Bezpečně přes silnice. I tak by se daly shrnout výsledky letošních záchranných transferů obojživelníků, na jejichž ochranu se zaměřil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v roce 2025. Díky spolupráci místních organizací a nasazení desítek dobrovolníků se v letošním roce na silnicích po celé Republice podařilo zachránit 38 512 obojživelníků. V rámci 12 projektů podpořených v rámci Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity byly pomocí dočasných zábran zabezpečeny nejrizikovější úseky silnic v celkové délce přes šest kilometrů.

Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují dvě nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kriticky ohrožený modrásek komonicový žije v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty už jen na několika místech. Dříve byl přitom rozšířen po celé České republice, dnes jsou Bílé Karpaty společně s Pálavou jeho posledním tuzemským útočištěm. Vymizel především kvůli tomu, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit. Regionální akční plán na jeho záchranu nyní schválila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Mapa čapích hnízd se pozvolna zaplňuje oranžovými tečkami, které označují hnízda s právě vylíhlými mláďaty. Lidé pozorovali čapí mláďata již na 164 hnízdech; většina zbývajících párů sedí na vejcích. K pozorování čapích rodin však někteří lidé používají drony. Tím ptáky ruší v kritickém období hnízdění a mohou dokonce ohrozit celé hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje, že se jedná o porušení zákona, a apeluje na veřejnost, aby se zejména v době hnízdění chovala v blízkosti hnízd ohleduplně a čápy nerušila.

Největší skupina dobrovolníků za poslední čtyři roky odstraňovala tento pátek v milovické rezervaci velkých kopytníků invazní lupinu mnoholistou. Na čtyři desítky pracovníků společností Kooperativa a Takeda se domluvilo na společném zapojení do obnovy místní přírody.

Po dlouhých 13 letech se v přírodní rezervaci Bučiny u Rakous v chráněné krajinné obalsti Český ráj znovu podařilo nalézt vzácnou a silně ohroženou orchidej korálici trojklannou. Během letošního mapování napočítali botanici Agentury ochrany přírody a krajiny ČR celkem 85 rostlin. Dokládá to mimořádné přírodní hodnoty tohoto chráněného území.

Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však jako vědní obor kvůli nedostatečnému financování postupně zaniká. Vědci Botanického ústavu AV ČR se proto připojují k evropskému projektu, který si klade za cíl upozornit na význam této vědní disciplíny.

Už počtvrté se veřejnost po celé České republice zapojí do velkého víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, známého jako Biosmršť. Akce proběhne od pátku 23. do neděle 25. května 2025 a jejím cílem je získat aktuální data o výskytu vybraných druhů, které nejsou pro naši přírodu původní. Některé z nich se již dokonce staly druhy invazními, rychle se šíří a mají negativní vliv na naše původní druhy.

Může se to zdát jako paradox: Tam, kde burácí tanky, přežívají vzácné druhy. Řízené projíždění nejen vojenskou technikou významně přispívá k ochraně ohrožených druhů v opuštěných vojenských prostorech, zjistila studie vědců z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a spolku Beleco.

Na první pohled krásný exotický strom, který je ve skutečnosti ekologickým problémem, se kterým si nevíme rady – to je pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Proč je tak škodlivý a proč je těžké ho zlikvidovat?