https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/znamenaji-stromy-ve-mestech-automaticky-cistsi-vzduch-zase-tak-primocare-to-neni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Znamenají stromy ve městech automatický čistší vzduch? Zase tak přímočaré to není

18.5.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ukázalo se totiž, že ne každá zeleň lemující ulice znamená přínos. / Ilustrační foto
Ukázalo se totiž, že ne každá zeleň lemující ulice znamená přínos. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Finské hlavní město by se do dalších let rádo stalo ekologickým lídrem mezi evropskými metropolemi. Stromy lemující ulice tu považovali za jeden z nejspolehlivějších nástrojů k dosažení ambiciózního cíle. Ještě než začali se sázením, podrobili tuto ideu zkoušce. Naštěstí. Ukázalo se totiž, že ne každá zeleň znamená přínos. Píše o tom Phys.org.
 

Do startu začneme otázkou. V jakých ulicích města bude čistší vzduch? V těch, kde rostou podél vozovek stromy, anebo tam, kde vegetace úplně chybí? Je to chyták a poněkud nepříjemný. Přirozeně bude vzduch výrazně čistší tam, kde „kaňony“ ulic může volně provívat vítr a vyfoukávat znečištění pryč. Tedy tam, kde žádné stromy nerostou.

Vědci u Institutu pro výzkum atmosféry a zemských systémů (INAR) při univerzitě v Helsinkách to samozřejmě tušili. Byli si současně vědomi toho, že zeleň v centrech měst nemá jen vzduch zpomalující funkci a je žádaná i kvůli regulaci efektu tepelných ostrovů a psychické pohodě obyvatel. Takže hledali takový vzorec uspořádání výsadby stromů, který by město v konečném důsledku znečišťoval co nejméně.

Simulace koncentrace částic u stromových bulvárů ve městě.
Simulace koncentrace částic u stromových bulvárů ve městě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Sasu Karttunen / University of Helsinki / phys.org

Zelená neznamená, že se vám bude nutně dýchat lépe

Na modelu dvouproudé silnice oddělené rozdělovacím zatravněným pruhem uprostřed se možností vzhledem k množství dostupných druhů dřevin nabízelo bezpočet, takže to opravdu hodně zkrátíme: jako nejlepší funkční uspořádání pro Helsinky vyšla jedna rovná řada vyšších lip, vysázených středem oddělovacího pruhu vozovky, s jednou řadou nižších jeřábů podél okrajů u chodníků.

„Při této variantě jsme se v rámci počítačových modelů proudění vzduchu dobrali pětinového zlepšení kvality ovzduší, ve srovnání s nejhorší možnou variantou,“ prozrazuje Leena Järviová, vedoucí výzkumné skupiny INAR.

Mimochodem, onou nejhoríš variantou bylo vysazení čtyř stejně vysokých řad stromů, tedy linie podél každé krajnice. Byť by právě tento přístup k výsadbě stromů dal městu nejvíce zeleně, znečišťující látky unikající z komunikace by „uzavřel a zadržel“ ve městě nejdéle a zdraví lidí okolo by zrovna neprospěl.

Neméně překvapivé je i zjištění, jak se to má s funkčností živých plotů (v helsinském příkladu metr vysokých), vysazených pod stromy lemující vozovky. Jejich přínos pro zachycování nečistot a zdraví chodců je nulový. „Nemají žádný praktický dopad na kvalitu ovzduší na chodníku,“ říká Järviová.

Při modelování byl využit fiktivní městský bulvár plánovaný pro město Helsinky.
Při modelování byl využit fiktivní městský bulvár plánovaný pro město Helsinky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Sasu Karttunen / University of Helsinki / phys.org

Podstatná je nestejná výška dřevin

A jak se to má se zachycováním nečistot, prachových polétavých částic, na vegetaci? „Ano, vegetace jejich koncentraci v ovzduší snižuje, ale ten efekt je menší, než by se intuitivně očekávalo. Vegetace totiž snižuje rychlost větru a celkovou ventilaci v kaňonu ulice. Menší znečišťující částice se sice na vegetaci navážou, ale na úkor větších. Při měření čistoty vzduchu nad zelení tak zjistíte vyšší koncentraci znečištění.“

Přesněji, s jednotnou výškou řad stromů koncentrace částic PM10 v ovzduší narostla o 88 % a PM 2,5 o 42 % (ve srovnání s ulicí zcela bez vegetace). Řešení, které vyšlo jako nejlepší, zvýšilo koncentrace PM 10 „jen“ o 75 % a PM 2,5 o 35 %. Studie od INAR tak přináší netradiční pohled na městskou zeleň, jako na faktor kvalitu ovzduší místy zhoršující.

Město Helsinky v současnosti plánuje několik příjezdových zón nahradit zelenými bulváry, vytvořit z několika silnic městské koridory zeleně a celkově omezit vjezd vozů do centra, teď hodlá výstupy studie zvážit a zasadit je do přepracovaného rámce výsadby.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

18.5.2020 16:43
Zase moc hezky napsaný článek! Ale není to od Vás pane Dohnale tak trochu drzost bourat zelené mýty, čím víc stromů tím lépe, a nabádat k přemýšlení?
Odpovědět
J

Josef Mozek

18.5.2020 17:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Aha, takže je správné, aby smrad nezůstal tam, kde se vytvoří, ale byl větrem odfouknut do ulic sousedních, nebo na sídliště mimo centrum atd. To je to správné přemýšlení?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.5.2020 20:39 Reaguje na Josef Mozek
Já rozhodně nejsem proti stromům. Vše je třeba dělat rozumně a přiměřeně. Tady také nejde jen o smog, ale aby stromy mohly rozumně prosperovat a měly dost spodní vody. Pokud jich vysadíme moc a všechnu zemní vodu vysají, uschnou všechny.
Odpovědět
J

Josef Mozek

18.5.2020 20:55 Reaguje na Jiří Svoboda
No to už je zase jiná věc, ty podmínky musí pro stromy být vytvořeny. Pak ta pozitiva, dle mého názoru, budou vždy převažovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 07:11 Reaguje na Josef Mozek
On je fakt, že u některých škodlivin existuje prahová koncentrace, pod níž se jejich účinek nijak neprojeví. Neplatí to pro některé typy karcinogenů, ale pro většinu ostatních škodlivin to platí.
Takže to provětrávání smysl má.
Odpovědět
J

Josef Mozek

18.5.2020 16:50
No a je snad ta ulice s frekventovanou silnicí určena k rekreaci nebo sportování ?
Odpovědět
J

Josef Mozek

18.5.2020 17:48
Takže "vědci" vykoumali, že pro lidi v centru je nejlepší, když vítr přivane ze zeleného předměstí A čistý vzduch do centra a sajrajt odvane do zeleného předměstí B, kde jej lidi ochotně vydýchají. Po pár dnech se vítr otočí a všefunguje stejně zase na trase od B směrem k A.
Co na tom, že vzrostlý strom denně vyprodukuje zhruba 1000 litrů kyslíku. Vždyť pitomci z vesnic nám kyslík dodají.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.5.2020 19:49
Pamatuji doby, kdy se v každém bytě ve městě topilo v zimě nejméně 2 kusy a v létě v 1 kuse, topidel, podle dnešních názorů naprosto nedokonalých a v ulicích rostly stromy, převážně stejně vysoké a listnaté, takže v zimě bezlisté. Kupodivu, lidé tehdy neumírali na ulicích jak se nám dnes snaží aktivisté vsugerovat a někteří lidé se dožívali vysokého věku, tak jako dnes - jen někteří (průměrný věk je spíše ukazatelem pokroku mediciny, než zdravější populace). Moji rodiče, dnes by jim bylo oběma hrubě přes 110 let, dožili více než 90 let a mně je 87 let a myslím, že je to tím, že sice nebylo zdravější ovzduší, ale byly výrazně zdravější potraviny a způsob života vůbec.
Na tom, jestli jsou stromy stejně vysoké moc asi nezáleží a úvahy o tom jsou spíše teoretickým cvičením bez valného významu. Každý strom je živé individuum a nenajdete dva totžné stromy jednoho druhu, stejně jako je to všech živých organismů, včetně člověka.
Odpovědět
KK

Karel Kosek

19.5.2020 10:14
Tak jsem si říkal, jak model čistoty ovzduší namodeluje květen, až ty lípy vykvetou :D Chvíli jsem hledal a naštěstí to PM10 neovlivní. Velikost pylového zrna lípy je prý 30 až 40 µm. Model sedí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist