Jeskyně, opuštěná důlní díla, velká sklepení i drobné sklípky či staré vojenské pevnosti - tady všude se naši netopýři a vrápenci každoročně ukládají k zimnímu spánku neboli hibernaci. Právě v těchto dnech vyrážejí odborníci z České společnosti pro ochranu netopýrů do náročného terénu, aby na více než šesti stovkách lokalit po celé ČR zaznamenali druhové složení a počty zimujících jedinců. V ČR probíhá pravidelný monitoring některých podzemních prostor již přes půl století. Z nejdéle sledovaných zimovišť tak máme k dispozici unikátní datové řady, které nám poskytují důležité informace o vývoji početnosti netopýřích populací.

Téměř 40 tisíc lidí si o druhém lednovém víkendu našlo hodinu času a zapojilo se do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO). Během 28 tisíc hodinových sčítání pozorovali dobrovolníci více než 800 tisíc ptáků, což je dosud nejvyšší počet ze všech osmi uplynulých ročníků projektu. Prvenství mezi nejčastěji pozorovanými druhy obhájila sýkora koňadra, kterou zaznamenalo téměř 90 % sčitatelů. Druhé místo poprvé v historii projektu obsadil kos černý se 71 %, který předběhl sýkoru modřinku.

Lýkožrouta smrkového často doprovází lýkožrout lesklý, který je v Evropě také považován za významného škůdce jehličnatých lesních porostů. Rozsáhlá přemnožení kůrovců obvykle následují po abiotických narušeních, jako jsou větrné nebo sněhové polomy a období sucha. Tyto události vytvářejí ideální podmínky pro rozmnožování kůrovců, protože poskytují dostatek vhodných stromů, což vede k rychlému nárůstu jejich populace a následně kolonizaci i méně oslabených stromů.

V Orlických horách se pohybuje minimálně 13 vlků obecných. Vyplývá to z monitoringu velkých šelem, který zde koordinovala v letošní první dva únorové dny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček – to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je pozorujeme v Bavorském lese i na Šumavě. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. Také byl zaznamenán dosud nejvyšší počet mláďat jako v roce 2018/2019. Tento výsledek umožňuje odborníkům dospět k závěru, že stav rysí populace je v obou chráněných území víceméně stabilní.

Na konci ledna se do afrického Senegalu vydal tým z organizace Antelope Conservation, jejímž členem je přes 15 let i Zoo Ostrava, aby zde provedl pravidelný součet a kontrolu jedinců i stád antilopy Derbyho. První zprávy o počtech nově narozených mláďat této nejohroženější antilopy jsou velmi pozitivní.

Do nové rezervace na území Chráněné krajinné oblasti Šumava vyběhla tento týden skupina divokých koní. Do lokality u řeky Blanice přijeli z rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích.

Letošní Světový den mokřadů připadající na 2. února věnoval Sekretariát Úmluvy o mokřadech tradičním znalostem a oslavě kulturního dědictví. Tradiční formou péče o mokřady u nás je jejich kosení. Dnes je nepostradatelnou součástí ochrany druhové rozmanitosti a krajinného rázu. Kosení však není zdaleka jedinou aktivitou, kterou Český svaz ochránců přírody (ČSOP) pro ochranu a obnovu mokřadů dělá. Co vše se podařilo v uplynulém roce a co chystá na ten letošní?

Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také zjistit, jak jsou tyto látky specifické pro antarktické prostředí a jak jsou pozměněny, aby v extrémních podmínkách fungovaly. Výzkum probíhá na ostrově Jamese Rosse pod záštitou Českého antarktického výzkumného programu Masarykovy univerzity.

V patnáctém ročníku ankety Alej roku zvítězila Lemberská lipová alej v Jablonném v Podještědí, která se do ankety zapojila vůbec poprvé. Po osmi letech se tak vítězství znovu vrací do Libereckého kraje. Vítězná alej získala 1179 hlasů a překonala tak loňskou vítězku z Protivína, která zvítězila s 1024 hlasy. Do klání vyhlašovaném organizací Arnika nominovali lidé 59 alejí a stromořadí ze všech čtrnácti krajů České republiky.