Minulý týden proběhla na bývalé slatinné louce v Přírodní památce Milčice na Nymbursku brigáda s účastí veřejnosti. Lidé se tak mohli dozvědět a přiučit se, jak se obnovují mokřady v praxi. S pomocí bagru a 34 dobrovolníků se podařilo vyhloubit asi desítku nových tůní. O tuto evropsky významnou lokalitu zahrnutou do soustavy Natura 2000 se od roku 2021 stará základní organizace Českého svazu ochránců přírody Polabí (Ekocentrem Huslík), která usiluje o to, aby se na místo znovu vrátily vhodné podmínky pro chráněné a ohrožené druhy obojživelníků, bezobratlých i cennou slatiništní vegetaci, a neztratil se tak předmět její ochrany.

Sledujte výskyt nepůvodních škůdců ve svém okolí. Představují obrovské riziko nejen pro zemědělství, lesnictví a zahradničení, ale i obrovskou zátěž pro krajinu. Jejich škody mají často významné socio-ekonomické dopady. V posledních letech množství zavlečených či přesídlených organismů stoupá a přesná lokalizace je klíčová pro jakákoliv opatření. Nový web Invahub.cz představuje díky spolupráci s řadou organizací centrální databázi nepůvodních organismů, ve které si každý zájemce může v mapách i databázích vyhledat aktuální informace o jejich výskytu podle různých kritérií. Zapojit se může i veřejnost. Invahub spravují odborníci z CARC (Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.).

Nařízením Vlády ČR byla Evropsky významná lokalita (EVL) Krkonoše rozšířena o nový předmět ochrany. Mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), druh vázaný na tlející dřevo v lesích s dlouhodobě nerušeným vývojem, se stal další evropsky chráněnou složkou krkonošské přírody.

Po stopách vlků se pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny, Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj poprvé vydali letos v půlce ledna. Hodně jim pomohl sníh, který tou dobou napadl. Povedlo se jim zachytit pobytové znaky několika vlků na různých místech. Monitoring proto pokračoval také v druhém únorovém týdnu.

Téměř jeden a půlkilometrové koryto pravostranného přítoku Vižňovského potoka teď nově meandruje v polích chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Kromě této úpravy toku je od loňského roku v okolní nivě 50 tůní a mokřadů. Vodohospodáři z Lesů České republiky tak v rámci projektu za 2,3 miliony korun pomáhají krajině při adaptaci na klimatickou změnu.

Díky fotovoltaickým elektrárnám mohou být zelené střechy pestřejší. Solární panely totiž přináší na tato velmi slunná, suchá a větrná místa tolik vzácný stín a závětří. Stačí také na střešní zahradu přidat pár jednoduchých prvků a mohou poskytnout hmyzu nejen potravu, ale i možnost úkrytu nebo hnízdění. A nemusí to být ani za moc peněz navíc, zaznělo na nedávném workshopu „Biodiverzita okolo lidských sídel. Jak ji podporovat?“.

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary obsahují různé magnetické složky s odlišnou orientací, což naznačuje, že během svého dlouhodobého vývoje postupně zaznamenávaly změny zemského magnetického pole. Tento objev přináší nejen pohled na geologické procesy na Zemi, ale má význam i pro pochopení podobných struktur nalezených na Marsu.

Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.

Nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – Český ráj – si letos připomene sedmdesát let od vyhlášení. Oslavy se budou konat po celý rok a přinesou pestrý program. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která CHKO spravuje, jej připravuje společně především s Domem přírody Českého ráje v Dolánkách u Turnova a informačním střediskem Bukovina na Hruboskalsku.

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.