V Národní galerii v Praze dnes začala zajímavá výstava fotografií přírody korejského podnikatele, vynálezce, environmentalisty a umělce, jenž si říká Ahae. Velkoformátové fotografie vystavené ve velké dvoraně Veletržního paláce zachycují zvířecí i rostlinný svět na první pohled velmi jednoduchým, a přitom vlastně ne zcela obvyklým způsobem. Byly vybrány z více než milionu snímků vzniklých za poslední dva roky, snímaných téměř výhradně z umělcova okna, v létě v zimě otevřeného do krajiny.

V roce 2006 připravil k vydání brněnský sociolog Pavel Klvač sborník příspěvků, v němž se autorky a autoři z nejrůznějších vědních oborů pokusili prozkoumat vztah lidí k lesu. Sborník nesl název Člověk a les. O tři roky později na něj tentýž editor navázal kolektivní monografií Člověk, krajina, krajinný ráz.

Kniha Tři hlasy, s podtitulem Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou, kterou v loňském roce vydalo brněnské nakladatelství Doplněk, pozoruhodně spojuje tři rozdílné, ale přeci v mnohém podobné texty o krizi od Josefa Šmajse, Ivana Klímy a Václava Cílka. Podívejme se tedy, jak současnou ekologickou krizi reflektuje filosof, spisovatel a geolog.

Letos v dubnu uplynulo čtvrt století od katastrofy v černobylské jaderné elektrárně. Uhrančivou krásu místa, v kterém se kvůli neviditelnému radioaktivnímu záření zastavil život, zachytil fotograf Antonín Kratochvíl.

Propagátoři cyklistiky mají další argument pro rozvoj a podporu tohoto způsobu dopravy. Krásu. A dlužno přiznat, že je to argument líbivý, alespoň v podání dokumentu Kráska a bicykl.

Biolog, filosof, cestovatel a zdatný esejista Stanislav Komárek, jemuž byla právě za jeho esejistickou tvorbu v roce 2006 udělena Cena Toma Stopparda, vydal koncem února letošního roku v nakladatelství Academia výběr z esejů (nejen) o živých organismech, ochraně přírody a biologii. Kniha nese název Eseje o přírodě, biologii a jiných nepravostech a uzavírá reedice starších Komárkových, povětšinou již knižně vydaných textů cestovatelských (Zápisky z Orientu, Zápisky z Okcidentu) a „dušezpytných“ (Eseje o lidských duších a společnosti I. a II.).

Těžko říct, co se Tracy Worcester honilo hlavou, když se rozhodla věnovat čtyři roky svého života prozkoumání původu tak všednodenní a banální potraviny, jako je vepřové maso. Její hodinový dokument Pig Business o velkochovech prasat ukazuje, že leccos až tak banální není. Pozoruhodné na Tracy Worcester je, že se nespokojila jen s natočením dalšího dokumentu, který poukazuje na nějaký nešvar. V těchto měsících s velkou energií a strhující zapáleností vede intenzivní kampaň proti „průmyslové“ výrobě vepřového.