Znamenají stromy ve městech automatický čistší vzduch? Zase tak přímočaré to není

Ukázalo se totiž, že ne každá zeleň lemující ulice znamená přínos. / Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Viviana Ceballos / Pexels

Do startu začneme otázkou. V jakých ulicích města bude čistší vzduch? V těch, kde rostou podél vozovek stromy, anebo tam, kde vegetace úplně chybí? Je to chyták a poněkud nepříjemný. Přirozeně bude vzduch výrazně čistší tam, kde „kaňony“ ulic může volně provívat vítr a vyfoukávat znečištění pryč. Tedy tam, kde žádné stromy nerostou.

Vědci u Institutu pro výzkum atmosféry a zemských systémů (INAR) při univerzitě v Helsinkách to samozřejmě tušili. Byli si současně vědomi toho, že zeleň v centrech měst nemá jen vzduch zpomalující funkci a je žádaná i kvůli regulaci efektu tepelných ostrovů a psychické pohodě obyvatel. Takže hledali takový vzorec uspořádání výsadby stromů, který by město v konečném důsledku znečišťoval co nejméně.

Simulace koncentrace částic u stromových bulvárů ve městě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Sasu Karttunen / University of Helsinki / phys.org

Zelená neznamená, že se vám bude nutně dýchat lépe

Na modelu dvouproudé silnice oddělené rozdělovacím zatravněným pruhem uprostřed se možností vzhledem k množství dostupných druhů dřevin nabízelo bezpočet, takže to opravdu hodně zkrátíme: jako nejlepší funkční uspořádání pro Helsinky vyšla jedna rovná řada vyšších lip, vysázených středem oddělovacího pruhu vozovky, s jednou řadou nižších jeřábů podél okrajů u chodníků.

„Při této variantě jsme se v rámci počítačových modelů proudění vzduchu dobrali pětinového zlepšení kvality ovzduší, ve srovnání s nejhorší možnou variantou,“ prozrazuje Leena Järviová, vedoucí výzkumné skupiny INAR.

Mimochodem, onou nejhoríš variantou bylo vysazení čtyř stejně vysokých řad stromů, tedy linie podél každé krajnice. Byť by právě tento přístup k výsadbě stromů dal městu nejvíce zeleně, znečišťující látky unikající z komunikace by „uzavřel a zadržel“ ve městě nejdéle a zdraví lidí okolo by zrovna neprospěl.

Neméně překvapivé je i zjištění, jak se to má s funkčností živých plotů (v helsinském příkladu metr vysokých), vysazených pod stromy lemující vozovky. Jejich přínos pro zachycování nečistot a zdraví chodců je nulový. „Nemají žádný praktický dopad na kvalitu ovzduší na chodníku,“ říká Järviová.

Při modelování byl využit fiktivní městský bulvár plánovaný pro město Helsinky.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Sasu Karttunen / University of Helsinki / phys.org

Podstatná je nestejná výška dřevin

A jak se to má se zachycováním nečistot, prachových polétavých částic, na vegetaci? „Ano, vegetace jejich koncentraci v ovzduší snižuje, ale ten efekt je menší, než by se intuitivně očekávalo. Vegetace totiž snižuje rychlost větru a celkovou ventilaci v kaňonu ulice. Menší znečišťující částice se sice na vegetaci navážou, ale na úkor větších. Při měření čistoty vzduchu nad zelení tak zjistíte vyšší koncentraci znečištění.“

Přesněji, s jednotnou výškou řad stromů koncentrace částic PM10 v ovzduší narostla o 88 % a PM 2,5 o 42 % (ve srovnání s ulicí zcela bez vegetace). Řešení, které vyšlo jako nejlepší, zvýšilo koncentrace PM 10 „jen“ o 75 % a PM 2,5 o 35 %. Studie od INAR tak přináší netradiční pohled na městskou zeleň, jako na faktor kvalitu ovzduší místy zhoršující.

Město Helsinky v současnosti plánuje několik příjezdových zón nahradit zelenými bulváry, vytvořit z několika silnic městské koridory zeleně a celkově omezit vjezd vozů do centra, teď hodlá výstupy studie zvážit a zasadit je do přepracovaného rámce výsadby.