Neznámé jeskyně, hluboké propasti a obrovité říční systémy jsou posledními bílými místy na mapách světa. Objevování těch největších a nejhlubších jeskyní se dá přirovnat k dobývání čtvrtého pólu na Zemi. Kde je tedy ukryta nejdelší, nejhlubší nebo největší jeskyně či propast? Nikdo neví! Největší jeskyně jsou i nadále bezpečně zahaleny rouškou tajemství, která zatím skrývá před zraky člověka ty největší poklady světa.

Jan Tomšíček od mládí rád cestoval na kole a projel na něm hodně zemí Evropy. S kamarády společně postavili plachetnici Polárka, s níž se vydali na cestu kolem světa. Po osmi měsících zakotvili na jihu Afriky. Tam se Jan Tomšíček rozhodl, že cestu ukončí, zůstane v Kapském Městě, bude pracovat a cestovat na kole. Během téměř dvouročního pobytu našlapal na jihu černého kontinentu zhruba 25 tisíc kilometrů. Dobrý trénink pro to, aby se utvrdil v přesvědčení, že se vrátí domů na kole... Co dodat? Cesta z Kapského Města do Chocně mu trvala 5 měsíců a 20 dní a na kole za tu dobu odšlapal 13 600 km. K tomu ještě nutno přičíst asi 800 km auty, kde to bylo pro kolo nesjízdné nebo kde bylo nebezpečno, 600 km vlakem přes Núbijskou poušť a 1700 km loděmi přes Asuánskou přehradu a Středozemní moře. Tedy celkem 16 700 šťastných kilometrů popisovaných v této knize. "Afrikou domů na kole" vychází již potřetí a stává se autorovou nejúspěšnější knihou.

Známý spisovatel Zdeněk Šmíd nás provází po dvou řekách – Mži a Berounce –, které jsou vlastně řekou jedinou. Po předchozích literárních putováních autora kolem jihočeských řek (v nakladatelství Paseka vyšly knihy Otava 2005 a Lužnice 2008) se autor tentokrát obrátil na západ od Prahy, aby nám představil svět kolem Mže i Berounky, historii krajiny a slavných měst, které na nich leží, příběhy a pověsti kolem říčních údolí, nevšední krásu jejich přírody i osudy významných lidí spojených s řekou a s jejím okolím. Zdeněk Šmíd vypráví hned vážně, hned s humorným nadhledem, poetickým i čtivým jazykem, který nezapře hlubokou znalost míst, o nichž se dozvídáme. Kniha je obohacena i mnoha fotografiemi ze současnosti i z bohaté minulosti řeky. Nechybí ani obrazové přílohy, jimiž nás autoři seznamují s barevnou krásou kolem řek, které se vyplatí navštívit, či na nich dokonce vyplout na kánoi. Zdeněk Šmíd (1937), prozaik a autor knih z vodáckého a turistického prostředí (Proč bychom se netopili, Za písní severu, Proč bychom se netěšili, S kytarou v Antarktidě, Jak se mají Májové), oblíbených zejména pro svůj laskavý humor.

Publikace našich dvou předních odborníků na tuto problematiku, historičky a archeoložky M. Beranové, která téma zpracovala do 16. století, a historika a odborného pracovníka ministerstva zemědělství A. Kubačáka (od 17. století do současnosti), představuje vývoj zemědělství v našich zemích (rostlinné a živočišné výroby, odpovídající techniky, ale také dalšího zázemí včetně školství, pozemkových převodů a reforem) a je bohatě doprovázena ilustračním materiálem.

Průvodce Ledové Čechy popisuje a zobrazuje zajímavosti a krásy, které zatím z velké části unikaly pozornosti. Ledové útvary jakožto cíl zimních výletů a estetických zážitků byly dosud omezeny výlučně na ledopády a zamrzlé vodopády. Autor průvodce objevil nečekanou plejádu zajímavých a kásných tvarů, struktur a textur i na zdánlivě fádních, plochých ledech řek, rybníků a údolních nádrží. Součástí některých textů jsou také zcela původní pozorování vzniku ledových jevů, které nejspíše udiví i hydrology, fyziky a chemiky. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

V dalším svazku populární řady Průvodce se čtenář seznámí s rozšířením a pestrostí jeskyní u nás a nahlédne do jejich historie a objevování. Stěžejní část knihy se zajisté stane podrobným průvodcem po všech veřejnosti zpřístupněných jeskyních v České republice a také po jeskyních, které jsou přístupné volně. Nebudou chybět ani kapitoly o nejvýznamnějších a zajímavých jeskyních pro veřejnost a turisty nepřístupných. Kniha nebude katalogem všech jeskyní na našem území, spíše zevrubně a přehledně provede čtenáře krasovým i nekrasovým podzemím. Cenné informace čtenář nalezne i v seznamu zajímavých odkazů či ve výkladovém slovníku terminologie specifické pro jeskynní svět.

