https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zd-tesetice-cilena-likvidace-hrabosu-je-nyni-k-nicemu-potrebujeme-plosne-hubeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ZD Těšetice: Cílená likvidace hrabošů je nyní k ničemu, potřebujeme plošné hubení

28.2.2023 00:33 (ČTK)
Za naprosto nedostatečné opatření považuje předseda Zemědělského družstva Těšetice na Olomoucku Petr Kopecký rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytnout zemědělcům na cílenou likvidaci přemnožených hrabošů příspěvek 500 korun na jeden hektar. Podle Kopeckého je nutné povolit plošné hubení přemnožených hrabošů, jinak ZD Těšetice letos kvůli těmto hlodavcům opět vzniknou milionové škody. "Pokud nám mimořádně nepovolili plošnou aplikaci, tak je to (příspěvek MŽP na cílenou likvidaci) úplně k ničemu," řekl ČTK Kopecký.
 

Na jednom hektaru pole v okolí Těšetic lze nyní podle Kopeckého napočítat 5000 až 7000 aktivních děr s hraboši, v nejzasaženějších oblastech jich je i 10 000. Na jeden metr čtvereční tak v průměru připadá jedna. Při cílené aplikaci se do každé nory vkládá několik granulí jedu, který zahubí hraboše. "Můžou mi dát klidně i 2000 korun na hektar, ale jak to budeme při tomto počtu děr dělat? Je to alibismus," komentoval rozhodnutí MŽP Kopecký.

Když se v roce 2019 na Moravě přemnožili hraboši a myši, tak osm pracovníků ZD Tešetice podle Kopeckého zvládlo cíleným způsobem za osm hodin ošetřit jen zhruba 12 hektarů polí. "My teď ale potřebujeme během pěti dnů vyřešit 500 hektarů. Je to naprosto zoufalé," uvedl Kopecký, podle kterého práh škodlivosti činí 300 aktivních nor na hektar. "My jich máme zhruba šestnáctkrát více. Co metr čtvereční, to půl až jedna díra s živým hrabošem," řekl.

Hraboši podle Kopeckého v okolí Těšetic stihli zničit značnou část z 25 hektarů polí s ozimou řepkou. "Z řepky tam už nic nemáme, budeme ji zaorávat," uvedl. Poškozeny jsou i porosty vojtěšky, přemnožení hraboši jsou vážnou hrozbou pro jarní plodiny. V roce 2019 ZD Těšetice přišlo kvůli přemnoženým hlodavcům o úrodu v hodnotě sedm milionů korun, letos může být škoda ještě vyšší. "Když přijdou kroupy, tak je to příroda a nedá se s tím nic dělat. Ale můžu si na to aspoň sjednat pojištění. Na hlodavce ne," dodal Kopecký.

Zemědělci mohou žádat o dotace od pondělí 6. března, přičemž příspěvek má sloužit na práce spojené s hubením hrabošů. Povoleny jsou dva přípravky, Stutox II a Ratron GW, v množství deseti kilogramů na hektar, které se aplikují do nor. Patrně již v úterý vyrazí na pole skupinky zaměstnanců Agrospolu z Knínic u Boskovic, aby do hraboších nor pokládaly jed k jejich hubení. "Začíná nás to na některých místech tlačit. Plošný problém to zatím není, ale jsou enklávy, kde už jsou a ničí vojtěšku i obilí. Kolikrát ani není třeba jít hluboko do pole, je to vidět i ze silnice," řekl ředitel Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík.

Naposledy způsobili hraboši extrémní škody zemědělcům v roce 2019, nejvíce na jižní Moravě. Plošné rozhazování jedu Stutox II po polích tehdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolil, ale ministerstvo zemědělství po vlně kritiky platnost povolení pozastavilo. Kritici plošného opatření namítají, že jedem se otráví kromě hrabošů i další býložravci nebo dravci a šelmy, kteří otrávené hraboše sežerou.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

28.2.2023 06:06
A je to opět tady. Jistě, jde -zatím!- pouze o Moravu, ale jak jsem v jiném příspěvku psal, kalamitní výskyty hraboše začínají jít napříč ČR a nezdá se mi, že by všude tak "bídně" hospodařili, natož měli velké lány. Copak nám netvrdili, že zmenšením na 30 ha se vše včetně spodní vody změní jak kouzelným proutkem?
Stručně řečeno- pokud budou resort zemědělství "řídit" diletanti, půjde vše od deseti k pěti, jak můžu pozorovat v přímém přenosu.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

