https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelstvi-budoucnosti-by-se-mohlo-inspirovat-davnovekem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělství budoucnosti by se mohlo inspirovat dávnověkem

14.8.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Možná není zapotřebí hledat nové modely zemědělského hospodaření a stačilo by se jen podívat, jak si s proměnlivým klimatem uměli poradit naši předci.
Možná není zapotřebí hledat nové modely zemědělského hospodaření a stačilo by se jen podívat, jak si s proměnlivým klimatem uměli poradit naši předci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Možná není zapotřebí hledat nové modely zemědělského hospodaření a stačilo by se jen podívat, jak si s proměnlivým klimatem uměli poradit naši předci. Píše o tom Conversation.
 

Dnes jsou v trendu monokultury. Je snadné je obdělávat, přihnojovat, aplikovat na nich postřiky a šetřit si práci s pomocí těžké techniky. Výsledkem je velmi solidní výnos. Vedlejším efektem takového zemědělského hospodaření je ale degradace půdy, snížená odolnost pěstovaných plodin vůči škůdcům a zvyšující se poptávka po syntetických přípravcích, selektivních pesticidech, herbicidech a hnojivech.

Zemědělství je i kvůli tomu odpovědné za čtvrtinu globálně produkovaných emisí, což by se teď vyplatilo změnit. Otázkou je, jakým způsobem toho dosáhnout. Oxfordská archeobotanička Kelly Reedová doporučuje, abychom se zeptali se na radu archeologů antropologů a nechali se lokálně inspirovat dávnou minulostí.

Protože naši předci už měli s hospodařením v různých klimatických podmínkách jisté zkušenosti, které by se teď vyplatilo si připomenout. „Je tu dlouhá historie toho, jak nejrůznější komunity po celém světě experimentovaly s produkcí potravin a transformací životního prostředí,“ vysvětluje Reedová.

„A protože hledáme systémy, které zajistí produkci potravin a přitom nenaruší klima, není od věci se podívat na takové modely hospodaření, které to prokazatelně uměly.“

Příklad? Těch má Reedová z různých regionů spoustu. Jen pozor, jde o to, že jsou pokaždé šité na míru konkrétním podmínkám a není možné je brát jako univerzální, plošné řešení.

Třeba jihoamerické waru-waru.

Pole, které stojí na vodě

Předinčtí domorodci s nimi pracovali 300 let před naším letopočtem a ti inčtí s nimi vydrželi až do počátku 15. století. O co šlo? O modifikované pole, složené ze zhruba dva metry vysokých a šest metrů širokých „hrbů“ navršené půdy, usazené na vodní ploše. Našly by se na jezeře Titicaca nebo v bolivijském Llanos de Moxos.

Výhody? Závlaha pěstovaných plodin na pruzích souše je kontinuální, rostliny nepoznají sucho. A když hodně prší, voda se „ukládá“ do kanálu. Dochází tu k zanášení kanálů a erozi, je třeba občas „přihodit“ sediment ze dna zpět na souš. Jenže to je dobrá cena za to, že waru-waru odolá záplavám, požárům, průběžně ochlazuje okolní prostředí o 1 °C. A v kanálech se drží ryby, které jsou dalším příhodným zdrojem obživy.

„Je to systém, který může fungovat na částečně degradovaných biotopech, a současně třeba snížit tlak na půdu poptávanou v pralesích,“ říká Reedová. Podobně pak může fungovat kombinovaná produkce rostlin a ryb ze zatopených rýžových polí. Tak to zkoušeli v Číně během dynastie Chan. Ryby se staraly o likvidaci škůdců a pole přirozeně hnojily, produkce byla o 20 % vyšší, zemědělci mohly prodávat rýži i ryby. Bylo to bez chemikálií a vyšších emisích skleníkových plynů.

A africké fishponds? V zásadě to samé, jen v rákosinách jezer.

Neduhy podobných zemědělských prasystémů jsou viděno dnešní optikou jasné: je to spousta práce a minimum mechanizace. Na druhé straně, škody na životním prostředí jsou výrazně menší, dochází tu k přímé podpoře biodiverzity, popisovaná pole jsou výrazně odolnější vůči klimatickým změnám, bez chemizace a hnojení. Možná by se tedy opravdu vyplatilo zeptat se archeologů a antropologů, jak dobývali zrno naši předchůdci. Třeba se budeme moci inspirovat pro budoucnost.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.

