Tento týden se spouští online kurz KlimaReady. Cílem tohoto kurzu, zaměřeného na firmy, je srozumitelně skrze natočené video lekce představit recepty, jak firmy mohou přijímat praktická opatření, která jim pomohou adaptovat se na změnu klimatu. Kurz je možné zdarma absolvovat na stránce www.klimaready.cz a účastníci po složení závěrečného testu obdrží certifikát. Kurz je také doplněn prakticky pojatým průvodcem.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT ve spolupráci s agenturou ALVEDA s.r.o. pořádá konferenci o malých modulárních reaktorech (SMR), která se uskuteční 11. února 2025 v hlavní budově FJFI v Břehové ulici v Praze od 9 hodin. Řečníci se zaměří na aktuální stav vývoje SMR v Česku i ve světě, strategické záměry v oblasti SMR a zapojení českých společností a univerzit do těchto projektů. Konferenci zahájí rektor ČVUT Vojtěch Petráček a výkonný ředitel společnosti ALVEL, a.s., Josef Běláč. Úvodní slovo pronese ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Vlček.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných. Většina uváděných zjištění vychází ze souboru dat reanalýzy ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Stále extrémnější výkyvy počasí a nejteplejší roky v historii měření vyžadují zavedení klimatických opatření, které pomohou zmírňovat nepříznivé dopady na veřejné zdraví i státní rozpočet. Jak vyčísluje odborná mezinárodní studie, na níž se podílelo Centrum pro dopravu a energetiku, rychlé snižování emisí skleníkových plynů by už do roku 2030 České republice přinesly až 439 miliard korun, což odpovídá 6,8 % našeho ročního HDP. Přestože náklady na zavedení klimatických opatření do praxe budou krátkodobě vysoké, zdrženlivost či úplná nečinnost nás bude stát ještě daleko více. Oproti tomu každá koruna, kterou ČR investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát.

Třinecké železárny, jediný výrobce oceli v Česku, stojí před svou největší investicí v moderní historii. Kvůli splnění cílů Green Deal musí změnit stávající technologii výroby oceli. Výsledkem bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % oproti roku 1990. Jde o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století.

Laboratoř inteligentních mobilních a energetických systémů pro udržitelnost (LIMESS) z FEL ČVUT slaví významný úspěch. Na prestižní konferenci NeurIPS 2024, která patří ke světové špičce v oblasti umělé inteligence a konala se v prosinci v kanadském Vancouveru, tým vědců představil průlomový generativní model pro predikci poptávky po dobíjení elektromobilů na veřejných nabíjecích stanicích. Tento inovativní přístup, zaměřený na využití umělé inteligence (AI) pro optimalizaci infrastruktury nabíjení elektromobility, vzbudil široký zájem odborné veřejnosti.

Rok 2024 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující. Prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období.

Vídeň na konci loňského roku dokončila svou první cykloulici inspirovanou nizozemským vzorem. Projekt přinesl na ulici Argentinierstraße bezpečné sdílení vozovky mezi cyklisty, auty i pěšími, zároveň vylepšil veřejný prostor díky nové zeleni a prvkům pro ochlazování okolí.

Plasty. Všudypřítomný materiál, který má negativní dopad na životní prostředí během celé své existence. Při výrobě, během používání i při likvidaci nebo rozpadu. Mezinárodní plastová úmluva by mohla podle ekologické organizace Arnika zásadně pomoci k řešení těchto problémů. Jenže dohoda naráží na nechuť několika zemí těžících ropu regulovat výrobu plastů.