Lenka Pocová vede odbor životního prostředí na mariánskolázeňském městském úřadu. Pracuje u stejného stolu, u kterého kdysi její manžel Pavel Poc začal boj s bolševníkem. S manželem i nadále úzce spolupracuje. „I když je europoslanec a má jiné starosti, bolševník ho nepustil. Je to takové naše rodinné hobby,“ říká s úsměvem Lenka Pocová. O zápasu s invazní rostlinou, která se může velmi rychle šířit a likvidovat původní druhy, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Dlouholetý dopravní aktivista a zakladatel organizace Děti Země Miroslav Patrik se stal minulý týden poradcem ministra dopravy Víta Bárty. O tom, proč nabídku přijal, zda bude stahovat žaloby podané na ministerstvo dopravy a zda ministerstvo svou nabídkou nechce umlčet svého nejhlasitějšího a nejzatvrzelejšího kritika mluví v rozhovoru pro Ekolist.cz Miroslav Patrik.

Jan Zeman s manželkou Hankou patří mezi vyznavače zdravého životního stylu a již 10 let se věnují oblasti biopotravin. V současné době vlastní Jan Zeman Biopekárnu Zemanka, která každý den produkuje desítky kilogramů sušenek. S Janem Zemanem jsme hovořili o biopotravinách, dotacích pro ekozemědělce a o spotřebitelské mentalitě.

O nelehkém rozhodování hydrometeorologů, o tom, jak funguje informování o riziku povodní, proč letos na Liberecku selhala komunikace nebo o důležitosti obyčejné intuice jsme hovořili s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Ivanem Obrusníkem.

Pavel Poc (ČSSD) je jediným biologem mezi českými europoslanci a přírodě a životnímu prostředí se věnuje i v Evropském parlamentu (EP). V obsáhlém a na politika i dost otevřeném rozhovoru vysvětluje, proč EU nesplní žádný ze svých cílů na ochranu biodiverzity a proč jsou povolenky na vypouštění emisí nebo rybolov cestou do pekel. Nevyhýbá se však ani vyprávění o lobbingu v parlamentu nebo o ošklivé šmouze, kterou v české politice zanechal Václav Klaus.

Státům EU se nepodařilo splnit cíl zastavit do roku 2010 ubývání biologické rozmanitosti na svém kontinentu. Může se to podařit do roku 2020? Na otázky Ekolistu.cz odpovídá Ladislav Miko, který má v Evropské komisi právě ochranu přírody na starosti.

Jak vypadala česká krajina v pravěku? Měl na ni člověk spíš příznivý, nebo záporný vliv? Dají se v jejím vývoji najít období, která bychom mohli nazvat kolapsy? A jak je to s kolapsy společností obecněji – může na ně mít vliv vztah lidí ke svému přírodnímu prostředí? Proč se zhroutily společnosti v severní Africe? V rozsáhlém rozhovoru se těmto otázkám věnuje biolog Petr Pokorný, který se zabývá historickou ekologií a zúčastnil se několika expedic do severní Afriky.

Ve čtvrtek 10. prosince 2009 v posluchárně České zemědělské univerzity proběhla přednáška na téma „Proč potřebujeme chránit divočinu“. Možná trochu překvapivě nepřednášel žádný biolog, ale kybernetik - Juraj Lukáč. Přednášku pořádalo Hnutí Duha.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) dochází k významným změnám - připravuje se rozšíření jeho nejcennějších zón na skoro polovinu území parku, zároveň se připravuje i rozšíření lyžařských areálů na úkor lesů. Nejen o tom, ale i o zákazu pohybovat se volně v I. zóně parku, o výstavbě apartmánových bytů nebo o snaze být blíže návštěvníkům parku mluví v rozsáhlém rozhovoru ředitel KRNAP Jan Hřebačka.

"Hodně rozšířeným nedorozuměním je představa, že Spojené státy jsou nekonečně rozlehlá země, a tím pádem je jednoduché mít tam divočinu. Jenomže ve Spojených státech jsou místa, kde je divočina chráněna ve velmi hustě obydlených oblastech - třeba ve státě New York. I na místech, kde byla divoká příroda kdysi poškozena a musí se teď zotavovat – jako je třeba stát Vermont, který byl kdysi celý odlesněn –, jsou dnes chráněné divoké lesy. Když se podíváte na mapu fragmentace světa, tak krajina na východě Spojených států vypadá podobně rozdrobeně jako mnoho oblastí v Evropě," říká v rozhovoru kanadský obhájce divočiny Harvey Locke a dodává: "Podle mě není žádný důvod, proč byste nemohli mít divočinu i tady v Evropě."