,,


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

14.8.2019 10:30
O tom, jak dobývali naši předkové úrodu, máme vcelku dobré informace, protože řada dřívějších zemědělských ploch v Evropě byla později opuštěna a následně byla i archeologicky prozkoumána.
Víme také z kronikářských záznamů, že vyjma období, kdy bylo tepleji než dnes (středověké klimatické optimum, období vlády Karla IV., doba mezi husitskými válkami a třicetiletou válkou) byla většina obyvatelstva podvyživena (to dokládají i kosterní pozůstatky) a do syta se najedli jen příslušníci nejvyšších sociálních vrstev (a to ještě ne vždy). Při podstatně nižší lidnatosti, než jaká je v současné době.

Ty záhony by mohly pomoci při pěstování některých plodin (hlavně zeleniny), ale jsou extrémně náročné na lidskou práci. Z toho důvodu byly opuštěny (technicky jednodušší) "vysoké záhony" na pěstování zeleniny, které se používaly v Evropě na zeleninu někdy do přelomu 18. a 19. století. Dnes se sice vrací jako móda, ale jen pro koníčkáře, kteří si nepočítají práci. Když se podíváte na cenu takového záhonu v Bauhausu a vynásobíte to na potřebnou produkci pro naši populaci, tak je to vcelku jasná kalkulace. Skleníky s hydroponií přijdou levněji. A časem, až se podaří zlomit moc ekologů, nejspíš budeme část pěstebních aktivit přesouvat do podzemních prostor, pod lampy, saturované elektřinou z jaderek. Ušetří se tím za topení a chlazení, nutné pro skleníky.
Odpovědět
Anyr

Anyr

14.8.2019 11:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Zdravím Jene. :)

1) Pokud je to tak náročné na lidskou práci, alespoň by to vyřešilo obavu, že díky digitalizaci a robotizaci bude polovina lidí bez práce. Prostě je vyženeme na čerstvý vzduch pěstovat potraviny. :)

2) Nevím, jak moc jsi zběhlý v chemii, nebo alespoň v tom, co je "nutriční hodnota", ale nikde nedosáhneš tak kvalitního, výživného (a chutného) produktu, jako při pěstování na slunci a v kvalitní zemině (schválně nepoužívám slovo "substrát"). Zelenina (a podobně šizené produkty, včetně masa, vajec, mléka,...) ze skleníků (a uzavřených velkochovů) mohou sice "objemově" postačit, ale ty plody a produkty jsou jednoduše podvyživené (a nechutné).
Stručně: kup si "bio" rajče, nebo si utrhni vlastní ze zahrady, a pak zkus rajče z marketu. Pokud ti to nebude stačit chuťově, nechej si udělat rozbor v laboratoři. Uvidíš, jak velký rozdíl je mezi "ošklivějším, menším, výživným a slaďoučkým rajčetem" ze zahrady, a tou "velkou, krásnou, kyselo-vodovatou koulí nevýživné tekutiny bez chuti" z obchodu.

3) Myslím, že je už konečně na čase vzdát se představy, že vše má technické/technologické řešení. Připomíná to sci-fi ze šedesátých let, se skleníky a sídlišti na Měsíci. Zatím nic, žádný živný roztok, výbojky nebo LED pásy nenahradí Slunce a bohatou, zdravou půdu, plnou hub, minerálů a mikroorganismů.
Odpovědět
ig

14.8.2019 11:13 Reaguje na Anyr
Pokud se budou lidi dál množit současným tempem a pokud bude silný tlak na omezení produkce CO2, stejně nic jiného nezbyde než přesunout všechnu zemědělskou produkci do skleníků a klecových chovů :-) Takže chutné - nechutné, měli bychom si začít zvykat :-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

14.8.2019 11:44 Reaguje na
Čau igu. :)

Chuť je ale v tomto případě jen znakem kvality = výživnosti. A přece uznáš, že je lepší sníst dvě rajčata plná živin, než "dva litry vody ve slupce", které ti stejně nedají to, co "bio" rajčata, protože to tam prostě není.

