"Hlavní problémy čistoty Dunaje jsou velká města a průmyslový odpad. Kolegové biologové ale zároveň s potěšením zjišťovali, že příroda má sílu se zotavovat a občas byli až překvapeni, jak bohatý a pestrý život v Dunaji nacházeli," říká Hana Hudcová z brněnské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M., která se jako jediná z ČR vloni zúčastnila vědecké expedice Společný průzkum Dunaje 2. V rozhovoru vypravuje nejen o vědecké práci na lodi, ale i o problémech, s kterými se musí řeka vyrovnávat, a o přírodě kolem toku.

"Normální příroda je velmi dynamická a spousta zvířat funguje tak, že stopuje okamžité děje, které se v ní odehrávají. Naše ochrana přírody je naproti tomu statická - my si vymyslíme nějaké stanoviště a v takovém stavu ho chceme udržet. Velmi častým jevem pak je, že máme chráněné území, ale populace, kvůli které jsme území začali chránit, žije těsně vedle nebo na jeho hranici," říká v rozhovoru Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který se podrobně věnuje motýlům České republiky. Nemluví přitom jen o nich, ale vůbec o problémech české ochrany přírody. A nebojí se formulovat jasně: "Řeknu to ještě jednou a naprosto vážně: agronvironmentální a lesoenvironmentální dotace jsou skandální průšvih, který povede k padání hlav. Ony totiž dávají striktní pravidla, co má který farmář nebo zemědělský nebo lesnický podnik kdy udělat. Tato pravidla ale platí pro celou střední Evropu, což je pravý opak toho, co příroda potřebuje - ona nepotřebuje zestejnit, ale zrůznit!"

"Řeky, potoky a další biotopy samozřejmě protínají politické hranice a není nikdo, kdo by mluvil za řeku, za prérii, za les," říká v rozhovoru Gerald Adelmann, výkonný ředitel chicagské organizace Openlands. Hovoří nejen o svých zkušenostech z USA, ale i z Číny, kde se podílí na vzniku nového národního parku: "To hlavní, co dnes Číňany zajímá, je obrovská výstavba, rozrůstání měst, masivní, naprosto neudržitelný rozvoj."

"Naše ego, civilizované vědomí, divoké není. Ale skrytá část mysli, kterou sníme, divoká je," říká v rozhovoru pro Ekolist americký básník, esejista a aktivista Gary Snyder. Vypravuje o svých básních a vysvětluje, co to znamená být divoký, proč nikdy nezabil medvěda a proč by lidé měli bavit přírodu.

Spor o těžbu v Tiché a Koprové dolině ve Vysokých Tatrách (podrobnosti viz článek Ekolistu tady) se stal dosud nejsilnějším konfliktem slovenské ochrany přírody. "Prostředí v dolinách je různorodé, a proto tam nehrozí nic takového, jako se stalo například v Bavorském lese, kde lýkožrout napadl tisíce hektarů lesa," říká v rozhovoru Erik Baláž z Lesoochranářského sdružení Vlk, který patřil k nejaktivnějším odpůrcům težby. A dodává: "Ale i kdyby v Tiché a Koprové dolině podmínky byly a stalo se to, tak je to jednoduše správné. Cílem národního parku by mělo být ukázat lidem divokou přírodu, tedy skutečnou, ponechanou sobě samé, abychom viděli, jak funguje bez přímých zásahů člověka."

Období od března 2007 do března 2009 vyhlásila OSN Mezinárodním rokem polárních oblastí. Jedním z cílů celé akce je popularizace polárních oblastí ve veřejnosti, tím hlavním je ale podpora intenzivnějšího vědeckého výzkumu ve vysokých zeměpisných šířkách. Česká republika se k těmto snahám připojila médii široce sledovanou výstavbou polární stanice v Antarktidě. Češi ovšem už dvacet let jezdí taky na Špicberky – podkrkonošští jeskyňáři tam jako jedni z prvních na světě lezou do ledovců. Zatím všechny výpravy českých glaciospeleologů na Špicberky vedl Josef Řehák ze Semil. „Cítím tam ohromnou pokoru,“ říká o svých cestách na sever.

"Jako mi vadí hurá evropanství, tak mi vadí i hurá antioteplovací politika, která je často spoustou výstřelů pro nic a postrádá reálný základ." Předseda Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Miroslav Ouzký (ODS) v rozhovoru pro Ekolist vysvětluje, proč odmítl podpořit REACH, proč by nebyl problém dovážet odpad do českých spaloven a jak řešit problém klimatických změn.

"K oteplování dochází, o tom už dnes nemůže být spor, to jsou naměřená data. Pokud to vezmeme globálně, tak teď s největší pravděpodobností zažíváme nejteplejší období minimálně za posledních několik tisíc let, pravděpodobně nejteplejší za posledních přibližně 10 tisíc let," říká v rozsáhlém rozhovoru klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Ladislav Metelka.

Ministr životního prostředí a předseda Strany zelených Martin Bursík v rozsáhlém rozhovoru přibližuje priority současné vlády v oblasti životního prostředí. Zároveň vysvětluje, proč šli zelení do koalice s ODS a co překáželo jejich spolupráci s ČSSD. Hovoří i o bezpečnosti Temelína a úkolech svého úřadu. Chce pro konání ministerstva životního prostředí (MŽP) získat podporu široké veřejnosti - podle něj na to právě nastává vhodná doba.

"Pokud necháme stranou vzácné a ohrožené ptáky, tak celková situace běžných druhů není dramatická. Dramatická je ale situace u polních ptáků - a může být ještě horší," říká Petr Voříšek, člen České společnosti ornitologické a koordinátor projektu na sledování početnosti běžných druhů ptáků v Evropě (EBCC, European Bird Census Council).