28.2.2023 06:35 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine. A co takhle začít hraboše řešit, když už víte, že je na některých polích máte? Tady okolo Prahy jsou také. Tak vezmu Stutox a do děr s ním. A také se dají rozházet vedle kolejáků návnady podobné tomu, co mají třeba okolo supermarketů. To také funguje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.2.2023 07:46 Reaguje na Katka Pazderů
Samozřejmě, že to řešíme, pokud to jde, ale jak jste si jistě všimla, tak hraboší kalamita nejenže po předchozí neustoupila, ale zdá se, že nabývá na síle. Je vám jistě známo, že v zemědělských podnicích lidé nepřebývají, na rozdíl od státních organizací, takže možnost ručního ošetření má svoje limity a ty vzhledem k četnosti výskytu jsou silně omezené.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2023 07:20 Reaguje na pavel peregrin
Existují strojové, plošné, podpovrchové aplikátory. Což je takhle použít?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.2.2023 07:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
V těchto situacích nemají smysl a pokud jsem měl možnost slyšet názory na ně, tak i účinnost zdá se být přinejmenším sporná.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2023 07:37 Reaguje na pavel peregrin
30 ha je kvůli biodiverzitě a erozi a ano, menší pole s okolními stromy a keři dokáže lépe ochránit půdní vlhko a lépe brání větrné erozi
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.2.2023 07:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Že jsem si toho nějak nevšiml.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2023 12:14 Reaguje na pavel peregrin
Bodejť by jste si všiml, když je to ze strany Mze jenom prázdná deklarace a ve skutečnosti se nezměnilo zhola nic
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2023 13:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No ale ví to ti hraboši?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2023 07:37
Zajímalo by mě, jak zemědělci zareagovali na minulou kalamitu a tedy jejich nápravná a preventivní opatření.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.2.2023 13:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Problém je v tom, že minulá kalamita neskončila, ale kontinuálně trvá a bez radikálního zásahu to opravdu nepůjde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.2.2023 15:51 Reaguje na pavel peregrin
Z toho by mohl být zajímavý článek, možná by ho vzali i do NatGeo:-) Kontinuální gradace hraboše polního v České republice.

Kontinuální je akorát každoměsíční strašení (Zpráva o aktuálním výskytu hraboše) a tím udržování povědomí minulé i blížící se katastrofy...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.3.2023 05:49 Reaguje na Karel Zvářal
Bohužel to začínám vidět i na okolních polích sousedů, na našich naštěstí zatím ne, ohnisko, kam se podíváš. A uplatňují orbu, kypření- vše marno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.3.2023 06:46 Reaguje na pavel peregrin
Ač se uvádí (průměrná) délka cyklu na 4 roky, zažil jsem několikrát dvouleté cykly (JM). A to už je potom jiné kafe, ten boj je prakticky věčný. U těch delších cyklů se dá na gradační rok zařadit více širokořádků (kuku, slunečnice), do těchto porostů hraboši prakticky nejdou, resp neškodí v nich. A jsou-li škody vidět na jaro, je třeba si násobně více pohlídat situaci po žních a nesít hned, nechat ornici/podmítku holou pokud možno co nejdéle. A chodit po vzešlých ozimech od začátku, jinou cestu nevidím...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.3.2023 07:37 Reaguje na Karel Zvářal
Proto právě jsem psal o kontinuálni kalamitě, samozřejmě nadneseně, ale ta realita se tomu blíží a ten dvouletý cyklus bude nejpravděpodobnější. Ten problém spočívá v tom, že z praktického hlediska musíte sít to, co má odbyt, chápu, že z čistě přírodovědného nebo i zemědělského je to nevhodné, ale bohužel. Souhlasím s vámi v tom, že je třeba mít porosty pod důslednější kontrolou, ale i to má svoje lidské limity.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.2.2023 11:30
Polním plodinám neškodí pouze hraboši, ale další zvěř. Zajíci, srnčí. Chceme li mít plodiny ochráněny, je nutné vše plošně ošetřit. Po této ekologizaci budeme mít ošetřené i lesní porosty, které nebudou trpět okusem. Pokud bude někdo chtít vidět srnku nebo zajíce, pošlu foto e mailem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist