https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zeleninova-farma-rajecek-v-brne-sazi-na-presne-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zeleninová farma Ráječek v Brně sází na přesné zemědělství

30.8.2020 01:30 | BRNO (ČTK)
Ve foliovníku u rajčat pěstitelé nepoužívají žádné postřiky a na hmyzí škůdce nasazují jiný hmyz, který dokáže škůdce likvidovat. Hydroponické pěstování také umožňuje maximálně snížit až vyloučit používání chemických postřiků.
Ve foliovníku u rajčat pěstitelé nepoužívají žádné postřiky a na hmyzí škůdce nasazují jiný hmyz, který dokáže škůdce likvidovat. Hydroponické pěstování také umožňuje maximálně snížit až vyloučit používání chemických postřiků.
Majitelé zeleninové farmy Ráječek v Brně hospodaří sice jen na 30 hektarech pozemků, ale postupně se zde zabydlely nové technologie přesného zemědělství. Rajčata pěstují hydroponicky ve velkém foliovníku, traktory jezdí po poli podle GPS navigace a inteligentní plečku salátů řídí zabudované počítače. "Snažíme se pěstovat podle dobré zemědělské praxe a zároveň využívat nové technologie, které šetří lidskou práci, energie i přírodu," řekl v rozhovoru s ČTK majitel rodinné farmy Josef Sklenář.
 

Na okraji Brna na polích vedle Svitavy hospodařila rodina Sklenářovy manželky už za první republiky. Komunisté jim pozemky sebrali a začlenili do družstva, odkud je potomci obtížně získávali zpět. A když se jim to zdařilo, museli si je ještě řadu let pronajímat, protože byly zatížené církevními restitucemi. "Až 23 let po revoluci je soud přiřkl nám. Takže teď si zhruba polovinu pronajímáme a polovina je naše," řekl Sklenář.

Na farmě hospodaří už od 90. let a postupně se farma rozrostla do dnešní velikosti. Specializuje se na rajčata a na různé druhy salátů. Produkci dodává jak do řetězců, tak velkoobchodníkům maximálně do 100 kilometrů od Brna. "Rajčata nemáme akorát dva měsíce v zimě. První saláty sázíme koncem března a od té doby každý týden, poslední na přelomu srpna a září. Průběžně tak dodáváme až do přelomu října a listopadu," řekl Sklenář.

Několik let také plánoval se synem a manželkou, kteří s ním na farmě pracují, vlastní farmářskou prodejnu. "Vždy jsme otevření odkládali. Až letos, když kvůli pandemii náhle nebyl odbyt do restaurací, jsme se rozhodli, že ji otevřeme. Za měsíc se to povedlo. Abychom neprodávali jen naši produkci, ale měli širší sortiment, hlavně zeleniny, nabízíme i výrobky našich známých zemědělců. Příjemně nás překvapil zájem zákazníků, byl velký," řekl syn Matěj Sklenář.

Salátů se pěstuje na farmě několik druhů, největší poptávka je po římském a ledovém salátu a také po barevných salátech. Každý rok se zkoušejí nové odrůdy, aby nejen dobře chutnaly, ale aby se dobře pěstovaly a vyhovovaly jim místní podmínky. Rajčat se na farmě pěstují tři typy, a to klasická velká, cherry rajčata a koktejlová, která jsou velikostně mezi nimi. "Také zkoušíme různé odrůdy, abychom zjistili, jaká bude dobře prospívat, bude odolná a zároveň bude dobře plodit," řekl Matěj Sklenář.

Také rád ukazuje moderní technologie, které se na farmě používají. Traktor už jede řádky salátů podle GPS navigace. "Traktorista ho musí jen na konci řádku otočit a navést do dalšího. Jezdí s přesností dva centimetry. Díky tomu jezdí pořád ve stejných kolejích a půda mimo ně není utužená. A plečka zase umí díky nastavení počítačů a kamerám poznat, kde je rostlina a kde plevel, a podle toho pracuje. Také dávkuje hnojivo přesně k rostlině a nikam jinam," popsal Matěj Sklenář.

Ve foliovníku u rajčat pěstitelé nepoužívají žádné postřiky a na hmyzí škůdce nasazují jiný hmyz, který dokáže škůdce likvidovat. Hydroponické pěstování také umožňuje maximálně snížit až vyloučit používání chemických postřiků. A díky jímání dešťové vody v letošním vlhčím roce prakticky nebylo potřeba zavlažovat vodou z vrtu.

Další rozvoj farmy brzdí zásadní problém, kterým je plánovaná stavba Bratislavské radiály, která by měla v budoucnu spojit křižovatku dálnic D1 a D2 s velkým městským okruhem a vedla by přímo přes zázemí farmy. "Až v létě jsme měli první jednání s městem a lidmi, kteří tvoří územní plán. Uvidíme, co z toho vzejde, ale radiála pravděpodobně někdy vznikne. Nejhorší je, že nevíme kdy. Pokud bude v místě stavební uzávěra, tak to znamená konec investic a postupnou likvidaci. Nic příjemného to není," řekl Josef Sklenář.


reklama

 
Zdeněk Meitner
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MG

Milan G

30.8.2020 10:31
Já samozřejmě přeji rodině Sklenářových aby se jim v podnikání dařilo. Ale pokud by jejich rajčata měla být na úrovni těch paskvilů co sem dovážejí Holanďani, Belgičani a teď nově Chorvati, tak ať to radši nedělají. Rajčata v podání výše jmenovaných států jenom barvou/ a to jenom někdy/ a vzhledem a hlavně jen názvem připomínají správné rajče. Tady u nás prodejci v probíhající sezóně prodávají rajčata v světle růžové barvě, prostě děs. Přirovnal bych to k čínskému česneku, díky bohu už ho téměř nikdo nenabízí.
Odpovědět

