https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/z-ufo-se-vyklubal-raroh-velky.za-odhalenim-stoji-specialni-algoritmus-z-cvut
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Z UFO se vyklubal raroh velký. Za odhalením stojí speciální algoritmus z ČVUT

30.6.2021 11:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
UFO. Raroh velký.
UFO. Raroh velký.
Zdroj | Flyinghigh
Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).
 

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, profesora Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, respektive doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. „Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

„Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. „Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě “doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

A co dál? „Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.

Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO je vidět první příklad použití v praxi.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

30.6.2021 10:38
To jsou úžasné technologie, jen tam není uvedeno, jakou to má chybovost.
Odpovědět
va

vaber

30.6.2021 13:57
vono lítat od hvězdy ke hvězdě není žádná sranda a pravděpodobně to v reálném čase ani nikdy nepůjde ,takže já bych UFO se zelenými mužíky vyloučil hned
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2021 16:46 Reaguje na vaber
Kvasinka v demižónu nikdy nepochopí, že existuje něco mimo demižón.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.6.2021 18:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Moment. mám tomu rozumět tak, že za zdmi našeho paneláku je ještě nějaký další svět?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.7.2021 08:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Samozřejmě. Lidské poznání je jak ostrov v moři nepoznaného a čím je větší, tím je delší to pobřeží, kde se stýkáme s nepoznaném.

Příklad: v trojrozměrném prostoru jsme dohlédli na vzdálenost asi 14 miliard světelných let, což je zase jen kulička v nekonečném prostoru. Co je za ní?? Někde musí být plocha nespojitosti a co je za ní??
A to nás čekají x rozměrné světy a hranice ve všech myslitelných oblastech, kam člověk nahlédl. A pak ty, kam ještě nenahlédl.
Odpovědět
va

vaber

1.7.2021 08:25 Reaguje na Pavel Hanzl
už dávno je známo ,že řešení rovnic má reálné a nereálné kořeny ,někteří se chytají těch nereálných, aby byli zajímaví a lidem se to líbí, odvádí je to od všední reality,
mnozí věří na Pána Boha a posmrtný život, ale pláčou když někdo odejde do nebe, měli by se naopak radovat, teprve tam bude život štastný,
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.7.2021 21:43 Reaguje na vaber
Nerozumím řeči vašeho kmene, nepsal jsem nic o neralitě nebo PánuBohu.
Odpovědět
va

vaber

2.7.2021 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
vaše chyba, zajděte si k farářovi do kostela ,tam vám to vysvětlí
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2021 10:07 Reaguje na vaber
Co s tím má proboha co společného farář? Píšu o fyzice a matemnatice...
Odpovědět

Jirka Černý

30.6.2021 18:18
Je to program jako každý jiný, může z něj vylézt jen to co do něj dáte, takže logicky nikdy nic nedoostří do podoby "létajícího talíře" pokud do něj nebude vložený jako varianta možného výsledku. Horší kvalita obrazu vždy navýší chybovost, je to jako když doostřujete fotografii v počítači, dává to smysl jen po určitou mez, jde to obejít postupným doostřováním ale stejně si tu ostrost domýšlí počítač podle nějakého mustru který časem začne sršet fantazií. Další směr výzkumu je využít několik snímků protože poskytnou víc informací, tak to je opravdu revoluční směr vývoje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.7.2021 08:07 Reaguje na Jirka Černý
Taky to tam píšou. To doostření je prováděno tak, že známe směr a rychlost pohybu, pak můžeme něco vracet. Ale sám záznam musí být zaostřený, z rozmazaného snímku se špatnou optikou a pár pixelech nevytvoří nikdo nic rozumného.
Odpovědět

Jirka Černý

1.7.2021 09:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Bohužel o tom nemůžeme diskutovat extra do hloubky, na to je článek buď špatně přeložený nebo špatně napsaný.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.7.2021 07:59
No já tedy nevím , ale v USA raroh velký nežije. Tedy volně v přírodě. Asi by se mohl vzácně splést se sokolem prérijním. Jenže na snímku má sokolník na rukavici lovečáka tj. raroha loveckého F. rusticollus- bílou formu. Chjooo , tyhlety překlady. Denys bude potřebovat lepší překladač :-) a algoritmus
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist