https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-a-ekologicke-organizace-hlavnim-tematem-pro-nekulu-jsou-nyni-dotace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci a ekologické organizace: Hlavním tématem pro Nekulu jsou nyní dotace

4.1.2022 01:21 | PRAHA (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Hlavním tématem pro nového ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) bude podle ekologických aktivistů i zemědělských svazů nastavení podmínek čerpání evropských dotací, o kterých se nyní vyjednává. Ministr uvedl, že chce podporovat malé a střední zemědělce, ale s přihlédnutím k českým specifikům. V ČR je mezi zeměmi EU největší průměrná výměra farmy, činí 133 hektarů.
 

Velikost je dána historickou kolektivizací, mnohé podniky se přeměnily do družstev s větší výměrou, než by měly jednotlivé podniky. Jednotlivé organizace se různí v náhledu na to, jak by se měly dotace měnit, či zda by se měl zavést strop, tedy maximální hodnota dotace na pro jednu farmu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že tato témata budou ještě projednána vedením politických koalic.

"Zastropování přímých plateb považujeme za diskriminaci těch nejmenších vlastníků zemědělských podniků. V naší republice se stovky tisíc drobných vlastníků zemědělských majetků rozhodlo spojit své síly a hospodaří formou družstev a dalších právnických osob. Za tuto snahu zvýšit svoji efektivitu mají být potrestáni omezením plateb. Ničím se neprovinili, žijí v oblastech, kde jejich podniky hospodaří, podílejí se na jejich chodu, jen zvolili politicky nesprávnou formu," uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je původní nastavení strategického plánu, který odsouhlasila minulá vláda, kompromisem mezi požadavky všech stran. Ministr Nekula mluvil o tom, že dotační kyvadlo bylo v minulosti vychýlené ve prospěch velkých firem a že nastal čas jej dostat do rovnováhy, nikoliv ale do druhého extrému. "Jakékoliv změny strategického plánu na poslední chvíli povedou k vychýlení zmíněné rovnováhy, které se podařilo dosáhnout, a mohou bez nadsázky ohrozit budoucnost českého zemědělství," uvedl Doležal.

Naopak ekologické organizace v čele s Hnutím Duha apelují na změny v nastavení. "Vítáme, že (předchozí) ministr (Marian) Jurečka (KDU-ČSL) a jeho nástupce Zdeněk Nekula uznali potřebu upravit návrh zemědělských dotací. Jinak by totiž nemohli naplnit své předvolební sliby. Očekáváme, že ministerstvo tento čas využije k zapracování připomínek ekologických organizací či ministerstva životního prostředí, které byly předchozím vedením ministerstva zemědělství ignorovány. Úprava dotací je zásadní, pokud chceme připravit naši krajinu na klimatickou změnu, zvrátit úbytek hmyzu a ptáků a zachránit naši půdu pro další generace," uvedl koordinátor zemědělské kampaně hnutí Martin Rexa.

Ministerstvo na konci loňského roku informovalo, že upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.1.2022 06:36
Největší dotace na jednotku produkce už teď mají farmy, co hospodaří v znevýhodněných oblastech (na kopcích) formou pastvy, často v režimu ekologického zemědělství.
Nad 550 zatravnit, nad 800 zalesnit! EKO - NEEKO, proč dávat dotace na hospodaření na Šumavě, když by tam mohl být krásný les.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

4.1.2022 08:31 Reaguje na Katka Pazderů
Nejvyšší dotace pro méně příznivé oblasti jsou logické. Dotace do ANC mají za úkol co nejvíce přiblížit příjmy z plochy příjmům z půdy v úrodných oblastech - jsou to částečně kompenzační platby. Proto mají zemědělci v ANC navíc ještě tuto platbu. Cílem podpory ANC je udržení zemědělského hospodaření (a tedy i části obyvatelstva, o které se tím pádem nemusíte starat ve městech - práce, bydlení, odpady, energie, doprava, podpora v nezaměstnanosti atd.) v oblastech, odkud by produkční zemědělci dávno odešli, protože za vložené náklady vyprodukují méně příjmů, než v oblastech úrodných.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.1.2022 08:53 Reaguje na Katka Pazderů
ono to je úplně jedno, pokud naši zemědělci nebudou mít v ČR odbyt, tak jim žádná dotace nepomůže...vždyť se všechno pořád dováží a řetězce si vybírají od koho koupí a zpravidla na tom jsou biti ti menší. Dotace na kde co jsou nesmysl.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

4.1.2022 10:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To máte pravdu, ale zároveň jsou dotace to jediné, co jsou politici ochotní pro aspoň nějakou podporu českých zemědělců udělat. V ČR není jediný politik, který by měl koule šlápnout na krk řetězcům a donutit je změnit jejich likvidační přístup. Jinak samozřejmě dotace snižují prodejní cenu produkce a zvyšují cenu vstupů. Nějak ty peníze přeci ze zemědělců dostat musíte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2022 09:48 Reaguje na Katka Pazderů
Tyhlety vaše příspěvky mi silně připomínají dobu druhé poloviny devadesátých let, kdy zemědělci z nejúrodnějších oblastí republiky s výsměchem sledovali problémy zemědělců z oblastí méně příznivých a už už se třepali, aby konečně krachli. Není náhodou za těmito vašimi řečičkami touha po vyšších dotacích?
O dopadu těchto vašich fantasmagorií pro biodiverzitu jsem vám tu psal už mnohokrát - bez jediné vaši reakce. Pokud jde o biodiverzitu, tak největší problém s úbytkem rozmanitosti mají právě ty vaše nejúrodnější oblasti, tak si nejprve zameťte před vlastním prahem, než začnete zametat s ostatními. Jestli toto prosazujete jako zástupkyně strany zelených, pak není divu, že je ta vaše partaj tam, kde je.
Z pohledu sociálního je to ještě větší katastrofa, vy v podstatě chcete vylidňovat podhorské a horské oblasti na periferii kolem celé republiky. Čím se tam ti lidi budou živit?
Odpovědět
JS

Jiří S

4.1.2022 10:02 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňáku je to ještě horší, píše to z pozice pedagoga na ČZÚ.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2022 10:51 Reaguje na Jiří S
Hmm, a tak my si tu žijem:-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.1.2022 15:42 Reaguje na Jakub Graňák
A tak zase v tom svém oboru je docela dobrá, pokud tedy to mohu jako laik posoudit.

Odpovědět
JS

Jiří S

5.1.2022 06:58 Reaguje na Svatá Prostoto
Proboha a na to jste přišel jak? V jaké oboru?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.1.2022 15:49 Reaguje na Jakub Graňák
"... vy v podstatě chcete vylidňovat podhorské a horské oblasti na periferii kolem celé republiky. Čím se tam ti lidi budou živit?"

A fakt si jste jist, že to je a bude a hlavně dřív i bylo, zemědělství? Bo pokud je mi známo, tak zemědělství třeba za první republiky svoji roli v těchto oblastech hrálo, ale samozřejmě bez dotací a tak krom něj si holt tamní museli najít i jiné prostředky obživy ... od služeb až po průmysl.

Já jsem prd regionalista, ale třeba ve východních Krkonoších jsem o tom přeci jen něco přečetl, a tam ten poměr byl min 1:1.

Pro produkční zemědělství jsou tam jednak prd podmínky, jednak zemědělství je pro drtivou většinu lidí fakt až tou poslední volbou. Plus tam chybí ta kontinuita hospodaření, jaká je třeba v Rakousku. Zemědělstvím, byť dotovaným, ty regiony fakt nepozvednete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2022 17:08 Reaguje na Svatá Prostoto
Starost o lidi je to poslední, o co mi jde. Mně jde především o přírodu a v tomto směru mi příjdou tyto plány paní Pazderů totálně šílené, jak jsem ji už mnohokrát sdělil, viz můj příspěvek z jiné diskuse níže:

Horská luční společenství nad 600 m.n.m. jsou jedny z posledních pesticidy nezdevastovaných biotopů v této zemi. Představy paní Pazderů ve smyslu zalesnění těchto společenstev považuju za naprosto zvrácené a už jsem jí to několikrát sdělil, přesto na tom stále trvá, i když to zjevně znamená doslova armagedon pro naší entomofaunu a druhově bohatá luční společenství.

