ČlánkyVáclav Cílek – krajina, energie, civilizace a přelévání bohů19.4.2010 | Jan Stejskal
Geologovi a mimořádně zdatnému popularizátorovi vědy Václavu Cílkovi loni na podzim vyšla kniha Krajina z druhé strany. Jde o soubor textů, které plánoval vydat později, ovšem nakonec je dal dohromady u příležitosti předání Ceny Vize 97, což je ocenění, které každý rok uděluje Nadace Dagmar a Václava Havlových. Půdorys knihy je podobný několika minulým Cílkovým knihám – jde o shrnutí kratších esejů rozdělené do tří částí, z nichž ta první je spojená především s fyzickým světem venku, druhá se zaměřuje spíše na současnou společnost a ve třetí jsou texty, které se zabývají spiritualitou. Kam tedy Václav Cílek vede své čtenáře tentokrát?
August Bedřich Piepenhagen: Chvála zpustlé krajiny27.3.2010 | Karel Stibral
Jakkoli někdy budí Národní galerie diskuse svým přístupem k umělcům 20. století, nelze ji upřít, že starší české či v Čechách tvořící umělce se snaží veřejnosti prezentovat na poměrně důstojných výstavách. A to nejen obecně známé tvůrce, jako byli Václav Hollar či Mikoláš Aleš, ale i ty širší veřejnosti poněkud skrytější, jako byli například Wilhelm Riedl, Otakar Lebeda či August Bedřich Piepenhagen. Právě Piepenhagenovi a jeho dcerám je věnována výstava, která na Pražském hradě potrvá až do konce dubna. Pomineme-li výstavu v Hlinsku v roce 2004, je dílo Piepenhagenových na větší výstavě prezentováno po velmi dlouhé době padesáti let a rozhodně stojí za vidění. August Bedřich a jeho dvě dcery mohou totiž nabídnout divákovi celkem reprezentativní ukázky romantického krajinářství.
Úryvek - Rolník a krajina16.3.2010 | Miloslav Lapka a Miroslav Gottlieb
Úryvek z knihy Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolníků, strana 47-48, část kapitoly Hospodaření a krajina.
Dominantní vztah k půdě, k vlastní zemi, k její přírodě a krajině je obvyklým znakem celé evropské rurální kultury. Specifikou naší země je, že tento vztah byl prožíván v české společnosti ještě o něco silněji. To bylo způsobeno ztrátou národní samostatnosti od XVII. století. Vztah k půdě, k zemi, k přírodě a ke krajině jako by nahrazoval vztah k vlastní politické samostatnosti, která se uskutečnila až po první světové válce. Proto byla láska ke krajině, k půdě, k české přírodě pociťována po staletí jako určitý zástupný znak národní samostatnosti. Fombelleovi malí velcí hrdinové5.2.2010 | Zdeňka Vítková
Richard Long - Chůze jako umění4.2.2010 | Karel Stibral
Současné výtvarné umění se už dlouho nesnaží pouze o nápodobu přírody ani o pouhé zkrášlení lidského okolí. Usiluje spíš o objevení nových možností, jak vnímat a prožívat svět. Ve vztahu k přírodě a zvlášť ke krajině je to především land art, který se pokusil otevřít nové hranice naší vnímavosti vůči krajině a posunout hranice umění. V minulosti jsme se v Ekolistu mnohokrát zabývali uměním zobrazujícím přírodu, případně estetickým postojem ke krajině, většinou jsme však zůstávali u umění tradičního, nebo alespoň na tradičním pojetí obrazu a sochy založenému, a nepouštěli se do tohoto současného směru. Rádi bychom tento dluh aspoň trochu splatili, proto představujeme dílo jednoho z nejvýraznějších britských umělců, Richarda Longa (*1945), který v mnohém ukázal originální přístup k umění i ke krajině. K jeho představení ostatně vybízí i skutečnost, že v loňském roce po dlouhé době proběhla v londýnské Tate Gallery jeho retrospektivní výstava.
Úryvek - Přírodní kapitalismus13.1.2010 | Paul Hawken a kol.
Úryvek z knihy Přírodní kapitalismus, začátek kapitoly Investování do přírodního kapitálu
Ten nejzákladnější politický důsledek revoluce v produktivitě zdrojů je jednoduché nahlédnout, ale nesnadné provést. Potřebujeme sice postupně, ale rozhodně transformovat cukrátka a biče, které řídí a motivují byznys. To v podstatě znamená revidovat systém daní a dotací – tedy mechanismus, který je nejvíc zodpovědný za neustálé přeuspořádávání finančních toků a jenž determinuje sociální, ekonomické a ekologické výstupy tím, že na ně uplatňuje podpory a penále, jež jsou výsledkem politické volby. V dnešním světě existují silné ekonomické podněty, proč „stahovat investice“ z přírodního kapitálu. I když vlády, neziskové organizace, půdní fondy a další aktéři vehementně usilují o ochranu a obnovu živých systémů, nedokáží s rychlostí jeho destrukce držet krok. Jsme přesvědčeni, že už víme, jak „investovat“ do přírodního kapitálu – činí tak tisícovky skupin po celém světě. Čemu jsme se však nenaučil, to je otázka, jak vést naši ekonomii tak, aby se podařilo degradaci nejprve zastavit a potom zvrátit.
Úryvek - Překročení mezí9.12.2009 | Meadowsová, D.H.; Meadows, D.L.; Randers, J.
Úryvek z knihy Překročení mezí, kapitola "Další revoluce: Trvalá udržitelnost", strana 240-242
Pro kohokoli je dnes nemožné popsat svět, který by se mohl vyvinout z revoluce trvalé udržitelnosti, tak jako by bylo pro zemědělce v roce 6 000 před naším letopočtem nemožné představit si současnou Iowu nebo jako by bylo pro anglického horníka v roce 1750 nemožné představit si montážní linku Toyoty. Nejvýše může kdokoliv o revoluci trvalé udržitelnosti říci, že podobně jako ostatní velké revoluce by mohla vést k obrovským ziskům i ztrátám. I ona by mohla změnit tvář Země a základy lidského sebepoznání, lidských institucí a kultur. Podobně jako ostatní revoluce bude potřebovat staletí k tomu, aby se plně rozvinula, ačkoli věříme, že je již na cestě a že její další krok je potřeba neprodleně, aby mohlo dojít k revoluci místo kolapsu. |
zprávy z kultury nejnovější nejčtenějšíFestival Jeden svět v Praze nabídne kromě filmů i ekodílny nebo cyklojízdu3.3.2017 01:06 | zv
Přibližně tři stovky lidí v Ostravě demonstrovaly za čistý vzduch24.2.2017 10:00 | David Moravec
V zoo ve Dvoře Králové se letos rozsvítil vánoční baobab15.12.2016 10:15
Šumavský park vydává dvě knihy představující přírodu Šumavy5.12.2016 19:18 | Lada Pešková
reklama |