Botanik Václav Větvička vydal v loňském roce další knihu svých rozhlasových promluv. Tentokrát se v ní soustředí výhradně na rostliny. Sice v ní průhlednými fóry nadbíhá čtenářům stejně jako v jiných svých knížkách, hlavní náplní jeho vyprávění ale zůstávají nadmíru zajímavé postřehy o životě rostlin a o jejich vnímání lidmi. Je to půvabná knížka.

Přemýšlení o kolapsech společností v souvislosti s jejich životním prostředím je ve světě věnována docela silná pozornost. Rozhodně silnější než v České republice. I tady se ale časy mění. Nakladatelství Academia vydalo v loňském roce český překlad vynikající knihy Jareda Diamonda Kolaps. Proč společnosti zanikají a přežívají a nakladatelství Dokořán přišlo se sborníkem Něco překrásného se končí, který usiluje o to, stát se tuzemským základem výzkumu kolapsů. Především Diamondovu knihu nemůže čtenář se zájmem o životní prostředí minout, i český sborník ale přináší dost podnětů k zamyšlení.

Informací a rad o tom, jak ekologicky šetrně prát, uklízet nebo umývat nádobí, je internet plný. Stačí si zadat vhodně zvolené heslo nebo navštívit ty správné webové stránky.

Dlouhá léta jsem si říkal, že by bylo skvělé, kdyby někdo připravil knihu, v níž by uceleně představil národní parky – když ne světa, tak aspoň Evropy. Ano, spousta knížek na tohle téma vychází, vždycky si ale autor vybere jen pár parků (nejhezčí, největší apod.) a zbytek, tedy naprostou většinu chráněných území, nechá stranou. Ne tak Miloš Anděra. Díky nakladatelství Slovart vydal skutečně kompletního encyklopedického průvodce po evropských národních parcích. Je to úžasná kniha.

Na konci minulého roku vyšla další knížka geologa a esejisty Václava Cílka. Čtenáři Ekolistu jeho texty nejspíš znají, protože se jim pravidelně věnujeme (viz Ekolist 03/2007, 02/2006, 04/2005, 04/2003). Člověk by už skoro radši psal o něčem jiném než o Cílkovi. Jenomže on je další soubor jeho většinou už v tisku dříve publikovaných článků, tentokrát nazvaný „dýchat s ptáky“, zase jednou z nejlepších knih, jaké o životním prostředí v uplynulém roce vyšly.

V těchto dnech stojí za to zajít v Brně na dvě výstavy spojené s přírodou, v obou případech zajímavým a originálním způsobem. Přesto je každá výstava zcela jiná co do velikosti, použitých technik, zaměření, ale i úrovně „výstavnického umění“.

V září a říjnu vyrážejí po celém světě obdivovatelé ptáků do přírody a těší se, že zahlédnou druhy, s nimiž se jinak téměř nemají šanci setkat. Stěhovaví ptáci se totiž v hojném počtu přesunují na svá zimoviště a v České republice je tak možné snadněji než jindy vidět třeba orlovce říčního, jespáka obecného nebo kulíka písečného. Akcí se v přibližně 40 zemích koná tolik, že je první říjnový víkend dokonce nazýván světovým Festivalem ptactva. Pozorování ptáků je i v ČR docela oblíbené, proto není od věci připomenout si několik původních českých publikací, které se v poslední době ptákům a údajům o jejich výskytu na našem území věnovaly.