Ona sice postupně zvedá laťku, původně mlela o od 400 m.n.m. zalesnit..., to nicméně nemění nic na tom, že tyhle plošné šílenosti: od takovéto nadm. výšky toto... od tamté výšky tamto... jsme si zažili za komára.
Jako příklad jsem jí uvedl Jablunkovsko, ale totéž platí i pro Nízký Jeseník, Krušné Hory (typicky okolí Měděnce)... Na Jablunkovsku po staletí místní "Goralé" chovají ovce a pěstují brambory... až do výšek okolo 900 m.n.m., ani komáři nebyli schopní ty lidi z těch hor vyhnat a i díky téhle kontinuitě mají tamní luční společenstva z hlediska biodiverzity nesmírnou cenu. takováto společenstva jsou i v Nízkém Jeseníku, kde se k tomu na řadě míst přidružuje např. pěstování pohanky, v Krušných Horách, kde jsou druhově nejpestřejší horské louky u nás, nebo třeba české středohoří... chceme skutečně zalesňovat ty sopouchy s xerotermní florou a faunou, protože jsou ve vyšší nadm. výšce, než se líbí p. Pazderů?
Zpátky k tomu Jablunkovsku - ti lidi co tam žijou mají staletou tradici typicky horského způsobu hospodaření - začněte jim takhle mistrovat do toho co a jak mají dělat a garantuju vám, že vemou do rukou kvéry a máme tady Kašmír jak vyšitý. Tam se to týká téměř každé rodiny, že má pár ha pastvin, chová dobytek a pěstuje brambory. Je úplně jedno jestli se plány paní Pazderů v dotčených oblastech dotknou pěti, nebo padesáti procent obyvatel zmíněných oblastí, stát na ně zhusta sere téměř po celou dobu svojí historie a vždy se museli spoléhat především sami na sebe, zařídili se podle toho a i díky tomu tam příroda vzkvétá oproti zbytku republiky výrazně lépe.

Ps: dávám konkurenční návrh: co takhle oblasti do 300 m.n.m. zaplavit a pěstovat tam rýži, to je přece skvělý nápad no ne? Lidi co tam žijou sere pes, můžou jít do Prahy
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2022 17:37 Reaguje na Jakub Graňák
Trochu vás s Jablunkovskem poopravím. Ano zahumenkařili i za socíku, ale nyní to jde
pomalu vše do kytek i s dotacemi. Oni ti kovozemědělci o dotace nežádají a po plyšáku políčka zatravnili a chovají na nich ovce a
nějaké to hovězí. Živí je průmysl a služby. Zemědělství mají jako koníček pro vlastní
potřebu a z tradice pracovitých horalů.
Bohužel jsem tu párkrát psal o svém kamarádovi
s deseti ovcemi, které mu napadli vlci a pastvinu nechává zarůstat lesem. Co taky na třech hektarech chovat a sklízet seno, než maximálně pro pár ovcí. Jak je ale zabezpečit, když pracuje v hutích v Třinci, ty ovce před vlky? Na deset ovcí pes a plot v kopci ve kterém se převrátí i strojní sekačka? Tichým duchem nechal přírodu konat a za pár let to bude jako za časů prapradědy, který ty pole a louky vyrval lesu. Ono to není pouze o dotacích, ale i
o vytvoření podmínek k tomu bezstarostnému chovu
na který už byli po několik generací zvyklí.
Děti odcházejí i odtamtud a kdysi za socíku
postavené vícegenerační domy zejí prázdnotou.
Ze všech penziony nebudou a topte takové domy
alespoň vlastním dřívím. Ti lidé ztrácejí
motivaci a její zbytek jim berou vlci. Takže
nakonec plán zalesnění bude z jejich vůle a
nemusí to nikdo ani nařizovat, když už hájí
návrat velkých šelem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2022 18:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak určitě to není jak před sto rokama, ale furt mnohem lepší než kde jinde. Oproti zbytku republiky je znát, že ta vazba na půdu tam je stále silná. Ty trendy co popisujete tam určitě jsou znát, ale proč tomu ještě pomáhat nějakýma magořinama?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2022 19:26 Reaguje na Jakub Graňák
Já mám obavu, že jiné "magořiny" odradí
i ten zbytek a vize p. Pazderů se splní
i bez nařízení zalesnit. Chovat ovce
podle "příruček" vlkomilů nemůže malý
chovatel s pár kusy a takoví tam zcela
převládají. Ty malé louky nejsou na
spásání stohlavými stády s bačou a psy,
ale pouze pro takové malochovatele.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.1.2022 16:25 Reaguje na Jakub Graňák
Jak vám pan Macháček správně píše ... ti lidé prostě odchází, ti starší končí a tak to stejně postupně jde do kelu. Věřím, že tam díky tradici podstatně pomaleji než jinde, ale i tak.

