Praha letos rozdělí na dotacích v programu Čistá energie až 25 milionů korun, což je meziročně více. Cílem projektu je zlepšit životní prostředí a snížit závislost na zemním plynu. Lidé mohou v programu žádat o peníze na výměnu kotlů mj. za tepelná čerpadla, solární termické systémy nebo akumulační nádrže. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Město na dotacích od roku 1994, kdy program spustilo, vyplatilo přes 670 milionů korun.

Návrh nařízení o koordinovaném evropském snížení spotřeby plynu v rámci balíčku opatření, který připravila Evropská komise, počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Cílem tohoto balíčku je příprava zemí Evropské unie na nadcházející zimu pro případ přerušení dodávek ruského plynu. Na návrhu se včera shodli evropští ministři pro energetiku v Bruselu. Mimořádnou Radu pro energetiku svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní novelu energetického zákona, která umožní zavést takzvaný úsporný tarif. Půjde o dotaci ze státního rozpočtu určenou obchodníkům s energiemi, která má pomoci domácnostem snížit účty za energie. ČTK to řekl předseda výboru Tomáš Goláň (ODS a TOP 09). Předlohu musí posoudit ještě senátní hospodářský výbor. Podle informací ČTK nad ní zasedne až v příštím týdnu, kdy by ji také mělo schvalovat plénum Senátu.

Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.

Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 000 korun na 30 000 korun.

Časté poskytování informací z dálkových odečtů tepla a teplé vody v bytech má zavést vládní novela, kterou podpořila v úvodním kole Sněmovna. Uživatelé bytů, v nichž jsou instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory, by měli dostávat údaje o spotřebě alespoň jednou za měsíc. Předlohu, která vychází z unijní směrnice, nyní posoudí výbor pro veřejnou správu. Opoziční ANO neprosadilo vrácení novely kabinetu k dopracování.

Žádostí o dotace na střešní fotovoltaické elektrárny letos meziročně přibylo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již nyní eviduje 34 544 žádostí v celkovém objemu 6,7 miliardy korun a počet zájemců tak přesahuje počet žadatelů za celý loňský rok. Podle odhadů žádosti o dotace na solární elektrárny přesáhnou alokovanou částku v programu Nová zelená úsporám, ministerstvo je ale připravené finance doplnit z Modernizačního fondu, uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Liberecký kraj získal ocenění za projekt revitalizace budovy Obchodní akademie v České Lípě, který umožňuje využití dešťové vody a také odpadního tepla. V celostátní soutěži Chytrá města 2021 získal loni projekt, který přišel na 25 milionů korun, zvláštní cenu poroty. Využití chytrých ekologických řešení teď ocenila i porota v soutěži ČEPP 2021 - Český energetický a ekologický projekt. Podobná řešení plánuje kraj v budoucnu využít také u dalších staveb, řekl ČTK krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj).

Povědomí Čechů o cílech udržitelného rozvoje (SDGs), mezi které patří třeba vymýcení extrémní chudoby, boj s nerovnostmi či ochrana planety před změnou klimatu, se zvyšuje. Loni o cílech alespoň někdy slyšelo 52 procent lidí, nyní je to o deset procentních bodů více. Lidé také ve srovnání s loňskem častěji označili jako důležité zajištění dostupné energie, tento cíl je zásadní pro více než pětinu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti (A-CSR).

Domácnostem na Slovensku v příštích čtyřech letech vzrostou ceny zemního plynu celkově o 76 procent, pokud uzavřou dlouhodobý kontrakt se státními plynárnami SPP. Nejvyšší růst cen, asi o třetinu, bude v roce 2023. Vyplývá to z oznámení ministra hospodářství Richarda Sulíka. Stát také finančně podporuje instalaci alternativních zdrojů energie, čerpání dotací zpomaluje omezený počet dodavatelů zařízení a instalačních firem.