Sedm set tun spalovenské strusky našlo nové a v Česku stále ještě přelomové uplatnění. Neskončilo na skládce, ale v podloží dvou nových parkovacích ploch v areálu ZEVO Malešice. Pražské služby tím naplňují principy cirkularity a s odpadem nakládají jako s cenným zdrojem, který dokonale nahrazuje nejen nedostatkovou štěrkodrť. Důkladné testování prokázalo, že škvára nijak neohrožuje životní prostředí, zato by mohla jako stavební materiál pomoci ušetřit dost peněz z veřejných rozpočtů.

O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V odborném periodiku Journal of Materials Chemistry A představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie. Suspenzní elektrolyt s částečkami soli zlepšuje výkon a životnost dvouiontových baterií.

V Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT byl založen nový výzkumný tým, který se bude věnovat kyberbezpečnosti decentralizovaných zdrojů moderní energetiky, jako jsou například solární elektrárny, bateriová uložiště nebo tepelná čerpadla. Vedoucí týmu se stala Erika Langerová, která ve své praxi aktivně propojuje kyberbezpečnost s dlouholetou zkušeností z vývoje softwaru pro řízení a monitoring energetických zdrojů.

Nově zveřejněná globální mapa organizací Arnika a IPEN naléhavě upozorňuje na rozsah celosvětového znečištění perzistentními organickými látkami (POPs), které představují trvalou hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí. Znepokojivé je také to, že mapa zahrnuje i několik významných lokalit v České republice.

Vídeňský stadion Ernsta Happela se proměnil v jednu z největších solárních elektráren v rakouské metropoli. Instalace fotovoltaických panelů na jeho památkově chráněné střeše proběhla v rekordním čase a zapadá do ambiciózní solární strategie města.

Při odstraňování antibiotik a dalších nebezpečných látek z odpadních vod lze využít účinnou a ekologickou fotokatalýzu. Metodu vyvinul výzkumný tým Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Rathouského. Výsledky jedinečného výzkumu byly publikovány v sérii článků v prestižních vědeckých časopisech nakladatelství Elsevier a Americké chemické společnosti (ACS).

Tým Doprava a mobilita z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) realizoval na podzim 2024, rozsáhlé dotazníkové šetření mezi uživateli městské hromadné dopravy (MHD) v České republice. Do výzkumu se zapojilo více než 1 500 respondentů z 26 měst s vlastní MHD. Průzkum vznikal ve spolupráci se sociologickou agenturou STEM/MARK.

Český projekt občanského monitoringu kvality ovzduší v Gruzii slaví úspěch. AirGE, v regionu průkopnická síť sledující znečištění v 11 gruzínských městech, se navzdory tamější politické krizi rozrostla nad stovku monitorovacích stanic. Nevládní organizace Arnika, která systém buduje spolu s místními partnery z iniciativy Green Pole, to označuje za úspěch pro životní prostředí i českou prestiž na Kavkaze. Projekt si chválí i ministerstvo zahraničí.

Těžkým kovům, pesticidům a dalším látkám pocházejícím z lidské činnosti jsou ve městech vystaveni všichni jejich obyvatelé, včetně volně žijících živočichů. Například ježků. Vědci z univerzity ve švédském Lundu našli v mrtvých tělech těchto zvířat kromě olova a dalších těžkých kovů, také bromované zpomalovače hoření, přísady z plastů nebo polychlorované bifenyly (PCB).

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a dopady klimatických změn jsou zde zřejmé. Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, s rekordními teplotami ve středních, východních a jihovýchodních oblastech. Často se vyskytovaly silné bouřky a rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 335 obětí a postihly odhadem 413 000 lidí. V průběhu roku se projevil nápadný kontrast mezi klimatickými podmínkami na východě a západě, kdy na východě panovalo extrémně suché a často rekordně teplé počasí a na západě teplé, ale vlhké podmínky.