Prostě poptávka po životě a hlavně hospodaření na vsi prostě postupně klesá.

My máme chalupu u Lanškrouna a ves vzkvétá, lidí přibývá a staví se tam jak o život. Ale pokud jde o zemědělství jako obor, tak tam je situace zcela opačná. Já beru tu vaši představu o podobě krajiny, a vlastně nic proti ní, ale pro tu čím dál víc nejsou lidi. A těžko čekat, že se to změní. Takže to, o čem paní Pazderová píše, se do jisté míry prostě prosadí samo. Ne hned, ale za nějakých 50-70 let ... kdo ví.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

4.1.2022 10:42 Reaguje na Katka Pazderů
A co biodeverzita luk? Raději tydle nesmysle nikde neprezentujte. Plošné nařízení toliko dobré pro hovado jest /parafráze Komenského/
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.1.2022 14:13 Reaguje na Katka Pazderů
OSOBO,
ZALEZ !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.1.2022 07:35
Začíná to být únavné, místo ryze odborného přístupu k této problematice opět převládnou politické zájmy. Je jisté, že nastavení dotací nemůže být nikdy úplně spravedlivé, ale to se týká nejen dotací v zemědělství.
Není fér tvrdit, že současnými dotacemi byly podstatně zvýhodněny pouze velké subjekty, to si lze poměrně snadno ověřit.
Dotace základní na plochu dnes u mnoha podniků nepokrývá ani pachtovné, tudíž s nadsázkou by se dalo říci, že kdyby tu dotaci poslali přímo pronajímateli, vyšlo by to nastejno.
A ještě bych se chtěl dotknout jedné věci. Objevují se názory, že dotaci striktně vázat na VDJ na plochu a v případě absence ŽV dotace nevyplácet. Autorům těchto myšlenek je třeba říci, že tato myšlenka je možná správná, ale za současných podmínek, kde se české zemědělství ocitlo, naprosto nereálná. Vybudovat dnes nový ŽV provoz je de facto malý zázrak,z hlediska odporu veřejnosti a byrokracii. Každý by chtěl ŽV, ale proboha ať to hlavně není za mým plotem, že.
A za druhé zdaleka ne každý zemědělec má kapacity a sílu RENTABILNÍ ŽV provozovat, není zajištěn odbyt, pokračuje úbytek lidí v zemědělství a tak skutečně moderní, prosperující ŽV mohou provozovat pouze silné subjekty a z malých de facto ti, kteří jsou již dávno zavedeni, nyní je řeč o produkci mléka. I chov masného skotu má svoje limity a prasata jsou kapitola sama pro sebe.
Myslím, že ač je možné vznášet mnoho výhrad, tak vyjádření p. Doležala je rozumné, nastavení strategického plánu je opravdu kompromis.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

6.1.2022 11:09 Reaguje na pavel peregrin
No tak to je postoj jezedáků, jenže ekologické nevládky o žádném kompromisu nemluví, ale o ignoraci jejich požadavků ze strany MZe. A lejkož tam vládl Toman, tak veřím jim...Kromě toho o tom, jak tito velcí "hospodaří" v krajině svědčí enormní úbytek ptáků v zeměděleské krajině dle monitorování České společnosti ornilogické...Plno vepřínů obtěžuje své okolí zápachem a znečisťováním vodních toků a přitom dle příslušné směrnice EU měly tyto provozy dávno skončit!
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

