Díky kaprům si v době Vánoc na české rybníky a řeky vzpomene skoro každý. Víme ale, jak se v nich rybám žije? Zlepšila se v posledních letech voda v českých tocích? A jak je to s dalšími překážkami, jako jsou jezy, přehrady nebo vybetonovaná koryta? Vrátí se lososi do Orlice? Vyhynou úhoři? A je česká ochrana přírody ovládána ornitologickou lobby? Právě těmto tématům se v rozsáhlém rozhovoru věnuje ichtyolog, dlouholetý ochranář a rybář Martin Dušek.

"Proč politici stále chtějí, aby mohli na všechno dohlížet a něco přidělovat? Proč se nemůže zavést jednoduchý mechanismus, jakým je uhlíková daň, která by dobře motivovala k nejúčinnějším opatřením, jak snižovat emise CO₂?" ptá se v rozhovoru o uhlíkové dani - na níž by většina lidí vydělala - fyzik z Ústavu fyziky materiálů AV ČR Jiří Svoboda. Ostře kritizuje současné dotování fotovoltaiky nebo přimíchávání biopaliv do pohonných hmot - podle něj jde jen o neefektivity, které v konečném důsledku snahám o zmírnění klimatických změn škodí.

"Ticho bylo snad to nejnádhernější, co jsem v Africe zažil," vypravuje v rozhovoru pro Ekolist cestovatel, fotograf a horolezec Petr Hejtmánek, který na černém kontinentě strávil úhrnem přibližně tři roky. Podnikal tam i dlouhé cesty na kole, nezřídka úplně sám: "Divočina, tedy obrovský prostor, do něhož nikdo nezasahuje, nebo jen minimálně, v Africe ještě stále existuje. Jsou tam ale i místa, která mají statut národního parku, a stejně se v nich lidé snaží přírodu regulovat - což je většinou špatně."

Na jednodenní návštěvu ČR přijel v polovině svého čtyřletého mandátu ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner. Důvodem návštěvy, která proběhla v první polovině října, bylo jednání s ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem o přípravě na 25. zasedání Řídící rady UNEP/10, Globálního fóra ministrů životního prostředí, které se uskuteční v únoru příštího roku v keňském Nairobi. Česká republika tam jako předsednická země bude reprezentovat ekologickou politiku celé Evropské unie. Výkonný ředitel UNEPu, který je zároveň náměstkem generálního tajemníka OSN, si během krátkého výletu udělal čas na přednášku v Ústavu mezinárodních vztahů i na setkání s českými novináři.

"Problémy jsou vždycky způsobeny nedbalostí nebo nepozorností člověka," říká o živočišných invazích biolog a myslivec Jaroslav Červený. "Pokud samozřejmě nejde o cílenou introdukci. Tu je možné provést úspěšně, problém je v tom, že se nikdy s určitostí předem neví, jak to dopadne." V rozhovoru pro Ekolist se však mluví nejen o invazích, ale i o celkové (ne-)původnosti české fauny, bobrech ničících jachty a vynalézavých mývalech.

"Odmala jsem si pohrával s myšlenkou, co nám vlastně civilizační vymoženosti přinášejí. Uvědomoval jsem si, že díky nim leccos získáváme, zároveň mi ale bylo jasné, že mají i záporné důsledky. Chtěl jsem si tedy na vlastní kůži vyzkoušet, co získáváme a co ztrácíme. Nejlepším způsobem, jak to provést, bylo odříznout se na určitý čas co nejvíc od civilizačních vymožeností." O svých pobytech v civilizací prakticky nedotčené divočině vypravuje vědec, aktivista a horolezec Tomáš Maršík.

"Vlčí smečka je velmi podobná lidské rodině a stejně jako vy neříkáte svému tátovi alfa samec, není šťastné říkat tak hlavě vlčí smečky," říká v rozhovoru pro Ekolist americký biolog L. David Mech, jenž je autorem nebo spoluautorem nejautoritativnějších vědeckých knih o životě vlků. Sám za svou největší profesní zkušenost považuje dnes přibližně dvacetiletý (a stále pokračující) výzkum volně žijících vlků na ostrově Ellesmere v arktické oblasti Kanady. V rozhovoru mluví nejen o tomto výzkumu, ale taky vysvětluje, proč by se lidé měli snažit zachránit tolik divočiny, kolik je jen možné.

"V džungli to zvlášť z hlediska Evropana není žádný med. Je krásná, ale je i hodně drsná," říká v rozhovoru pro Ekolist malíř Otto Placht, který už patnáct let jezdí do peruánské Amazonie a několik let tam i žil. Vypravuje o životě indiánů, o výpravách do džungle, o pití ayahuscy, ale i o bezohledném ničení pralesa. "Místní vláda v peruánské Amazonii se snaží, aby dřevaři neplatili daně z prodeje dřeva, z benzínu, z motorových pil apod., čímž drancování ještě zjednodušuje. V Jižní Americe je jasně vidět, že když se ponechá volná ruka trhu, skončí to naprostou ekologickou katastrofou."

"Je to alarmující věc - dnes přistupuje velká část podniků k obhospodařování půdy a k zemědělské výrobě vůbec velice kořistnicky," říká v rozsáhlém rozhovoru pro Ekolist Zdeněk Vašků, jeden z nejvýznamnějších znalců půdy v ČR. Vypravuje nejen o jejím významu, ale i o způsobech, jakým ji dnes ničíme, nebo o osevních postupech našich předků, které byly k půdě mnohem šetrnější. Vysvětluje rovněž, co se dá už v současnosti dělat proti důsledkům klimatických změn a proč je důležité a výhodné zadržet vodu v krajině.

Vojtěch Novotný patří mezi nejúspěšnější české přírodovědce. Své bádání zaměřil zejména na Papuu-Novou Guineu, kam jezdí už víc než deset let. Díky výzkumu, který vedl, byl například výrazně změněn odhad počtu druhů hmyzu, které na Zemi žijí. "Z hlediska ochrany přírody mi připadá zajímavé, jak bezmocný rozvinutý svět je. Na Nové Guineji jsou velké oblasti tropických lesů a vesničané, kteří v nich žijí, jsou do jisté míry jejich majiteli. Pokud by tedy existovala fungující strategie ochrany přírody, je Papua ideální pro její uskutečnění. Zatím ale nikdo nenašel recept, jak ochranu přírody skloubit s představami obyvatel tropického lesa o svém rozvoji," říká Vojtěch Novotný v rozsáhlém rozhovoru o vědě, lidech a přírodě na Nové Guineji.