"Pokud lidé chtějí znovu objevit krásu přírody, měli by chodit pěšky," řekl EkoListu japonský básník a ekologický aktivista Nanao Sakaki při své říjnové návštěvě České republiky. Osmdesátiletý stařík s dlouhými šedivými vlasy se kolébal Prahou, Olomoucí a dalšími místy, mluvil s lidmi, od srdce se smál, zpíval - a četl své básně.

Tento rozhovor jsme se sociálním ekologem Bohuslavem Blažkem vedli letos v březnu. Povídání v jedné z kaváren pražského Nového Města bylo neobyčejně vlídné a pro mě i dost objevné. Zpráva o jeho smrti patří k nejošklivějším stínům letošního podzimu. Přijměte, prosím, rozhovor, který zde celý zveřejňujeme poprvé, jako vzpomínku na tuto originální osobnost. Rozloučení se zesnulým se koná v pondělí dne 29. listopadu 2004 ve 12 hod. v krematoriu ve Strašnicích. Jan Stejskal

Na konci minulého roku vydalo nakladatelství Mladá fronta knihu Přírodní kapitalismus. Autoři se v ní snaží ukázat, že ekonomice by prospělo přenesení důrazu z lidské produktivity na radikální zvýšení produktivity zdrojů. „Dochází k základní změně optiky. Ekonomické zájmy mohou být šetrné k životnímu prostředí,“ říká hlavní překladatel knihy Bohuslav Blažek.

„Bylo by velmi hloupé domnívat se, že jde o vyřešenou věc. Právě v těchto letech je v atmosféře mnohem víc látek, které poškozují ozonovou vrstvu, než kdy dřív,“ řekl EkoListu Paul Fraser, vedoucí výzkumný pracovník Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum britského Společenství národů se sídlem v Austrálii, který v Praze vystoupil v pátek na vědeckém sympoziu před zahájením konference o ozonové vrstvě.

"Zelená hnutí se od myslivců a rybářů distancují. To je ale kontraproduktivní," říká v rozhovoru Pavel Křížek z organizace Ochrana fauny ČR, který pro kampaň Právo na krajinu dokázal dát dohromady myslivce, rybáře, turisty, ornitology i ochranáře.

Čech Milan Horáček z německé strany Zelení byl v červnu zvolen poslancem Evropského parlamentu (EP). S EkoListem hovořil o tom, čím konkrétním se bude v parlamentu zabývat a proč chtěl podporovat českou Stranu zelených.

Jen zanedbatelná část z milionu českých turistů, kteří letos navštíví Chorvatsko, tuší, že jede do země s neobyčejně pestrou přírodou. Mezi severodalmatskými ostrovy žije například skupina delfínů, která se možná brzy dočká vyhlášení první mořské chorvatské rezervace. "Zvlášť vysokorychlostní čluny delfíny stresují," říkají Peter Mackelworth a Annika Wiemann z výzkumné organizace Modrý svět, která celou akci iniciovala.

"U nás není zatím důvod podléhat panice. Zároveň bychom je ale neměli ani podcenit," říká v rozhovoru o rostlinných invazích botanik Petr Pyšek, který se jimi zabývá v Botanickém ústavu AV ČR.

Útesy na chorvatských ostrovech Cres, Krk, Plavnik a Prvić patří mezi poslední hnízdiště supů v Evropě. Chránit je proti lovcům a učit lidi lásce k přírodě se snaží Ekocentrum na ostrově Cres. "Západy slunce a ranní oblohu mi nikdo nemůže vzít. Patří mi stejně jako já patřím Zemi a lesu. Tenhle přístup ale nelze učit v přednáškách na univerzitě. Proto jsem z ní odešel," říká v rozhovoru pro EkoList ředitel a zakladatel ekocentra Goran Sušić.

"Je v zájmu i nových zemí, aby EU oživila svůj rozhodný přístup k boji se znečištěním a k podpoře ekologických inovací," říká generální tajemník Evropské kanceláře pro životní prostředí John Hontelez.

"Vliv člověka na klima není dominantní, teplý přírodní cyklus končí," říká historický klimatolog Jiří Svoboda, jeden z autorů knihy Velká kniha o klimatu Zemí koruny české.