Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů. Příčinou je klimatická změna a oteplování. Letos se první květy v experimentálním sadu v Lednici objevily už 24. března, přičemž v neděli ráno a také v dalších dnech se předpokládá, že se vyskytne ranní mráz.

Světově ojedinělý způsob dlouhodobého uchování léčivých bylin vyvinuli čeští odborníci z CARC (Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.). Zpracování do tzv. bylinných homogenátů zajistí, že cenné látky obsažené v rostlinách neztratí ani po několika letech skladování v chladu na kvalitě. Nová technologie se již uplatnila v prvních volně prodejných potravinách.

Až dosud to nikdo nevěděl, ale masiv Sněžky obsahuje obří ložisko lithia. Polsko na nic nečekalo a už zahájilo těžbu. Česká strana zatím přešlapuje. Česká těžařská unie by těžila, ale její odbory tvrdí, že doprava lanovkou na Sněžku je moc drahá a fronty na ní dlouhé. Čeští ochránci přírody vymýšlí, jak přenést vzácné alpinské trávníky.

V roce 2024 vydal Český hydrometeorologický ústav 369 výstrah, což je nejvyšší počet v historii výstražné služby ČHMÚ. Z velké části se na tom podepsala zářijová povodňová situace, ale také velmi aktivní bouřková sezóna. Z celkových 369 bylo 192 výstrah předpovědních a 177 varovalo před bezprostředním výskytem nebezpečného jevu.

V České republice byl v roce 2023 po železnici přepraven rekordní počet 54 525 ložených silničních návěsů. Rekordních hodnot dosáhl celý segment tzv. nedoprovázené kontinentální kombinované dopravy.

Ministerstvo životního prostředí svolalo druhé zasedání Krizového štábu MŽP k havárii cisteren převážejících chemickou látku benzen u Hustopečí nad Bečvou. Ta představuje největší havárii svého druhu na světě. Situace na místě je složitá, proto Krizový štáb doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro zasaženou lokalitu stav nebezpečí. Důvodem je, aby potřebné sanační práce mohly postupovat co nejrychleji. Nyní je zásadní odčerpávat podzemní vodu a odtěžovat kontaminovanou půdu. Aktuálně nehrozí žádné bezprostřední ohrožení zdraví, situace je nadále monitorována.

Jednou z prvních domestikovaných plodin pro výživu člověka je bér italský. V Číně se pěstoval již před 8 tisíci lety. Dnes se spolu s dalšími, v Evropě méně známými obilninami, dostává do popředí zájmu. Vyniká vlastnostmi, které se v kontextu klimatických změn stávají významnými. Bér je totiž plodina suchovzdorná, a tedy perspektivní pro oživení jejího využití pro výživu v regionech trápících sucho. S globálním oteplováním se dá pěstovat už i v České republice. Dvě odolné a výnosné odrůdy vyšlechtili odborníci na pracovišti Genové banky v CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.) v Praze-Ruzyni.

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Komunálního odpadu vyprodukovali obyvatelé ČR 5,8 milionu tun. Na jednoho obyvatele tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023.

Klimatická politika rakouské metropole se ukázala být nejen ambiciózní, ale především účinnou. Mezi lety 2005 a 2023 se podařilo snížit spotřebu energie na obyvatele o 33,7 %, což je více než dvojnásobek celorakouského průměru. Díky tomu město už nyní splnilo svůj cíl stanovený na rok 2030.

Potravinové banky se opírají o spolupráci napříč veřejnou správou, obchodem, regiony i evropskými partnery. V loňském roce shromáždily rekordních 16 600 tun potravin, což představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Pomohly tak 430 tisícům lidí v nouzi a potvrdily svou nezastupitelnou roli v boji proti plýtvání potravinami a poskytování pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují, a to i během krizových událostí.