A navíc: jistě víš, že dospělému, těžce pracujícímu chlapovi stačí pro získání energie k práci dva chleby s tvarohem. není nutné dát si držkovou, pak guláš se šesti a zapít to pivem.
Když omezíme obžerství, nejen že se ušetří na zdravotnictví, ale ten jeden oběd lze rozdělit mezi minimálně pět dalších lidí. :)
A to pominu fakt, že sám jsem měl dnes k obědu misku švestek - sedím, tak nepotřebuju cpát nácka. Kolik lidí se chová stejně? Kolik si řekne "prd dělám, potřebuju prd konzumovat"? :)

Ona ani tak není nouze o potraviny. Je nouze o jejich správnou a spravedlivou distribuci a konzumaci.
Odpovědět
ig

14.8.2019 12:09 Reaguje na Anyr
Pravidla správné konzumace nezpochybňuji. Není třeba se přecpávat, já jsem například dnes kromě kávy ještě nesnídal :-)

Spravedlivá distribuce je samozřejmě něco jiného, osobně považuji za spravedlivé, že si koupím ty nejkvalitnější potraviny které v supermarktu najdu v opravdu dostatečném množství, protože docela dost vydělávám a za něco ty prachy utratit musím :-) Zbytek (třeba ta zmíněná rajčata) si nechám přivézt, protože ty zdechliny ze supermarketu fakt jíst nechci :-) Potud spravedlnost. Nějakou arbitrárně řízenou distribuci ve jménu stejných žaludků a sociální spravedlnosti bych tudíž logicky chápal jako nespravedlnost. A rajčata ze skleníku (protože jiná neexistují) jako tragédii. Pročež doufám, že se ani jednoho z toho nedožiju :-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

14.8.2019 12:34 Reaguje na
No aleto si ničíš žaludeční sliznici hele... :)

Jenže to je "kapitalistická spravedlnost" ve stylu Ayn Randové.
Ale vím jak to myslíš. To je osobní rozhodnutí, které nemá smysl komentovat.
Já zase za přebytky peněz, které nejdou na spoření a důchodové spoření, skupuju pozemky, protože jsme se doma shodli na tom, že není nad "soukromou CHKO" - a homemade ekojídlo. :)) No a nějaké to procento čistého zisku darujeme. Ale opět - to je subjektivní, a netřeba to komentovat.

Každopádně jde ale o to, že svět je více než schopen vyprodukovat tolik potravin, že by se každý současník dostatečně a kvalitně vyživil, a jsem přesvědčen, že i nějaká ta miliarda lidí k tomu navíc. Jen je nutné rozlišovat mezi "plností břicha" a "výživou těla", a obecně lidi vzdělat: aby si přestali myslet, že bez masa všichni umřou na podvýživu, učit že přejídaní je nezdravé, antisociální, neekonomické a neekologické, a ano, učit lidi i altruismu a empatii. :)
A není k tomu potřeba stavět jaderné elektrárny, podzemní skleníky nebo pěstovat GMO kytky.
Odpovědět
ig

14.8.2019 12:57 Reaguje na Anyr
Skupování pozemků je dobrá strategie, s tím lze jen souhlasit.

K té spravedlnosti - myslím, že prakticky všichni co tu diskutujeme patříme k 5 procentům nejbohatších lidí světa a že by nás nějaké zavedení globální sociální spravedlnosti (=všem stejně) asi dost mrzelo, empatie neempatie :-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

14.8.2019 13:23 Reaguje na
Já si taky myslím.

Dobře řečeno. Fakt - je to fakt. :) Stále říkám, že na to, že žijeme v jedné nejlepší zemi na planetě - co do pohodlí, dostupnosti zdravotnictví, sociálních služeb, zboží, potravin, bezpečnosti, klimatu a tak podobně - jsme vlastně hrozný národ, co si toho vůbec neváží, jsme strašně ufňukaní a negativní a máme se vším problém. :))

Ale pozor: já jsem nikdy netvrdil a ani tvrdit nebudu, že je možná sociální spravedlnost = všem stejně. Já jen tvrdím, že LZE VŠEM lidem na světě zajistit dostatek základních životních potřeb.
Je prostě ostuda, že na tolik "obézních alkoholiků" připadá tolik "k smrti vyhladovělých". A že k tomu není třeba ani nějakých extrémních změn - stačí méně plýtvat, a prospěje to úplně všem. :)
Odpovědět
ig

