Taková byla hlavní otázka a podtitul hybridního diskuzního semináře pořádaného Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 4. března 2025 v pražském Informačním centrum OSN. Navazoval na obdobný seminář z února 2024, který reagoval na tehdejší pozastavení podpory MA 21 ze strany MŽP. Tedy na v tu dobu velmi znepokojivou situaci, kterou vyvolal postup ministerstva, jenž zároveň přispěl k vytvoření atmosféry nedůvěry mezi subjekty dlouhodobě zapojenými do této agendy a tímto centrálním orgánem. A ve hře nebylo nic menšího než záchrana letitého a zavedeného systému zajišťujícího směřování našich obcí a regionů k udržitelnému rozvoji.

Evropská komise svým rozhodnutím ukončit dotace na fosilní paliva do roku 2030 vysílá silný signál trhu i členským státům EU. Tento krok je součástí širší strategie dekarbonizace a přechodu na čisté zdroje energie, jeho realizace vyvolává hodně otázek. Jsme na tento přechod skutečně připraveni? A jaký dopad bude mít na energetický trh, průmysl i koncové spotřebitele? A je tento cíl vůbec reálný? Je dekarbonizace v kontextu aktuální geopolitické situace skutečně priorita Evropy?

Dlouho jsme to drželi pod pokličkou, ale dál už tu skvělou zprávu tajit nebudeme. Máme další jedinečná mláďata! Jsou úžasná – žádná ošklivá káčátka, právě naopak – a navíc mimořádně vzácná. První v Evropě. A co víc, vyjma Brazílie první na světě. Ano, v zázemí naší zoologické zahrady odchováváme pět mláďat morčáka paranského!

Radnice v Trutnově plánovala zavézt lom Libeč stavebním odpadem ze stavby dálnice D11. Projekt, který v tichosti připravovala, označovala jako „revitalizaci“ a „přeměnu na přírodní park“. Proti záměru se však postavila občanská iniciativa Zachraňme lom v Libči, která nyní slaví první úspěch. Po vlně odporu veřejnosti, kdy petici během osmi dnů podepsalo přes 2500 lidí, a veřejné diskuzi město Trutnov oznámilo, že svůj záměr zavézt lom stavebním odpadem odkládá. Tato změna rozhodnutí přichází poté, co místní obyvatelé a odborníci upozornili na význam lomu jako cenné přírodní lokality s velkou biodiverzitou.

V těchto dnech si připomínáme sedmdesáté výročí vzniku našeho nejstaršího velkoplošného chráněného území. V březnu 1955 byla totiž v tehdejším Československu vyhlášena chráněná krajinná oblast Český ráj. Jak to vůbec bylo možné v tak společensky temném období? Kupodivu to šlo, režim asi potřeboval ukázat zájem také o něco jiného než výrobní plány a nepřátele socialismu – a Český ráj se nabízel.

Ministerstvo financí připravilo pozměňovací návrh, který dnes načetl poslanec ODS Jiří Havránek k zákonu o řízení a kontrole veřejných financí. Pokud návrh bude schválen, budou moci i organizační složky státu přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor v rámci tzv. metody EPC, tedy úspor energie se zárukou. Svaz moderní energetiky krok přivítal.

Často se dostávám do diskuzí milovníků a obhájců všech těch úžasných, volně dostupných návnad na myši a potkany, které vás otravných návštěvníků domů, zahrad i chalup zbaví. Obzvlášť mezi chovateli koní. Má to totiž velké ALE.

Poslední dobou je podobné tvrzení slyšet každou chvíli. Zejména v narážkách na Trumpa a jeho „špinavé“ kroky v úřadu. Slýcháme, že USA dostaly rozum a na klima se vykašlaly, a když na to kašlou ony, tak už se klima zachránit nedá a musíme na to kašlat taky, jinak EU zkrachuje.

Unie botanických zahrad dopisem jejího prezidenta Pavla Sekerky vyzvala poslance napříč politickými stranami, aby v rámci novelizace zákona 112/92 Sb. doplnili legislativu o roli botanických zahrad v ex situ ochraně rostlin.

Ve čtvrtek 6. března proběhl ve Výboru pro životní prostředí kulatý stůl k projednávané novele „stočtrnáctky“, tedy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta by měla přinést změny týkající se náhradní výsadby za kácení stromů, a jak jsem i já ve svém příspěvku uvedl, tyto změny jdou rozhodně správným směrem.