Autorská fotografická kniha fotografií Ivo Svobody. Ivo Svoboda působil na Šumavě od šedesátých let minulého století a díky své profesi lesnického inženýra měl možnost a také i vzácnou schopnost zachycovat šumavskou přírodu prostřednictvím velmi zajímavých a zdařilých snímků. Ze svého nepřeberného archivu tak mohl možnost vybrat ty nejlepší snímky. Jejich výběr seřazený Jiřím Šerých Vás provede postupně jednotlivými částmi čarokrásné Šumavy. Kniha představuje svého druhu vrcholně reprezentativní publikaci vhodnou jako krásný dárek. Kniha je zajímavá o to víc, že vychází v češtině i němčině a tak jistě zaujme i celou řadu obdivovatelů Šumavy nejen u nás.

Autorka vystudovala obor Sociální geografie a regionální rozvoj na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Cesta do Ekvádoru (Peru, Bolívie, Chile), která je stěžejním tématem knihy, byla zároveň její první pracovní misí. V knize popisuje práci v pralese i ve městech (ve zdravotním středisku i knihovničce pro děti), obrovská dobrodružství a mnoho úžasných Jihoameričanů, které na své cestě potkala. Průvodcem po horách i jejím partnerem se stal snědý ekvádorský indián Boriss, muž jejích snů… Po svém návratu z popisované cesty definitivně opustila komerční sektor, přijala místo v Charitě Praha jako vedoucí koordinátorka rozvojových projektů v Indii a aktuálně se chystá na další misi do Jižní Ameriky. O svých cestách pravidelně pořádá přednášky, píše články do periodik, má pořady ve sdělovacích prostředcích. Pokud ji čtete či posloucháte, zjistíte věc, která není dnes již tak zcela běžná: tahle drobná blondýnka má velké srdce plné ideálů a zároveň kuráž na jejich uskutečnění - i kdyby ji to mělo zavést až na druhý konec světa!

Kniha fotografů Petra Daniela a Pavla Šešulky (dvou zkušených autorů střední generace, kteří se v uplynulých letech prezentovali na výstavách i v publikacích) i dalšího spoluautora, zvaného Timo, který přispěl svým poetickým street-artem, se na Brno našich dnů dívá laskavě i ironicky. Zachycuje každodennost i jedinečnost města, jeho ulice, domy, zákoutí, ale zejména lidi, kteří zde žijí. "Lidi se snažím fotit vždycky tak, abych se nedotkl jejich důstojnosti, ale s jistým odstupem a nadhledem nad vezdejším hemžením. Snad pak mohou vznikat fotografie s humorem nebo aspoň s příběhem a s možností domýšlet si a zamýšlet se." říká Petr Daniel. Cílem publikace přitom není "dokumentárně popsat", jak Brno vypadá, ale zprostředkovat vjemy a nálady, jež spolu vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru tohoto sídla. K té jistě patří i originální básnické útvary mladého výtvarníka který si říká Timo a svou poezií ozvláštňuje ulice města. Knihu ocení všichni, kdo mají k Brnu osobní vztah; všichni kteří mají cit pro jeho zvláštní atmosféru - Brňané, kteří mají své město pod kůží, studenti, trávící zde svá školní léta, návštěvníci, ale třeba i kongresoví hosté či účastníci veletrhů...

"Haiku i fotografie mají mnoho společného," říká Zdeněk Thoma: "v obou případech jde o zachycení jedinečného okamžiku ztvárněného tak, aby ještě dlouho potom, co děj proběhl, mohl na člověka působit neopakovatelnou atmosférou." V této malé publikaci budete spolu s autorem putovat svéráznou japonskou krajinou ve stopách mistrů japonské poezie.