Aarhuskou úmluvu, která zakotvuje právo na informace a účast veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí, dnes schválila Poslanecká sněmovna. Stalo se tak po téměř šesti letech od chvíle, kdy ji v červnu 1998 podepsal tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. ČIA to oznámila mluvčí ministerstva životního prostředí Karolina Šůlová. Ratifikace Aarhuské úmluvy je součástí vládního programového prohlášení a koaliční smlouvy mezi vládními stranami.

Evropské společenství minulý týden u Světové zemědělské organizace (FAO) uložilo ratifikační protokoly k "Mezinárodní smlouvě o rostlinných genetických zdrojích pro potraviny a zemědělství", díky čemuž smlouva za 90 dnů vstoupí v platnost. Smlouva zajišťuje přístup k semenům důležitých zemědělských plodin pro výzkum a šlechtění. Sdílení komerčního profitu ze zachování a udržitelného užívání genetických zdrojů bude podle Komise důležitým krokem ve vztazích bohatého Severu a chudého Jihu.

Velká Británie zřejmě nesplní nařízení Evropské unie o bezpečné likvidaci použitých baterií. Britové jsou zvyklí zahazovat baterie v takovém množství, že jejich původní energie přeměněná na světlo by vydržela svítit více než milion let.

Státy Evropské unie se na nedávné konferenci v Madridu shodly, že je nutné zastavit úbytek druhové rozmanitosti v EU do roku 2010 a usilovat o jeho zastavení i v celosvětovém měřítku. Vědí však politici, o co konkrétně se v této oblasti jedná?

Evropská komise se včera rozhodla přistoupit k oficiálnímu přestupkovému řízení vůči Rakousku za nedostatky v zákonech o ochraně obyvatel před radioaktivním zářením a odeslala dva tzv. Odůvodněné výroky. Rakousko prý svou legislativu nedostatečně přizpůsobilo dvěma klíčovým směrnicím smlouvy Euratom na ochranu pracovníků a široké veřejnosti proti ionizujícímu záření.

Ustanovení a fungování Rady vlády pro udržitelný rozvoj paradoxně ukázalo, jak bídně na tom udržitelný rozvoj v České republice je a co všechno je pod tento pojem možné schovat.

O výstavbě dvou plánovaných regulačních vodních děl na dolním Labi bude rozhodovat Špidlova vláda po 4. dubnu. ČIA to dnes na tiskové konferenci v Ústí nad Labem řekl náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Meziresortní komise složená z náměstků ministrů do té doby předloží vládě doporučující stanovisko. Podle Kocourka zodpověděla komise kladně deset z 12 otázek související s výstavbou jezů. Nezodpovězené otázky se týkají blíže nespecifikovaných stanovisek ministerstva životního prostředí. Vodní díla Prostřední Žleb a Malé Březno mají stát 6,2 miliardy korun, ekonomická návratnost vložených investic se předpokládá na 13 let.

Princip "znečišťovatel platí" se stává v Evropské unii realitou. Evropská komise před nedávnem přivítala dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou EU o přelomové Směrnici o ekologické odpovědnosti. Shodu na opatření o ekologické odpovědnosti v rámci Unie hledaly zainteresované strany už od konce 80. let minulého století. Ekologickým hrozbám, ať už pro živočichy, rostliny, přírodní stanoviště a vodní zdroje, včetně znečištění půdy, bude EU napříště předcházet anebo budou včas napraveny.

Návrh změny financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) prostřednictvím novely zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní připravuje Ústecký kraj. Jeho hejtman Jiří Šulc dnes ČIA řekl, že změna by spočívala ve zvýšení příjmu SFDI ze současných 20 procent celostátního hrubého výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv až na 80 procent výnosu.

Kjótský protokol sice stále ještě nevstoupil v platnost, ale i přesto se některé jeho prvky již pomalu stávají realitou. Jedním z nich je právě obchodování s emisemi skleníkových plynů. Ve většině případů se sice jedná jen o první vlaštovky, ale připravují se i některé ucelenější koncepce, jako je např. legislativa v rámci států Evropské unie. Ta by se podle všeho mohla stát určitým průkopníkem v oblasti ochrany klimatu.