Myšlenka projektu Český ostrovní dům se točí okolo vybudování dvou apartmánových jednotek v kontextu šumavské krajiny. Pozoruhodné na nich je to, že mají být zcela nezávislé na připojení inženýrských sítí, tzv. off-grid. O projektu jsme si povídali s jeho duchovním otcem Pavlem Podruhem.

Šumava je jeden z největších současných problémů v české ochraně přírody. Tvrdí to přírodovědec Pavel Kindlmann, který se aktivně zapojuje do debaty o osudu Národního parku Šumava. Původně se zabýval jen populační dynamikou kůrovce, vyhrocená a manipulativní šumavská diskuze z něj udělala odborníka i na společenský rozsah tématu. Kindlmann tvrdí, že ochrana šumavské divočiny nemá žádnou spojitost s místní nezaměstnaností a že obce uvnitř Národního parku Šumava patří v rámci celé České republiky k těm vůbec nejbohatším a že prameny Vltavy určitě nevysychají kvůli ochraně přírody.

Desítky nahlášených otrav, počty uhynulých živočichů jdou do stovek. To je účet, který nám po sedmi letech po oficiálním zákazu prodeje a používání každoročně vystavuje karbofuran. „A to se bavíme jen o zaznamenaných případech, říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO), který se karbofuranu coby časté příčině úmrtí dravých ptáků věnuje. „Těch nepovšimnutých je mnohem víc. Jen nevíme, o kolik. Nebo spíš kolikrát.“

Začátkem srpna přivítala brněnská zoologická zahrada neobvyklé návštěvníky. Ve dvou transportních bednách se na volný výběh netrpělivě těšilo čtyřicet syslů obecných. Dalších dvacet bylo později vypuštěno v Záchranné stanici ve Vlašimi. Sysli, jejichž původním domovem bylo bratislavské letiště M. R. Štefánika, jsou součástí záchranného programu a mají v budoucnu obohatit a stabilizovat syslí populaci u nás. O jejich dalším osudu jsme si povídali s hlavním zoologem Zoo Brno Ondřejem Kottem a koordinátorkou záchranného programu Jitkou Větrovcovou z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Jana Hajduchová pomáhá v Africe odhalovat pytláky a překupníky, kteří nelegálně obchodují s chráněnými zvířaty a produkty z nich. V rozhovoru pro Ekolist vypráví o lití peněz do nefunkčního systému ochrany africké přírody, o mocných překupnících, korupci, o archetypu přirozeného aktivisty a receptu na záchranu afrických zvířat před pytláky.

Zatím přes sedmdesát tisíc lidí ve světě už podepsalo jednu ze tří petic, které hlásají „Zakažte jí jezdit do Afriky!“. O kom je řeč? Osobou, která vzbuzuje silné emoce nejen u ochránců zvířat je Michaela Fialová (*1987), mladá lovkyně a lovecká průvodkyně původem z Litoměřic. Dokonale nalíčená kráska, která se na fotkách široce usmívá nad čerstvě skolenou zvěří, dráždí a provokuje.

Enormní konzumerismus a masové odcizení se přírodě jsou věci, ve kterých si jsou Česko a Slovensko podobné. Pro přírodu je to větší zlo, než pár k přírodě necitlivých developerů. Tvrdí to slovenský ekolog Mikuláš Huba, který v rozhovoru pro Ekolist.cz popisuje slovenské politiky bez základních environmentálních znalostí, o zastrašených úřadech ochrany přírody a o tom, jak se dříve povedlo to, co by dnes nebylo myslitelné.

Rozhovor s Jurajem Lukáčem o medvědech v lese, návratu vlka do Čech, o přirozených procesech, bezzásahových územích a o vlčím máku, na který jsme si zvykli.

Brány EXPO 2015 v Miláně se ještě ani neotevřely a výstava v pavilonu Českého domu se už nyní řadí mezi zaručené návštěvnické magnety světové výstavy. Co za tím stojí? Především speciální umělecký objekt, jenž reprezentuje české umění pod poetickým názvem Laboratoř ticha/Český les. Návštěvníkům nabídne nevšední podívanou: náhled do nitra lesního ekosystému. Díky kombinaci digitální techniky a živých exponátů se tu budete moci doslova ponořit do světa, o jehož existenci jste dosud neměli ani tušení.

Do bývalého vojenského újezdu Milovice byli tuto zimu vypuštěni divocí koně. Díky nim už nebude muset člověk drahým sekáním suplovat věci, které si umí příroda obstarat sama. V zahraničí se podobné postupy osvědčují již třicet let. O divokých koních jsme si povídali s Daliborem Dostálem ze společnosti Česká krajina, který za jejich návratem do české přírody stojí.