14.8.2019 13:39 Reaguje na Anyr
Nemyslím, že byste to tvrdil - to byla jen moje nadsázka aby byl jasný můj postoj k tomu, že sociální spravedlnosti nelze dosáhnout. Vždycky budou lidi kteří se míň snaží, nebo (ať jsem pořádně nekorektní) jsou hloupější, nešikovnější, narození ve špatném regionu nebo špatným rodičům. Ale dostatek základních životních potřeb jim nelze zajistit, aspoň dokud to tady nepřevezmou roboti, bez jejich opravdu velké snahy. Však my co se máme dobře taky musíme pěkně kmitat, abychom si to aspoň udrželi.
Odpovědět
sv

14.8.2019 16:02 Reaguje na Anyr
Tak to dej vědět až začneš soukromou chko přetvářet na soukromé pole, aby nedošlo k homemade smrti hladem.
Mimochodem, samozřejmě platí, že vše má technologické řešení. Vždyť o čem jiném pojednává článek výše než o technologickém řešení, které v daném čase a místě uplatnili inkové.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 14:20 Reaguje na Anyr
ad 1 To už udělal Pol Pot v Kambodži.

ad 2 Nutriční hodnota nemá se senzorikou mnoho společného. Kvalitní rajče v zimě dostaneš spíš z hydroponie v lokálním skleníku než pěstované na kvalitní půdě a dovážené přes půl zeměkoule. Protože pak se trhá nezralé a plynuje se speciálními plyny, které ho "uzrají".
Rajče ze zahrady je jistě chuťově lepší, ale i při rychlení ve folijníku je první úroda na přelomu června a července (když se opravdu zadaří) a šlus je v září, kdy přijdou první podzimní mrazíky. Rajče ze supermarketu mohu mít celý rok.

ad 3 V tomhle se opravdu mýlíš, přinejmenším pro výrobu sytících potravin, a asi i krmiv, (škroby, bílkoviny, nějaké rostlinné tuky) je asi tohle (vedle GMO) budoucnost. Zejména pokud počet lidí na Zemi bude dál narůstat. A ty GMO mohou mít obrovský význam pro tropické zemědělství, protože většina rostlin "vypíná" během dne fotosyntézu, protože nestačí zpracovat její produkty (je tam biochemické "hrdlo láhve", které lze pomocé genetické manipulace obejít). V létě je tento jev i u nás a skleníky a folijníky se proto v nejsvětlejší části dne stíní. A to nemluvím o rostlinách s plnohodnotnými bílkovinami (schopných snížit potřebu masa) a dalšími nutrienty (existuje genetická manipulace, schopná drasticky zvýšit vstřebatelnost vápníku z rostlin, která by mohla hrát zásadní roli v prevenci osteoporózy; patrně by bylo možné něco podobného udělat i se železem, kterého je v rostlinách tabulkově dost, ale nevstřebá se).
EKO - BIO potraviny zůstanou maximálně jako pamlsky na stůl bohatých vrstev, nebo pro výjimečné příležitosti.
Mimochodem, symbiotické organismy jsme už dne s to do živných půd také dodat (i do hydroponického prostředí) a dokonce i ve vyšší kvalitě než je přírodní stav. Rozdíl asi stejný jako mezi "spontánně" zesýrovatěným tvarohem a tvarohem zpracovaným vyšlechtěnou mlékárenskou kulturou.
Odpovědět
ig

14.8.2019 11:10
Mně by nevadilo, kdyby vzrostla náročnost zemědělství ze 3 % pracovních míst třeba na 30 %. Jen by tu potřebu museli saturovat ti (a jen ti), kteří se válí doma na dávkách, předstírají práci ve státních úřadech nebo škodí v různých aktivistických organizacích :-)
Odpovědět
RS

Roman Salátek

14.8.2019 11:58 Reaguje na
Je zajímavé, že ekologické organizace dlouhodobě upozorňují na špatné chování k životnímu prostředí. Jejich varování se naplňuje, všichni co se to snažili bagatelizovat se minimálně mýlili a přesto nejste schopen toto reflektovat. Nejsem si jist, jestli dokážete pochopit kdo za co může a kdo se snaží poukázat na chyby. Je to stejné jako by jste nemohl přijí na jméno lékaři, který vám diagnostikoval vážnou nemoc. Myslíte, že ten lékař vám ji zavinil, nebo vám dal informaci, že by jste měl něco dělat?
Odpovědět
ig

