Mnoho Evropanů znepokojuje klimatická krize, a rádi by proto podnikli kroky k jejímu řešení a podpořili příslušnou vládní politiku. Jejich ochota je ale velká jen v případech, kdy kvůli opatřením nemusí příliš měnit svůj život. Naopak velké změny, které mohou mít významnější dopad na jejich životní styl, jsou u Evropanů spíše nepopulární. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov ze sedmi evropských zemí, o němž informoval list The Guardian.

Kvalita ovzduší v Česku zůstala loni dobrá i přesto, že se část lidí kvůli vysokým nákladům na energie vrátila k levnějším způsobům vytápění. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu dosáhly nejnižších či druhých nejnižších hodnot od roku 2011. Pomohly tomu především příznivé meteorologické podmínky na začátku loňského roku. V některých obcích ale odborníci zaznamenali v souvislosti s energetickou krizí zhoršení kvality vytápění domácností. V předběžné zprávě to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nález nadlimitního množství nepovolené látky neznamená, že zemědělský produkt je jedovatý. Jde o nesplnění hygienických, nikoliv toxikologických limitů, proto nesmí takové zboží na trh. ČTK to řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup k nálezu zbytku zakázaného pesticidu v jedné ze zásilek obilí z Ukrajiny na Slovensku, které poté jeho dovoz i zpracování zakázalo. Podle děkana může být produkce z Ukrajiny kvůli méně přísné legislativě na používání pesticidů více riziková, neznamená to ale, že veškerá tamní produkce je nekvalitní nebo nebezpečná.

Monitorování kvality ovzduší v Brně ukázalo zlepšující se trend. Z výsledků projektu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity vyplynulo, že koncentrace látek jako benzo(a)pyren, oxid dusnatý nebo oxid uhelnatý dlouhodobě klesá, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Látka chlorpyrifos, kterou slovenská potravinářská inspekce objevila v zásilce obilí z Ukrajiny, se v EU zakázala teprve v roce 2020. Na dotaz ČTK to odpověděl zemědělský expert ekologického Hnutí Duha Aleš Miklík. Upozornil na to, že proces omezování používání nebezpečných pesticidů je pomalý. V potravinách ze zemí mimo EU se sice objevuje více zbytků pesticidů než v produkci z unie, rozdíl ale není tak výrazný. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) chlorpyrifos v letech před zákazem používání nacházela například v jablkách z Polska.

Brněnské středisko ekologické výchovy Lipka chystá zábavní a zároveň osvětový program k sobotnímu Dni Země, a to s podtitulem Planeta na talíři. V plánu jsou kulinářské workshopy, ochutnávky, divadelní představení nebo bylinkové dílny. Zájemci budou moci ochutnat například žaludovou kávu či objevovat jedlý plevel.

Obchodní řetězce v ČR podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) podporují velké průmyslové producenty potravin. Předseda asociace Jaroslav Šebek uvedl, že obchodníci velmi zřídka odebírají produkci od drobných farmářů, které asociace sdružuje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pak ČTK řekl, že mezi obchodníky je po regionálních potravinách velká poptávka, ale u nejmenších dodavatelů je problém s nevyvážeností dodávek a obchody si nemohou dovolit mít prázdné regály. Zemědělci se s obchodníky v poslední době přou o to, kdo může za současné vysoké ceny potravin.

Plocha, na které farmáři pěstují zeleninu, letos klesne o pět procent z loňských více než 11 600 hektarů. Novinářům to sdělila předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Uvedla, že zemědělci mají problém získat za svou produkci adekvátní cenu. Podle unie to povede k větší závislosti na dovozu ze zahraničí. Letos například u cibule mají pěstitelé zásoby zhruba 2000 tun, do další sklizně na přelomu června a července bude potřeba dovézt asi 40 000 tun. Na nízké výkupní ceny své produkce dlouhodobě upozorňuje také Ovocnářská unie ČR.

Klimatické podmínky v Mariánských Lázních na Chebsku by se letos mohly zařadit mezi přírodní léčivé zdroje. Výsledky posledního měření kvality ovzduší by mělo město obdržet v dubnu. Díky získání statusu klimatických lázní by mělo mít oficiálně všechny léčivé přírodní zdroje, řekl starosta Martin Hurajčík (ANO).

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vypsal tendr na kampaň zaměřenou na podporu biopotravin a ekologického zemědělství. Marketingová a PR kampaň by měla trvat tři roky a fond na ní dá 60 milionů korun. Zájemci mohou podávat přihlášky do 9. března.