S rozvojem technologií nacházejí drony stále širší využití – nejen v zemědělství, ale také v ochraně přírody. Výrazným příkladem je jejich nasazení při vyhledávání srnčat a jiných mláďat ukrytých ve vysoké trávě před senosečemi.

Vydra říční, největší šelma našich vodních toků, je nejen symbolem návratu divoké přírody do české krajiny, ale i klíčem k odhalení skrytého znečištění řek a potoků. Jako vrcholový predátor vodních ekosystémů je vydra citlivým indikátorem kvality životního prostředí – toxické látky, které se hromadí v její potravě, se ukládají i v jejím těle. Aby však mohli vědci tyto informace získat, potřebují pomoc veřejnosti – nálezy uhynulých vyder jsou pro výzkum zásadní. Každý nález může pomoci. Pokud najdete uhynulou vydru, dejte nám vědět. Jak postupovat, najdete v přiloženém plakátu, případně na webu www.vydryonline.cz.

Novela zákona o pyrotechnice, kterou gesčně zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Ministerstvem zemědělství (MZe), prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela zakazuje prodej pyrotechniky mimo kamenné prodejny s výjimkou nejméně nebezpečné kategorie F1, upravuje online prodej a zpřísňuje pravidla u vyšších kategorií. Dále také posiluje pravomoci obcí při její regulaci a stanovuje minimální ochrannou vzdálenost při odpalování pyrotechnických výrobků od určitých objektů. Regulace má za cíl snížit nebezpečí častých úrazů při používání pyrotechniky a riziko založení požárů v přírodě. V neposlední řadě se zlepší také kvalita ovzduší.

Sedm set tun spalovenské strusky našlo nové a v Česku stále ještě přelomové uplatnění. Neskončilo na skládce, ale v podloží dvou nových parkovacích ploch v areálu ZEVO Malešice. Pražské služby tím naplňují principy cirkularity a s odpadem nakládají jako s cenným zdrojem, který dokonale nahrazuje nejen nedostatkovou štěrkodrť. Důkladné testování prokázalo, že škvára nijak neohrožuje životní prostředí, zato by mohla jako stavební materiál pomoci ušetřit dost peněz z veřejných rozpočtů.

O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V odborném periodiku Journal of Materials Chemistry A představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie. Suspenzní elektrolyt s částečkami soli zlepšuje výkon a životnost dvouiontových baterií.

V Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT byl založen nový výzkumný tým, který se bude věnovat kyberbezpečnosti decentralizovaných zdrojů moderní energetiky, jako jsou například solární elektrárny, bateriová uložiště nebo tepelná čerpadla. Vedoucí týmu se stala Erika Langerová, která ve své praxi aktivně propojuje kyberbezpečnost s dlouholetou zkušeností z vývoje softwaru pro řízení a monitoring energetických zdrojů.

Nově zveřejněná globální mapa organizací Arnika a IPEN naléhavě upozorňuje na rozsah celosvětového znečištění perzistentními organickými látkami (POPs), které představují trvalou hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí. Znepokojivé je také to, že mapa zahrnuje i několik významných lokalit v České republice.

Vídeňský stadion Ernsta Happela se proměnil v jednu z největších solárních elektráren v rakouské metropoli. Instalace fotovoltaických panelů na jeho památkově chráněné střeše proběhla v rekordním čase a zapadá do ambiciózní solární strategie města.

Při odstraňování antibiotik a dalších nebezpečných látek z odpadních vod lze využít účinnou a ekologickou fotokatalýzu. Metodu vyvinul výzkumný tým Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Rathouského. Výsledky jedinečného výzkumu byly publikovány v sérii článků v prestižních vědeckých časopisech nakladatelství Elsevier a Americké chemické společnosti (ACS).

Tým Doprava a mobilita z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) realizoval na podzim 2024, rozsáhlé dotazníkové šetření mezi uživateli městské hromadné dopravy (MHD) v České republice. Do výzkumu se zapojilo více než 1 500 respondentů z 26 měst s vlastní MHD. Průzkum vznikal ve spolupráci se sociologickou agenturou STEM/MARK.