14.8.2019 12:13 Reaguje na Roman Salátek
Ale vždyť jsem právě prohlásil, že by mi ten návrat k šetrnějším metodám (logicky konzumujícím značně větší množství lidské práce) nevadil :-) Jediná výhrada kterou mám je, že nechci, abych to byl zrovna já, kdo se bude ohánět tou motykou.

Můj příspěvek výše, který mluví o pravém opaku samozřejmě není o tom, jak bych si to přál, ale jak to pravděpodobně (nezávisle na našich přáních) doopravdy bude :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 14:02 Reaguje na Roman Salátek
Problém je, že řadu současných ekologických problému zavinily ekologické organizace. Od krize s plasty (už jsme mohli dávno mít jednorázové plasty na bázi zpolymerovaného škrobu z GMO brambor), přes hynutí lesů (ekology chráněným kůrovcem) až po produkci CO2 v důsledku boje ekologů proti jaderným elektrárnám (spousta dalších věcí pro zjednodušení vynechána).

A navíc se na většině ekology prosazených opatření někdo konkrétní těžce nakapsoval, nebo ještě pořád kapsuje (např. na podporu solárů dáváme v současné době údajně kolem 40 miliard Kč ročně). Bezcenný póvl, který takto "ekologicky" vydělává na občanech, celou problematiku natolik zdiskreditoval, že budou mít těžké problémy s akceptováním občany i skutečně přínosná a potřebná ekologická opatření (jakože žádná na dohled nevidím, ani na vzdálených obzorech).
Odpovědět
RS

Roman Salátek

14.8.2019 17:11 Reaguje na Jan Šimůnek
To že se na tom někdo nakpasuje není žádný arugument. To nesouvisí s ochranou přírody naprosto nijak. Tady se nakapsují na všem, asi nechápete jak to tady funguje. To nejdůležitější co by bylo potřeba uskromnit se, to je slovo které vyvolává u většiny společnosti vyrážku a tak se snaží hledat nějaký kompromis, alternativu, když doprava tak elektrická, když energie tak obnovitelná, když obaly tak reciklovatelné, jenže ono to prostě nejde. Takže nic jiného než nasadit přísná pravidla omezující konzumní život pravděpodobně nebude z vašeho pohledu čisté, tam se toho rozkrade asi nejméně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 19:29 Reaguje na Roman Salátek
Problém je, že naprostá většina hlasatelů uskromňování káže vodu a pije víno (= sama se nijak neuskromňuje).

Lidi nebude iritovat utahování opasků, ale to, když hlasatelé této aktivity si ty své budou naopak povolovat, aby jim nepraskly. Což je, bohužel, na poli ekologie a ekologické politiky setrvalý stav.
Odpovědět
RS

Roman Salátek

15.8.2019 17:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako vždy naprostý souhlas. Každý den potkávám ekologi v drahých autech a luxusních oblecích, jak čistí řeky, přenášejí obojživelníky a třídí odpad. Máte pravdu ty jsou nejhorší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.8.2019 09:04 Reaguje na Roman Salátek
Jiní jistě jsou, ale
1. je jich málo
2. nijak nerozhodují o oficiální ekologické politice
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2019 14:16
Článek lze přečíst jako zajímavost, ale praktické využití bude nulové. To jsou všechno jen zbožná přání, ale lidská přirozenost je úplně jiná. Je třeba dívat se na svět a dění v něm realisticky, nikoli naivně. Jen malý příklad- kolik se denně stane dopravních nehod, a přitom jsou lidé neustále nabádáni k ohleduplné jízdě? A to je úplná maličkost proti celosvětovým stravovacím návykům. Ještě jedna poznámka k autorovi- příště prosím nerozlišujte pesticidy a herbicidy, protože PESTICIDY obecně zahrnují herbicidy, insekticidy, fungicidy, moluskocidy, rodenticidy, aphicidy. Pesticid sám o sobě není speciální kategorie.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist