Letos poosmé se udělovala Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Již tradičně na konferenci Vybrané problémy naší přírody a krajiny, která se tentokrát zaměřila na nové přístupy k péči o přírodu.

Nenápadný nízký keřík s výrazně růžovými květy a intenzivní vůní patří mezi nejohroženější rostliny české přírody. Lýkovec vonný v posledních desetiletích z krajiny rychle mizí. Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) nyní společně s dalšími partnery zkoumají jeho genetickou rozmanitost, změny prostředí i možnosti pěstování, aby připravili podklady pro program, který může tento vzácný druh pomoci zachránit. Jejich výzkum potrvá do roku 2028.

Malí křižáci rodu Cyclosa z Peru a Filipín přišli s nečekanou obranou proti predátorům: ve svých sítích si vytvářejí nadrozměrné atrapy sebe sama. Tyto falešné siluety většího pavouka matou vážky, ptáky i další lovce a dávají drobným pavoukům šanci přežít období, kdy jsou nejzranitelnější.

Přírodní rezervace Kamenný vrch v Brně je známá především jako lokalita s jednou z největších populací koniklece velkokvětého ve střední Evropě. Každé jaro zde rozkvétají desítky tisíc těchto nápadných fialových květů, které přitahují pozornost nejen odborníků, ale i široké veřejnosti.

V lesích a horách karpatského oblouku žijí tři z nejikoničtějších evropských druhů – vlk, rys a medvěd hnědý. Tyto velké šelmy se pohybují na rozsáhlých územích, která dalece přesahují hranice jednotlivých států. Zatímco šelmy hranice neznají, ochrana přírody se jimi dosud často řídí. Dlouhodobé přežití velkých šelem v Karpatech proto závisí na úzké spolupráci napříč celým regionem.

Dva inkubační boxy s jikrami pstruha potočního instalovali v únoru vodohospodáři z Lesů České republiky se zástupci libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR do Ludvíkovského potoka a pravostranného přítoku řeky Smědé poblíž Černous. Chtějí tak podpořit populaci původního živočišného druhu.

Období od března do poloviny dubna je zásadní pro ochranu vzácných hořečků. Zatímco dříve péči o lokality s jejich výskytem zajišťovala pastva, dnes nastupují na mnoha místech ochránci přírody s železnými hráběmi nebo vertikutátory. Právě na nutnost ochrany těchto ohrožených druhů rostlin a míst, která obývají, upozorňuje letos Český svaz ochránců přírody svou kampaní Rok hořců. Veřejnost se může zapojit dobrovolnou pomocí přímo v terénu.

Výskyt a šíření nepůvodních, potažmo invazních druhů rostlin i živočichů má neblahé dopady na původní druhy a představuje globální problém. Vedle přeměny a úbytku přirozeného prostředí patří k hlavním faktorům ohrožujícím stávající biologickou rozmanitost původních ekosystémů. Invazního mývala severního zaznamenali nedávno v přírodním areálu Zoo Ostrava, který je útočištěm pro řadu volně žijících organismů, kde plení vzácné vodní živočichy, a páchá tak nezvratné změny.

Dnešní krajina, výrazně pozměněná člověkem, čelí tiché hrozbě. Jsou to nepůvodní invazní rostliny, které jsme si sami přivezli ze světa jako okrasné a hospodářské druhy. Mezi ně patří i invazní dřeviny, které představují vážné riziko pro naši přírodu – vytlačují původní druhy a narušují křehké ekosystémy.

Jihočeská krajina a Horní Rakousko ukrývají jedny z nejcennějších přírodních klenotů střední Evropy – mozaiku luk, lesů a mokřadů, kde po staletí nacházely domov stovky druhů rostlin. Jenže toto bohatství tiše mizí. V posledních desetiletích zde druhová rozmanitost rostlin alarmujícím tempem klesá a s ní se vytrácí i tvář krajiny, kterou znaly generace před námi. Právě proto vznikl přeshraniční projekt „Rostliny podél hranice" s ambicí tento znepokojivý trend zastavit.