Mnoho lidí netuší, jak pestrá a cenná je květena v bezprostředním okolí jejich domovů. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto v Lednici rozvíjí osvětové aktivity zaměřené na biodiverzitu rostlin a význam domácích druhů pro krajinu i okrasné zahradnictví. Vybrané plané rostliny odborníci vysadili přímo ve veřejném prostoru obce, aby se s nimi mohli zblízka seznámit místní obyvatelé i návštěvníci.

Mohou sedimenty na březích šumavských potoků představovat ekologické riziko při obnově vodních toků? Odpověď na to hledali odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), kteří během dvouletého výzkumu analyzovali břehové sedimenty pěti levostranných přítoků Vltavy mezi Volary a Želnavou. Výsledky ukazují, že chemické složení sedimentů ovlivňuje nejen lidská činnost, ale také geologická stavba území a historie krajiny. Získaná data budou důležitým podkladem pro plánované revitalizační zásahy v Národním parku Šumava.

Jedle bělokorá patří svou strategií růstu mezi nejvýznamnější evropské jehličnany a je považována za ukazatele vysoké ekologické stability a diverzity lesního ekosystému. V přirozené dřevinné skladbě bývala významnou dřevinou na území střední Evropy. V České republice však postupem času její zastoupení klesalo až na současných 1,3 %.

Jak vypadá krajina, kterou po staletí utvářeli lidé v souladu s přírodou? Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) vytvořili unikátní mapu území s pravděpodobným výskytem historických kulturních krajin v České republice. Výsledky ukazují, že na více než čtvrtině rozlohy státu lze stále nalézt zachované stopy tradičního hospodaření, historických rybničních soustav, vinohradů, poutních míst, sadů či krajiny s jemnou mozaikou polí a mezí.

Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.

Rok 2026 vyhlásil Český svaz ochránců přírody Rokem hořců, aby upozornil na ohrožení a nutnost ochrany těchto krásných rostlin a s nimi i druhové rozmanitosti celé naší přírody. Právě druhá půlka léta a začátek podzimu je obdobím, kdy většina našich hořců a hořečků kvete, a je tedy ideálním časem vydat se za nimi na výpravy.

Každý rok na jaře vyrážejí členové ochranářských spolků do terénu, aby pomohli obojživelníkům překonat rizikové úseky silnic. Bez jejich pomoci by zvířata nedorazila do míst rozmnožování a tisíce z nich by skončily pod koly aut. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) proto v rámci národního programu Ochrana biodiverzity finančně podporuje stavbu dočasných záchranných bariér a přenášení obojživelníků k vodním plochám. Letos se takto povedlo zachránit více než 36 tisíc jedinců.

Letos opustilo hnízdiště v Jeseníkách nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Hnízdilo 22 párů a vyvedlo rekordních 46 mláďat. Počet párů je stejný jako v předchozím roce, ale počet mláďat je oproti roku 2025 o sedm vyšší. Toto číslo meziročně kolísá, například v roce 2024 to bylo jen 32. Pro stabilitu populace je nejdůležitější, že počet hnízdících párů neklesá. Za čtvrtstoletí sledování od roku 2001 jeseničtí sokoli vyvedli celkem 506 mláďat.

Výzkumy z Česka, Kanady i Anglie ukazují, že bobři pomáhají udržet vodu v krajině. Studie deseti českých bobřích mokřadů ocenila přínos jedné hráze pro zadržování vody a ukládání uhlíku v průměru na dva miliony korun. Pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR ji zpracovali experti z České zemědělské univerzity v Praze.

Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil obrovské mezery v tom, nakolik známe tropickou přírodu.