4.1.2022 08:18
Jak jsem pochopila z dostupných informací, nejde ve změnách ve SP vůbec o to, aby byl více ekologický, ale o to, aby se větším podnikům sebralo co nejvíce peněz a tyto prostředky se převedly malým farmám, které neprovozují výrobu. To mi přijde naprosto nesmyslné. Mám podezření, že snad nikdo z těch kritiků nečetl návrh SP celý, ale přečetli si jen názvy dotačních titulů. Podmínky DZES jsou už teď navrženy takové (a to ještě nejsou schválené superzelenou EK), že jejich dodržování bude pro spoustu hospodářů na orné půdě nebo v sadech těžko proveditelné. K tomu další podmínky (a pro běžného smrtelníka poměrně nesrozumitelně napsané) se váží k ekoplatbám na orné půdě a ještě to všechno budeme ztěžovat?
V zemědělství zůstanou opravdu jen ti, kdo budou sekat trávu a sít na ornou půdu druhově bohatou kvetoucí směs. Produkční zemědělce to naprosto otráví a z oboru postupně odejdou. Je to cílem?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.1.2022 09:29 Reaguje na Marcela Jezberová
Bohužel jste velice blízko pravdy. Již dnes se mnoho"prozíravých" chce vrhnout na pěstování v eko-režimu, protože zde správně tuší vydatný zdroj příjmů. Ale lze jim to mít za zlé? Chovají se naprosto pragmaticky v zájmu zachování své obživy. Jaký dopad to bude mít na společnost, to si musí politici srovnat v hlavě.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

6.1.2022 11:04 Reaguje na Marcela Jezberová
Kde jste přišla na to, že malé farmy neprovozují výrobu? Ano, mnohé chovají dobytek či ovce, ale je dost malých pěstitelů třeba brambor, kteří s dotacemi přežijí a hlavně ty jejich produkty se dají jíst, na rozdíl od brambor v Kaufu, Albertu a dalších. A pokud mají pár svých prodejen ve svém okolí, nejsou vázáni ani na supermarkety..jelikož mají dost velký prodej. A se snížením dotací jezedákům souhlasím, většinou jen devastují krajinu bez ohledu na přírodu...
Odpovědět
va

vaber

4.1.2022 10:24
nikde jsem se nedočetl jaká má být konečná podoba našeho zemědělství ,kam chceme dojít?
všichni si myslí, že malé farmy vše změní, čím menší tím lepší, jakým směrem se vše změní a proč? není to padlé na hlavu? nebo chtějí mít soběstačné malé farmy, jako bývali sedláci před 100lety? pomatená představa
zatím je to jen dohadování o příjmu peněz bez práce ,komu se nasype více,
na mnohé zbude jen pocit frustrace,
třeba se ukáže ,že nejlepší je nechat pole ladem , ekologii a polím by to prospělo
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.1.2022 15:55 Reaguje na vaber
Taky si říkám, jak dlouho budou malé farmy bez technologických a byrokratických možností závislé na dotacích přežívat v konkurenci nadnárodních potravinářských koncernů. Nejspíš je konecným cílem likvidace malých zemědělců a odkup cizími firmami a bere se to přes ekologické zákony. Už ted vlastní hodně bank a lidí jako Gates, princ Charles, zemědělskou půdu po světě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.1.2022 18:11 Reaguje na vaber
Pole nechané jeden rok ladem vypadá dost" zajímavě". Ale možná by to lidem prospělo k prozření.
Odpovědět
va

vaber

5.1.2022 09:38 Reaguje na pavel peregrin
soused má zahradu 40x50m nechanou ladem 30roků, nic neseká, jen jednou vyřezal nálety
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.1.2022 11:19 Reaguje na vaber
Takže si dovedete představit, jak by se krajina proměnila.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

4.1.2022 10:41
A co biodeverzita luk? Raději tydle nesmysle nikde neprezentujte. Plošné nařízení toliko dobré pro hovado jest /parafráze Komenského/
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist