https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zelvy-se-na-stoupajici-hladinu-oceanu-nestaci-adaptovat-a-pravdepodobne-vyhynou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Želvy se na stoupající hladinu oceánu nestačí adaptovat a pravděpodobně vyhynou

12.4.2018 09:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dlouhokrčky australské nečeká veselá budoucnost. Podle vědců přijdou o 65 % rozlohy obývaného území.
Dlouhokrčky australské nečeká veselá budoucnost. Podle vědců přijdou o 65 % rozlohy obývaného území.
Foto | Ms_Voren / Flickr
Globální oteplení a s ním spojený nárůst hladiny moří bývá často prezentován jako jev komplikující především život lidí. Potíže by ale pochopitelně působil i živočichům. Například želvám. Pokud se pesimistické předpovědi naplní, bude mít v roce 2100 problém 90 % všech želvích druhů. Píše o tom ScienceDaily.
 

Podcenění rizik plynoucích ze stoupající hladiny moří pro želvy je vlastně hezkou demonstrací naší neznalosti. Jak to? Jen sedm druhů želv (z 356) se totiž počítá mezi mořské a dalších šedesát patří mezi ryzí suchozemské. Zbývajících 70 % ale obývá sladkovodní prostředí v blízkosti pobřeží moří. Ano, řada z nich (přibližně 30 %) je už dnes vystavena podmínkám života v částečně zasoleném prostředí. Jenže pokud hladina oceánů do roku 2100 skutečně vystoupá o předpokládaných 90 centimetrů, stane se pro 90 % z nich jejich prostředí kvůli vysoké salinitě neobyvatelné.

Alespoň to tvrdí studie Kalifornské univerzity v Davisu, jejímž autorem je biolog Mickey Agha. „Výhledy na budoucnost sladkovodních želv nejsou právě příznivé. Vlastně se mohou jen adaptovat, ustoupit do vnitrozemí nebo vyhynout.“ Některé druhy sladkovodních želv částečně zasolené prostředí nebo brakickou vodu snesou, ale většina z nich v takových podmínkách ztrácí váhu a hyne. „Už teď jsou přitom jejich populace vystaveny trojité hrozbě: suchu, odklonu vody z krajiny a znečištění. Teď se k tomu přidává stoupající hladina oceánů.“ Agha čerpal z obsáhlého balíku georeferenčních dat, které přenesl na stávající globální areál želv. V podstatě zakreslil, jak bude vypadat pobřeží v roce 2100, pokud hladina stoupne.

Ukázalo se, že nejdrtivěji dopadne změna na regiony Oceánie: jihovýchodní Asii, Austrálii, Novou Guineu. A také na jihovýchod Severní Ameriky. Polovina zde žijících druhů sladkovodních želv tu ztratí pětinu životního prostoru. Jen 15 druhů z toho vyjde relativně lacino a přijde o desetinu místa k životu. Jiné, jako například dlouhokrčka australská, přijdou o 65 % rozlohy obývaného území. „Želvy jsou neškodné, přátelské, oblíbené a dlouho žijící, v podstatě je fascinující, jak bezproblémové zvíře to je,“ říká profesor Brian Todd, který studii dozoroval. „Zemi obývají desítky milionů let. Bohužel, vyvíjejí se jen velmi pomalu, a tak pokud budeme počítat jen s přírodní selekcí, nedočkáme se u nich přizpůsobení, ale vyhynutí.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist