu není ničím novým. Geršl, který je aktivním speleologem, tento jev pozoruje od 90. let. Dříve ale byl nález sáčku od mléka omotaný kolem krápníku výjimkou a raritou. "Exkurze se takovému nálezu zpravidla usmály. Před několika lety jsem si ale uvědomil, že tato výjimka se změnila na standard. Zatím nikoho nenapadlo tyto nálezy zdokumentovat a zhodnotit," uvedl Geršl.

Materiál uložený v jeskyni je chráněný před vlivy okolí, před erozí, takže je v podstatě konzervovaný. Zpětně tak vydává svědectví o děních na povrchu často i před tisíci lety. "Dokumentace znečištění v jeskyních pak ukazuje na historické i současné zatížení krajiny," uvedl Geršl.

Podle něj jsou už nyní získané poznatky unikátní a podobný výzkum nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby.