Rozhovor s klimatologem Jozefem Pechem o významu pařížské klimatické dohody, vlivu klimaskeptického Václava Klause na klimatology, o biopalivech a odpovědnosti každého z nás za svou spotřebu.

V zoo v americké Cincinnati došlo k dramatické situaci: tříletý chlapec přelezl téměř metrový plot, prolezl křovím a pak spadl do 4,5 metru hlubokého výběhu goril nížinných. Ošetřovatelé pak v obavě o chlapcův život zastřelili gorilího samce. O tom, zda bylo správné gorilu zastřelit, jaké to bude mít důsledky pro zbytek gorilí skupiny i o každodenním zabíjení goril v Konžské pánvi jsme hovořili s Miroslavem Bobkem, ředitelem Zoo Praha.

Robert Hlavica v roce 2014 získal za dramatický snímek souboje dvou slovenských medvědů hnědých ocenění Czech Press Photo. Jaké to je být fotograf divoké přírody? A jaké to je být zároveň myslivec? A kde na světě se Robertovi Hlavicovi příroda nejlépe fotí?

Novela Zákona o ochraně přírody a krajiny brzy půjde do třetího čtení. Přírodovědec Pavel Kindlmann, který se aktivně zapojuje do diskuze ohledně Národního parku Šumava, v rozhovoru pro Ekolist.cz popisuje, k čemu měl dle jeho názoru sloužit zamítnutý senátní návrh zákona a jaké tlaky se nyní mohou objevit při třetím čtení právě projednávané novely zákona. „Jde o to, aby poslanci z novely nevytvořili bramboračku a neumožnili novelou zákona prodej státních pozemků v národních parcích a různé machinace s nimi,“ říká Pavel Kindlmann. To by totiž umožnilo především zbohatnout spekulantům s pozemky a realizovat další luxusní stavby na úkor ochrany přírody.

Rozhovor se Soňou Jonášovou o rozdílech mezi lineární a cirkulární ekonomikou, o pronájmu světla, vzorkování komunálního odpadu a kompostování bioodpadu v centru města.

Přední český hydrobiolog Prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc. už dlouhá léta prosazuje pojem říční krajina. „Lidé věnují největší pozornost řekám, protože si myslí, že jsou z pohledu životního prostředí i existence lidské společnosti nejdůležitější. Nejsou. Řeky jsou ve skutečnosti pouze jednou z mnoha součástí širšího krajinného ekosystému, který nazývám říční krajinou. Právě tento ekosystém říční krajiny je nejdůležitějším činitelem v celém životním prostředí Země,“ vysvětluje Otakar Štěrba v rozhovoru pro Ekolist.cz.

Myšlenka projektu Český ostrovní dům se točí okolo vybudování dvou apartmánových jednotek v kontextu šumavské krajiny. Pozoruhodné na nich je to, že mají být zcela nezávislé na připojení inženýrských sítí, tzv. off-grid. O projektu jsme si povídali s jeho duchovním otcem Pavlem Podruhem.

Šumava je jeden z největších současných problémů v české ochraně přírody. Tvrdí to přírodovědec Pavel Kindlmann, který se aktivně zapojuje do debaty o osudu Národního parku Šumava. Původně se zabýval jen populační dynamikou kůrovce, vyhrocená a manipulativní šumavská diskuze z něj udělala odborníka i na společenský rozsah tématu. Kindlmann tvrdí, že ochrana šumavské divočiny nemá žádnou spojitost s místní nezaměstnaností a že obce uvnitř Národního parku Šumava patří v rámci celé České republiky k těm vůbec nejbohatším a že prameny Vltavy určitě nevysychají kvůli ochraně přírody.

Desítky nahlášených otrav, počty uhynulých živočichů jdou do stovek. To je účet, který nám po sedmi letech po oficiálním zákazu prodeje a používání každoročně vystavuje karbofuran. „A to se bavíme jen o zaznamenaných případech, říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO), který se karbofuranu coby časté příčině úmrtí dravých ptáků věnuje. „Těch nepovšimnutých je mnohem víc. Jen nevíme, o kolik. Nebo spíš kolikrát.“

Začátkem srpna přivítala brněnská zoologická zahrada neobvyklé návštěvníky. Ve dvou transportních bednách se na volný výběh netrpělivě těšilo čtyřicet syslů obecných. Dalších dvacet bylo později vypuštěno v Záchranné stanici ve Vlašimi. Sysli, jejichž původním domovem bylo bratislavské letiště M. R. Štefánika, jsou součástí záchranného programu a mají v budoucnu obohatit a stabilizovat syslí populaci u nás. O jejich dalším osudu jsme si povídali s hlavním zoologem Zoo Brno Ondřejem Kottem a koordinátorkou záchranného programu Jitkou Větrovcovou z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).