Český svaz ochránců přírody získal oficiální povolení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského pro sběr a produkci regionálního osiva ze šumavských lokalit. Může tak svou regionální luční směs poskytovat dalším zájemcům v celé oblasti Šumavy. Rozšiřuje tím okruh aktivit, kterým se věnuje v rámci svého programu Obnova tradičních luk.

Záhlinické rybníky u Hulína se v letošní zimě staly místem setkání dvou velmi vzácných ptačích druhů. Jde o kolpíka bílého a labuť zpěvnou. Kolpík bílý se zde objevuje výjimečně a to pouze v hnízdním období, protože na zimu odlétá do Afriky. Labuť zpěvná naopak hnízdí na severu Evropy a u nás se vyskytuje ojediněle v době tahu.

V chráněné krajinné oblasti Brdy přibylo patnácté maloplošné zvláště chráněné území – přírodní památka Kočka. Území o rozloze 16 hektarů je na první pohled nenápadným vrcholem nedaleko známých Padrťských rybníků. Hluboko pod povrchem však ukrývá jedinečné naleziště zkamenělin. Vyhlásila je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Sezóna 2025 byla pro vzácného dravce motáka lužního jednou z nejnáročnějších. I přes kritický nedostatek přirozené potravy (hraboše polního) se díky intenzivní práci ochránců v Olomouckém kraji podařilo úspěšně z hnízd vyvést 125 mláďat. Radost z výsledků však kalí záměrné ničení hnízd ze strany vandalů.

Navázání dlouhodobější spolupráce v oblasti dendrochronologie se rýsuje mezi Ústavem nauky o dřevě a dřevařských technologií a univerzitami v Tel Avivu a Haifě. Zaměřena bude na dendrochronologický výzkum a paleoklimatické studie založené na analýze stromových letokruhů, především pistácie druhu Pistacia atlantica. První vývrty přímo v Negevské poušti brněnští výzkumníci provedli již na sklonku loňského roku.

Český svaz ochránců přírody na konci ledna uzavřel svou vánoční darovací kampaň Ježíšek pro přírodu. Lidé z celé České republiky podpořili přímým finančním darem nebo nákupem tematického dárkového certifikátu zejména péči o zvířata v záchranných stanicích a také ochranu našich původních lesů, pomoc obojživelníkům při jejich jarním putování za rozmnožováním nebo péči o lokality zasažené těžbou. Pomoci přírodě je možné po celý rok.

V posledních dvou dekádách došlo na území České republiky k bezprecedentnímu nárůstu ploch kalamitních holin, které vznikly v důsledku gradace lýkožrouta smrkového, větrných polomů a vln sucha. Rozloha holin dosahuje desítek tisíc hektarů a představuje zásadní problém pro obnovu lesa, zajištění ekosystémových služeb i hospodářských funkcí. Pro opětovný návrat lesa je proto nutné kreativně využívat různé obnovní postupy a celou škálu různých druhů dřevin, včetně tzv. pionýrských či přípravných.

Rozsáhlé holiny vzniklé po větrných a kůrovcových kalamitách představují zásadní výzvu pro obnovu lesa v České republice. S ohledem na velmi různorodé ekologické podmínky není vhodné využívat jeden dominantní způsob obnovy. Proto se v lesnické praxi stále více prosazuje využívání širší škály postupů, které kombinují umělou a přirozenou obnovu a umožňují flexibilně reagovat na místní stanovištní podmínky.

Zářezy v červenavé hlíně, prudké svahy a desítky metrů hluboké jizvy v krajině. Procházet se tu je zážitkem a pohled je to mimořádný. Proto také Kaňony v Providence v severoamerické Georgii navštíví ročně na 300 000 turistů. Zdaleka ne všichni jsou si vědomi, že se tu nekoukají na dílo přírody.

Poškozené kamenné stupně v jihomoravském potoce Besének na Tišnovsku se dočkaly obnovy. Stupně stabilizují dno koryta toku a brání erozi půdy. Hlavně ale mají kamenné stupně v korytě toku zpomalit proud velké vody a bezpečně ji převést.