Želvy se na stoupající hladinu oceánu nestačí adaptovat a pravděpodobně vyhynou
Podcenění rizik plynoucích ze stoupající hladiny moří pro želvy je vlastně hezkou demonstrací naší neznalosti. Jak to? Jen sedm druhů želv (z 356) se totiž počítá mezi mořské a dalších šedesát patří mezi ryzí suchozemské. Zbývajících 70 % ale obývá sladkovodní prostředí v blízkosti pobřeží moří. Ano, řada z nich (přibližně 30 %) je už dnes vystavena podmínkám života v částečně zasoleném prostředí. Jenže pokud hladina oceánů do roku 2100 skutečně vystoupá o předpokládaných 90 centimetrů, stane se pro 90 % z nich jejich prostředí kvůli vysoké salinitě neobyvatelné.
Přečtěte si také |
Karety obrovské mají obrovský problém. Líhne se méně samců a v populaci začínají převládat samice
Alespoň to tvrdí studie Kalifornské univerzity v Davisu, jejímž autorem je biolog Mickey Agha. „Výhledy na budoucnost sladkovodních želv nejsou právě příznivé. Vlastně se mohou jen adaptovat, ustoupit do vnitrozemí nebo vyhynout.“ Některé druhy sladkovodních želv částečně zasolené prostředí nebo brakickou vodu snesou, ale většina z nich v takových podmínkách ztrácí váhu a hyne. „Už teď jsou přitom jejich populace vystaveny trojité hrozbě: suchu, odklonu vody z krajiny a znečištění. Teď se k tomu přidává stoupající hladina oceánů.“ Agha čerpal z obsáhlého balíku georeferenčních dat, které přenesl na stávající globální areál želv. V podstatě zakreslil, jak bude vypadat pobřeží v roce 2100, pokud hladina stoupne.
Ukázalo se, že nejdrtivěji dopadne změna na regiony Oceánie: jihovýchodní Asii, Austrálii, Novou Guineu. A také na jihovýchod Severní Ameriky. Polovina zde žijících druhů sladkovodních želv tu ztratí pětinu životního prostoru. Jen 15 druhů z toho vyjde relativně lacino a přijde o desetinu místa k životu. Jiné, jako například dlouhokrčka australská, přijdou o 65 % rozlohy obývaného území. „Želvy jsou neškodné, přátelské, oblíbené a dlouho žijící, v podstatě je fascinující, jak bezproblémové zvíře to je,“ říká profesor Brian Todd, který studii dozoroval. „Zemi obývají desítky milionů let. Bohužel, vyvíjejí se jen velmi pomalu, a tak pokud budeme počítat jen s přírodní selekcí, nedočkáme se u nich přizpůsobení, ale vyhynutí.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhů
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný pták