Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap.

Dávno předtím, než lidé obsadili evropský kontinent a přetvořili zdejší krajinu k naplňování svých potřeb, byli jednou z hlavních sil formujících přírodní ekosystémy velcí kopytníci jako zubr evropský, divoký kůň nebo los evropský. Tito býložravci utvářeli a udržovali tehdejší mozaiku různorodých otevřených stanovišť v jinak lesnaté krajině. Avšak, když lidé započali osídlovaní Evropy a podmaňování její divoké přírody, netrvalo dlouho a původní druhy, především velcí savci, začaly mizet v rekordním tempu. Dnes je to již několik staletí od dob, kdy byli losi evropští běžnou součástí mnoha zemí, včetně Slovenska.

Nebeská koza neboli bekasina otavní je ptačí druh, zástupce bahňáků. Tohoto nenápadného bílo-hnědého ptáčka o velikosti kosa můžeme dobře poznat podle nápadně krátkých nohou a úzkého tenkého zobáčku. Tajemné lidové označení „nebeská koza“ pak odkazuje k unikátnímu zvukovému projevu, díky kterému je tento druh nejen nepřehlédnutelný, ale také velmi populární.

Česká republika, včetně Národního parku Šumava, zažívá velmi suché období. Počínající jaro sice ozelenilo krajinu, ale podle aktuálních dat každá oblast Šumavy trpí určitým stupněm sucha. Situace není jednoduše řečeno v normálu. A má svá rizika.

Mezi únorem a dubnem letošního roku byli v Rychlebských horách postupně nalezeni čtyři mrtví vlci v katastru Horních Skorošic a Horní Lipové. Jde zřejmě o příslušníky jedné smečky, kteří byli zaznamenáni na podzim 2024 na fotopasti Hnutí Duha Šelmy (viz foto).

Předosevní příprava semen a jejich expedice do lesních školek je teď na jaře v Semenářském závodě Lesů ČR v Týništi nad Orlicí v plném proudu. Sazenice vypěstované z tohoto osiva využívá většina vlastníků a správců lesů v zemi.

Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Jsou to jakési „popelky“ české krajiny. Neudržované plochy městské zeleně jsou vnímány jako zapomenuté, zanedbané, leckdy i nežádoucí. Přesto jsou významné pro zachování biologické diverzity a mohou sehrát klíčovou roli i v adaptaci měst na klimatické změny. Jejich potenciál nyní zkoumají vědci a vědkyně hned z několika českých institucí v projektu MAGDES.

S příchodem jara a probouzením luk ze zimního spánku se na krkonošských loukách opět můžete potkávat s terénními pracovníky Správy Krkonošského národního parku, s tzv. pracovní skupinou. Jejich nepostradatelná činnost je klíčová pro podporu hospodaření a vede k zachování biodiverzity a charakteristického rázu našich luk.

Ochránci přírody z Břeclavi nabízí zájemcům možnost nahlédnout a poodhalit taje života jedné z našich sov - kalousů ušatých. S využitím kamer s nočním viděním instalovaných k jejich hnízdu sledují výchovu mláďat a chování těchto zajímavých a užitečných živočichů. Přenos je umístěn na www.budkyonline.cz a je doplněn o komentované videozáznamy s těmi nejzajímavějšími situacemi.