Osevní směsi používané při obnově květnatých luk by měly respektovat genetický původ rostlin. První výsledky výzkumu Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK ukazují u sedmi dosud analyzovaných lučních druhů genetické rozdíly ve směru východ–západ. Naopak výrazné krajinné prvky, například horské celky, nemají na genetickou příbuznost populací takový vliv, jak se dříve předpokládalo. Na základě analýzy DNA vědci vytvářejí komplexní mapy genetické proměnlivosti, které mají pomoci určit, odkud je vhodné získávat osivo pro obnovu luk v jednotlivých oblastech.

Rozpad smrkových porostů, jenž proběhl v posledních decenniích napříč střední Evropou, má zásadní dopad na lesnický sektor. Zatímco hospodářské důsledky kalamity jsou celkem dobře známy a veřejně diskutovány, o jejích dopadech na chráněná území toho víme zatím méně.

Extrémní pokles hladiny Slapské přehrady a s ním spojené úsilí dobrovolníků na záchranu zdejších vzácných škeblí, které koordinuje Český svaz ochránců přírody, odhalily další nebezpečí, které je ohrožuje. Je jím invazivní mlž slávička mnohotvárná. Teprve pokles hladiny odhalil, že tu její populace skrytě narostla do mnohamilionových počtů.

Krkonošská tundra se v posledních desetiletích rychle mění. Na hřebenech ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, keříčků, vysokých trav a bylin. Rozšiřuje se mimo jiné borovice kleč, vřes nebo borůvka a tyto druhy vytlačují unikátní chladnomilnou flóru. Zarůstání tundry souvisí mimo jiné s měnícími se klimatickými podmínkami. Správa KRNAP změny dlouhodobě sleduje a hledá odpověď na otázku, kde těmto změnám ponechat volný průběh a kde naopak kvůli ochraně vzácných druhů cíleně zasáhnout.

Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.

Uhlík je základním stavebním prvkem živé hmoty. Zároveň je součástí oxidu uhličitého, který je významným skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování a jehož koncentrace v atmosféře se zvýšily od předindustriálního období (r. 1750) do současnosti asi o 45 %.

Vzácný dravec orlík krátkoprstý se objevil v národní přírodní památce Lom ČSA na Mostecku. Tento středně velký dravec specializovaný na lov hadů a dalších plazů obývá zejména teplé, suché stepní a polopouštní krajiny. Hnízdí hlavně v severní Africe, Asii a jižních částech Evropy. „V České republice nehnízdí a je velmi vzácným druhem,“ říká Michal Porteš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Návrat bobra evropského do české krajiny patří k úspěchům druhové ochrany. Jako tzv. ekosystémový inženýr významně ovlivňuje prostředí vodních toků a nádrží. V intenzivně využívané rybniční krajině však jeho aktivita může současně poškozovat břehy a hráze, zaplavovat okolní pozemky nebo zasahovat do dřevinných porostů. Studie vědců z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ukazuje, že základem předcházení konfliktům je podrobný monitoring a řešení přizpůsobené konkrétní lokalitě.

Jak vybrat stromy a byliny, které budou odpovídat charakteru českého venkova? Kde hledat staré ovocné odrůdy a jak pečovat o historické zahrady a parky? Odpovědi přinášejí webové stránky Venkovská zeleň, na nichž Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zpřístupňuje odborné metodiky, specializované mapy a další výsledky svého výzkumu. Bezplatně je mohou využívat obce, projektanti, správci zeleně, studenti, pedagogové i zájemci o krajinu a zahradní tvorbu.

Přemnožení podkorního hmyzu na smrku v roce 2025 ve střední Evropě (Rakousku, Česku, Německu, Polsku a Slovensku) významně pokleslo. Celkově bylo evidováno 11,5 mil. m3 napadené hmoty, v roce 2024 se jednalo o téměř dvojnásobek (21 mil. m3).