Milan Šmid

30.8.2020 11:29
Kupuji zásadně české keříkové rajčata v Lidlu jsou skvělé !!!! Tomu říkám rajčata
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.8.2020 15:40
Cosi tady nesedí, jak, když komunisté jim pozemky sebrali a začlenili do družstva, mohli být ty pozemky být zatížené církevními restitucemi? To je komunisté věnovali nějaké cíkvi? Nebo jak to bylo?
Ta hydroponická rajčata ze skleníků jsou, podle mé osobní zkušenosti, tak na pověstné "dvě věci", to oné, jen jako rajče "naozaj zvonku vyzerá". Někdy, ani to ne.
Hydroponicky pěstovat i třeba rajčata se snažili pěstovat už někdy v na počátku šedesátých let v bývalé NDR, viděl jsem tam tehdy hydroponický skleník ve formě věže, na zahradnické výstavě v Erfertu. Samozřejmě bez řízení počítačem. Tak moc se tehdy neblblo, lidí bylo dost i na práci, protože tehdy nebyly humanistické neziskovky se svými desítkami tisíc aktivistů a zaměstnanců. Pak se ovšem zjistilo, že hydroponicky vypěstovaná zelenina se nedá chuťově srovnat se zeleninou vypěstovanou tradičním způsobem v půdě a tak se s tím přestalo (to mám ze skript mého syna ing. zemědělce) a až do nedávna o tom nebylo slyšet. V Nizozemí to má jakýsi smysl se o to pokoušet, zemědělské půdy je tam málo a ještě je ze značné části ohrožována mořem.
Jinak Sklenářovým přeji, ať se jim daří, ať jim nebloudí traktory podle GPS (jak se to stává občas kamionům), když už jim polnosti "Až 23 let po revoluci je soud přiřkl nám", tedy jim, zřejmě na úkor nějaké církevní instituce.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.8.2020 15:42 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě dodám, že se nedivím, že jsou ta rajčata tak drahá, na zahrádce je vypěstujeme ve stokrát lepší kvalitě, za zlomek ceny v obchodě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2020 22:59 Reaguje na Jiří Daneš
Takže není pro vás problém jich vyprodukovat každý týden od ledna do prosince aspoň takových 30 tun, abychom i my, kdo nakupujeme v supermarketech, si užili tu stokrát lepší kvalitu za zlomek ceny.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.9.2020 16:36 Reaguje na Radim Polášek
Proč bych jich měl produkovat 30 tun? Já se tím neživím a ani živit nehodlám a vůbec, o svou spotřebu rajčat byste se mělpostarat sám, jak to dělám já. Nemáte-li zahrádku musíte je holt kupova v kvalitě a ceně v supermarketu, nebo si tu zahrádku pořídit, víc Vám radit nebudu, jste snad dospělý.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.9.2020 16:45 Reaguje na Radim Polášek
Proč bych jich měl produkovat 30 tun? Já se tím neživím a ani živit nehodlám a vůbec, o svou spotřebu rajčat byste se měl postarat sám, jak to dělám já. Nemáte-li zahrádku musíte je holt kupovat v kvalitě a v ceně supermarketu. Nebo si tu zahrádku pořídit, víc Vám radit nebudu, jste snad dospělý a konec konců proč bych já měl vám, "kdo nakupujeme v supermarketech" zajišťovat, abyste "si užili tu stokrát lepší kvalitu za zlomek ceny"?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.8.2020 22:47
"Ve foliovníku u rajčat pěstitelé nepoužívají žádné postřiky a na hmyzí škůdce nasazují jiný hmyz, který dokáže škůdce likvidovat."

Takový biologický boj proti hmyzím škůdcům se mi líbí.
Hádám, že rajčata kvůli tomu a hlavně kvůli té hydroponické výživě asi neuvidí sluníčko, což se může projevit na jejich vůni a chuti (?). Nebo bude postačující sluneční osvit pronikající průhledným "igelitem" foliovníku?
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

2.9.2020 08:04
...Pokud bude v místě stavební uzávěra..
Tady alespoň vidíte jaký mají demokraté zájem na zemědělství u nás. Žádný samozřejmě! Tento případ je jen další z řady důkazů.:/
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2020 23:06 Reaguje na Kamil Krabice
Přece nechceme, aby těch 50 - 100 tisíc aut každý den na takovém nájezdu z Brna najezdilo každý den x kilometrů navíc.
To raději ať zemědělec dostane náhradou jiné pozemky a kompenzaci za technologii postavenou na původním pozemku a ať své podnikání přestěhuje.
Pokud ovšem zelení píp v Bruseli nezničí emisními limity a dalšími regulacemi autoprůmysl v Evropě až tak, že například za 20 let budou moct auty jezdit jen papaláši podobně jako tomu bylo za komunistů tak v 50 letech za Gottwalda. Pak by na tom nájezdu byl o tak 2 - 4 tisíce aut denně a to by se potom možná vyplatilo přemístit nájezd a zemědělce nechat tam, kde je.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2020 23:07
JJ, budoucnost zemědělství. Ještě zbývá přidat umělé osvětlení a už to bude klasická produkce z uzavřených prostor vhodná i pro centra měst.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist