Zelená domácnost si nechala u Technického a zkušebního ústavu stavebního, konkrétně u Zkušebního ústavu lehkého průmyslu Praha (ZÚLP), vypracovat test pracích prostředků. Bylo vytipováno 15 pracích prášků a tekutých prostředků, které se profilují jako ekologické a ty byly podrobeny testu prací účinnost a biologické rozložitelnosti. Nejlépe pere univerzální tekutý prostředek Frosch a prací prášek Qalt Excel, který má i ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek. Zároveň se ukázalo, že všechny z testovaných pracích prostředků jsou biologicky odbouratelné.

Po článcích o škrobu a přírodních barvivech tentokrát seriál o různých způsobech využití zemědělských plodin pokračuje vyprávěním o rostlinných vláknech. Seriál pro nás připravil doktorand katedry rostlinné výroby Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Petr Konvalina.

Našli jsme ježka, co s ním máme dělat?, zní často otázka v podzimní části roku. Odpovědi na tuto a další otázky lze načerpat například v Metodice Českého svazu ochránců přírody č. 33 Ježci, kterou napsala Zuzana Pokorná. Zde si můžete přečíst výtah základních informací.

Seriál článků o možnostech nepotravinářského využití surovin ze zemědělských plodin, který pro nás připravil doktorand katedry rostlinné výroby Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Petr Konvalina, pokračuje článkem o využití přírodních barviv.

V některých českých obchodech lze sehnat výrobky ze dřeva, které nepochází z nelegální či nešetrné těžby. K dostání jsou i výrobky označené logem Forest Stewardship Council (FSC), které garantuje, že dřevo pochází z šetrného lesního hospodářství. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu Hnutí DUHA.

Nadšenci z neziskové organizace Gengel už léta propagují pěstování starých odrůd, které ve "většinovém" zemědělství nemají šanci. Na začátku každého roku připravují jejich seznam a snaží se je rozšířit mezi podobně laděné pěstitele. Stejně to udělali i letos. Uzávěrka objednávek osiv je 10. března 2006.

Česko je dnes protkáno stovkami kilometrů cyklotras. Jak to ale vypadá, když se s kolem chcete jít najíst nebo někde přespat?

Snad každá žena si oddychla, když hřmotné balíčky buničiny zmizely v propadlišti dějin a místo nich se objevily jednorázové vložky a diskrétní tampony. Na jejich výrobu se používá papír, buničina, bavlna, ale také umělé hmoty a chemické látky v podobě parfémů a gelujících látek a bělidel. A k tomu obaly. Nakonec použité vložky a tampony končí ve směsném odpadu. Nedají se recyklovat, prostě se použijí, vyhodí a pořídí nové. Některé ekologicky vnímavé ženy proto hledají dámské potřeby, které lze použít více než jen jednou.

Mladá fronta Dnes ve své pravidelné rubrice testů v listopadu loňského roku zveřejnila výsledky testu čistících prostředků na nádobí. Vítězně z něj vyšly dva prostředky: Cif Dishwash, který si poradil s největší kupou špinavých talířů, a Lena natur, která za ním nijak nezaostávala a kromě toho má jako jediná přesné dávkování. Lena natur je také nositelka ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek.

O přikrmování živočichů ve volné přírodě se již dlouhou dobu vedou nejrůznější polemiky či spory. Zanechme však neustálého vysvětlování kladných či záporných názorů a věnujme se podstatě věci. Existují dva typy lidí. Jedni, kteří nemají potřebu se o volně žijící živočichy v zimních měsících starat a druzí, kteří považují přikrmování živočichů za významnou pomoc přírodě. Tu první skupinu lidí nebudeme nikterak přesvědčovat, aby svůj postoj změnila, ale té druhé skupině se budeme snažit dát návod, jak živočichům v nepříznivých klimatických podmínkách racionálně pomoci.