V obsáhlém rozhovoru s náměstkem ministra životního prostředí Karlem Bláhou se věnujeme postoji ČR ke třem tématům, kolem nichž se točila debata o evropské chemické politice REACH – k povinné substituci, k tzv. povinnosti péče a ke zprávám o chemické bezpečnosti pro chemikálie, kterých se vyrábí 1–10 tun ročně. Karel Bláha byl vedoucím české deleagce, která v pracovní skupině Rady ministrů EU vyjednávala o nařízení REACH, a dodnes finalizuje pro české diplomaty instrukce k jednání o REACH.

Carl Schlyter, švédský poslanec Evropského parlamentu (EP) a vystudovaný chemický inženýr, dělá pro skupinu Zelení/EFA stínového zpravodaje při projednávání chemické politiky (REACH). Ve výboru pro životní prostředí hlasoval pro silný REACH a teď k tomu říká: "Zákony nejsou jen od toho, aby prospívaly firmám, ale od toho, aby prospívaly lidem."

Bruno Comby, hubený šestačtyřicátník s řídkými vlasy a odstátýma ušima, přijel na festival Ekofilm do Českých Budějovic, aby přednesl netradiční pohled ekologického aktivisty na jadernou energetiku. Na jeho přednášku, která se konala v aule Jihočeské univerzity na okraji Budějovic, přišlo asi 30 studentů. Kromě vyučování jí konkuroval hlavně rockový festival, který začal brzy odpoledne nedaleko kolejí. Ovšem na večerní diskusi v posluchárně biologické fakulty, které se také zúčastnil, už bylo plno.

Polský novinář Adam Wajrak už víc než 15 let píše o přírodě do deníku Gazeta Wyborcza. Ze svého domku ve vesnici Teremiski uprostřed Bělověžských lesů se snaží bojovat proti kácení cenných lesů a zdůrazňuje, jaký význam příroda pro Polsko má. Dělá to tak dobře, že se vloni stal hrdinou Evropy časopisu Time. "Nevím, proč mě vybrali. Cítil jsem se tam divně. Byl jsem tam mezi lidmi, kteří jsou opravdovými hrdiny," podotýká k tomu. "Mezi oceněnými byl třeba katolický biskup Kevin Dowling, který v Jihoafrické republice kvůli záchraně lidských životů rozdává lidem kondomy - což je v naprostém rozporu s postojem jeho církve. To je podle mě hrdina, ne já," relativizuje ocenění muž, který těsně u hranic s Běloruskem objevil ilegálně pokácené staleté duby a zburcoval kvůli tomu polskou veřejnost - a který nedávno veřejně vyhlásil, že se připoutá ke stromu, začne-li se stavět rychlostní silnice napříč jedinečným údolím řeky Rospudy.

Jiří Hruška je lektorem globální výchovy, což je pedagogický směr, který propojuje oblast ekologie se sociálními, ekonomickými, ale i etnickými, kulturními či genderovými prvky. „Není to ale výchova ke globalizaci, jak si mnozí mylně myslí,“ vysvětluje. Žije v Hradci Králové, dílny vede po celé republice. Druhým rokem učí i studenty na katedře kulturní a sociální ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

"Tím zlým, kdo bude tlačit na snížení množství povolenek, by měla být Evropská komise. Jednotlivé státy totiž budou vždycky víc myslet na své vlastní hospodářství," říká v rozhovoru o povolenkách na vypouštění emisí oxidu uhličitého (CO₂) Tomáš Chmelík, ředitel odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP).

"Můj první nápad, jak by měla knížka o severu vypadat, byl, že od každé problematiky – třeba elektráren, uhlí, bourání vesnic, ovzduší atd. – budu mít tak dvě fotky a ty přidám k nějakému textu. Do Libkovic jsem tedy přijel s tím, že chci dvě dobré fotky, což zmáknu tak za tři čtyři dny, a pak půjdu rychle nafotit něco dalšího. Jenže mě to vtáhlo, zůstal jsem tam dva roky, a když jsem seriál o Libkovicích dodělal, byl jsem najednou v minusu 400 000 korun," vypravuje fotograf Ibra Ibrahimovič v rozhovoru o focení na dluh, bourání Libkovic, sedlákovi za chemičkou a dalších střepech severních Čech.

"Hra, že jedni neumějí úředničinu a ti druzí neumějí dobře odborné věci, skončila. Buď v tom budeme dobří, nebo speciální státní správa ochrany přírody časem zanikne," říká čerstvý ředitel František Pelc v rozhovoru o důvodech sloučení Správy ochrany přírody (SOP) s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

"Lidstvo se rozhodlo pralesy zničit a taky je zničí - velmi brzy. Přiznám se, že tím velmi trpím. Není síla, která by je zachránila. Jejich zánik se může oddálit, můžou se založit rezervace, ale to už nebude Amazonie - její jedinečnost spočívá ve fantastickém prostoru. Ten se ale scvrkává, všude dým, je to velká tragédie. Nejhorší na tom je, že je to naprosto zbytečné," vypravuje o svých zážitcích z Amazonie, kam pravidelně jezdí kreslit zvířata, malíř Jan Dungel.

Už druhý díl Slovníku floskulí, v němž kritizuje používání nejrůznějších jazykových klišé a dalších ohavností, připravil v loňském roce publicista Vladimír Just. Původně jsem si s ním chtěl domluvit rozhovor, protože ale právě pobýval na chalupě na Šumavě, odpověděl EkoListu na několik otázek e-mailem. „První průšvih je, že ze samé předpony eko- stalo se cosi na způsob floskule a že to ekologové vůbec dopustili. Eko- se teď nazývá kdeco, i kdejaký podnik či firma devastující životní prostředí. A taky působí tahle předpona jako účinný strašák: EKO = byrokratický zákaz, tyranie úřadů, omezení, razítka, obstrukce, represe,“ říká v jedné z nich.